Budování napětí v Letu do nebezpečí
Magdaléna Jedličková
Autorka je studentkou 2. ročníku oboru Filmová studia – Televizní a rozhlasová studia. Text vznikl jako závěrečná práce Rozhlasového semináře (zimní semestr 2022), který na Katedře divadelních a filmových studií Univerzity Palackého v Olomouci vedl Dr. Tomáš Bojda.
Let do nebezpečí je rozhlasová adaptace stejnojmenného románu Arthura Haileyho a Johna Castla (pseudonym pro dva autory Ronalda Payna a Johna Garroda). Režíroval ji Jiří Horčička a dramatizaci i dramaturgii dělala Jaroslava Strejčková. Hlavními účinkujícími byli Eduard Cupák, Jiří Adamíra, Gabriela Vránová, Luděk Munzar. Inscenace vznikla v roce 1980 a premiéru měla o rok později.[1] Byla jednou z prověřených adaptací nezávadných děl, které vznikaly za normalizace a režim je považoval za neškodné.[2] Samotný příběh původně Arthur Hailey napsal jako scénář pro televizní film a ten poté John Castle převedl do knižní podoby[3]. I proto román působí trochu jako film kvůli častému přeskakování mezi postavami a lokacemi.
V této audionaratologické analýze se věnuji žánrovým postupům, pomocí kterých je v rozhlasové inscenaci budováno napětí. K tomu využívám především metodologii mediálního a televizního teoretika Nicka Laceyho, jak ji stanovil v knize Narrativ and Genre. V ní vyjmenovává pět základních atributů pro určení žánru: (1) typ postav, (2) prostředí, (3) ikonografii, (4) narativ a (5) styl textu.[4] Tato metoda má samozřejmě svoje limity – ne všechny aspekty jsou stejně důležité a nemusí být v textu vůbec obsaženy. V této analýze nebudu rozebírat atribut ikonografie, protože se domnívám, že pro budování napětí není příliš významný.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Ke Knize zvláštních nových věcí
Přemysl Hnilička
(vyšlo v časopise Respekt 43/2022)
Na přelomu září a října uvedl Český rozhlas Vltava premiéru čtyřdílné dramatizace románu Michela Fabera Kniha zvláštních nových věcí. Autor ke svému románu napsal: „U Knihy zvláštních nových věcí mi nezáleží na tom, jestli ji lidi považují za sci-fi, chtěl jsem zkrátka napsat román o muži a ženě, které rozděluje obrovská vzdálenost. A ta vzdálenost se mi tak zvětšovala, až se z toho stala jiná planeta. Každý z nás neodvratně směřuje k záhubě, protože nežijeme navěky. A nejenom my sami zemřeme, zemřou i ti, které milujeme.” Citace odkazuje k faktu, že se zde autor krom jiného také vyrovnával s těžkou nemocí své manželky. Příběh samotný popisuje vztah misionáře Petra a jeho manželky Bey, mezi něž se položí vzdálenost doslova meziplanetární. Zatímco Petr na planetě Oázanů šíří Slovo Boží (“kniha zvláštních nových věcí” je jejich označení pro Bibli), Bea mu posílá stále zoufalejší vzkazy, které souvisí s protesty, demonstracemi a ničivými katastrofami na Zemi, ty však většinou zaznívají ve vedlejším plánu, ve změti okolních zvuků. On si mezitím buduje hluboký citový vztah k novým věřícím a uvědomuje si, že celý meziplanetární projekt je opět jen pokus o kolonizaci dalšího území…
Zkušený rozhlasový režisér Petr Mančal (Vedral: Xaver, Joyce: Odysseus, Griffiths: Širší než nebe, Grosman: Obchod na korze) obsadil do hlavní role herce a hudebníka Ondřej Brouska. Jeho kazatel je vnímavý i povrchní, plný chuti zvěstovat víru svým blížním, ale nevnímající postupnou ztrátu víry své ženy. Zaujme také výkon Heleny Dvořákové: její Graingerová je zpočátku až vojensky komisní a odtažitá, v závěru však plně propuká její zoufalý cit k Petrovi. Pozornost k sobě přitahuje mefistofelský lingvista Tartaglione v podání Lukáše Hlavici. Herec si v jednom krátkém výstupu s chutí užívá šťavnaté výřečnosti své postavy.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova
Vážení a milí uživatelé,
chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.
Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.
Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova
Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!
Přemysl Hnilička
Jedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.
Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Noční Mikrofórum – Věra Vystrčilová (2023)
Host: Věra Vystrčilová, designérka. Co stálo na počátku její cesty k navrhování zdravotnických pomůcek? Jak důležitou osobu v jejím profesním životě představuje odbornice na zdravé sezení na vozíku Zdeňka Faltýnová? A v čem je pro ni inspirací rovnováha? Moderuje Vasil Fridrich.
Natočeno 2023. Premiéra 28. 3. 2023 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Hovory Plus – Jan Školník (2023)
V Broumově na severovýchodě Čech začal před čtvrt stoletím podnikat s vidinou, že se stane úspěšným továrníkem. Město i pohraniční region však stále patří mezi ty s nejnižší kvalitou života, zápasí o pracovní místa a ubývá zde obyvatel. Podnikatel Jan Školník věří, že Broumovsku pomůže jeho kulturní bohatství. Proto vede kandidaturu Broumova na Evropské hlavní město kultury v roce 2028. Moderuje Petr Vizina.
Natočeno 2023. Premiéra 28. 3. 2023 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Host Apetýtu – David Novotný (2023)
Připravila Jarka Vykoupilová.
Hovoří herec David Novotný.
Natočeno 2023. Premiéra 27. 3. 2023 (ČRo Brno, 29 min.) v pořadu Apetýt.
Lit.: lop – Vykoupilová, Jaroslava: Herec David Novotný: Nejradši nastupuju za pět minut představení. Chci se proměnit střihem. In web ČRo Brno, 27. březen 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Herec David Novotný je momentálně k vidění v seriálech Kukačky a Místo zločinu České Budějovice. Jeho srdeční záležitostí je však především divadlo a postavy obyčejných lidí ze sousedství. „Jsem taková emoční houbička, pracuju 24 hodin denně – všechno obkoukávám, ale dělám to instinktivně,“ říká o herecké praxi.
„Mám pocit, že už jsem na sebe vyžvanil úplně všechno. Nemám žádný třináctý komnaty, ani kostlivce ve skříni, takže mi to nedělá problém.“
„Jsem takový typický Čech, normální chlap. Hraju takový ty lidi, který už jsem potkal – nejsou to přehnaný karikatury, je to taková autentická normalita. Abych působil familiárně pro ty, kteří na mě koukají, abych byl uvěřitelný. To je moje doména,“ myslí si o svých rolích. (…)
Studio N – Kampak se poděla abolice? (2023)
Připravil Filip Titlbach.
Hovoří investigativní reportérka Deníku N Zdislava Pokorná.
Natočeno 2023. Webová premiéra
Studio N: Kampak se poděla abolice? In web Deník N, 28. 3. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Úředníci na Hradě hledali dokument, ve kterém Miloš Zeman žádal premiéra Petra Fialu o spolupodpis abolice pro Vratislava Mynáře. Nic ale nenašli. Jak je to možné? (…)
Sedm přání 1/7 (2023)
Denisa Kimlová. Pohádky vypráví o tom, jaké následky mohou různá přání mít.
Vypráví Kryštof Bartoš (2).
Natočeno 2023. Premiéra 2. dílu 28. 3. 2023 (ČRo 2 Praha, 19:50 h.) v cyklu Hajaja živě.
Obsah: 2. Štěpán a dinosauři.
Zrcadlo – Daria Klimentová (2023)
Životní sen se jí splnil hned po konzervatoři, kdy se stala primabalerínou Národního divadla. Nabídku do zahraničí proto přijímala váhavě, ale do angažmá v Čechách už se nevrátila. Mnoho let působila jako první sólistka v Anglickém národním baletu. Daria Klimentová je česká primabalerína, která dobyla svět. Jak se jí daří teď, pár let po ukončení kariéry, co je pro ni důležité při práci se studenty baletu a proč se nerada dívá do zrcadla? Připravila Veronika Slámová.
Natočeno 2023. Premiéra 28. 3. 2023 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).
Dvacet minut Radiožurnálu – Petr Baierl (2023)
Hostem je Petr Baierl, historik ze Západočeské univerzity. Vysokoškolský odborový svaz vyhlásil symbolickou stávkovou pohotovost, která doprovází další dnešní akce žádající zvýšení historik ze Západočeské univerzity, předseda Vysokoškolského odborového svazu.platů univerzitních učitelů. O kolik by se měly zvýšit mzdy vyučujících v sociálních a humanitních oborech? Nejen na to se Vladimír Kroc zeptá předsedy Vysokoškolského odborového svazu Petra Baierla.
Natočeno 2023. Premiéra 28. 3. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
ArtCafé – Alex Zethson (2023)
Čím dál zajímavější postavou překračující švédskou nezávislou scénu je Alex Zethson. Pianista, skladatel a v posledních letech i šéf vydavatelství Thanatosis Produktion se sídlem ve Stockholmu a Aténách. Jeho hru můžete slyšet v kapelách jako Je Suis!, Like Rivers, Angles 9, Sven Wunder, Fire! Orchestra, Goran Kajfeš Tropiques, Yokada nebo Trondheim Jazz Orchestra. Vedle toho vede několik svých formací, které také stojí za pozornost. Pavel Zelinka nám představí ukázky nahrávek posledních dvou let, pod kterými je Alex podepsán.
Natočeno 2023. Premiéra 28. 3. 2023 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Akcent – Radiodays Europe Praha (2023)
Obliba podcastů a dalších audioformátů vzrůstá hlavně u mladé generace. Jak na aktuální trendy dokážou reagovat veřejnoprávní a komerční média i nezávislí tvůrci audioobsahu? Nejen o tom je konference Radiodays Europe v Praze. Připravil Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.
Hovoří Edita Kudláčová a Jaroslava Haladová.
Natočeno 2023. Premiéra 28. 3. 2023 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).
Legenda o spícím luhu (1992)
Washington Irving. Prastarý příběh z knihy Hledači pokladů. Překlad Vilém Opatrný. Připravila Dagmar Joklová. Režie Věra Pražáková.
Účinkují Pavla Pešatová a Stanislav Šárský.
Nastudovala Ostrava v roce 1992. Repríza 28. 3. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 25 min).
Lit.: anonym: Humor s prvky hororu. Poslechněte si pět příběhů amerického spisovatele Washingtona Irvinga! In web ČRo 3 Vltava, 28. březen 2023 (článek). – Cit.: Spisovatel, básník, humorista a esejista Washington Irving se narodil roku 1783 v New Yorku jako nejmladší z jedenácti dětí, a jen díky finanční podpoře rodiny se mohl věnovat psaní. Pozornost na sebe strhl zejména parodickou Historií New Yorku a hororovým textem Legenda o Ospalé díře, jemuž se dostalo také filmového zpracování. (…)
Spící luh obestírá ticho… A spousta povídaček o zvláštních jevech a kouzelných bytostech, které se v něm skrývají. Vévodí jim bezhlavý jezdec, prý duch padlého vojáka, kterého pohřbili bez hlavy. Proto teď cválá po okolí a snaží se svou hlavu najít. Alespoň tak si to vyprávějí místní. Mezi ně přichází šířit osvětu učitel Ichabod Crane, mladý muž, který mimo jiné brzo získá pověst skvělého zpěváka. A tak mu přibývají žáci, kteří se chtějí učit zpívat – mezi nimi je i krásná Kateřina Van Tasselová, jejíž srdce Ichabod zatouží dobýt. Má ale protivníka, jenž se nebojí bojovat o Kateřinu všemi možnými prostředky. (…)
