Pro a proti – Zvyšování životního minima (2019)

Přidal: Premek |

Leden 17, 2019

Sociálním demokratům se nepodařilo ve vládě prosadit zvýšení životního minima. Je zvyšování životního minima vhodný nástroj, jak přimět lidi v nouzi hledat si práci? A má stát peníze na případné navýšení životního minima? Připravila a moderuje Veronika Sedláčková.

Hovoří hlavní ekonom investiční skupiny DRFG Martin Slaný a ekonom Masarykovy demokratické akademie Michal Pícl.

Natočeno 2019. Premiéra 17. 1. 2019 (ČRo Plus, 9:34 h).

Lit.: Sedláčková, Veronika – Erhart, Michael: Lidé mají nízké mzdy a dávky potřebují k přežití, obhajuje ekonom nutnost zvýšit životní minimum. In web ČRo Plus, 17. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sociálním demokratům se nepodařilo ve vládě prosadit zvýšení životního minima, proti hlasovali všichni zástupci hnutí ANO. Je zvyšování životního minima vhodný nástroj, jak přimět lidi v nouzi hledat si práci? A proč je to po sedmi letech od poslední valorizace nutné?

„Nejde o nějaké nadměrné navyšování, ale o dorovnání inflace. Tedy toho, co ekonomika z té částky sebrala. Nutnost valorizace vyplývá z mezinárodních smluv i Listiny základních práv a svobod,“ zdůrazňuje ekonom Masarykovy demokratické akademie Michal Pícl (ČSSD).

Vysvětluje, že od výše životního minima se odvíjejí například přídavky na děti nebo příspěvky na péči o tělesně postižené. „Těžko jim asi řekneme: ‚Běžte a uzdravte se, protože ekonomika šlape.‘ To jsou ty největší položky,“ tvrdí.

Lidé mají jedny z nejnižších mezd v Evropské unii a musí si chodit na úřady práce pro doplácení dávek, aby vůbec přežili. Michal Pícl

Dodává, že změny v řádech stovek korun rozhodují o tom, zda dotyčný dostane například několik tisíc korun přídavků na děti. A právě kvůli dlouhodobému nenavyšování životního minima o ně lidé přicházejí. Podle Pícla by se proto mělo automaticky valorizovat alespoň o inflaci.

Sociální demokracii se podle něj daří ve vládě prosazovat svůj program, a i o valorizaci životního minima se prý bude ještě diskutovat. „Ani ministerstvo financí není proti jeho navyšování, ale chce ho až od roku 2020,“ tvrdí Pícl.

Zvyšování je kontraproduktivní

Podle ekonoma Martina Slaného je zvyšování životního minima v současné ekonomické situaci kontraproduktivní. Primárně prý jde o to, že na životní a existenční minimum je navázána řada sociálních dávek.

Máme paradoxní situaci, kdy je nabízeno více míst, než je lidí na úřadech práce. Ty je třeba motivovat, ne jim zvyšovat sociální dávky. Martin Slaný

Všechna opatření je tak třeba vnímat v celém kontextu: „Pochopil bych, kdyby docházelo k jejich zvyšování v krizi a bylo o koho se starat. Teď je primárním úkolem motivovat lidi k tomu, aby si hledali práci,“ podotýká.

Slaný odmítá zavedení automatického zvyšování životního a existenčního minima nebo minimální mzdy, o kterém mluví například i někdejší ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). „Nejsou to žádné ekonomické proměnné. Je to politikum a tak to má zůstat,“ míní ekonom investiční skupiny DRFG.

Podle životního minima se určuje i tzv. nezabavitelné minimum pro lidi v exekuci, kterým se pak nevyplácí pracovat a končí v šedé ekonomice. „Nezpochybňuji, že exekuce jsou problém, ale hledal bych spíš jeho příčinu. Spíš než to řešit zvyšováním životního minima,“ reaguje Slaný.

Radiodokument