Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Končí se apokalypsou

apoPřemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 27/2022)

Toto je poslední článek Průvodce rozhlasovou hrou, který vyšel v Týdeníku Rozhlas. Rozhodnutím Radioservisu byl tento kulturně publicistický časopis zaříznut v průběhu 99. ročníku, příští rok by oslavil sté výročí vycházení. Přežil nacisty, komunisty – nepřežil současnou ekonomickou situaci. Vzhledem k tomu, jaký prostor dával recenzím rozhlasových prací, knih, divadelních inscenací i podcastů či finančně nezávislých projektů, jde o obrovskou ztrátu a kulturní zločin.

Co se týče našeho seriálu – budu se snažit vás co nejčastěji potěšit dalším dílem, byť už „jen“ na našich stránkách.

Xaver je jméno, jež znají ti, kteří začátkem normalizace slyšeli jeho rozhlasové promluvy, jakési „minuty nenávisti“. Ve skutečnosti se jmenoval Miroslav Mráz, což je jedna z mála ověřených pravd jeho podivného života. V sedmidílném seriálu Jana Vedrala Xaver (2009) vyvstává před námi příběh člověka, který v touze po kariéře a z vlastního slavomamu několikrát zcela změní svůj vlastní obraz, s neobyčejnou lehkostí ničí a zastrašuje všechny kolem sebe. Celým svým chováním se stává typickým mužem bez paměti, Ahasverem lidského neumětelství. Tím se stává prototypem oněch likvidátorů dějin rozhlasu, mazajících jak výtečné rozhlasové hry schopnějších kolegů, tak veškeré stopy po vlastní kolaborantské činnosti za normalizace.

Vedral v Xaverovi využívá všech vymožeností brechtovského i postmoderního divadla; zřetelně je přítomen autorský subjekt, a to jak v postavě Reportéra, tak i v nerealistických figurách (Remarka Hany Maciuchové, Hvězdička Báry Hrzánové).
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Kam se poděl občan Delescluze?

Přemysl Hnilička

(vyšlo in Týdeník Rozhlas 21/2022)

Dramatik a dramaturg Jaromír Ptáček byl významným tvůrcem Československého rozhlasu. Jeho hry z šedesátých let byly jak výrazně experimentální, tak tematicky průbojné; už v roce 1964 měla premiéru jeho hra Případ, v níž tehdy osmatřicetiletý Jiří Adamíra ztvárnil komisaře, který při vyšetřování vraždy odkrývá nepříjemné pravdy o padesátých letech. Natočil ji režisér Josef Červinka už na přelomu let 1962 a 1963, ale ve vedení rozhlasu “zřejmě ještě někdo zapochyboval, jak to vlastně Ptáček myslí, a premiéra se odložila”. (Inscenace se nedochovala, a tak v roce 2010 došlo k novému nastudování pod názvem Šnek na visuté hrazdě.)

K největšímu střetu se svým zaměstnavatelem však Ptáček dospěl během normalizace. Pro dramaturgii, která běžně připravovala především seriál Jak se máte, Vondrovi?, napsal čtyřdílný seriál Občan Delescluze. V něm popisuje příběh – jak to sám charakterizuje – první organizované teroristické skupiny: “francouzských komunardech, kteří si své vášně vybíjeli pod odznaky zralých třešní”. Odehrává se v roce 1871, v němž pařížská komuna bojuje o přežití obklopena Bismarckovými vojsky a ohrožována “vnitřním nepřítelem”. Jenže výsledný scénář pověřeného dramaturga vyděsil, protože (jak napsal později jiný dramaturg Jan Kolář) “výsledná verze přesahovala v normalizaci povolené. Gromov zesinal strachy a tvrdil, že Ptáček nikdy text nedodal, a že se tudíž seriál nemůže natočit, a tudíž autorovi nenáleží ani koruna. Byla to lež, byl jsem u toho, včetně všech mých kolegů, když Jaromír kompletní text seriálu svému nadřízenému odevzdal. Jaromír se nevzdal a svěřil řešení té záležitosti soudu.”
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Dvacet minut Radiožurnálu – Jiří Mašek (2022)

Hostem je Jiří Mašek, poslanec z bezpečnostního výboru za hnutí ANO. Vláda neshledala důvody k odvolání nového šéfa Úřadu pro zahraniční styky a informace Petra Mlejnka. Jak se na případ šéfa civilní rozvědky dívá opozice? Měl by Petr Mlejnek ve své funkci zůstat? Nezneužívá důvěru, kterou mu opakovaně vyjádřil ministr vnitra Vít Rakušan? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2022. Premiéra 18. 8. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Káva o čtvrté – Změna práce (2022)

Diskusní pořad. Host: Lenka Vokáčová, manažerka pro sociální odpovědnost ManpowerGroup. Moderuje Zuzana Vlčková.

Natočeno 2022. Premiéra 18. 8. 2022 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Host Lucie Výborné – Milan Bukáček (2022)

Vodní záchranáři na Lipně působí už přes padesát let. Milan Bukáček je dnes jejich šéfem. Pamatuje doby, kdy záchranáři na břehu žili proste ve stanu? A daří se získávat mladé duše pro tohle poslání? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2022. Premiéra 18. 8. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Interview Plus – Dana Drábová (2022)

Dana Drábová, ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Záporožskou jadernou elektrárnu nadále řídí ukrajinská obsluha, ale elektrárnu i přilehlé město Energodar kontrolují ruské jednotky. Co by se stalo, kdyby na největší jadernou elektrárnu v Evropě dopadly rakety některé z bojujících stran? Jak odolná je ochranná obálka jaderných reaktorů? Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2022. Premiéra 18. 8. 2022 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Osobnost Plus – Martin Řezníček (2022)

Martin Řezníček, moderátor a zástupce šéfredaktora zpravodajství ČT, bývalý zahraniční zpravodaj ČT v USA. „S vedeními redakcí napříč kontinentem jsme ve stálém kontaktu, snažíme se navzájem si pomáhat a sdílet know-how,“ řekl muž, který si prošel novinářskou zkušeností ve Spojených státech a dnes je jednou z populárních tváří českého veřejnoprávního média. Sdílí například také know-how, pokud jde o zpravodajské pokrývání ruské agrese na Ukrajině? Čím je pro něj anglosaský svět přitažlivější víc než ostatní západní svět? A má pocit, že Joe Biden zvládá svoji prezidentskou roli? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2022. Premiéra 18. 8. 2022 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).

Lit.: oci – Tachecí, Barbora: Spojené státy jsou teď tak rozeštvané, že je jedno, kdo je prezidentem, míní novinář Řezníček. In web ČRo Plus, 18. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Anglosaský svět pro něj představuje zásady fair play a dodržování pravidel. Jak vnímá dnes Velkou Británii i Spojené státy moderátor a zástupce šéfredaktora zpravodajství České televize a její bývalý zahraniční zpravodaj v USA Martin Řezníček? (…)

„Vidím hlavně absenci toho typicky českého okopávání kotníků. Ne, že by se to tam nedělo, ale není to tak všeobecně společensky přijatelné,“ říká v pořadu Osobnost Plus novinář.

Uznává, že existují výjimky a příkladem může být i současný dosluhující britský premiér premiér Boris Johnson. „Ale nějaký základ smyslu pro pořádek Velká Británie a Spojené státy americké světu určitě daly.“

„Konkrétně v USA mě fascinují jak ideály psané v jejich ústavě, tak realita, která tyto ideály nikdy nedoběhne, tento střet mě zajímá. To, čím dnes Spojené státy procházejí, je mnohdy brutální, co se veřejné debaty a rozklížení tamní společnosti týče.“ (…)

Pro a proti – Společenská odpovědnost soukromých bank (2022)

Meziroční inflace třináctý měsíc za sebou i přes zásahy centrální banky zrychlila na červencových 17,5 procenta a podle analytiků ještě nedosáhla vrcholu. Měly by na nepříznivý vývoj reagovat banky, které mají z inflační krize nečekané zisky? Sahá společenská odpovědnost soukromých bankovních domů až tak daleko, že by razantním zvýšením úroků na spořících účtech podpořily střadatele a tím i ekonomiku státu? Debatovat budou ekonom Vysoké školy ekonomické Jan Bittner a hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Moderuje Lukáš Matoška.

Natočeno 2022. Premiéra 18. 8. 2022 (ČRo Plus, 10:10 h.; 24 min.).

Lit.: Kbr – Matoška, Lukáš: Ekonom Bittner: Banky by se neměly bránit mimořádné dani. Z výnosů by měli mít něco i tuzemští vkladatelé a ekonomika. In web ČRo Plus, 18. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Meziroční inflace i přes zásahy centrální banky zrychlila na červencových 17,5 procenta. Banky i díky tomu mají nečekané zisky. Chovají se v současné situaci odpovědně? „Fungují tak, aby nedošlo k narušení stability českého finančního systému,“ říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. S tím souhlasí i ekonom VŠE Jan Bittner. „Pokud bychom se ale bavili o odpovědnosti vůči české ekonomice, respektive vkladatelům, tam už bych měl pochybnosti,“ dodává.

Česká spořitelna podle Navrátila diskutuje s Českou bankovní asociací o způsobech, které pomohou zmírnit aktuální problémy a vytvoří lepší prostředí pro to, aby lidé byli motivováni k úsporám. „Což je asi ta nejlepší platforma pro to, aby stát jednal s bankami,“ říká.

„Jedna věc je, že úrokové sazby na vkladech rostou, u termínovaných depozit je průměrná úroková sazba podle dat ČNB 5,5 procenta, tedy relativně vysoké číslo. Když porovnám úrokové sazby na vkladech a za úvěry, tedy kolik domácnosti zaplatí za úvěr a kolik dostanou za vklady, tam se úrokový rozdíl zmenšil během roku rekordním tempem. Sazby za úvěry tedy rostou pomaleji než sazby za vklady. To znamená, že zisk z úvěrů a vkladů za domácnosti u bank se vlastně snižuje,“ popisuje ekonom České spořitelny.

Navrátil upozorňuje, že největší bolestí české ekonomiky je její hluboká podinvestovanost. Jak říká, zadýchávala se kvůli tomu už před covidem, kdy rostla o 2,5 procenta. (…)

Blízká setkání – Jitka Asterová (2022)

Host: herečka Jitka Asterová. V Radiocafé si budeme povídat s mou kolegyní, herečkou Jitkou Asterovou. Čím si vysvětluje mimořádné profesní úspěchy jejich hereckého ročníku pražské DAMU? Jak rozmanitá byla její rozhlasová cesta až k současnému pořadu Byl jednou jeden rok? A uvažovali doma někdy nad společným projektem s dcerou Aničkou? Moderuje Vasil Fridrich. Přijďte i vy položit svou otázku do Radiocafé Vinohradská 12.

Natočeno 2022. Premiéra 18. 8. 2022 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Vizitka – Tomáš Glanc (2022)

Host: Tomáš Glanc, rusista. Moderuje: Markéta Kaňková. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Natočeno 2022. Premiéra 18. 8. 2022 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).

Tank mířil na Kafku 1/2 (2022)

Heinrich Böll. Výběr z deníkových zápisků spisovatele, který se stal očitým svědkem sovětské invaze v srpnu 1968 v Praze. Překlad Michael Půček. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Lukáš Hlavica.

Účinkuje Lukáš Hlavica.

Natočeno 2022. Premiéra 18. – 19. 8. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.

Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Heinrich Böll: Tank mířil na Kafku. Svědectví západoněmeckého spisovatele o pražském jaru 1968. In web ČRo 3 Vltava, 18. srpen 2022 (článek). – Cit.: (…)  Když Heinrich Böll přijel s rodinou 20. srpna 1968 na pozvání Československého svazu spisovatelů do Prahy, aby se zde seznámil s vývojem tzv. pražského jara, netušil, že se záhy stane očitým svědkem sovětské vojenské invaze. Výběr ze zápisků oněch několika dnů v Praze je zajímavým svědectvím význačného západoněmeckého spisovatele, pro něhož byla svoboda nedělitelná.

Téma dne – Petr Mlejnek vypovídal na vládě (2022)

Ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace neboli civilní rozvědky Petr Mlejnek včera osobně vypovídal na vládě. Čelí kritice kvůli tomu, že byl celá léta v kontaktu se stíhaným lobbistou Michalem Redlem. Opozice chce sestřelit ministra vnitra, který Mlejnka do funkce vybral. Právem? Moderuje Martina Mašková.

Hosté: Andrea Kubová, redaktorka Českého rozhlasu; Jaroslav Spurný, komentátor, Respekt; Kamil Švec, politolog, analytik České televize; Tomáš Kostelecký, sociolog, Sociologický ústav AV ČR.

Natočeno 2022. Premiéra 18. 8. 2022 (ČRo Plus, 8:10 h.; 22 min.).

Lit.: knem – Mašková, Martina: Rakušan nemá šanci z celé situace vyjít dobře. Buď odvoláním Mlejnka zpochybní svůj výběr, nebo bude muset sám vyvodit politickou zodpovědnost, míní politolog Švec. In web ČRo Plus, 18. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Petr Mlejnek zůstává v čele civilní rozvědky. Ve funkci ho na včerejším jednání podržela vláda. Podle ministra vnitra Víta Rakušana z hnutí STAN kabinet totiž nenašel důvody k jeho odvolání. Ministři si šéfa Úřadu pro zahraniční styky a informace pozvali kvůli kontaktům se stíhaným lobbistou a podnikatelem Michalem Redlem. Redl figuruje v korupční kauze dozimetr.

„Informace, které vyplouvají na povrch, do jisté míry zpochybňují důvěryhodnost pana Mlejnka, jeho výběru a jeho schopností vést tuto službu. Vláda ale mohla slyšet něco, co my nevíme,“ nastiňuje Jaroslav Spurný, komentátor týdeníku Respekt.

Spurný ale upozorňuje, že vláda by k takovým informacím – od policie či státního zastupitelství – neměla mít přístup. „Na druhou stranu státní zástupce je pánem vyšetřování, a pokud uzná, že premiér má něco vědět, tak mu to říct může.“

Není podle něj ale žádný důvod k tomu, aby vláda cokoli utajovala. „Vláda v tomto případě utajuje něco, co by utajováno být nemuselo. Jednala v utajovaném režimu o věcech, které jsou civilní a které se týkaly soukromého a pracovního života současného ředitele rozvědky.“ (…)

Reference na Mlejnka měl mít ministr vnitra pouze z Mlejnkových SMS zprávy, které Rakušanovi ukázal. Komentátor tak soudí, že výběr šéfa rozvědky ministr podcenil. „A to se netýká jména pana Mlejnka, ale toho způsobu, jak to udělal. A ty další informace, které se postupně dozvídáme a které on přiznává, ukazují určitý amatérismus nebo podcenění té služby a jejího významu.“ (…)