Vizitka – Pavel Karous (2019)

Přidal: Premek |

Březen 19, 2019

Pavel Karous, výtvarný umělec, autor projektu Vetřelci a volavky, vedoucí ateliéru Sochy na Scholastice. Moderuje Lukáš Matoška. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.

Natočeno 2019. Premiéra 20. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 10.00 h). Repríza 20. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 19.00 h).

Lit.: Matoška, Lukáš: Pavel Karous: Kde se bourá kvalitní architektura, tam se bude bourat i demokracie. In web ČRo 3 Vltava, 20. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je slyšet všude tam, kde má dojít k demolici poválečné architektury nebo odstranění pouliční plastiky. Co je hodnotného na stavbách a sochách z období normalizace?

V poslední době bojoval za zachování brutalistického komplexu Transgas. Je přesvědčený, že se jedná o památku. Ministerstvo kultury však před časem rozhodlo jinak. Nic proto nebránilo tomu, aby začala plánovaná demolice. Nemá snad na to vlastník právo? Pavel Karous odpovídá, že je třeba rozlišovat mezi osobním a soukromým vlastnictvím:

Nejsem pro, aby se někomu nařizovalo, jak si má zařídit interiér. Ale město je prostorem nás všech, takže se v něm mezi soukromým vlastnictvím a veřejným zájmem musí vyjednávat.

Transgas je podle Pavla Karouse hodnotný také svou výzdobou. Na veřejné zakázky v Československu se totiž vztahoval zákon, díky kterému se do umění investovalo minimálně procento z rozpočtu stavby. Karous prosazuje, aby podobná regulace platila i dnes, a poukazuje na západní země, ve kterých systém jednoho procenta na kulturu funguje.

Jenom v Praze mezi lety 1965 až 1991 vzniklo 2500 výtvarných realizací ve veřejném prostoru. Za stejnou dobu, od roku 1991 do současnosti, jich vzniklo pouze 59.

Sochy z období normalizace jsou mapovány v projektu Vetřelci a volavky, který Karous inicioval. Řada těchto plastik postupně mizí, na což jako sochař upozorňuje vlastními díly. K umělecké tvorbě Karouse často inspiruje to, co ho rozčiluje — zabývá se i sociálními nerovnostmi nebo korupcí.

Radiodokument