Dvacet minut Radiožurnálu – Lubomír Zaorálek (2019)

Za dva týdny zrušil výběrové řízení na šéfa Národní galerie, jmenoval vedení Muzea umění v Olomouci, vrátil památkovou ochranu teplickým Hadím lázním a ukončil spolupráci se svým politickým náměstkem. „Na situaci v Olomouci mi hodně záleželo, kauza instituci devastovala. Našel jsem tam ochotu a vstřícnost najít rychlé řešení,“ pochvaluje si fakt, že situace je uzavřená.

Trestní oznámení, které na vedení olomouckého muzea podal jeho předchůdce Staněk, považuje za nepřiměřené. „Takové věci mohou lidi osobně poškodit. Jsem přesvědčen, že trestnou činnost nikdo nespáchal.“

Za „bolestnou ránu“ pak označil současný stav Národní galerie, která bez ředitele přestává fungovat. Projekty, které se měly realizovat, neběží. Situace ale nemá snadné řešení: „Jde o to, aby byla Národní galerie partnerem silných mezinárodních institucí. Snažím se dát dohromady kvalifikovanou skupinu, která bude schopná vybrat ředitele.“

Nedůstojné peníze

V případě rozpočtu pak spolupracuje s dalšími ministry i Josefem Středulou. „Je pro mě důležité, že se mnou všichni jednaní a tváří se vstřícně. Vzhledem k tomu, jak se k sobě chováme, to nepovažuji za marnost.“ Položky v rozpočtu musí být provázané, důležité je spíše dobré řešení než celková suma: „Z hlediska celku jsou to směšné sumy. Je žalostné, že se jich musím dožebrávat, když vím, že jinde jsou.“

Dalším úkolem Lubomíra Zaorálka je narovnat česko-čínské vztahy. Čínská ambasáda vydala prohlášení, že hlavní příčina potíží v oboustranné kulturní výměně je na straně České republiky. Proti tomu se Zaorálek ohradil: „Jednal jsem v souladu s ministrem Petříčkem i panem Hamáčkem. Velvyslanec svými kroky vyhazuje do povětří to, na čem jsem jako ministr zahraničí pracoval. Jak můžete budovat důvěru s člověkem, který vám lže do očí,“ uzavřel.

Lit.: Pancíř, Tomáš: Zaorálek: Čínský velvyslanec se nedal poslouchat. Opustil jsem místnost, rozhovor mi přišel zbytečný. In web IRozhlas, 12. 9. 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nový ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) ve středečním rozhovoru pro Radiožurnál ostře kritizoval čínského velvyslance Čang Ťien-mina. Co říkal během jejich pondělní společné schůzky, se podle něj nedalo poslouchat. Rozhovor mu prý přišel zbytečný, proto se nakonec rozhodl jednání opustit. Čína zatím zrušila nebo nepovolila čtyři cesty českých souborů, upřesnil také v rozhovoru pro Radiožurnál.

Předevčírem jste jednal s čínským velvyslancem v Praze. Podle svých slov jste se ohradil proti jednostrannému rušení koncertů českých souborů v Číně. Ta schůzka byla dopředu koordinována s ministerstvem zahraničí?
Myslím, že v tomhle to neustále koordinujeme nebo jsme v kontaktu s panem ministrem (Tomášem) Petříčkem (ČSSD).

Takže to bylo v souladu s panem Petříčkem?
Určitě, dokonce i s panem (Janem) Hamáčkem (ČSSD). Na tyhle věci máme stejný názor.

Kolik cest českých souborů Čína zrušila nebo nepovolila?
Já registruji čtyři.

A dospěli jste s panem velvyslancem k nějakému řešení?
Ne, protože pan velvyslanec podle mě nebyl schopen nějak zásadního rozhovoru.

To znamená, že nebyl na jednání vůbec připraven?
Říkal mi něco o tom, že chce být mostem mezi českou a čínskou kulturou a podobné poměrně dunící fráze.

Řekl jsem mu, že nemá cenu mluvit o mostech. Dokonce říkal, že chce být něco jako Karlův most, tak jsem mu řekl, že to jsou slova, ale že teď přišla doba, kdy musí něco udělat. Protože ta situace je vážná a že mě to popuzuje, protože oni svými kroky úplně vyhazují do povětří to, na čem jsem jako ministr zahraničí pracoval.

Potom, co jste tohle velvyslanci řekl, čínská ambasáda vydala prohlášení ke schůzce, ve kterém se mimo jiné píše, že hlavní příčina určitých potíží, které se objevily v oboustranných kulturních výměnách, je na příslušné straně v České republice. Konkretizoval během jednání pan velvyslanec, co tím má na mysli?
Ne, po těchto slovech jsem opustil místnost, protože mi připadalo, že rozhovor je zbytečný. Poznal jsem v Číně celou řadu poměrně velmi soudných, opravdu velmi inteligentních a schopných lidí. Nezlobte se na mě, ale to, co čínský velvyslanec říkal, se nedalo poslouchat.

To znamená, že jste z jednání předčasně odešel?
Upozornil jsem ho na to, že má odpovědnost za to, co se nyní v česko-čínských vztazích děje. A také na to, že jsem v minulosti poměrně hodně času věnoval právě tomu, abychom v těchto vztazích něco dokázali, a že on tady dnes předvádí kroky, kterými to vyhazují do povětří.

A řekl jsem mu, že nechci poslouchat jeho prázdná slova, ale že chci vidět, že napraví něco, co je pro mě nehorázné. A že to, co se děje, dokonce poškozuje obraz Číny v České republice. Takže jediné, co mohu udělat, je v tuto chvíli nemluvit a začít to měnit. Navíc mi připadá nehorázné, když mi tvrdí, že vlastně soubory jako Guarneri Trio Prague…

I Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Český rozhlas už dementoval to, co tvrdil pan velvyslanec: že Symfonický orchestr Českého rozhlasu sám danou cestu odložil. Podle mluvčího Českého rozhlasu to není pravda.
A vy si myslíte, že má za takovýchto podmínek cenu v takovém rozhovoru pokračovat?

Nevím, nejsem politik a nejsem ministr.
Připadá mi, že by tady měl být někdo, kdo je kompetentní.

To znamená, že by Čína měla vyměnit velvyslance?
Já jsem z pana velvyslance měl pocit, že vůbec nerozumí tomu, co mu říkám. Jak je možné, že mi po tomhle začne vykládat něco o tom, že je třeba začít budovat vzájemnou důvěru? Jak můžete budovat důvěru s velvyslancem, který vám lže do očí?

Před třemi lety jste jako ministr zahraničí připravil společné prohlášení tehdejších čtyř nejvyšších ústavních činitelů, ve kterém se Česká republika jasně přihlásila k politice jedné Číny. Ten text se výslovně distancoval od osobních aktivit některých politiků, kteří se podle toho nechovali. Po té aktuální zkušenosti s chováním čínských úřadů i s chováním čínského velvyslance – považujete za chybu, že tehdy to prohlášení vzniklo?
Vždyť jsem to vysvětloval tisíckrát. Pořád dokola to opakuji, tak to řeknu ještě jednou. Na začátku jsme si s čínskými představiteli řekli, že budou platit určitá pravidla. Žijeme v trochu jiných politických systémech a základem musí být respekt k těm odlišným režimům.

Třeba to, co jsem zdůrazňoval na české straně, že u nás žádný ministr nemůže stavět do pozoru starosty a primátory měst, protože u nás je komunální politika svrchovaná a jejich rozhodnutí i výroky jsou prostě jejich a já nejsem schopen je změnit.

Jak vypadá jednání o rozpočtu? A jak vidí ministr kultury Lubomír Zaorálek budoucnost Národní galerie? Poslechněte si celý rozhovor v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu, který vedl Tomáš Pancíř.