Portréty – Viliam Žingor (2021)

Někde válečné hrdiny oslavovali – někde je posílali na šibenici. Pro Československo po roce 1948 platilo to druhé. Proč musel zemřít slavný partyzánský velitel Viliam Žingor, nad tím se v pořadu Portréty zamyslí slovenský publicista Ján Bábik. Mluvit s ním o tom bude David Hertl.

Natočeno 2021. Premiéra 16. 9. 2021 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.). Repríza 17. 9. 2021 (ČRo Plus, 11:10 h.).

Lit.: Hertl, David: Viliam Žingor, partyzánský velitel, který se ubránil před nacisty. Oběsili ho až komunisté. In web ČRo Plus, 16. září 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Obžalovaný Žingor se osvobozuje,“ rozhodl 29. dubna 1968 Krajský soud v Banské Bystrici. Že by svoboda pro bývalého partyzánského velitele? Těžko: komunisté jej už v prosinci 1950 oběsili po vykonstruovaném procesu. Jeden z příběhů poúnorových nespravedlností připomene slovenský publicista Ján Bábik.

„Jsou to neuvěřitelné paradoxy,“ říká Ján Bábik, podle kterého v západních demokraciích byli hrdinové protinacistického odboje oceňováni – v Československu se ale po únoru 1948 dostali většinou na okraj společnosti. Mnozí skončili za mřížemi, někteří na šibenici. „Na Slovensku bylo popraveno pět partyzánských velitelů: Vladimír Velecký, Josef Trojan, Ladislav Nosák, Samuel Bibza – a Viliam Žingor,“ vysvětluje Bábik.

Rodák (1912) z Bystričky nedaleko slovenského Martina pocházel z obyčejné rodiny, není ale bez zajímavosti, že jeho otec Ján Žingor se osobně znal s Tomášem Garriguem Masarykem, který si v Bystričce nechal roku 1923 postavit letní sídlo. Viliam Žingor studoval po gymnáziu Vysokou školu zemědělskou v Brně a dva roky sloužil v armádě v Žilině. Po vojenské službě pracoval jako účetní Družstva pro prodej brynzy a také v Bryndziarskem syndikátu. (..)

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)