Pro a proti – Podíl Čechů na židovském holocaustu (2020)

Přidal: Premek |

Únor 28, 2020

Podíl Čechů na židovském holocaustu byl podle čerstvě vydané knihy, pod kterou je podepsaný mimo jiné i známý americký historik Benjamin Frommer, mnohem větší než se běžně uvádí v historických publikacích. Je na čase změnit výklad šoa a přehodnotit míru českého antisemitismu? A proč nová fakta vylézají na povrch až 75 let po skončení druhé světové války? Moderuje Veronika Sedláčková.

Hovoří bývalý předseda pražské Židovské obce Tomáš Jelínek a badatel, bývalý archivář Státního oblastního archivu v Plzni Jiří Jelen.

Natočeno 2020. Premiéra 28. 2. 2020 (ČRo Plus, 9:34 h.; 25 min.). Repríza 18. 3. 2020 (ČRo Plus, 9:34 h.; 25 min.).

Pozn.: Do pořadu byla neúspěšně zvána také historička Kateřina Čapková.

Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: Antisemitismus někdy nabobtná, jindy je ho méně, ale stále tu je, soudí bývalý předseda pražské židovské obce Jelínek. In web ČRo Plus, 28. únor 2020 (článek+ nahrávka k poslechu) – Cit.: Česká spoluvina na holokaustu je podle amerického historika Benjamina Frommera větší, než se dosud oficiálně uvádí. Je na čase přehodnotit míru tuzemského antisemitismu?

Bývalý předseda Židovské obce v Praze Tomáš Jelínek věří, že antisemitismus je věčně přítomným prvkem českých dějin. Badatel Jiří Jelen považuje české válečné excesy vůči Židům především za podmíněné nacistickou okupací.

„Podíl Čechů na vytlačování Židů ze společnosti a zájmu získat židovský majetek je větší, než si česká veřejnosti uvědomuje,“ říká v pořadu Pro a proti Jelínek.

Badatel a bývalý archivář Státního oblastního archivu v Plzni Jelen o Frommerově tvrzení pochybuje. „Já bych se diskuzi nevyhýbal, ale bránil bych se tomu přehodnocování českého antisemitismu.“

„Karty byly na začátku rozdány velice průhledně,“ dodává expert. „Tuto politiku sem přinesl zvenčí okupační aparát. To, co nazýváme holokaustem, vnímám tedy spíš v kontextu okupační politiky než jako osamocený jev na vytlačování těch, kdo spadli do kategorie Židů.“

Cítím to jako pokus druhorepublikové reprezentace vyjít vstříc Německu a přizpůsobit se novým skutečnostem, které vyplynuly z důsledků Mnichova… Je to pořád pod vnějším tlakem, jinak by se tady neotevřel ten prostor pro antisemitismus. O tom jsem skálopevně přesvědčen, že klima druhé republiky tento prostor otevřelo. Jiří Jelen

Tomáš Jelínek upozorňuje, že holokaust nezačal likvidací Židů, ale vytlačováním židovstva ze společnosti. „Třeba za protektorátu byl viditelný a doložitelný zájem českých politických subjektů a institucí na získání židovského majetku, dokonce se některé z nich dostaly do rozporu s nacisty.“

Badatel naopak vnímá zásadní změnu ve vztahu k Židům po uzavření Mnichovské dohody. „Šlo o to vypořádat se se sousedstvím Německa. Primárně bych Čechům antisemitismus nepřipisoval, ale zdůraznil bych, nakolik se antisemitismus stal programem, cílem, a nakolik se projevuje jako důsledek předchozího vývoje.“

Jelínek souhlasí, že nacisté požadovali po politicích druhé republiky přísnější postup proti Židům. „Ale vidím tu souvislosti, které v české společnosti plynou po staletí. A někdy je příležitost určitého nabobtnání antisemitismu, a pak je zase období útlumu. Ale tyto věci se v českých dějinách trvale dají vysledovat,“ tvrdí Jelínek. (…)

Radiodokument