Wellsova Válka světů v rozhlasové inscenaci Orsona Wellse : První rozhlasový skandál

30. října 1938, 20:00 – den, kdy přistáli Marťané

(30.10.2004, 21:00, rubrika SF&F )

Předposlední říjnový den roku 1938 se nesporně zapsal do historie rozhlasového vysílání a moderních médií vůbec; právě tehdy, před šestašedesáti lety, uvedl Orson Welles – s neočekávanými důsledky – svou rozhlasovou hru na motivy klasického SF příběhu H. G.Wellse „Válka světů„.

„Dámy a pánové, mám pro vás důležité oznámení. Ať se to zdá jakkoliv neuvěřitelné, vědecké důkazy i naše vlastní pozorování nevyhnutelně vedou k doměnce, že ony podivné bytosti, které dnešního večera přistály v zemědělské oblasti Nového Jersey, jsou předvojem invazní armády z planety Mars!“

Rozhlasová relace na stanici CBS vyvolala paniku napříč USA. Její autor, tehdy teprve třiadvacetiletý herec a dramatik Orson Welles, zvolil totiž pro svou adaptaci klasického Wellsova příběhu z roku 1898 velmi sugestivní formu vyprávění prostřednictvím „živých“ zpravodajských vstupů. Lidé, kteří na CBS většinou přeladili až v průběhu představení a přišli o úvod, neměli vůbec tušení, že se jedná pouze o rozhlasovou hru. Statisíce lidí tak skutečně uvěřily tomu, že v americkém městečku Grovers Mill přistál předvoj marťanské invazní armády a že gigantické marťanské bitevní stroje nyní táhnou na New York.

Kdyby si posluchači bývali pozorněji přečetli program nedělního rozhlasového vysílání, mohli si ušetřit pořádnou porci hrůzy. Svým dílem přispělo ke všeobecné panice i to, že Wellsova kniha byla v té době mezi širokou populací téměř neznámá, neboť Američané jak známo láskou ke čtení nikdy příliš neoplývali.

Den poté: šestasedmdesátiletý Earl Dock z Grovers Mill předvádí reportérům, že on i jeho flinta na zajíce jsou plně připraveni čelit marťanské invazi.

Autor scénáře, Howard Koch, převedl Wellsovu knihu do podoby rozhlasové hry během týdne za honorář 75 dolarů. V zájmu realismu zasadil příběh do tehdejší současnosti; místo děje vybral tak, že naslepo zabodl tužku do svého autoatlasu. Stěží mohl tušit, co bude následovat.

„Bitva, která se dnes odehrála u Grovers Mill, skončila jednou z nejhrozivějších porážek v moderních dějinách vojenství. Sedm tisíc mužů vyzbrojených ručnicemi a kulomety se postavilo proti jedinému válečnému stroji nájezdníků z Marsu. Je známo sto dvacet přeživších. Zbytek byl rozprášen po bojišti mezi Grovers Mill a Plainsboro, rozdrcen a udupán kovovými nohami netvora nebo sežehnut na uhel jeho tepelným paprskem…“

Po celých Státech lidé propadali panice a dávali se na bezhlavý útěk. Lidé na newyorských předměstích si balili obličeje do mokrých ručníků, aby se ochránili před marťanským bojovým plynem, valícím se z jerseyských mokřadů. Jen málokoho napadlo zavolat do rádia nebo do novin a žádat další informace. Ti, co tak učinili, se k nemalému překvapení dozvěděli, že je to všechno jen rozhlasová inscenace.

Welles zatím stál ve studiu, energicky řídil celé představení a snažil se ignorovat hluk, vydávaný policisty, dobývajícími se do budovy CBS. Taylor Davidson, jeden z činitelů CBS, přesvědčoval Wellese, aby přerušil představení a uklidnil vyděšené posluchače. „Jsou vyděšení?“ opáčil Welles. „Fajn! Mají být vyděšení!“

Když bylo po všem, Welles a jeho štáb se potají vyplížili zadním vchodem, aby se vyhnuli záplavě reportérů a policistů, kteří si s nimi toužili promluvit. Den nato však Welles nasadil svůj nejlepší bezelstný výraz a vyšel na veřejnost s omluvou. „Jsme hluboce šokováni a hluboce toho litujeme,“ řekl tehdy. Dušoval se, že vůbec neměl ponětí, jakou paniku rozpoutali.

Válka světů byla vysílána roku 1944 v Chile s podobným ohlasem. Tenkrát byla ve městě Santiago dokonce zmobilizována armáda. Ještě o pár let později, v roce 1949, vypukla při rozhlasovém vysílání v ekvádorském městě Quito panika, která vyvrcholila podpálením rozhlasové stanice a redakce místních novin, při němž zahynulo dvacet lidí.

Wellsova kniha se od té doby dočkala nespočtu dalších (často bohatě ilustrovaných) vydání. Rozhlasovou hrou byl inspirován slavný film z 50. let. Na něj později navázal i neméně zajímavý televizní seriál, který pracuje s premisou, že invaze Marťanů opravdu proběhla – dokonce dvakrát – a že film i rozhlasová hra posloužily jako krytí skutečných událostí. Popisovanými událostmi se inspirovaly i desítky dalších filmů i knih; Válka světů se stala pravzorem klasického příběhu mimozemské invaze. Obyvatelé Grovers Mill, zprvu navztekaní a popuzení, se nakonec naučili docenit slávu, kterou jim Welles svou hrou přinesl – a v roce 1988, u příležitosti 50. výročí vysílání, mu dokonce odhalili památník.

Ani H.G.Wells, ani jeho skoro-jmenovec Orson Welles nemohli ve své době tušit, že jejich dílo už navždycky vstoupí do povědomí celého světa. V tomto ohledu byla invaze marťanských vojsk úspěšná.

(Nahrávka k dispozici zde.)

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Jen krátký komentář: i u nás jsme se mohli ve třicátých letech setkat se „sensační“ rozhlasovou hrou; jmenovala se Požár opery a vysílána byla hned několikrát v roce 1935. Název vypovídá vše o chabém ději dvacetiminutové hry: uprostřed představení Carmen začne v divadle hořet a lidé v panice prchají. Zájem o hru byl tehdy tak veliký, že se dokonce gramofonové firmě Ultraphon vyplatilo natočit hru na velkou desku: slyšel jsem ji, je to děs, pánové…:-)

Komentáře bohužel nejsou v současné době povoleny.