Balanc – Proč je dotýkání zdravé? (2020)

Přidal: Premek |

Únor 18, 2020

Proč je dotýkání zdravé? Pomáhá nedostatek doteku nahradit masáž, teplé sprchy nebo zvířata? Proč jsme málo v kontaktu s vlastním tělem, co špatného to způsobuje a jak na změnu? Stačí, když se dotýkáme pouze sami sebe? Připravil Petr Bouška.

Hovoří psycholožka a psychoterapeutka Barbora Janečková.

Natočeno 2020. Premiéra 18. 2. 2020 (ČRo Rádio Wave, 21 min).

Lit.: Bouška, Petr: Nezakazujme dětem se navzájem dotýkat, dotek je důležitý pro rozvoj i zdraví, dnes chybí i dospělým. In web ČRo Radio Wave, 18. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) „V některých školách zavádí zákazy dotýkání. Když si nevíme rady s agresivitou a rozjíveností dětí, prostě jim zakážeme na sebe sahat. Pro mě je to na úrovni trápení,“ říká v Balancu psycholožka a psychoterapeutka Barbora Janečková. Je samozřejmé, že s tělem druhého člověka děláme jen to, co nám dovolí, co je mu příjemné. Důležité je naučit se poznat, kdy a jak je vhodné se dotýkat, a případně vyjádřit nesouhlas. Správné dotýkání lidem prospívá.

„Naše kultura neumí rozlišovat mezi běžným dotykem a sexualizovaným dotykem. Ale dotyk je základní biologická potřeba pro přežití. Když mají malé děti málo doteku, mohou se u nich objevit kognitivní i jiné závažné poruchy,“ říká Barbora Janečková a odkazuje na výzkumy v rumunských kojeneckých ústavech. Zjistily, že pokud děti do dvou let nemají dostatek doteku, tak to ovlivní jejich imunitní systém, vztahové a kognitivní vzorce.

„Myslím, že míra dotýkání se ve společnosti je daná kulturně. Na jihu se lidé dotýkají více, v naší společnosti je dotýkání málo.“ Jak ale poznat, že druhý s dotekem souhlasí? Člověk, který je v kontaktu sám se sebou, je pozorný a všímavý, snáze pozná, kdy, koho a kam se může dotknout. Zároveň se musíme naučit stanovat hranice druhým, v naší společnosti není běžné říkat ne. Ohradit se, slušně, proti tělesnému kontaktu, který je nevyžádaný a je nám nepříjemný.

„Nedotýkat se je špatné, když se dotýkáme navzájem, tak se snižuje tlak nebo stoupá produkce serotoninu.“ Dotek ukazuje naši vazbu k druhému člověku a posiluje vztahy. Druhá osoba si toho ani nemusí všimnout, funguje to i na nevědomé úrovni. Člověk je společenský tvor a potřebuje druhé lidi, dotek je ocenění a sděluje emoce. Podání ruky může být velmi silné a vlídné, zrovna tak ale strojený a nevyžádaný polibek může být příšerný zážitek.

Dotýkání musí být autentické, v souladu s námi samotnými. Není dobré hnát se do extrémů, dotýkat se za každou cenu ani se dotýkání vzdát a uzavřít se. Deprivace dotýkání vede k agresivitě. Pokud si neseme trauma, někdo s naším tělem nakládal proti naší vůli a dotýkání je nám vždy nepříjemné, pak může pomoci terapie. (…)

Radiodokument