Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – “Jdou po vás, Fučíku!”

Přemysl Hnilička 

(napsáno pro web Panáček v říši mluveného slova)

Zpracovává-li se literárně osud Julia Fučíka, bývá většinou v centru závěr jeho života, a to v podobě dramatizací motivů z jeho Reportáže psané na oprátce. Existují ale výjimky: vedle scénáře Jiřího Frieda, Milana Pavlíka a Oty Kovala k filmu Julek (1979) je to také hned dvojí zpracování osudů Julia Fučíka u československé armády. Obě hry napsal publicista, reportér a novinář Karel Kyncl (1927-1997).

Prvním zpracováním fučíkovského tématu byl u Kyncla Voják revoluce. Tuto hru o Fučíkových vojenských letech natočil v roce 1955 režisér Jiří Horčička s Otakarem Brouskem v hlavní roli. Brousek – podle dobové recenze Karla Zajíčka v brněnském časopise Host do domu – ztvárnil Fučíka jako „člověka vřele lidského, plného víry v život a pravdu, a jako obětavého kamaráda, který se nebojí jít nekompromisně za svým přesvědčením i proti zdi. Dal mu i hlasovou vroucnost a pevnost, jimiž dovedl místy podložit až sžíravý ironický tón“. Více než tuto recenzi však k dispozici nemáme, a tak nelze přesně říci, jak se od tohoto textu liší pozdější Kynclova hra Voják (1961).  

Ta připomíná svým dějem i vyzněním starší drama Miroslava Krleži V táboře, které vzniklo těsně po první světové válce (zakázaná premiéra 1920) a v českém prostředí bylo poprvé inscenováno v roce 1965 v rozhlase (o inscenaci jsme psali zde). U Krleži však byl intelektuál semletý vojenským zupáctvím hlavním tragickým hrdinou, kdežto u Kyncla je – v podobě vojáka VáclavaRady – pouze vedlejší postavou, která zahyne vlastní rukou po sérii nekonečné buzerace ze strany velitelů, které “zradil”. Jeho osud je zde pojat čistě třídně: inteligent, nedrží-li s pracující třídou, bude zničen.  
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Končí se apokalypsou

apoPřemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 27/2022)

Toto je poslední článek Průvodce rozhlasovou hrou, který vyšel v Týdeníku Rozhlas. Rozhodnutím Radioservisu byl tento kulturně publicistický časopis zaříznut v průběhu 99. ročníku, příští rok by oslavil sté výročí vycházení. Přežil nacisty, komunisty – nepřežil současnou ekonomickou situaci a Reného Zavorala. Vzhledem k tomu, jaký prostor dával recenzím rozhlasových prací, knih, divadelních inscenací i podcastů či finančně nezávislých projektů, jde o obrovskou ztrátu a kulturní zločin.

Co se týče našeho seriálu – budu se snažit vás co nejčastěji potěšit dalším dílem, byť už „jen“ na našich stránkách.

Xaver je jméno, jež znají ti, kteří začátkem normalizace slyšeli jeho rozhlasové promluvy, jakési „minuty nenávisti“. Ve skutečnosti se jmenoval Miroslav Mráz, což je jedna z mála ověřených pravd jeho podivného života. V sedmidílném seriálu Jana Vedrala Xaver (2009) vyvstává před námi příběh člověka, který v touze po kariéře a z vlastního slavomamu několikrát zcela změní svůj vlastní obraz, s neobyčejnou lehkostí ničí a zastrašuje všechny kolem sebe. Celým svým chováním se stává typickým mužem bez paměti, Ahasverem lidského neumětelství. Tím se stává prototypem oněch likvidátorů dějin rozhlasu, mazajících jak výtečné rozhlasové hry schopnějších kolegů, tak veškeré stopy po vlastní kolaborantské činnosti za normalizace.

Vedral v Xaverovi využívá všech vymožeností brechtovského i postmoderního divadla; zřetelně je přítomen autorský subjekt, a to jak v postavě Reportéra, tak i v nerealistických figurách (Remarka Hany Maciuchové, Hvězdička Báry Hrzánové).
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Speciál Radiožurnálu – Ruská anexe (2022)

Moderuje Jan Pokorný.

Hosté: Martin Dorazín, zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině; Libor Dvořák, komentátor Českého rozhlasu; Vladimír Votápek, politický analytik a bývalý generální konzul v Rusku.

Natočeno 2022. Premiéra 30. 9. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 26 min.).

Lit.: Pokorný, Jan: Ruská anexe. Co v praxi znamená a jak reálná je jaderná hrozba z Ruska? Poslechněte si speciální vysílání. In web ČRo 1 Radiožurnál,  30. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ruský prezident Vladimír Putin formálně potvrdil připojení čtyř oblastí Ukrajiny k Rusku. V georgievském sále kremelského paláce podepsal s představiteli ukrajinských separatistických regionů dohody o jejich přičlenění k Ruské federaci. Před podpisem dokumentů měl Vladimír Putin před oběma komorami ruského parlament asi půlhodinový proslov. Co v projevu zaznělo a jaká je reakce Ukrajiny a ostatních zemí? Dá se očekávat eskalace konfliktu? (…)

Vladimir Putin mluvil o právu na sebeurčení národů podle Charty OSN. Právě tohoto práva využily podle něj i obyvatelé takzvané Luhanské nebo Doněcké lidové republiky a Chersonské a Zaporožské oblasti.

Podle Putina došlo na Ukrajině k neonacistickému převratu. Obyvatelé Donbasu byli vystaveni genocidě, Ukrajina jim upírala právo na jejich jazyk. Hrozila jim prý také tresty za účast v referendu o přičlenění k Rusku. Obyvatele separatistických oblastí označil za nezlomné a do Kyjeva vzkázal, že se obyvatelé anektovaných území stávají ruskými občany, a to navždy.

O Tu (2022)

Jakub Hussar. Kompletní audiokniha.

Účinkují Jitka Ježková a Lukáš Hlavica.

Natočeno 2022. Vydal OneHotBook v roce 2022 (1 CD MP3).

Pozn.: Nekonečným vesmírem putuje flotila obrovských generačních lodí mířící ke vzdálenému skládkosvětu Coraab. Dlouhá a strastiplná cesta plná nebezpečí a všudypřítomné smrti ožívá ve vzpomínkách Tal-Kusa Gammah, staré urozené ženy, která se navzdory divokému smýkání osudem nikdy nevzdala a postupně vystoupala na samý vrchol společenského žebříčku. Její svědectví nabízí unikátní vhled do svérázného, nemilosrdného života kultury Talů na samém úsvitu coraabských dějin, ale také dramatické vzestupy a pády jejich nejvýznamnějších aktérů. (anotace)

Noční Mikrofórum – Renata Rychlá (2022)

Host: Renata Rychlá, herečka. Jsou postavy drsných žen, které tak často ztvárňuje, odrazem jejího naturelu? Jakou roli sehrál na její cestě k divadlu bratr Petr Rychlý? Je Ypsilonka její druhou rodinou? A jaké je ta vlastní? Moderuje Zuzana Maléřová.

Natočeno 2022. Premiéra 30. 9. 2022 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Hovory Plus – Tomáš Belko (2022)

Tomáš Belko je vtipný a neúnavný textař, nápaditý libretista, originální scenárista, také hudebník a kreativní ředitel reklamní agentury. Proč se tentokrát pustil do pohádky? Nejen o knížce „Princezna stokrát jinak“ si bude s Tomášem Belkem v Hovorech povídat Vladimír Kroc.

Natočeno 2022. Premiéra 30. 9. 2022 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Říjen 1989 (2009?)

Co zajímavého se dělo v Československu měsíc před listopadem 1989? Události října toho roku přiblíží dokumentární pásmo Milana Kudryse.

Repríza 30. 9. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.).

Josef Cincibus, skvělý reportér ve špatném čase (2022)

Legendární rozhlasový reporér Josef Cincibus byl u mnoha tragických okamžiků našich moderních dějin. Sloužil posluchačům nebo politickým režimům? Otázka, kterou si v pořadu Archiv Plus klade Bronislava Janečková.

Natočeno 2022. Premiéra 30. 9. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.).

Lit.: Janečková, Bronislava: Josef Cincibus, skvělý reportér ve špatném čase. In web ČRo Plus,  30. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jeho reportáže jsou poutavé, plné vnitřního napětí. Pauzy v řeči nejsou náhodné, i ticho násobí účinek. Stejně tak volba slov, občas dvojsmyslného významu. Rovným až monotónním projevem zprostředkovává obraz plný emotivních detailů. Josef Cincibus patřil k nejlepším českým rozhlasovým reportérům vůbec, jen stál u mikrofonu v tragické době našich dějin.

Jako absolvent Vysoké školy obchodní práci nenašel, a proto se roce 1935 přihlásil na konkurs na hlasatele rozhlasu a vyhrál. Původně měl jen číst zprávy a ohlašovat program, ale brzy se ukázalo, že Josef Cincibus má schopnost improvizace a dobrý postřeh.

Rozhlas jej začal stále více využívat jako reportéra významných událostí. Doslova raketová kariéra. Během několika měsíců se stává tajemníkem slovenského programu a jako reportér komentuje významné politické a kulturní události jako byla korunovace britského krále Jiřího VI. nebo pohřeb T. G. Masaryka. Od roku 1938 už vede specializované oddělení reportérů, které sám vytvořil, a ke spolupráci přizval vedle rozhlasových pracovníků i řadu externistů, jako byl spisovatel František Kožík, novináři František Kocourek a František Alexander Elstner.

Bratislavské rarity (2007)

Igor Janota. Pásmo. Režie Martin Hvišč.

Účinkuje Lucia Vráblicová.

Natočeno 2007. Repríza 30. 9. – 6. 10. 2022 (SRo 8 Rádio Litera).

Pozn.: Igor Janota je dôverným znalcom nášho hlavného mesta a v jeho podaní objavujeme pozoruhodnosti Bratislavy, ktoré sa často spájajú so zaujímavými historkami z minulých storočí. V knihe Bratislavské rarity nájdeme aj príbeh, ako to bolo so známymi anglickými gobelínmi s motívom antického príbehu lásky Leandra k Héro. Dozvieme sa, ako sa svetoznáme gobelíny ocitli až v Bratislave. (anotace)

Dvacet minut Radiožurnálu – Roman Knap (2022)

Hostem je Roman Knap, generální ředitel České pošty. K dnešku měl odejít z funkce, podle informací Hospodářských novin ale zatím zůstává. Přitom odvolání vrcholového manažera tohoto státního podniku ohlásil ministr vnitra Vít Rakušan z hnutí STAN už 19. června. Jak se nepříliš jasná situace odráží na fungování České pošty? Co je nutné udělat pro to, aby byl státní podnik ziskový? A přihlásí se Roman Knap do výběrového řízení na nového generálního ředitele České pošty, nebo se vrátí do privátního byznysu? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2022. Premiéra 30. 9. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Káva o čtvrté – Zelí (2022)

Diskusní pořad, dnes na téma: Zelí. Host: Mgr. Lucie Kubásková, vedoucí oddělení muzeologie, kurátorka Národního zemědělského muzea. Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2022. Premiéra 30. 9. 2022 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Host Lucie Výborné – Lucie Brychtová (2022)

Hostem je herečka a zpěvačka Lucie Brychtová. Každý chce místo na slunci. Lucie Brychtová ovšem svedla s osudem bitvu nevšední. Co dělala předtím, než se postavila na prkna Národního divadla? Které divadelní profese jsou jí ještě blízké? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2022. Premiéra 30. 9. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Lit.: Výborná, Lucie – vma: Herečka Lucie Brychtová: Nápověda v divadle je nedoceněná pozice. Je to hromosvod pro herecké nálady. In web ČRo 1 Radiožurnál, 30. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Lucii Brychtovou herectví okouzlovalo odmalička. Vystudovala konzervatoř a muzikálové herectví na JAMU, v té době ještě jako Petr Brychta. Prošla tranzicí, kterou zakončila v roce 2012. Z divadelního herce přešla v té době k pozici divadelní nápovědky. Jak herečka a zpěvačka prožívala tuto změnu své role v divadle? (..)