Mandala aktivismu (2019)

Přidal: Premek |

Prosinec 13, 2019

Ivana Myšková. Dokument. Víc než dokumentární portrét sochaře a neúnavného aktivisty Šporgyho z krušnohorské vesničky Orasín. Na pozadí komunálních voleb roku 2018 na Chomutovsku spisovatelka a autorka dokumentu Ivana Myšková sdílí s posluchačem nejenom Šporgyho donkichotské zápasy, ale i vlastní spící buditelství. Dramaturgie Viola Ježková. Mistr zvuku Radim Dlesk.

Natočeno 2019. Premiéra 12. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Radiodokument. Repríza 15. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14.00 hodin).

Lit.: Myšková, Ivana: Mandala aktivismu. Víc než dokumentární portrét sochaře a neúnavného aktivisty Šporgyho z krušnohorské vesničky Orasín. In web ČRo 3 Vltava, 12. prosinec 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Šporgy mě fascinuje několik let. Dokonce natolik, že jsem se o něm rozhodla natočit svůj první radiodokument, přestože jsem věděla, že to bude vyžadovat spoustu houževnatosti, kterou vlastně odjakživa postrádám.

Šporgy jí naopak oplývá. Stejně jako ryzostí, přímočarostí, vřelostí i nesmiřitelností, nezbytnými k tomu, aby tesal sochy, restauroval sudetské památky, pořádal festivaly a sympozia a občansky se angažoval. Přestože žije v maličké krušnohorské vesničce Orasín v překrásném zalesněném údolí, oproštěn od současných trendů a technologií, ani na chvilku neztrácí svět ze zřetele a je ochoten ustavičně vyrážet do předem prohraných bitev.

Kulturní život daleko od velkých měst musí být dostatečně umanutý, aby se udržel a přetrval, zvlášť v oblastech, které preferují průmysl a ekonomický zisk. Vytěžená krajina severočeské hnědouhelné pánve – vytěžená doslovně i lidsky, neboť v rámci divokého odsunu v červnu a září roku 1945 bylo jen z Chomutova odsunuto přes dvacet tisíc původních německých obyvatel – vyžaduje po umělcích odolnost suchomilných rostlin.

Šporgy, z jehož přezdívky se stalo občanské jméno, nepracuje jen na svých kamenných a dřevěných objektech nebo grafikách v Orasíně, v Chomutově a nejbližším okolí, je také iniciátorem mnoha kulturních akcí, spoluorganizuje letní divadelně-výtvarný festival Obnaženi, v létě vede sochařská sympozia, postaral se o vydání orasínské kroniky Ztracená vlast z pera jednoho z vyhnaných rodáků Geralda Bretfelda, jako aktivní člen Spolku Boleboř, Orasín, Svahová také inicioval vznik Svatomartinské poutní cesty a aleje z Orasína do Boleboře, pro Orasín vytesal dřevěnou zvoničku, se sousedy zdarma vyrábí lavičky, se studenty Džamily Stehlíkové vztyčil menhir, své dceři postavil kamennou mohylu… Málokdo s takovým zápalem a láskou pečuje o místo, kde žije. „Já tohle údolí miluju a bolí mě, když mu někdo ubližuje,“ říká a neváhá udělat maximum proto, aby tu bolest zmírnil, i přes nesouhlas některých členů zastupitelstva a sousedů. Protestuje proti nepovolenému kácení (o stromy bojuje často – v minulých letech například vytvořil pomník stoleté lípě, která byla pokácena v Chomutově), nadměrnému lovu zvěře v obecních lesích, šrotu na obecních loukách i arzenovému kamení na obecních cestách. „Babišismus proniknul i do Orasína,“ komentuje současnou situaci v obci. (…)

Radiodokument