Višňový sad (2020, 2021)

Přidal: Premek |

Říjen 24, 2020

Mluvené slovo A. P. Čechov: Višňový sad (2020) Anton Pavlovič Čechov. Rozhlasová úprava divadelní hry. Přeložil Leoš Suchařípa. Rozhlasová úprava a dramaturgie Martin Velíšek. Hudba Jan Jirucha. Zvukový mistr Tomáš Pernický, Jan Trojan. Asistentka režie Radka Tučková. Režie Aleš Vrzák.

Osoby a obsazení: Raněvská (Tatiana Wilhelmová Dyková), Aňa (Eliška Zbranková), Varja (Tereza Dočkalová), Gajev (Ondřej Vetchý), Lopachin (Ondřej Brousek), Trofimov (Jan Dolanský), Simeonov – Piščik (Radek Holub), Charlotta (Barbora Hrzánová), Jepichodov (Kamil Halbich), Duňaša (Ivana Uhlířová), Firs (Jaroslav Satoranský) a Jaša (Kryštof Bartoš).

Natočeno 2020. Premiéra 1. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.; 77 min.). Repríza 11. 2. 2023 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.

Vydal Radioservis, prosinec 2021 (1 CD, CR.ES.2021.472). Ukázka k poslechu zde.

Video upoutávka

Lit.: Velíšek, Martin: Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad. In web ČRo 3 Vltava, 1. leden 2021 (článek). – Cit.: Děj jedné z neslavnějších her všech dob není složitý. Statkářka Raněvská se vrací z pařížského pobytu na své panství. To je beznadějně zadluženo a má se prodat v dražbě. Nabízí se však cesta k záchraně – vykácet sad, který staré panské sídlo obklopuje a pozemky pronajmout chatařům. Ale pro Raněvskou a jejího bratra je nádherný sad to nejcennější na celém panství a nadělat z něj parcely jim připadá barbarské. (…)

Během banálních, často dokonce trapných situací, se s tragikomickou osudovostí rozhoduje o životě hrdinů příběhu. Autor nám každou postavu, každou situaci předkládá z několika úhlů pohledu. Tak nám dovolí mnohé pochopit, mnohému se vysmát a nad mnohým ustrnout. Čechovovy hry jsou prosté i složité, a proto neustále přitahují inscenátory a diváky po celém světě. (…)

Višňový sad, který mnozí považují za Čechovovo nejlepší dramatické dílo, se teď v režii Aleše Vrzáka vrací na rozhlasové jeviště. Můžeme znovu prožít příběh, který se točí kolem prodeje jednoho zanedbaného statku a který je plný zmarněných a přitom tak komických osudů jeho obyvatel.

Příběh nabízí nejasné odpovědi na otázky, které nám klade moderní svět: Co je krásné a co je praktické, co je potřebné a co užitečné, co je zvažování a co je nerozhodnost? Vypráví o síle, o únavě ze světa, o cti a podvodech, o trapnosti, o nadějích, o iluzích, o touze se dorozumět a snad nejvíc o lásce.

Na otázku proč se k Čechovovi a konkrétně k Višňovému sadu vracet odpověděl Giorgio Strehler v roce 1974: Višňový sad? Kdyby se mne dnes někdo s podivením zeptal „proč“, odpověděl bych velmi prostě: „Protože Višňový sad je mistrovské dílo.“