Mozaika – Z Montserratu pod Bezděz (2019)

Přidal: Premek |

Listopad 19, 2019

Vltava uvede dvacetidílnou četbu na pokračování z Durychova monumentálního románu Bloudění. Reportáž připravila Renata Klusáková.

Natočeno 2019. Premiéra 18. 11. 2019 (ČRo 3 Vltava, 5 min.).

Lit.: Linka, Jan – Klusáková, Renata: Z Montserratu pod Bezděz. Vltava uvede dvacetidílnou četbu na pokračování z Durychova monumentálního románu Bloudění. In web ČRo 3 Vltava, 18. listopad 2019 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Román Bloudění napsal Jaroslav Durych jako duchovní podobenství i osobitý výklad dějin. Mniši benediktýni pozvaní vojevůdcem Valdštejnem na hrad Bezděz a soška Panny Marie Montserratské, která z Katalánska doputovala až do českých Doks, inspirovali Jaroslava Durycha ve 20. letech minulého století k napsání románu Bloudění. Do vyprávění o Čechách decimovaných třicetiletou válkou vložil svůj vlastní výklad dějin. Do postavy rebela Jiřího promítl sám sebe.

Škleb dějin

V kraji pod Bezdězem, ve vesnici Vrchbělá, kam přijel na pozvání svého přítele, pátera Jakuba Demla, se Durych seznámil s neuskutečněným záměrem Albrechta z Valdštejna, který jako majitel Bezdězu usiloval o to, aby z hradu vznikl klášter. Oslovil nejprve řád mnichů augustiniánů a posléze benediktýny z Montserratu. Ve chvíli, kdy se už ke stavbě schylovalo, byl však Valdštejn v Chebu zavražděn. Durych si příběh vyložil jako škleb dějin a zásah Boží vůle. V románu, který chtěl původně nazvat Bloudění Panny Marie Montserratské, polemizuje spisovatel s tehdejšími výklady českých dějin: jak s národoveckým jiráskovským, tak s pravicovým pojetím historika Josefa Pekaře. Durychova interpretace narazila na nepochopení z obou stran. A navíc, což je typicky durychovsky zábavné, vzbudilo nevoli také u řady katolických hierarchů, říká literární historik Jan Linka.

Román je duchovní alegorií, kterou ve světské rovině tvoří příběh Albrechta z Valdštejna, významného šlechtice, politika a generalissima císařské armády. Druhou, duchovní rovinu, představují panna Andělka jako nositelka mariánského motivu, katolík Kajetán a českobratrsky naladěný rebel Jiří, skrze kterého promlouvá sám Durych. (…)

Radiodokument