Syn (2021)

Florian Zeller. Rozhlasová hra. Příběh otce, který se snaží pomoci dospívajícímu synovi z těžkých depresí a zároveň musí čelit výčitkám, že opustil svou ženu a založil novou rodinu. Přeložil Michal Zahálka. Rozhlasová úprava a režie Martina Schlegelová. Hudba Jan Čtvrtník. Dramaturgie Renata Venclová.

Účinkují Matěj Převrátil, Pavel Oubram, Andrea Elsnerová, Beáta Kaňoková a Miroslav Krobot.

Natočeno 2021. Premiéra 28. 2. 2021 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.; 55 min.) v cyklu Hra na neděli.

Lit.: Zahálka, Michal: Syn. Křehký příběh ve skvělém obsazení. Jak je těžké pomoci milované osobě, která trpí? In web ČRo 2 Praha, 28. únor 2021 (článek). – Cit.:  (…) Podaří se najít východisko aktérům, kteří mají tu nejlepší vůli najít řešení vzájemného soužití? Hra pojednává o těžkostech dospívání, o jedinečném vztahu mezi otcem a synem, o hledání životní jistoty po rozpadu manželství rodičů. (…)

Florian Zeller je nepochybnou superstar současného francouzského dramatu. Svou reputaci si tento čtyřicátník, jehož hry jsou na českých scénách pravidelně uváděny už patnáct let, vydobyl na poli čistokrevných vztahovek.  (…)

Největší mezinárodní renomé mu ale přinesl cyklus vážněji laděných her, které tematizují dopad patologických stavů na vztahy v rodinách. První z nich je Matka (2010), temná groteska o ženě, jež zmateně pozoruje manžela, který se ji možná chystá opustit s milenkou, a syna, který se hodlá z domu odstěhovat k přítelkyni.

V této technice pokračoval ve hře Otec (2012), jež se stala mezinárodním hitem. Vliv poruch paměti a postupující stařecké demence tu sledujeme očima osmdesátníka Andrého, který postupně přestává rozumět světu kolem sebe i své starostlivé dceři.  (…)

Rodinnou trilogii potom Zeller završil svou dosud poslední hrou Syn. Příběh otce, který se snaží pomoci dospívajícímu synovi z těžkých depresí a zároveň musí čelit výčitkám, že opustil svou ženu a založil novou rodinu. „Tuhle hru jsem chtěl napsat už řadu let,“ prozradil Zeller týdeníku Le Point. „Je to hra o bezmocnosti. Nic není horšího, než když se vám nedaří pomoct milované osobě, která trpí…“

Podle autora se téma dotýká spousty lidí: „Podle mě je vždycky potřeba brát pocit neštěstí nesmírně vážně, zejména u dospívajících. Neštěstí se nesmí zlehčovat.“

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)