Začněme scénářem. Aškenazymu se v rozhlase povedlo to, co Janu Drdovi ve filmu Vyšší princip; vzít malou, sevřenou a dobrou povídku a rozpracovat z ní velké dramatické dílo, plné funkčních a také sevřených vedlejších motivů. V tomto případě to byla malá povídka „Vajíčko“ o studentovi, který před válkou z žertu a bujnosti volává panu Kohoutkovi, zda má doma slepičku – aby po válce, po návratu z koncentráku, panu Kohoutkovi znovu zavolal – jeho telefonní číslo je totiž to jediné, co mu zbylo.. Z této jímavé drobnůstky vytvořil Aškenazy (a přiznejme to – v činné spolupráci s dramaturgyní Strejčkovou a režisérem Horčičkou) fascinující a strhující rozhlasovou hru, která zaujme na první poslech – nejen precizními a propracovanými hereckými výkony (přesný a dojemný Karel Höger v součinnosti se svým „mladým hlasem“ Vladimírem Brabcem – Horčička zde vtipně využil Brabcovu oblíbenou zábavu Högra napodobovat v divadelním zákulisí), ale také vytvořením zcela specifického, nezaměnitelného rozhlasového dramatického prostoru; lecjakou rozhlasovou hru si lze představit na jevišti – ne tuhle. Postavy minulosti se před současným „Jarýnkem“ zpřítomňují pomocí telefonických hovorů (protože telefonní dráty uchovají všechno) a předehrávají mu příběhy a scény z jeho vzpomínek i okamžiky, které nemohl sám zažít a které osvětlují mnohé z dříve nepochopitelného jednání postav (gestapák Willy, židovská dívka Hanička, maminka).

„Bylo to na váš účet“ je neobyčejná, lyrická rozhlasová hra, jedna z těch, které založily slávu české rozhlasové „nové vlny“. Je to zásluha Aškenazyho, Horčičky, Strejčkové i celého hereckého týmu. Díky jim.