Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Jak se na Modravě čachrovalo a bojovalo za vlast

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 37/2021)

Potkali se uprostřed víru světové války (té první, byť se jí tehdy ještě tak neříkalo): Karel Pletka, pozdější poštmistr (Petr Kostka), Venzl Peschl, sklenář a komunista (Antonín Hardt) a Vlasta Toman, pozdější četnický strážmistr (Miroslav Zounar). Ve hře Jiřího Plachetky Pevnost (1978) se s nimi setkáváme až v pozdějších letech – v roce 1933 (první díl) a 1938 (druhý díl). Každý z nich má v příběhu své místo: četník Toman je drsným zastáncem pořádku, Peschl je bolševický internacionalista se švejkovskou vyřídilkou a poštmistr Pletka (nomen omen) se ze všech sil snaží držet mimo politické proudy a víry jako správný státní úředník.

Plachetka ve dvou dílech své hry ilustruje na pozadí osudů obyvatel malého pohraničního městečka Modrava nástup fašismu a pozdější mnichovskou kapitulaci. Je to ovšem pouhá dialogizovaná ilustrace dějin, jak upozorňuje ve své studii Radiojournal v ko(s)mickém věku teoretik Jan Lopatka; se skutečnou rozhlasovou hrou to má pramálo společného: jde spíše o “dialogizované ilustrace způsobu, jakým se vyučuje o dané historické události či tématice”, přičemž “pokud se příliš nemění osnovy, čas od času se tato didaktika oživuje dalšími uměleckými kreacemi”.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Vyrazit na tu poslední jízdu…

Přemysl Hnilička

 (vyšlo v Týdeníku Rozhlas 33/2021)

Oldřich Karas je starý mašinfíra, který se svou parní lokomotivou najezdil tisíce a tisíce kilometrů. Desítky let spojoval města a vesnice po kolejích, s parťákem u uhláku a s dýmem nad hlavou… Ale všecko jednou končí: na trať mají vyjet nové lokomotivy poháněné elektřinou. Ta jeho parní je už zastaralá, navíc každý raději dýchá čistý vzduch. Karas se bude muset rozhodnout: půjde do penze nebo se postěhuje do nového působiště, kde parní stroje ještě jezdí?

Rozhlasová hra z roku 1972 Poslední jízda lehce vybočuje z běžně produkovaných dramat z pracovního prostředí té doby. Zobrazuje totiž především vnitřní svět hlavního hrdiny a přesvědčivě kreslí motivace, které vedou k jeho rozhodnutím. Vlakvedoucí Karas se totiž nerozhoduje jen za sebe, ale také za svou manželkou, která je stižena postupující ztrátou paměti, což z ní udělalo nepříliš snesitelnou životní partnerku. Svému muži opakovaně vyčítá, že nikdy není doma, že spolu neměli děti, že svůj život v podstatě promarnili – a dává mu za příklad strýčka, který za ní jezdí každý týden. Co na tom, že strýček už před pěti lety zemřel…

Hru podle křestního listu inscenace napsal Vladimír Kučera, což byl pseudonym tehdy zakázaného dramatika a herce Divadla Járy Cimrmana Miloně Čepelky. Je tedy více než pravděpodobné, že i neveselý příběh Oldřicha Karase vzešel z jeho psacího stroje. Režisér Josef Červinka se moudře omezil jen na několik ilustračních zvukových efektů nádraží a věnoval se spíše vedení herců.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Pod slupkou (2021)

Iva Tajovská. Rozhlasová hra. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkují Antonín Kracík, Miroslav Táborský, Martin Zahálka, Martina Hudečková a další.

Natočeno 2021. Premiéra 2. 10. 2021 (ČRo Rádio Junior).

Pozn.: Scénář rozhlasové hry Pod slupkou získal čestné uznání v soutěži Radio Drama Autor 2019-20.

Třináctiletý Jakub není nadšený cyklista, ani moc nechodí ven s kamarády. Kromě počítače ho baví šachy. Mistrem v šachu byl svého času taky Pavel, muž, který už několik let trpí Parkinsonovou chorobou. Hra, u níž je potřeba umět přemýšlet, soustředit se a taktizovat, svede oba dohromady. Skrze šachy vyjeví jeden druhému svá trápení a vzájemně se dokáží podpořit, třebaže to není jednoduché.

Žížalata 1/6 (1988)

Drahomíra Městková. Režie Maria Křepelková.

Vypravěčka Alena Vránová.

Natočeno v roce 1988. Repríza 1. dílu 28. 9. 2021 (ČRo Rádio Junior, 10 min).

Bezstarostná léta bezradná 1/6 (2021)

Ivan Binar.  Četba na pokračování. Připravila Eva Lenartová. Zvukový mistr Vojtěch Dluhý.  Režie Tomáš Soldán.

Účinkuje Jan Fišar.

Nastudoval Český rozhlas Ostrava v roce 2021. Premiéra 1. dílu 12. 9. 2021 ČRo Ostrava, 15:30 h.) v cyklu Rozhlasové listování.

Lit.: Lenartová, Eva: Ivan Binar: Bezstarostná léta bezradná. In web ČRo Ostrava, 12. září 2021 (článek). – Cit.: Sluší se, aby nám nejstarší vyprávěli, jací byli jejich prarodiče, co zažili ve svém dětství, jaké měli zvyky, úzkosti, ale i radosti, které nakonec formovaly jejich svět. Ivan Binar se do vzpomínek pustil na výzvu a udělal to po svém, jak jinak.

Christa mi kdysi řekla, už je to hodně dávno, zrovna překládala můj esej Ach, ty mé Rakousko, dass ich mehr Essays schreiben sollte, prý mně jdou docela dobře od ruky. A pak mi to zopakovala ještě párkrát na dalších cestách životem. Jenže to bych se musel držet skutečnosti, to bych se musel hrabat v pramenech, v prastarých zápiscích, denících, na internetu, abych se nesekl ve faktech, místech, událostech a v letopočtech. A na to já nésu, já si rád vymýšlím, když nevím; raději lehce vynaleznu, než bych pracně vyhledával. Někdo staví obraz skutečnosti solidně z železobetonu, cihel, kamenů a prefabrikátů, já si z palce cucám efemérní substanci, soukám z ní vzdušné zámky pochybné věrohodnosti, pochybné hodnoty. Minulost je taková, jak ji interpretujeme. – Je taková taky skutečnost? Kdeže, skutečnost nás může pěkně zaskočit! Ivan Binar

Sluší se, aby nám nejstarší vyprávěli, jací byli jejich prarodiče, co zažili ve svém dětství, jaké měli zvyky, úzkosti, ale i radosti, které nakonec formovaly jejich svět. Ivan Binar se do vzpomínek pustil na výzvu a udělal to po svém, jak jinak. Kniha je vlastně sbírkou chronologicky seřazených poetických příběhových esejů, z nichž autor skládá chodníček vedoucí z raného dětství až do dob dospívání.

Začíná ale v době, kdy ještě nebyl, kdy dědeček s babičkou ve Vanovicích, které si navždy zamiloval, teprve budují své hospodářství. Z Hané s rodinou autora pak putujeme do poválečného Hradce nad Moravicí a nakonec také do Opavy, kde tatínek dostal práci v továrně. Uvidíme tehdejší svět očima malého zrzavého kluka, který jede za strýcem do vojenského újezdu Libavá, prázdniny tráví ve Vanovicích a v Hradci se stává členem klučičí party. (…)

Život plný dobrodružství aneb Světem křížem krážem 1/5 (2021)

Leoš Šimánek. Četba na pokračování. Dramaturg Jaroslav Pokorný. Zvukový mistr Leoš Sedláček. Režie Pavel Krejčí.

Čte Pavel Soukup.

Nastudoval ČRo Hradec Králové v roce 2021. Premiéra 1. dílu 5. 9. 2021 (ČRo Hradec Králové, 18:10 h.) v cyklu Návštěva.

Lit.: baj – Krejčí, Pavel: Leoš Šimánek: Život plný dobrodružství aneb Světem křížem krážem. In web ČRo Hradec Králové, 12. září 2021 (článek). – Cit.:  Známý východočeský cestovatel, spisovatel a fotograf, který žil střídavě v Německu,v Kanadě a nyní v Čechách, se cestopisné literatuře věnuje od roku 1975.

Za všechny publikace jmenujme alespoň úspěšný titul „Americkým západem – Pěšky a na koních od Mexika do Kanady“ nebo knihu Havajské ostrovy.

Leoš Šimánek – po sedmidílné řadě autobiografických cestopisů se tentokrát rozhodl pokračovat stylem interview – s manželkou Lenkou pozval svou rozvětvenou rodinu na chalupu do Rtyně v Podkrkonoší, aby jim vyprávěl svá dobrodružství, jak z dětství a mládí, tak i z následných cest a expedic po celém světě, které nejdřív podnikal sám a později s celou rodinou. (…)

Rodiče, neblbněte! aneb O výchově a dětech 1/10 (2021)

Jan Svoboda a Dita Fuchsová. Audioshow. Scénář Dita Fuchsová. Režie a zvuk Jakub Tabery. Produkce Radka Kopecká, Vlaďka Kučerová.

Natočeno ve studiu 5Guests v roce 2021. Vydala Audiotéka, září 2021 (MP3) v Klubu Audiotéka.

Obsah: 1. Aňa Anna Geislerová – 2. Martin Zahálka – 3. 4. Matouš Ruml – 5. Zdeňka Žádníková Volencová – 6. Jiří Dvořák – 7. Jana Bernášková – 8. Klára Pollertová Trojanová – 9. Marek Holý – 10. Adéla Gondíková.

Pozn.:  Prošel si tím, prochází či projde skoro každý, ale dopředu načtené rady a teorie bývají skoro k ničemu. Na druhou stranu trefně podaná osobní zkušenost z výchovy dětí od známé osobnosti může pomoci třeba i tím, že si uvědomíme, že v tom nejsme sami. V roli rodiče.

Tu zná z více stran i poradenský psycholog Jan Svoboda, který je  moderátorce Ditě Fuchsové partnerem v diskuzích s předními českými herci, kteří jsou také interprety audioknih, ale hlavně… jsou právě rodiči. Odlehčenou formou společně řeší, jak zvládat rodičovství tak, aby to všechny bavilo nebo alespoň úplně nevyčerpalo. Přidanou hodnotou audioshow jsou rady odborníka, k jehož postřehům byste se v běžném životě možná ani nedostali.

PhDr. Jan Svoboda vystudoval psychologii na FF UK, provozoval praxi jako poradenský psycholog a psychoterapeut. Působil také jako supervizor azylových domů či např. dobrovolnického programu Hestia Praha. V současné době působí na Ostravské univerzitě na katedře pedagogické a školní psychologie. Je autorem např. skript „Metody práce s mládeží“, „Učitelština – dialogizovaná forma vedení sexuální výchovy v ZŠ“ či „Praxe učitelů v prevenci sociálně patologických jevů“, více než stovky článků např. v časopisech Ty a Já, Konfrontace, Psychologie dnes, Prevence. a dalších publikací, v nichž také zúročil své zkušenosti (Co mám dělat, když; Sebepoznávání krokem a chůzí, Modelkou v padesáti…)

Dita Fuchsová, moderátorka lektorka a poradkyně v oblasti komunikace. Působila jako moderátorka publicistických pořadů ČT, jako tisková mluvčí i jako vyučující na Vyšší odborné škole managementu. Je rovněž autorkou audioknižních titulů Ženin nejlepší přítel, Komunikuji, tedy jsem a slovy jednoho z jejích dvou milovaných synů: „Dělá vše, co je v jejích silách.“

Max Und Moritz / Fipps Der Affe (Vít a Véna / Opička Fipps, 1975, 2012)

Max Und Moritz / Fipps Der Affe | LP (1968) von Wilhelm BuschWilhelm Busch.

Čte Viktor de Kowa.

Vydala Litera v roce 1975 (1 LP, katalogové číslo 8 60 131). Reedice Bmg Wort/l (Sony Music) v roce 2012 (1 CD).

Obsah: 1 Max Und Moritz – Eine Bubengeschichte In Sieben Streichen – 2. Fipps Der Affe – Unterhaltsames Und Ungehöriges

Volby v Rusku začínají. Vítěze známe předem (2021)

Libor Dvořák. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 16. 9. 2021 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Dvořák, Libor: Libor Dvořák: Volby v Rusku začínají. Vítěze známe předem. In web ČRo Plus, 16. září 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  V Rusku začnou netrpělivě očekávané třídenní volby do Státní dumy. Děje se tak v atmosféře utahování mocenských šroubů, které má vést především k tomu, aby ve volbách zvítězila „strana moci“ Jednotné Rusko. Není pochyb, že přesně takhle to taky skončí, a otázkou je jen to, kolik hlasů Jednotnému Rusku připíše Ústřední volební komise.

Podobně jako u nás se i v Rusku mluví o „nejšpinavějších volbách“ – a ač to zní jako jisté internacionální klišé, možné to je.

Než přijdou tradiční „volební kolotoče“ – tedy autobusy, převážející voliče od jedné volební místnosti ke druhé a umožňující vhodit hned několik hlasovacích lístků, objevily se v Rusku četné špinavé praktiky, které hlasování předcházely. Zajímavé přitom je, že se soustředily hlavně na komunisty a na žirinovce či kandidáty strany Jabloko, kdežto strany Jednotné Rusko a Spravedlivé Rusko nic takového nezaznamenaly nebo alespoň nepřiznaly. A jak to vypadá v praxi?

Častí jsou kupříkladu protikandidáti, jejichž jména jsou totožná či přinejmenším velmi podobná jménu kandidáta takto napadeného. Vyprávět by mohl „jabločnik“ Boris Višněvskij, který nejenže se dočkal hned dvou protivníků s identickými jmény, ale dokonce i toho, že si oba nechali narůst stejný plnovous a jsou mu tedy i fyzicky velmi podobní. (…)

Příběhy z Vysočiny – Zlatá podkova (2021)

Nejenom sport, ale i vytříbený styl a elegance. Takové jsou soutěže koňských spřežení… Připravila Dagmar Kubíková.

Natočeno 2021. Premiéra 17. 9. 2021 (ČRo Vysočina, 3 min.).

Lit.: Kubíková, Dáša: Nejenom sport, ale i vytříbený styl a elegance. Takové jsou soutěže koňských spřežení. In web ČRo Vysočina, 17. září 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mistrovství ČR ve spřežení hostí tento víkend humpolecký areál Zlatá podkova. Pro diváky jde o atraktivní podívanou s přehlídkou krásných koní i naleštěných kočárů.

Zatímco se soutěžící sjíždějí z celé země, někteří už trénují na závodišti. Václav Coufalík od Hranic na Přerovsku cvičí koně už mnoho let a vždycky měl své vlastní. (…)

Kolik váží Matylda? (2021)

Audiokniha Kolik váží Matylda? - David Novotný, Jiří HolubJiří Holub. Dostat se s Matyldou do křížku je fakt moc nebezpečný. Kompletní audiokniha.

Čte David Novotný.

Natočeno 2021. Vydalo Tympanum 20. 9. 2021 (1 CD MP3, celková délka  2 hod. 41 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Třeťák Kája (správně Carlos) Votruba má nejlepší kamarádku Hermínu a je adaptovanej. Že nevíte, co to znamená? Nejlepší bude, když dáme slovo přímo Kájovi: „Bejt adaptovanej znamená, že nejste náš, ale pak přídou do děcáku nějaký hodný lidi a vezmou si vás domu. Tam vás umejou, daj vám najíst, ukážou babičce, co je teď jako vaše. Tak to je ta adaptace.“ Kája je velký strašpytel, ale úplně nejvíc se bojí Matyldy. Kdo, nebo co to je? Matylda Tučná je sedmačka a šikanuje celou školu. Nohy má veliký jako stromy, nad nimi velikej zadek a pak hlavu. Když jde ráno do školy, úplně duní chodník. Protože jsou ale Kája s Hermínou zvídaví, zajímá je, kolik asi taková Matylda váží. A nebyl by to Votruba, aby si s tím neuměl poradit. Jenže zjistit to bude děsně těžký – a když se vám do toho ještě přimotá gang pašeráků a jeden vejlet na Paštiku – vypadá to skoro nemožně!

Další zábavná audiokniha z pera autora knihy Jak se zbavit mstivý Soni.

Hovory Plus – Zdeněk Kárník (2021)

Zdeněk Kárník před dvaceti lety spoluzakládal nakladatelství Dokořán. Jak se vede firmě zaměřené zejména na populárně naučnou a odbornou literaturu? Ještě se sám věnuje překladům? Poslechněte si páteční Hovory. Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2021. Premiéra 17. 9. 2021 (ČRo Plus, 22:05 h.).