Téma Plus – Současní čtenáři a Jaroslav Foglar (2022)

Zajímavé události i osobnosti pohledem odborníků i dobových dokumentů. Před 115 lety se narodil Jaroslav Foglar, autor legendárních knih pro dospívající chlapce. Má ale Foglarův literární svět tomu dnešnímu čtenáři co říct?  Připravila Naďa Reviláková.

V pořadu hovoří Roman Šantora ze Skautské nadace Jaroslava Foglara, skautský vedoucí Milan Žaloudek, Petr Eliáš, šéfredaktor nakladatelství Albatros, Michal Přibáň a Pavel Šidák z Ústavu pro českou literaturu AV ČR, Kateřina Chromková z Českého literárního centra, překladatelka Kathrin Janka, spisovatelé Iva Petřinová, Petr Hugo Šlik a Vojtěch Matocha, studenti gymnázia Přírodní škola a Jaroslav Foglar.

Natočeno 2022. Premiéra 2. 7. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.).

Lit.: Bohoušek: Program.rozhlas.cz (21. 6. 2022): Rychlé šípy. Kdo je dnes čte? Současní čtenáři a Jaroslav Foglar. In web Bohoušek, 21. 6. 2022 (článek). – Cit.:  Sto patnáct let od narození Jaroslava Foglara, která uplynou 6. července, bude důvodem pro řadu připomínek tohoto spisovatele. Pomyslnou „trochou do mlýna“ přispěje i publicistka Naďa Reviláková, která si v sobotu 2. července cyklu Téma Plus položí otázku, zda má ještě dnes smysl číst Foglarovy knížky.

Otázka je to provokativní jen zdánlivě. V době, kdy třeba na autobusových zastávkách nebo v „knihobudkách“ najdete k bezplatnému rozebrání stovky knížek ze sedmdesátých a osmdesátých let, často literárně kvalitních, jen ale zoufale nesoučasných, není od věci zeptat se, nakolik dnes čtenáře oslovuje dílo, vznikající od poloviny třicátých let a v této době myšlenkově ukotvené.

Aby nedošlo k nedorozumění: smyslem dokumentárního pásma nebude plivání na autora, který už se do značné míry stal klasikem svého druhu a pro mnohé mramorovým pomníkem. Půjde opravdu jen o ty otázky čtenářům, knihovníkům a literárním vědcům. Otázky, které do určité míry vyprovokovala skutečnost, že renomované české nakladatelství dětské literatury vydává od roku 2018 Foglarovy práce v nových edicích, ročně dva až tři tituly. Ptát se za těchto okolností, kdo je vůbec čtenářem, je proto oprávněné.

Lit.: Reviláková, Naďa: Rychlé šípy. Kdo je dnes čte? Současní čtenáři a Jaroslav Foglar. In Týdeník Rozhlas, 21. červen 2022 (článek). – Cit.:  Z

Sto patnáct let od narození Jaroslava Foglara, která uplynou 6. července, bude důvodem pro řadu připomínek tohoto spisovatele. Pomyslnou „trochou do mlýna“ přispěje i publicistka Naďa Reviláková, která si v sobotu 2. července cyklu Téma Plus položí otázku, zda má ještě dnes smysl číst Foglarovy knížky.

Otázka je to provokativní jen zdánlivě. V době, kdy třeba na autobusových zastávkách nebo v „knihobudkách“ najdete k bezplatnému rozebrání stovky knížek ze sedmdesátých a osmdesátých let, často literárně kvalitních, jen ale zoufale nesoučasných, není od věci zeptat se, nakolik dnes čtenáře oslovuje dílo, vznikající od poloviny třicátých let a v této době myšlenkově ukotvené.

Aby nedošlo k nedorozumění: smyslem dokumentárního pásma nebude plivání na autora, který už se do značné míry stal klasikem svého druhu a pro mnohé mramorovým pomníkem. Půjde opravdu jen o ty otázky čtenářům, knihovníkům a literárním vědcům. Otázky, které do určité míry vyprovokovala skutečnost, že renomované české nakladatelství dětské literatury vydává od roku 2018 Foglarovy práce v nových edicích, ročně dva až tři tituly. Ptát se za těchto okolností, kdo je vůbec čtenářem, je proto oprávněné.

Foglarovi hrdinové to měli složité. Jejich vypjatý individualismus a programová apolitičnost vadily oběma totalitním režimům, které se naší zemí přehnaly ve 20. století. V květnu 1941 zakázali vydávání Rychlých šípů nacisté, v červenci 1948 komunisté. Zatímco nacistickým okupantům se Jaroslav Foglar ani nepokoušel vyjít vstříc, poté co se v únoru 1948 chopili moci ve státě komunisté, nejspíš hledal cestu, jak oblíbený komiks, vycházející tehdy v časopisu Vpřed, udržet při životě. V jednom z posledních dílů poslal Rychlé šípy na stavbu mládeže, kde měli svými nápady zlepšovat odvoz hlíny. Výrazně budovatelský nádech tohoto příběhu způsobil, že Jaroslav Foglar si nepřál, aby byl zařazován do pozdějších souborných vydání.

Komunistickému režimu přestal Foglar vadit až v roce 1986, kdy příběhy Rychlých šípů začaly opět vycházet.

Znovu směly být Rychlé šípy vydávány od roku 1968, zastaveny byly v létě 1971. Komunistickému režimu přestal Foglar vadit až v roce 1986, kdy příběhy Rychlých šípů začaly opět vycházet. Už jen toto padesátileté střídání zákazů a povolení přitahovalo k Foglarovu dílu pozornost; přidáme-li k tomu velkou oblibu už od prvních vydaných sešitů, je jasné, že Rychlé šípy musely mít ještě po roce 1989 početné zástupy čtenářů a příznivců. (…)

Lit.: Reviláková, Naďa: Jaroslav Foglar dnes. V čem je stále inspirativní a co může nabídnout současným dětem? In web ČRo Plus, 2. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Málokterý autor literatury pro mládež se těšil a stále těší takové popularitě. Přitom mnohé z jeho knih vyšly před více než 80 lety. Svět, ve kterém se „foglarovky“ odehrávají, je od světa dnešních dětí v mnohém neskonale vzdálený. A současně možná bližší, než by se mohlo zdát.

Jaroslav Foglar se narodil před 115 lety, 6. července 1907. Během svého života napsal na dvě desítky knih, které byly v pravidelných intervalech zakazovány (byť ne oficiálně) a povolovány. A v obdobích, kdy se právě vydávat mohly, znovu masivně vydávány. Jednu z těchto pro „foglarovky“ příznivých dob zažíváme právě teď. Po dlouhých letech sporů o autorská práva zase Foglar ve velkém vychází a jeho knihy se opět stávají bestsellerem.

Jenže mají dnešním dětem co dát, nebo jim je z nostalgie předávají rodiče a prarodiče? Nezměnil se svět okolo nás, a především svět dětí, příliš na to, aby dokázaly Foglarovy knihy ocenit stejně jako čtenáři v dobách minulých? Právě tuto otázku jsme v pořadu Téma Plus rozebírali s lidmi, kteří se Foglarovým dílem zabývají, vydávají ho, případně je můžeme označit za jeho následovníky.

K Foglarovi domů

Držitelem práv na vydávání Foglarových knih je Skautská nadace Jaroslava Foglara. Ta vlastní i spisovatelův byt, který po rekonstrukci dala k dispozici Českému literárnímu centru. Slouží tak k inspiraci dnešním autorům. Stejně jako Foglarovy knihy, které nejen že vycházejí, ale najde se i mezi současnými spisovateli dost těch, kteří na ně navazují, inspirují se, nebo dokonce píší jejich přímá pokračování.

České literární centrum dnes Foglarův byt využívá k rezidenčním pobytům především pro zahraniční literáty či překladatele z českého jazyka. Po původním majiteli v bytě mnoho nezůstalo, kromě kouzla dávné přítomnosti. Z toho mála například cedulka na dveřích se jménem Jaroslav Foglar a vzkaz pro návštěvy na lísku nalepeném pod ní. Dnes už je téměř nečitelný, ale jaké bylo jeho znění, nebylo těžké dohledat:

„Před devátou hodinou ranní a večer po osmnácté už nemohu přijímat návštěvy čtenářů. Předem nesmluvené nečekané návštěvy neprodlužujte na delší dobu než nejvýše DESETI minut, jinak narušují můj denní pracovní program, který musím dodržet.“

I z těchto pár řádků je patrné, že Jaroslav Foglar zkrátka patřil k našim nejúspěšnějším spisovatelům. Jeho čtenáři ho milovali a navštěvovali, a tak i rušili, což byl problém, protože současně patřil k našim spisovatelům nejpilnějším a rušení neměl rád. Jenže měl velmi rád své čtenáře, takže nikoho nedokázal odmítnout.

Nejen do bytu Jaroslava Foglara se vypravíme v pořadu Téma Plus. Pokusíme se také proniknout do kouzla jeho textů. V čem spočívá? Proč dokáží oslovit čtenáře napříč generacemi? A mají šanci v dětech touhu po dobrodružství a vlastním prožitku vzbudit i v konkurenci s virtuální realitou, která je dnes obklopuje? A co by na to všechno Foglar asi dnes říkal? (…)

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)