Vlčí jáma (1976)

Přidal: Premek |

Srpen 21, 2017

Jarmila Glazarová. Rozhlasová dramatizace Helena Polachová. Hudba Milan Baginský, řídí Vlastimil Hanuš. Improvizace na harmonium Vlastimil Hanuš. Zvuk Blanka Bezrová. Záznam a střih Míla Jarolímková. Zvukové efekty Hana Brothánková. Asistentka režie Věra Havlatová. Dramaturg Vladimír Gromov nebo Helena Poláchová. Režie Josef Hajdučík.

Osoby a obsazení: dr. Robert Rýdl (František Vicena), Klára, jeho žena (Vlasta Vlasáková), Jana, její schovanka (Taťána Medvecká), Martina, služebná (Marie Vášová), Petronila, služebná (Marie Glázrová), doktor (Vladimír Brabec), Karolínka (Libuše Havelková), Truda (Sylva Turbová), paní Schillingerová (Květa Noudlová), panička (Františka Horáková), notář (Jan Vávra), strýc (Arnošt Faltýnek)´, zemský prezident Volman (Miloš Nedbal), doktor Valenta (Raoul Schránil), první dívka (Žofie Veselá), druhá dívka (Jana Viščaková), pán (Jindřich Rychtařík), hlasatel (Stanislav Vokál) a Činoherní sbor Čs. rozhlasu.

Natočeno 1976. Premiéra 9. 10. 1976 (Vltava, 19:00 – 20:55 h.; 111 min.) k 75. narozeninám J. Glazarové. Obnovená premiéra 14. 3. 2021 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky.

Lit. -hj- (= Holý, Josef): Rozhlas. Vlčí jáma. In Rudé právo, 12. 8. 1976, s. 5 (recenze).

Lit.: Venclová, Renata: Jarmila Glazarová: Vlčí jáma. Taťjana Medvecká jako mladičká schovanka v bezvýchodném milostném trojúhelníku. In web ČRo 3 Vltava, 14. březen 2021 (článek). – Cit.: Osmnáctiletá Jana přichází po první světové válce jako sirotek do rodiny své tety Kláry Rýdlové a jejího muže, zvěrolékaře Roberta Rýdla. Po nedostatku a strádání, které zažila během války, se dívce zdá, že v domě příbuzných najde nový domov, všechno se ale vyvíjí jinak… Hru podle psychologického románu Jarmily Glazarové uvádíme v obnovené premiéře po více než 30 letech. (…)

Jana záhy zjišťuje, jak patologické je soužití stárnoucí ženy a jejího o 16 let mladšího manžela, kterého Klára zahrnuje žárlivou, majetnickou láskou. Když se otčím do mladé schovanky zamiluje, Jana jeho city opětuje. Vznikne bezvýchodný milostný trojúhelník, ze kterého dívku osvobodí až nemoc a smrt.

Vlčí jáma, v pořadí druhý román Jarmily Glazarové (1901–1977) se odehrává ve Slezsku, které autorka poznala nejprve jako studentka internátní školy, později jako žena venkovského lékaře. Sugestivně v něm vykreslila poměry provinčního maloměsta, které přispívají k dusivé atmosféře v domácnosti tety Kláry, považující se za místní honoraci. Inspiraci čerpala Glazarová z pobytu ve slezských Klimkovicích, kam přišla spolu se svou mladší sestrou po smrti rodičů v roce 1917. Později tu žila se svým manželem, lékařem Josefem Podivínským, kterého často doprovázela při obchůzkách pacientů, také tyto zážitky později zužitkovala při psaní Vlčí jámy, která vyšla v roce 1938.

V roce 1957 vznikl podle románu film režiséra Jiřího Weisse v hlavních rolích s Jiřinou Šejbalovou Janou Brejchovou a Miroslavem Doležalem.

Rozhlasová dramatizace byla natočena o dvacet let později v roce 1976, k 75. narozeninám autorky. (…)

Rozhlasové hry