Interview Plus – Vladimír Bärtl (2019)

Přidal: Premek |

Leden 18, 2019

Náměstek ministryně průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl je hostem Interview Plus.? Která varianta brexitu je pro Česko nejhorší a proč? Jak se stát stará o české podnikatele, kteří budou brexitem dotčeni? A jak se chovají sami podnikatelé? Jaké poučení z jednání o brexitu zatím plyne? Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2019. Premiéra 18. 1. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h).

Lit.: Luptáková, Věra – Rozsypal, Michael: Bärtl: Problémy, o kterých se mluvilo s přechodem do nového milénia, jsou oproti tvrdému brexit odvar. In web ČRo Plus, 18. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Odchod Spojeného království z Evropské unie nedělá vrásky na čele jen politikům, ale i našim firmám. Na půlnoc z 28. března se ale teď nedá ani nijak připravit. ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) tak dělá, co může…

„Poprvé v novodobé historii se paradoxně nesnažíme překážky odstraňovat, ale ve vazbě s Velkou Británií budovat bariéry,“ říká náměstek ministryně průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl. Přesto je prý stále na první místě úkol, aby byly co nejmenší. „Je to výzva na obou stranách kanálu La Manche,“ dodává.

Pokud nebude žádná dohoda, tak se všechny vztahy, které se budovaly už od roku 1973, rázem zpřetrhají. Podnikové, v byznysu, administrativní,… „Pamatujete, jak se tolik mluvilo o problémech s přechodem do nového milénia? (Pozn. red.:− problému se říkalo Y2K.) To je jen odvar toho, co se může stát teď.“

Co v tuto chvíli MPO má, je online průvodce, kde si každý podle svého typu podnikání může interaktivně namodelovat, co ho bude s brexitem zřejmě čekat. K dispozici je i videozáznam semináře s praktickými radami.

Co se stane po půlnoci?

Po půlnoci, v pátek 29. března 2019, začnou platit pravidla Světové obchodní organizace, pokud nastane tvrdý brexit a nebude podepsána žádná dohoda. Na veškeré zboží bude tedy uvaleno clo v rozmezí 10−22 % celních sazeb.

„Nejvíc by byl zřejmě zasažen automobilový průmysl. Na co ale připravit nedá a co nevíme, jsou nové nálady spojené s administrativou. Nejsou to tak jen cla, ale třeba i celní prohlášení a všechno, co dnes funguje bezešvým způsobem. Dál ale ani neznáme další možné překážky, které Spojené království může nastavit,“ vyjmenovává náměstek Bärtl. Sice se prý snaží získat i další informace, ale „oni jsou v tuto chvíli vyčerpáni vnitřní debatou a víc nám toho nejsou schopni říct.“

„Každá firma potřebuje pro své fungování stabilitu, transparentnost a předvídatelnost. Celé cvičení kolem brexitu jim teď ale nenabízí ani jeden z těchto tří základních nástrojů… Komplexnost výzev daných brexitem, potažmo divokým odchodem, už teď nastiňuje problémy, které si ani představit nejde,“ přiznává náměstek.

Nepoletí letadla?

Podle Vladimíra Bärtla by taky mohl být divokým brexitem vážně ohrožen letecký provoz, protože neexistuje letecká dohoda. „EU se už na možný kolaps připravuje, a to i na podobný problém se silniční dopravou. Ale je to tak obrovská množina oblastí, kterou ti, co přišli s nápadem na odchod země z EU, nejenže neřešili, ale ani na ni nemohli pomyslet.“

Brexit je prý učebnicový příklad, co za rizika v sobě nese přímá demokracie. „Je tolik oblastí, které si lidé neuvědomovali, a tolik věcí, co je třeba teď řešit, že je z toho chaos.“

Paradoxně teprve článek 50 Lisabonské dohody, která vstoupila v platnost 1. prosince 2009, který byl draftován britským právníkem, dává vůbec nějaké vodítko, jak postupovat v případě odchodu členské země z Unie.

Varování pro populisty

„Dnešní dění by mělo rozblikat všechny poplašné kontrolky všem těm, co sází na stejnou populistickou notu. Problémy své země posouvají na binární úroveň a věty jako ‚Chceme vystoupit‘.“

Možností, jak by budoucí vztah Británie a Unie mohl vypadat, je pak podle Vladimíra Bärtla mnoho. „Můžeme mít dohodu o volném obchodu, jako máme s Indií nebo Čínou. To je ale vztah, který nemá žádné podstatné výhody nad rámec běžného obchodování. Taky tady může být něco jako má Evropa s Kanadou (CETA), kde jsou nad rámec volného obchodu dohodnuty další platformy spolupráce.“

Radiodokument