Panáčkův průvodce – Kolik toho unese žákyně sedmé třídy

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 25/2021)

Markéta to opravdu nemá jednoduché. Žije s maminkou a mladším bráškou Tomíkem bez otce, který se jednoho dne nevrátil z nemocnice, a většina domácích starostí leží na jejích bedrech. Maminka je navíc z práce, kde se musí ohánět, aby rodinu uživila, unavená a často zahrnuje Markétu výčitkami nebo si na ní vylévá zlost. A ke všemu je tu ještě bráška, o kterého se musí téměř nepřetržitě starat a který dokáže být pěkně tvrdohlavý. Proto nemá Markéta na nic čas, což pro změnu vadí její kamarádce Štěpce, a tak si za Markétu najde náhradu…

Rozhlasová hra pro mládež Řekni ř a řekni ne, kterou napsala Marie Šedivá a režíroval Karel Weinlich, měla premiéru v roce 1985 a upozorňovala na úskalí života svobodných matek, které musí vydělávat a zároveň se starat o děti – a na nelehkou situaci dětí samotných.

Ve hře se tematizuje také formálnost chování dospělých, kteří se soustředí na to, jak se mluví a ne na to, co se říká. Jinak empatická učitelka v podání Věry Galatíkové tak vystavuje stálé kritice novou žákyni Petru Venhudovou, která sice občas nejde pro slovo daleko, ale zato má ryzí charakter. To ostatně prokáže v druhé polovině hry, kdy zoufalé Markétě pomůže nejen ze splínu ze ztraceného přátelství, ale také s věčným šišláním malého Tomíka.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Pan Mac Kinley potřebuje peníze

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 32/2018)

Svět v ohrožení atomovou bombou! Nevíte dne ani hodiny, kdy se sovětští šílenci rozhodnou zmáčknout červené tlačítko! Před atomovou smrtí není úniku! Nebo snad…?

Ve fantastické grotesce Leonida Maximoviče Leonova Útěk pana Mac Kinleye (1962) nabízí lidem spásu magnát Samuel Bolder, vynálezce tzv. Salvatorií, v nichž lze bez úhony přežít i pět set let a probudit se v bezatomové, mírové společnosti. Bolder (v rozhlasové inscenaci jej se všemi klišé ohledně imperialisticko-kapitalistických zrůd hraje Viktor Očásek) však není žádný lidumil a za tuto službu si nechává pořádně zaplatit. Jeho reklamnímu „náletu“ je vystaven každý člověk, před barnumským vyvoláváním rozhlasových a televizních přístrojů nelze utéct.

Obětí kampaně se stane i středostavovský úředník pan Mac Kinley (Karel Höger). Hodný člověk milující děti, téměř již zasnoubený se slečnou Battlovou (Julie Charvátová), zcela podlehne uhrančivým hlasům reklamních šlágrů a pokusí se zajistit si pokoj v Salvatoriích za každou cenu. Ze svého platu na něj samozřejmě neušetří, a tak se nejdříve snaží proniknout dovnitř při oficiální prohlídce (tu vede v silně expresivní zkratce Josef Větrovec), pak přepadnout banku, vydírat milionáře a nakonec dokonce svést a zabít movitou vdovu (Jiřina Šejbalová). Nic z toho nevyjde – až v samotném závěru příběhu Mac Kinley najde výherní los na deset tisíc dolarů. To stačí na tři sta let v Salvatoriích, a tak je už vyhráno.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Šikana 1/8 (2024)

Renata Novotná. Podcastový seriál. Zvukový mistr Tomáš Gsöllhofer. Zvukový design Jonáš Rosůlek. Režijní dohled a kreativní producent Lukáš Sapík. Odborný dohled Renata Vordová.

Účinkují Andrea Gabrišová, Zdeněk Piškula, Jůlie Součková, Sára Faltová, Karel Prochor Malý, David Kraus, Kristian Páca, Michael Polák, Vilém Tycar, Antonie Barešová, Lukáš Hejlík, Viktorie Nedomová, Samuel Budiman, Meda Folprechtová, Mira Štěpánová, Olivie Coco Rafajová, Šimon Kučera, Jana Stryková, Matěj Josef Trejtnar, Alexandr Mojžíš, Jan Herget, Renata Vordová, Kateřina Havránková.

Natočeno 2024. Webová premiéra 18. 5. 2024 (ČRo Rádio Junior).

Obsah: 1. díl: Štěpánka a Eva (2. díl: David a Filipova parta (3. díl: Nikola a Královny (4. díl: Martinova nudeska (5. díl: Marek a Šímagang 6. díl: BONUS: Rozhovor se Zdeňkem Piškulou (7. díl: BONUS: Rozhovor s Gábinou Drdošovou (8. díl: BONUS: Rozhovor s Martinem Creepem a jeho maminkou (

Lit.: anonym: Šikana. Skutečné příběhy z českých škol, které byste nechtěli zažít. In web ČRo Radio Junior, 18. květen 2024 (článe + nahrávky k poslechu). – Cit.:  Hraná podcastová série o mrazivých případech šikany, podává pomocnou ruku nejen obětem. Školní psycholožka pomáhá řešit situace, které přerostly přes hlavu dětem, učitelům i rodičům. Upozornění: Seriál pracuje s autentickým slovníkem mládeže. Obsahuje i vulgární výrazy. (…)

Strčili mi hlavu do záchodové mísy a křičeli, ať zdechnu. Chci, aby to už přestalo!

Možná se vám to někdy stalo. Někdo, koho jste považovali za kamaráda, vám začal ubližovat. Posmíval se, ignoroval, obrátil proti vám i další spolužáky. Takhle nějak taky může začínat šikana. Co s tím? Poradí školní psycholožka Markéta v novém hraném podcastu.

Šikana je problém

V Česku podle dostupných údajů České školní inspekce přibývá oproti minulosti případů šikany ve školách. Šikana se tak stává jedním z velkých problémů učitelů, dětí i rodičů.

Ne všichni ale stále vědí, jak se k ní postavit a účinně se jí bránit. A právě v tom jim může pomoci tento seriál. (…)

Podcastová série rádia Junior ukazuje šikanu v podobě skutečných příběhů z českých škol. Je vhodná především pro žáky druhého stupně základních škol a první ročníky víceletých gymnázií.

Vadí jim, že mám víc času na písemky.

Základem série jsou inscenované rozhovory mezi školní psycholožkou a jednotlivými účastníky šikany, doplněné hranými scénkami ze školního prostředí a komentáři moderátora. Projekt vznikl ve spolupráci s odborníky na šikanu z neziskové organizace Aisis v Kladně.

Noční Mikrofórum – Vilém Udatný (2024)

Host: Vilém Udatný, herec. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Marta Marinová.

Natočeno 2024. Premiéra 18. 5. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Téma Plus – Musí ještě ženy v armádách přesvědčovat okolí o svých schopnostech? (2024)

O ženách ve válce. Pořad připravili František Šedivý a Radim Štícha.

Hovoří historička Karolína Stegurová, politoložka Irena Kalhousová, novinářka Darja Stomateva, zdravotní sestra Martina Jurigová, historička Klára Andresová.

Natočeno 2024. Premiéra 18. 5. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.).

Lit.: Šedivý, František – Šticha, Radim: Ženy ve válce. Nebyl v některých historických obdobích promarněn jejich potenciál a nedoceněno jejich odhodlání? In web ČRo Plus, 18. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ženy v armádě, ženy jako válečné zpravodajky, zdravotní sestry, humanitární pracovnice nebo vojenské historičky. Je to něco, nad čím se společnost stále pozastavuje, anebo ne? Aktivně jsou ženy součástí válek už několik staletí. Zájem žen vstupovat do válečných konfliktů se během historie vyvíjel a v současné době sledujeme jeho vzrůstající tendenci.

Například v České republice slouží v armádě podle údajů ministerstva obrany z roku 2023 celkem 14 procent žen. Tím se řadíme mezi země s největším zastoupením žen v uniformě.

Z historických pramenů není jednoduché doložit samotný počátek zapojování žen do války. Víme však, že ženy, které toužily vstoupit do armády a bojovat po boku mužů, neváhaly použít jakékoliv prostředky, aby se do ní dostaly. Třeba se převléknout i za muže. Tyto i další zajímavé případy uvádí historička Klára Andresová. (…)

Historie Plus – Politika a olympiáda – Mexiko 1968: nechceme olympiádu, chceme revoluci! (2024)

Připravil Jan Sedmidubský.

Natočeno 2024. Premiéra 11. 5 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.; 25 min.).

Lit.: Sedmidubský, Jan: Politika a olympiáda: OH 1968 – Protesty proti rasismu v USA i okupaci Československa. In web ČRo Plus, 11. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Zdvižená pěst v černé rukavici není kdovíjak mírové gesto,“ konstatuje amerikanista Kryštof Kozák na adresu protestu amerických sprinterů na olympiádě v Mexico City v roce 1968. „Ale pro Afroameričany to bylo symbolicky velmi důležité. Že dokážou jednat ne jako utlačovaná menšina, ale mají svou vnitřní sílu a nebojí se ji projevit.

Olympiáda v Mexiku v bouřlivém roce 1968 patřila z politického hlediska k těm nejsledovanějším. Nebyl to lehký rok – studentské bouře ve Francii a v Západním Berlíně a k tomu okupace Československa Sověty a dalšími „spojenci“.

Podle historika sportu Františka Koláře se v Praze bezprostředně po okupaci uvažovalo o bojkotu olympijských her, pokud se jich zúčastní sportovci SSSR a dalších zemí Varšavské smlouvy.

Jenomže o vyloučení těchto zemí samozřejmě MOV nechtěl ani slyšet. Takže nakonec padlo rozhodnutí do Mexika odletět a předvést kvality československých sportovců. Výsledkem byly čtyři zlaté a dvě stříbrné medaile pro Věru Čáslavskou a řada dalších úspěchů, mimo jiné zlato pro 16letou skokanku do vody Milenu Duchkovou. (…)

Historie Plus – Politika a olympiáda: Mnichov 1972 – The Games must go on (2024)

Cyklus Politika a olympiáda míří do Mnichova roku 1972. Tamní hry byly technologicky vyspělé, s luxusním zázemím pro diváky i sportovce a s novým olympijským stadionem považovaným za architektonický skvost. To ale zastínilo 5. září, kdy na izraelskou výpravu zaútočila skupina palestinských teroristů z organizace Černé září. Výsledek byl tragický ? jedenáct izraelských obětí. Připravil Jan Sedmidubský.

Natočeno 2024. Premiéra 18. 5. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.; 26 min.).

Lit.: Sedmidubský, Jan: Politika a olympiáda: OH 1972 – Teroristický útok proti izraelské výpravě. In web ČRo Plus, 18. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Olympijské hry v Mnichově v roce 1972 měly ukázat „soft power“ nového Německa, sílu jeho demokracie a přesvědčivost vyrovnání se s neblahým dědictvím posledních olympijských her na německé půdě v roce 1936. Mnichov připravil hry, jaké tu ještě nebyly. Technologicky vyspělé, s luxusním zázemím pro diváky i sportovce, s novým olympijským stadionem považovaným za architektonický skvost.

Celý svět byl nalepený u obrazovek, poprvé byly hry po celém světě vysílány v televizi live a v barvě. Všude vládla radostná atmosféra. Ráno 5. září olympijskou atmosféru rozmetalo. 20. olympijské hry si pro sebe ukradla skupina palestinských teroristů z organizace Černé září. Výsledek byl tragický – jedenáct izraelských obětí. (…)

Pandora (2024)

Gérard de Nerval. Vídeňské milostné dobrodružství. Láska k záludné herečce působí vypravěči muka Prométheova. Povídka francouzského romantického básníka a spisovatele. Překlad Jiří Pelán. Připravil Dominik Mačas. Účinkuje Miloslav König. Režie Izabela Schenková.

Natočeno 2024. Premiéra 18. 5. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 24 min.).

Host Radiožurnálu – Zdeněk Piškula (2024)

Hostem je herec Zdeněk Piškula a školní psycholožka Renata Vordová. V Česku přibývá případů šikany ve školách. Herec Zdeněk Piškula a školní psycholožka Renata Vordová jsou protagonisty nové podcastové série Rádia Junior o šikaně. Kde se se šikanou potkal Zdeněk Piškula? Jak se mu s touto zkušeností žije? A mohou třeba sociální sitě navzdory očekávání nějak pomoci s tímto problémem? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2024. Premiéra 18. 5. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Tobogan – Den otevřených dveří (2024)

Hosté: Jitka Asterová, Šárka Volemanová, Jiří Holoubek, Adéla Gondíková, Vendula Příhodová. Moderuje Aleš Cibulka.

Natočeno 2024. Premiéra 18. 5. 2024 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Architekt mnoha stylů (2024)

Josef Gočár výrazně ovlivnil urbanistickou koncepci Hradce Králové. Školní léta v Gočárových budovách strávil historik umění, hradecký rodák, Jakub Potůček, s nímž Miroslav Buriánek v kostele sv. Václava v Praze Vršovicích, monumentální Gočárově funkcionalistické stavbě, o architektovi a tomto jeho díle, natáčel. O provozu kostela, který patří římskokatolické farnosti, hovoří člen pastorální rady Miloslav Müller.

Natočeno 2024. Premiéra 18. 5. 2024 (ČRo 3 Vltava, 10:00 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Panu učiteli s láskou, Miloň (2024)

Jsou příběhy a události, které nás minou, přestože bychom je chtěli znát, neboť se nás ať už přímo, nebo nepřímo dotýkají? Básník, scénárista a herec Miloň Čepelka pátrá po osudu svého gymnaziálního profesora, politika, básníka, amatérského divadelníka a jedné z obětí totality – Karla Procházky. Pořad připravili autor Milan Dus a režisér Pavel Krejčí.

Dále hovoří dcera Karla Procházky Marie Roszyncová a někdejší ředitel Vlastivědného muzea v Dobrušce Jiří Mach.

Připravil ČRo Hradec Králové v roce 2024. Premiéra 18. 5. 2024 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 10:00 h.; 57 min.) v cyklu Víkendová příloha.

Lit.: Dus, Milan – Krejčí, Pavel: Panu učiteli s láskou. Miloň Čepelka pátrá po osudu svého gymnaziálního profesora. In web ČRo 3 Vltava, 18. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Jsou příběhy a události, které nás minou, přestože bychom je chtěli znát, neboť se nás ať už přímo, nebo nepřímo dotýkají? Básník, scenárista a herec Miloň Čepelka pátrá po osudu svého gymnaziálního profesora, politika, básníka, amatérského divadelníka a jedné z obětí totality − Karla Procházky. V ČRo Hradec Králové pořad připravili autor Milan Dus a režisér Pavel Krejčí. Poslouchejte online do 21. června 2024.

„Když jsem byl žáčkem na základce, pan Procházka seděl jako poslanec v prvním poválečném Národním shromáždění kousek od Milady Horákové nebo Huberta Ripky. Když jsem byl malý primán na gymnáziu, byl mým třídním, jenže hned 25. února 1948 zmizel. Když jsme na jedenáctiletce maturovali, měl už dávno vyfasovanou vězeňskou pryčnu v Leopoldově na cele s Janem Zahradníčkem a Václavem Renčem. Své básně se učil nazpaměť, protože jako mukl nesměl psát. Když jsem nastupoval do rozhlasu, jeho propustili na amnestii. Když jsme v Praze zakládali divadlo, on už zas režíroval v Dobrušce ochotníky. Ale tohle všechno jsem se dozvěděl teprve nedávno. Celou tu dlouhou mezidobu jako kdyby nebyl, marně jsem se po něm ptával. Berte to tak, že konečně splácím dluh. I za své spolužáky,“ říká Miloň Čepelka. (…)