Budování napětí v Letu do nebezpečí

Magdaléna Jedličková

Autorka je studentkou 2. ročníku oboru Filmová studia – Televizní a rozhlasová studia. Text vznikl jako závěrečná práce Rozhlasového semináře (zimní semestr 2022), který na Katedře divadelních a filmových studií Univerzity Palackého v Olomouci vedl Dr. Tomáš Bojda.

Let do nebezpečí je rozhlasová adaptace stejnojmenného románu Arthura Haileyho a Johna Castla (pseudonym pro dva autory Ronalda Payna a Johna Garroda). Režíroval ji Jiří Horčička a dramatizaci i dramaturgii dělala Jaroslava Strejčková. Hlavními účinkujícími byli Eduard Cupák, Jiří Adamíra, Gabriela Vránová, Luděk Munzar. Inscenace vznikla v roce 1980 a premiéru měla o rok později.[1] Byla jednou z prověřených adaptací nezávadných děl, které vznikaly za normalizace a režim je považoval za neškodné.[2] Samotný příběh původně Arthur Hailey napsal jako scénář pro televizní film a ten poté John Castle převedl do knižní podoby[3]. I proto román působí trochu jako film kvůli častému přeskakování mezi postavami a lokacemi.

V této audionaratologické analýze se věnuji žánrovým postupům, pomocí kterých je v rozhlasové inscenaci budováno napětí. K tomu využívám především metodologii mediálního a televizního teoretika Nicka Laceyho, jak ji stanovil v knize Narrativ and Genre. V ní vyjmenovává pět základních atributů pro určení žánru: (1) typ postav, (2) prostředí, (3) ikonografii, (4) narativ a (5) styl textu.[4] Tato metoda má samozřejmě svoje limity – ne všechny aspekty jsou stejně důležité a nemusí být v textu vůbec obsaženy. V této analýze nebudu rozebírat atribut ikonografie, protože se domnívám, že pro budování napětí není příliš významný.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Ke Knize zvláštních nových věcí

Přemysl Hnilička

(vyšlo v časopise Respekt  43/2022)

Na přelomu září a října uvedl Český rozhlas Vltava premiéru čtyřdílné dramatizace románu Michela Fabera Kniha zvláštních nových věcí. Autor ke svému románu napsal: „U Knihy zvláštních nových věcí mi nezáleží na tom, jestli ji lidi považují za sci-fi, chtěl jsem zkrátka napsat román o muži a ženě, které rozděluje obrovská vzdálenost. A ta vzdálenost se mi tak zvětšovala, až se z toho stala jiná planeta. Každý z nás neodvratně směřuje k záhubě, protože nežijeme navěky. A nejenom my sami zemřeme, zemřou i ti, které milujeme.” Citace odkazuje k faktu, že se zde autor krom jiného také vyrovnával s těžkou nemocí své manželky. Příběh samotný popisuje vztah misionáře Petra a jeho manželky Bey, mezi něž se položí vzdálenost doslova meziplanetární. Zatímco Petr na planetě Oázanů šíří Slovo Boží (“kniha zvláštních nových věcí” je jejich označení pro Bibli), Bea mu posílá stále zoufalejší vzkazy, které souvisí s protesty, demonstracemi a ničivými katastrofami na Zemi, ty však většinou zaznívají ve vedlejším plánu, ve změti okolních zvuků. On si mezitím buduje hluboký citový vztah k novým věřícím a uvědomuje si, že celý meziplanetární projekt je opět jen pokus o kolonizaci dalšího území…

Zkušený rozhlasový režisér Petr Mančal (Vedral: Xaver, Joyce: Odysseus, Griffiths: Širší než nebe, Grosman: Obchod na korze) obsadil do hlavní role herce a hudebníka Ondřej Brouska. Jeho kazatel je vnímavý i povrchní, plný chuti zvěstovat víru svým blížním, ale nevnímající postupnou ztrátu víry své ženy. Zaujme také výkon Heleny Dvořákové: její Graingerová je zpočátku až vojensky komisní a odtažitá, v závěru však plně propuká její zoufalý cit k Petrovi. Pozornost k sobě přitahuje mefistofelský lingvista Tartaglione v podání Lukáše Hlavici. Herec si v jednom krátkém výstupu s chutí užívá šťavnaté výřečnosti své postavy.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Pěna dní – Psaní pro nespavce (2022)

Připravil a režie Jan Novotný.

Hovoří Kateřina Topolářová.

Natočeno 2022. Premiéra 6. 11. 2022 (Rádio Proglas, 13:30 h.).

Lit.: Novotný, Jan: Pěna dní – Psaní pro nespavce. Pořad v souvislostech. In web Radio Proglas, 5. 11. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Od první listopadové neděle roku 2022 uvedeme v měsíčním intervalu, tedy vždy o první neděli v měsíci od půl druhé odpoledne, nový slovesný cyklus Pěna dní, představující převážně soudobou, ale i klasickou poezii.

Kateřina Topolářová, původně programátorka, dnes pedagožka, dominikánská terciářka, kostelnice v jednom z brněnských chrámů a studentka teologie, se na plný úvazek věnuje romským dětem. A v čase blížícím se půlnoci píše verše. První vydání poetického měsíčníku Proglasu Pěna dní zachytíte v našem vysílání v neděli 6. listopadu 2022 od půl druhé odpoledne. (…)

Pěna dní – Starý známý (2022)

Připravil a režie Jan Novotný. Použitá hudba Úlet včelstva.

Natočeno 2022. Premiéra 4. 12. 2022 (Rádio Proglas, 13:30 h.).

Lit.: Novotný, Jan: Starý známý. Pořad v souvislostech. In web Radio Proglas, Od první listopadové neděle roku 2022 uvádíme v měsíčním intervalu, tedy vždy o první neděli v měsíci od půl druhé odpoledne, nový slovesný cyklus Pěna dní, představující převážně soudobou, ale i klasickou poezii.

Martin Toul vystudoval scenáristiku na pražské FAMU, je autorem dramatických i prozaických textů. Věnuje se také kresbě a malbě.

Poezii Martina Toula představí druhé vydání měsíčníku Pěna dní, nadepsané Starý známý. Verše doplní části starší skladby kapely Úlet včelstva. (…)

Pěna dní – Zahradou Mariánskou Julia Zeyera (2022?)

Připravil a režie Jan Novotný. Hudební doprovod Pavla Dombrovská a Luděk Vémola.

Hovoří Martina Pavlíková, Jan Novotný.

Natočeno 2022 (?). Premiéra 1. 1. 2023 (Rádio Proglas, 13:30 h.).

Lit.: Novotný, Jan – Daňková, Libuše: Pěna dní – Zahradou Mariánskou Julia Zeyera. In web Radio Proglas, 1. 1. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Od první listopadové neděle roku 2022 uvedeme v měsíčním intervalu, tedy vždy o první neděli v měsíci od půl druhé odpoledne, nový slovesný cyklus Pěna dní, představující převážně soudobou, ale i klasickou poezii.

V novoročním vydání měsíčníku Proglasu Pěna dní, představujícím soudobou i klasickou poezii, otevřeme básnickou fresku Julia Zeyera Zahrada Mariánská. Z této básně psané prózou uvedeme nastudování části zastavující se u Zeyerova snového pohledu na Ježíšovo dětství. Účinkuje Martina Pavlíková, hudební doprovod Pavla Dombrovská a Luděk Vémola, pořad připravil a režii měl Jan Novotný. Ve vysílání zachytíte na Nový rok, 1. ledna 2023 o půl druhé odpoledne.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Pěna dní – Nezavřu dvéře (2023)

Připravil a režie Jan Novotný. Použité texty Josef Javora.

Hovoří Marcel Javora.

Natočeno 2023. Premiéra 5. 2. 2023 (Rádio Proglas, 13:30 h.).

Lit.: Novotný, Jan: Pěna dní – Nezavřu dvéře. Pořad v souvislostech. In web Radio Proglas, 3. 2. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: O síle a moci slov hovoříme s knězem Marcelem Javorou, duchovním správcem farnosti Brno-Komín, ve čtvrtém vydání měsíčníku Pěna dní. Rozhovor doplní verše jeho tatínka Josefa Javory (1934 – 2002). (…)

Téma Plus – Ukrajina a Rusko: Od bratrství k válce (2023)

Rok po útoku Ruska na Ukrajinu a vypuknutí války na východě Evropy si obyčejní lidé i odborníci kladou podobnou otázku: bude nadále možné soužití ukrajinské a ruské kultury a také ukrajinštiny a ruštiny na území dnešní Ukrajiny v takové formě, v jaké existovalo před válkou? Otázka pro hosty pořadu Téma Plus, který připravil Libor Dvořák.

Natočeno 2023. Premiéra 4. 2. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.).

Lit.: Dvořák, Libor: Ukrajina a Rusko: Od bratrství k válce. In web ČRo Plus, 4. únor 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Už téměř rok trvá původně dosti neočekavaná válka mezi Ruskem a Ukrajinou. Jedna z největších východoevropských zemí se 24. února 2022 stala zatím poslední obětí stále ještě nekončící ruské imperiální rozpínavosti a snad až geneticky zakořeněného velkoruského šovinismu, který budí dojem, že patří spíš do 19. než do 21. století.

Tentokrát ovšem nepůjde, alespoň v první řadě, přímo o válečný konflikt, ve kterém jde Ukrajině o holou existenci, ale o problémy takříkajíc nadstavbové.

O to, do jaké míry tato válka na generace poznamená vztahy mezi oběma národy a kulturní vzájemnost v širším slova smyslu – v oblasti jazyka, literatury nebo třeba náboženství.

Fenoménů, které hlavně podle ruských prohlášení oba národy až doposud měly spíše spojovat než rozdělovat.

Hlavně Rusy proklamované, v posledních letech ovšem spíše plakátové vzájemné přátelství, ba bratrství je na generace nenávratně pryč. (….)

Diagnóza F – Nespavost (2023)

Kolik hodin spánku nám stačí? Kdy už je nespavost problém? A co bychom neměli dělat v posteli? Připravila Adéla Paulík Lichková.

Hovoří MUDr. Martin Pretl, odborník na spánkovou medicínu.

Natočeno 2023. Premiéra 2. 3. 2023 (ČRo Rádo Wave, 23 min.).

Lit.: Paulík Lichková, Adéla: Nespavostí trpí častěji lidé, kteří pracují na směny, vysokoškoláci a umělecké profese. In web ČRo Radio Wave, 3. únor 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Nespavost může mít různé podoby – obtížné usínání, opakované procitání v průběhu noci nebo brzké probuzení, po kterém už nejde usnout. Nejčastější příčinou nespavosti je stres. Pomáhají režimová opatření, psychoterapie i léky.

V prvním dílu nové podcastové série Nespavci svůj příběh vypráví herec a tanečník Jirka. S nespavostí se epizodicky potýká od konce studií na DAMU. Volnější režim na vysoké škole a nepravidelnost umělecké profese jsou podle neurologa a odborníka na spánkovou medicínu Martina Pretla okolnostmi, které spánek významně ovlivňují.

„Nespavostí trpí častěji lidé, kteří pracují na směny, vysokoškoláci, umělecké profese a lidé, kteří pracují na pozicích s velkou mírou stresu,“ vyjmenovává lékař typické pacienty, kteří za ním chodí.

Kolik hodin spánku nám stačí? Kdy už je nespavost problém? A co bychom neměli dělat v posteli? Poslechněte si první díl speciálu Diagnózy F, který doplňuje podcastovou sérii Nespavci.

Dveře a Pozdě a brzy (2020)

Jan Sojka. Dvě povídky z knihy Povídky o lovcích a venuších. Mistr zvuku Ondřej Franěk. Režie Jakub Doubrava. Dramaturgie Martina Toušková.

Účinkují Kamila Šmejkalová, Michal Štěrba.

Nastudovala Plzeň, podzim 2020. Premiéra 12. 12. 2020 (ČRo Plzeň, 18:04 h.) v cyklu Povídkové čtení na víkend. Repríza 17. 1. 2021 (ČRo České Budějovice, 14:10 h.) v cyklu Čtení na neděli.

Lit.: Toušková, Martina: Jan Sojka: Dveře a Pozdě a brzy – dvě povídky z knihy Povídky o lovcích a venuších. In web ČRo České Budějovice, 17. leden 2021 (článek). – Cit.: Knížka Povídky o lovcích a venuších vyšla v roce 2014 v nakladatelství Artes Liberales. Obsahuje šestnáct textů, které spojuje, jak patrno ze samotného názvu knížky, téma vztahů mezi muži a ženami.  (…)

Povídka Dveře vypráví o pochroumaném soužití mladého manželského páru, který je stále neplánovaně bezdětný. Trápí to jeho i ji. On to navíc zapíjí. I v příběhu s názvem Pozdě a brzy se řeší nelad mezi manželi. Na dítě také nedošlo, protože na něj bylo nejdříve příliš brzy a potom příliš pozdě. Jako ostatně na všechno v tomhle partnerském vztahu.

Jan Sojka (1973) je plzeňský básník, prozaik a také středoškolský učitel. Vedle zmíněné knihy Povídky o lovcích a venuších vydal například román Učitel je ve třídě sám nebo novelu Podzimní lidé. Jeho zatím poslední kniha se jmenuje Rodina a jiné regály a je to soubor povídek, které spojuje téma vykolejení člověka z běžného života, třeba kvůli šíření koronaviru.

Všechny texty vznikly od března do června minulého roku a ukazují současného člověka v situaci, kterou dosud nepoznal a která ho nutí bilancovat a odhalit, co doposud skrýval i sám před sebou.

Rodina a jiné regály (2021)

Jan Sojka.  Příběh odehrávající se na oslavě sedmdesátin. Dramaturgie Martina Toušková. Režie Jakub Doubrava. Mistr zvuku Ondřej Franěk.

Účinkuje Jakub Pavel Šmíd.

Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2021. Premiéra 17. 4. 2021 (ČRo Plzeň, 18:04 h.) v cyklu Povídkové čtení na víkend. Repríza 29. 1. 2023 (ČRo České Budějovice, 14:05 h.) v cyklu Čtení na neděli.

Lit.: Toušková, Martina: Jan Sojka: Rodina a jiné regály. Příběh odehrávající se na oslavě sedmdesátin. In web ČRo Plzeň, 17. duben 2021 (článek). – Cit.: (…) Název povídky odkazuje k velké sbírce pohlednic, kterou si celý život vytvářel dnešní sedmdesátník Petr. Trošku nečekaně se jí náhle bude probírat i jeho o něco starší bratr Pavel. A možná mu dojde něco, co dřív ani nevnímal.

Povídka vyšla ve stejnojmenné knížce v nakladatelství Host na konci roku 2020. Texty, které v ní najdeme, vznikaly od března do června téhož roku, v začátcích koronavirové pandemie, kdy většinu z nás vůbec nenapadlo, že tu s námi bude i po roce. Koronavirus je nějak přítomen v každé z uveřejněných povídek, ale nikdy to není prvoplánové téma. Povídky ukazují současného člověka v situaci, kterou dosud nepoznal a která jej nutí bilancovat a odhalit, co doposud skrýval i sám před sebou.

Jan Sojka (1973) je plzeňský básník, prozaik a také středoškolský učitel. Vystudoval Pedagogickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni obor bohemistika – historie. V roce 1994 spoluzaložil Antidivadlo, nonkonformní literárně dramatickou scénu, kde vystupoval jako herec a také se podílel na přípravě divadelních textů a skečí. Soubor aktivně působil do roku 2014. Jan Sojka vydal několik básnických sbírek, na svém kontě má například novelu Podzimní lidé, Povídky o lovcích a venuších, román ze školního prostřední s názvem Učitel je ve třídě sám. Charakteristikou jeho zatím poslední knížky povídek s názvem Rodina a jiné regály, napsané a vydané v době covidové, by mohla být slova: Skryli jsme své tváře pod roušku a své životy mezi čtyři stěny.

Čokoláda jedna báseň (2014?)

Ladislav Pecháček. Povídka z knihy Hořká čokoláda. Dramatizace Jana Pithartová. Zvukový mistr Leoš Sedláček. Dramaturgie Tereza Mičiaková. Režie Pavel Krejčí.

Účinkují Jiří Zapletal, Michal Przebinda, Romana Chvalová.

Připravil Český rozhlas Hradec Králové v roce 2014 (?). Repríza 18. 12. 2022 (ČRo Hradec Králové, 18:05 h.) v cyklu Na hradecké nedělní vlně; 29. 1. 2023 (ČRo Pardubice, 18:05 h.) v cyklu Na nedělní vlně z Pardubic.

Lit.: baj – Krejčí, Pavel: Čtyři povídky z knihy spisovatele a scenáristy Ladislava Pecháčka s názvem Hořká čokoláda. In web ČRo Hradec Králové, 19. prosinec 2022 (článek). – Cit.: Soubor dvanácti povídek spisovatele a scenáristy Ladislava Pecháčka s názvem Hořká čokoláda vydalo nakladatelství Knižní klub v roce 2012. Český rozhlas Hradec Králové do vysílání vybral čtyři z nich: Jako zabít Ptáčka, Dobře utajené housle, Takové malé delirium a Čokoláda jedna báseň.

Ladislav Pecháček (*1940 Litomyšl) je původní profesí lékař. Zkušenosti z každodenní lékařské praxe zúročil ve svém literárním a scenáristickém díle. Knižní prvotina Amatéři se stala základem mimořádně úspěšné šestidílné filmové série, začínající filmem Jak svět přichází o básníky. (…)

Prózy Dobří holubi se vracejí a Vážení přátelé, ano jsou rovněž známé i z filmové podoby. Vrcholem jeho literární tvorby je román Osvobození kino Mír, za který autor získal Literární cenu Knižního klubu.

V povídkách Ladislava Pecháčka v knize Hořká čokoláda se snoubí kriminální zápletky s vtipem a nadhledem zručného humoristy a na konci každé z nich čeká čtenáře, v našem případě posluchače, překvapivé rozuzlení s novým a možná ještě větším tajemstvím.

Takové malé delirium (2014?)

Ladislav Pecháček. Povídka z knihy Hořká čokoláda. Dramatizace Jana Pithartová. Zvukový mistr Leoš Sedláček. Dramaturgie Tereza Mičiaková. Režie Pavel Krejčí.

Účinkují Martin Mejzlík, Zdeněk Rumpík, Romana Chvalová.

Připravil Český rozhlas v roce 2014 (?). Repríza 11. 12. 2022 (ČRo Hradec Králové, 18:05 h.) v cyklu Na hradecké nedělní vlně; 22. 1. 2023 (ČRo Pardubice, 18:05 h.) v cyklu Na nedělní vlně z Pardubic.

Lit.: baj – Krejčí, Pavel: Čtyři povídky z knihy spisovatele a scenáristy Ladislava Pecháčka s názvem Hořká čokoláda. In web ČRo Hradec Králové, 19. prosinec 2022 (článek). – Cit.: Soubor dvanácti povídek spisovatele a scenáristy Ladislava Pecháčka s názvem Hořká čokoláda vydalo nakladatelství Knižní klub v roce 2012. Český rozhlas Hradec Králové do vysílání vybral čtyři z nich: Jako zabít Ptáčka, Dobře utajené housle, Takové malé delirium a Čokoláda jedna báseň.

Ladislav Pecháček (*1940 Litomyšl) je původní profesí lékař. Zkušenosti z každodenní lékařské praxe zúročil ve svém literárním a scenáristickém díle. Knižní prvotina Amatéři se stala základem mimořádně úspěšné šestidílné filmové série, začínající filmem Jak svět přichází o básníky. (…)

Prózy Dobří holubi se vracejí a Vážení přátelé, ano jsou rovněž známé i z filmové podoby. Vrcholem jeho literární tvorby je román Osvobození kino Mír, za který autor získal Literární cenu Knižního klubu.

V povídkách Ladislava Pecháčka v knize Hořká čokoláda se snoubí kriminální zápletky s vtipem a nadhledem zručného humoristy a na konci každé z nich čeká čtenáře, v našem případě posluchače, překvapivé rozuzlení s novým a možná ještě větším tajemstvím.