Interview Plus – Ivan Mikloš (2019)

„Udělal to, protože chce, aby byly předčasné volby,“ dodává. Jeho inaugurační projev tak prý byl jen pokračováním předvolební kampaně.

„Zelenskyj je velmi populární, taky ve volbách dostal víc než 72 % hlasů. Řádné parlamentní volby měly být v říjnu, a protože Ukrajinci poslance rádi nemají, tak samotný krok vedoucí k jejich rozpuštění je populární taky.“

Zelenskyj v inauguračním projevu třeba řekl, že „občané jsou unaveni zkušenými, systémovými a nadutými politiky, kteří za 28 let (nezávislosti) vytvořili zemi neomezených možností tunelování a pašalíků. Vybudujeme stát jiných možností, kde si budou všichni před zákonem rovni, kde budou pravidla hry pro všechny stejná.“

Demise vlády? To nikdo nečekal

Co všechny překvapilo, byl prezidentův útok na vládu a následná demise premiéra Volodymyra Hrojsmana.

„Premiér podal demisi, protože ho k tomu prezident vyzval. Vláda jeho inaugurační projev považuje za neakceptovatelný konfrontační krok. Byli připraveni dovládnout, ale když prezident zvolil konfrontaci, tak rezignoval… Rezignace je reakce. Rozpuštění parlamentu se očekávalo, ale výzva, aby vláda rezignovala, to se nečekalo… Hrojsman prostě nechtěl být dva měsíce ve funkci fackovacího panáka.“

Podle Mikloše dokonce řekl, že jediné co ministři mohou pro svou zemi udělat, je vzít do ruky tužku a papír a podepsat svou rezignaci. „S čím asi nepočítal, byla rychlá odpověď, demise premiéra a tak i celé vlády a výzva prezidentovi k jednání s parlamentem o nové vládě.“

Ukrajinská ústava má ještě jeden pro nás nestandardní háček, a to že vláda podává demisi parlamentu a ten o ni hlasuje. Když ji neschválí, tak neplatí. „Není tak v tuto chvíli vůbec jasné, jestli alespoň formálně povede vládu do voleb premiér, nebo první vicepremiér. Je to vlastně celé hra na to, kdo je za krizi, která teď vznikla, doopravdy odpovědný,“ myslí si Mikloš.

3 klíčové zákony

De facto rozpuštěný parlament k tomu prezident i požádal, aby schválil tři klíčové zákony – zrušení velmi široké poslanecké imunity, která často slouží k vyhýbání se trestně právní odpovědnosti.

Dál chce změnit volební systém v tom smyslu, aby se už nemohlo stávat, že bude zhruba polovina poslanců zvolena ve většinových volebních obvodech a ne proporcionálně podle kandidátních listin politických stran. V neposlední řadě chce Zelenskyj schválit legislativu, podle které by se zvýšila trestně právní odpovědnost za korupci.

Problém podle Mikloše nastává v naplnění litery ústavy, přestože politické strany nakonec s předčasnými volbami souhlasily. Minulý týden jedna z koaličních stran odešla z vlády a podle ukrajinské ústavy mají parlamentní strany měsíc na sestavení koalice nové. „A v rámci tohoto měsíce by se parlament podle legislativy rozpouštět neměl,“ vysvětluje Mikloš.

Je tady ale ještě další článek ústavy, podle které je parlament půl roku před termínem řádných voleb nerozpustitelný. „Prezident to tak mohl udělat pouze do 27. května. Jsou různé právní názory na to, jestli to udělat mohl, nebo ne. Teď všechny politické strany řekly OK, bereme to na vědomí a začínáme se připravovat na předčasné volby.“ Termín zatím známý není, spekuluje se o 14. nebo 21. červenci.

Velká neznámá

Zelenskyj je pak pořád jedna velká neznámá, dokonce i pro Ivana Mikloše, který je ekonomickým poradcem premiéra a vede strategickou skupinu poradců pro reformy země.

„Má silný mandát na opravdovou změnu. Má kolem sebe lidi, kteří mají reformní background, ale zároveň má velmi blízko k jednomu z nejkontroverznějších a největších oligarchů Igoru Kolomojskému,“ říká. Z toho všeho pak pramení velká nejistota, do jaké míry svá slova o boji s korupcí a změně systému myslí vážně.

Stejný obraz má zatím i jeho zcela nová politická strana Služebník lidu. Podle průzkumů z minulého týdne má už 40% podporu u voličů a po úterním překvapení s rozpuštěním poslanců mu prý jistě ještě narostla.

„Prezident využívá velké nespokojenosti lidí, přestože se už s reformami začalo. S jeho současnou silnou pozicí je ale spojeno i riziko… vytvoření vlády jedné strany. Což z hlediska prosazení reforem může být dobré, ale taky riziko vzniku nějakého autoritářského režimu.“

Krym? To půjde hodně pomalu

Jak reálné je uklidnění situace na Krymu? V projevu Zelenskyj tvrdil, že bude chtít dvoustrannou výměnu zajatců a jednání s Ruskem o návratu anektovaného území Ukrajiny. „Ten konflikt rozhodně nemá rychlé řešení. O podmínkách nového prezidenta každý ví, že na ně Rusko nepřistoupí. Na formální výměnu zajatců nebo na zahájení jednání asi ano, ale ne na vracení území,“ myslí si Mikloško.

Co by zablokovanou situaci ale mohlo změnit, je prý silná a úspěšná poreformní Ukrajina, kde se bude lidem žít daleko líp než na Krymu, a pak pokud bude pokračovat tlak Západu.