Historie Plus – {Vynálezy pro domácnost 20. století} (2019)

Ve 20. letech minulého století se změnilo fungování domácností v Evropě. Pořad připravila Lucie Kopecká.

Hovoří kurátorka Lucie Střechová a další.

Natočeno 2019. Premiéra 15. 6. 2019 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.: Kopecká, Lucie: Přes technický pokrok v domácnosti je vysávání nejméně populární domácí práce. In web ČRo Plus, 15. červen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V poslední čtvrtině 19. století se podařilo zrealizovat vynálezy, které v mnoha směrech ovlivnily způsob života ve 20. století.

Světová výstava, pořádaná v Paříži roku 1889, byla dokonalou přehlídkou technického pokroku, nových materiálů a přístrojů. Společnost tak postupně začala využívat novinek a měnila svůj životní styl, převážně ve městech.

Počátek nového 20. století se tak zaměřil na jednotlivce a celková změna ve způsobu života se promítla i do vybavení domácností a přístupu k pracím. Jednalo se o období, kdy se v domácnostech objevovaly spotřebiče, které šetřily čas, organizaci práce a měnily design celé kuchyně.

K prvním spotřebičům patřily drobné předměty, jako kávovary, žehličky, elektricky vyhřívané konvice nebo nahřívače ondulačních želízek. V roce 1910 byla založena firma Karma, která se stala prvním výrobcem plynových spotřebičů v monarchii. Elektřina se ovšem zatím prosazovala jen v některých oblastech.

Dosavadní dřevěné ledničky chlazené kostkou ledu si na konstrukční zdokonalení musely počkat, stejně tak jako dřevěné prací stroje, ruční leštiče a čističe podlah či mechanické vysavače a kuchyňské strojky. V domácnosti stále dominovaly šicí stroje známých značek Minerva, Lada a Singer na mechanický pohon.

Nová značka a elektrické domy

Na technologický pokrok a nové materiály reagovaly i firmy u nás. Pokud se budeme pohybovat na území nově vzniklého Československa, nemůžeme opomenout legislativní a právní úkony. Aby firmy mohly vyrábět, prezentovat a prodávat své produkty, musela pochopitelně vzniknout i nová obchodní značka s názvem Made in Czechoslovakia. Do té doby se zboží vyváželo a vyrábělo pod označením Made in Austria.

V meziválečném období vzniklo několik tradičních výrobců domácích spotřebičů – jako soběslavská firma na šicí stroje Lada (1929), nebo elektrotechnická továrna Eta Vršovice (1920) či liberecká Kontakta G.m. B.H. (1924). Další vlna nových firem se datuje od druhé poloviny 20. let. Mezi významné firmy patřila také karlínská společnost na výrobu ledniček a chladících zařízení Frigera (1927) a pražská společnost na výrobu elektrických ohřívačů vody Ruja (1930) ing. R. Janečka.

S příchodem stále ještě „nových“ zdrojů energie – elektřiny a plynu – se měnil design a vybavenost bytů a lidé se učili s nimi zacházet a něco o nich vědět.

První takzvané „Elektrické domy“ první republiky v oblasti Holešovic a Letné z druhé poloviny 30. let byly projektovány tak, aby se spotřebiče do malých bytů daly umístit či zabudovat. Příkladem velmi propracovaného pražského objektu, je blok letenských domů, kterému se říkalo Molochov, postavený v letech 1936-38.

Byty byly vybaveny spotřebiči firmy Elektro-Praga a některé měly i kompresorové ledničky ve zdi. Projektanti se například inspirovali architektonickým návrhem kuchyně v Müllerově vile arch. Adolfa Loose, který jako jeden z prvních navrhl kuchyňský nábytek do jedné linky s pracovní deskou a nástěnnými skříňkami s okenním výklenkem uprostřed.

Nákupní hit – vysavač

Potenciál v bohatém zákazníkovi první republiky viděly elektrotechnické firmy jako Siemens, Bosch, Electrolux či AEG. Ty své produkty modernizovaly a zřizovaly vzorkové prodejny. V Československu měly tyto společnosti přímá zastoupení a obchody. Nákupním hitem 30. let byl vysavač, jehož tehdy enormní cena se pohybovala od 1200 do 1500 Kč – závisela na zvolené velikosti, příslušenství a způsobu skladování (v kufříku či papírové krabici).

Do Československa se první vysavače dostaly na přelomu let 1922-23. Bratři Kominíkovi založili pražskou filiálku švédské firmy Electrolux a během několika let své pobočky otevřeli například v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Karlových Varech, Liberci, Olomouci, Plzni či v Pardubicích. Po vzniku akciové společnosti v polovině roku 1928 byl obchodní a celní rada František Kominík zvolen generálním ředitelem firmy Electrolux. Tuto funkci zastával až do roku 1939. Vysavač byl dobrý obchodní artikl a nesloužil jen k luxování. Mohl se využít i k plynování skříní proti molům a díky různým nástavcům se dal využít jako pohon pro vysoušeče vlasů.

A rostla konkurence

K největším československým producentům elektrospotřebičů patřila děčínská společnosti Jeka, která se specializovala na žehličky, konvice, vysoušeče vlasů, dále Elektro-Praga, s.r.o. a v roce 1933 rozšířila svou výrobu i firma Křižík. Konkurence tak rostla a přidávali se další výrobci, například Frigera, která v roce 1934 změnila chladící médium z oxidu siřičitého na freon.

K důležitým prodejcům elektrospotřebičů patřily i jednotlivé městské elektrické podniky. Jejich prodejny nabízely zákazníkům pestrý sortiment cenově výhodnější v poměru k zavedeným značkám. Ještě ve 30. letech 20. století byl totiž například nákup ledničky luxus a i když taková lednice dosloužila, zůstávala v bytě jako dekorace.

Za sto let od vzniku republiky se modely v užívání spotřebičů proměnily, ale některých stereotypů se ani dnes česká moderní žena nezbavila. V komunikaci nadále přetrvává slovo luxovat a vysávání se stalo přes veškeré technologické inovace nejméně populární domácí prací.

 

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)