Můj bratr, má princezna (2019)

Přidal: Premek |

Únor 1, 2019

Catherine Zambon. Rozhlasová hra. Přeložila Natálie Preslová. Hudba a zvukový design Stanislav Abrhám. Mistr zvuku Radim Dlask. Dramaturgie Zuzana Vojtíšková. Režie Josef Kačmarčík.

Účinkují Matěj Viták, Jaroslava Pokorná, Alice Luise Bransten, Lucie Štěpánková, Vasil Fridrich, Jan Köhler a Matěj Převrátil.

Natočeno 2019. Premiéra 2. 2. 2019 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.; 36 min.) v cyklu Rozhlasová hra pro celou rodinu.

Pozn.: Pětiletý Alayn nemá rád fotbal, zato se rád obléká do kostýmu víly, který patří jeho starší sestře. Ostatní kluci ho nemají rádi, protože se chová jako holka. A jeho sestra Nina se i pro něho pokouší zjistit, jaké vůbec mají holky místo na světě. Hra určená dětem od pěti let otevírá složitá témata, o kterých se u nás nemluví, natož s dětmi. (anotace)

Pozn: Hra se dostala na shortlist Prix Italia 2019.

Lit.: Vojtíšková, Zuzana: Catherine Zambon: Můj bratr, má princezna. In web ČRo 2 Praha, 2. únor 2019 (článek). – Cit.: Hra o jinakosti, která vzbudila ve Francii diskuse a nakonec byla zařazena francouzským ministerstvem školství na oficiální seznam doporučené literatury pro žáky základních škol. (…)

Pětiletý Alayn má rád kytky a ptáky. Pořád si hraje na vílu a ještě ke všemu ho baví nosit dívčí šaty. Matka si s jeho chováním neví rady, chce vzít syna k doktorovi: co když je Alayn nemocný? Otci je to tak trochu jedno, má svou práci a nic moc jiného ho nezajímá. Ať už je to, jak chce, Alayn je pro ostatní lidi zvláštní. Za jeho jinakost je však výsměchem a šikanou trestána Alaynova třináctiletá sestra Nina.

Nina má bratra ráda a za nic nasvětě by nedopustila, aby mu někdo ublížil. Názor nezmění, ani když jí spolužáci kvůli němu ponižují a fyzicky napadají. Touží po porozumění rodičů, ale ti ji neumějí naslouchat. Nátlak spolužáků nakonec nevydrží a uteče ze školy, nevrátí se domů, prostě zmizí.

Alaynovi se zdá, že se ztratila do své básně, kterou napsala. Nina ve skutečnosti našla úkryt v garáži svého kamaráda. Právě tam ji objeví otec a dva spolužáci. Dokáží aspoň teď Ninu a Alayna nějak podpořit? Hra vyznívá smířlivě, je však jasné, že společenská tolerance jinakosti je velmi složitým problémem, který se rozhodně nevyřeší jednoduchým mávnutím kouzelné hůlky.

Rozhlasové hry