Dalekým západem uhání Vinnetou

Přemysl Hnilička

 (Týdeník Rozhlas 19/2022)

Když německý filmový producent Horst Wendlandt začátkem šedesátých let seznal, že již dostatečně exploatoval řadu kasovně úspěšných detektivek Edgara Wallace, napadlo ho převést na plátna kin jeden z románů Karla Maye – Poklad na Stříbrném jezeře. Zahájil tak další úspěšnou filmovou řadu, v níž v rolích Vinnetoua a Old Shatterhanda vystoupili Pierre Brice a Lex Barker – a obnovil popularitu Mayových románů v Evropě.

Snad i tato řada v Jugoslávii natáčených filmů inspirovala dramaturga a dramatika Jaromíra Ptáčka k tomu, aby pro Československý rozhlas připravil šestidílný seriál Zpěv o Vinnetouovi (1967). V dobových materiálech však najdete jiné jméno dramatizátora – Jan Werra. Ptáček se tehdy skryl pod tento pseudonym, inspirovaný jménem Jana Wericha, s nímž prý počítal do obsazení seriálu. Snad měl hrát vždy veselého westmana Sama Hawkinse, možná nevrlého puškaře Henryho, který objeví pro Daleký (tehdy ještě ne Divoký) západ Old Shatterhanda… Osud (a rozhlasový provoz) však určil jinak a Zpěv o Vinnetouovi se točil v libereckém studiu.

Rozhlasová recenzentka časopisu Scéna Marie Boková ve svém článku z roku 1990 popisuje libereckou činohru jako divadlo, které je na vrcholu svých sil. Mezi stěžejní herce tohoto ansámblu jistě patřil Miloš Bílek, ztvárňující Vinnetoua či Vladimír Volek coby Old Shatterhand. Oba své ikonické hrdiny ztvárňují klidným, nevzrušeným hlasem (není divu, i v Mayově předloze se oba jen velmi výjimečně odhodlají k vzrušenějšímu slovním výpadu, i Old Shatterhand udílí své rány pěstí bez řečí a jen v nejnutnějším případě). Protipólem je jim Lubomír Tlalka jako dobrácký lišák Sam Hawkins, který svého westmana charakterizuje vysokým hlasem s neutuchajícím úsměvem na tváři. Běžnému posluchači však bude nejznámější představitel zločince a vraha Santera František Peterka, televizní Krakonoš.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Kolečkáři, rudě ozdobte kola!

Přemysl Hnilička

(Týdeník Rozhlas 17/2022)

Komunistická strana se v letech normalizace soustředila na mediální obraz své historie (či spíše hagiografie). Státní knižní trh, televize i rozhlas produkovali každým rokem několik děl věnovaných významným historickým událostem z dějin KSČ. Vedle známých a velkých dat (tzv. Vítězný Únor či Květen 1945) se objevovaly i drobnější motivy z dějin dělnického hnutí. Jedním z nich byl i příběh tzv. kolečkářů, kteří na bicyklech objížděli vzdálenější šachty v době stávek, aby šířili informace z vedení stávkového výboru. Kniha Spanilá jízda, které byla udělena hlavní cena v soutěži k 30. výročí Velké mostecké stávky, se věnovala právě nezaměstnaným horníkům. Ti se v roce 1932 rozhodli jet na kolech do sokolovského revíru, aby přesvědčili tamní havíře ke vstupu do solidární stávky.

Novela Eduarda Hončíka byla zpracována nejdříve v televizi (pod názvem Kolečkáři v režii Jaroslava Novotného), v tomtéž roce vznikla – pod původním názvem – dramatizace v Československém rozhlase. Scénář, zaměřený na povahopisnou drobnokresbu stávkujících horníků a jejich příznivců i nepřátel, napsal Josef Bouček a v první půlce ledna 1974 jej natočil režisér Jiří Horčička.

Hlavním hrdinou příběhu je mladý Toník Klečka (Ladislav Potměšil), sportsman a dělník, který se snaží najít své místo v životě. Obdivuje Jardu Štrunce, havíře a místní hvězdu v boxu a rád by se zapojil do stávkové organizace, ale všichni jej vnímají jako kluka, který ještě není zralý na “pořádnou práci”. Nakonec jej přijmou právě mezi kolečkáře, aby mohl pomoci při šíření zpráv o hladové stávce. Během cesty však dostane Toník horečku a není schopen dále jet. Žádá soudruhy, aby ho nechali ležet u cesty, ale jeden z havířů, mladý Véna Bulan (Jiří Novotný), ho vezme na svůj bicykl. Při útěku před četníky však dojde k tragédii: Véna skončí pod koly protijedoucího automobilu a zemře. Toník pak automaticky přejímá jeho postavení v dělnickém kádru.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Chci jen hrát – co se mi může stát?

Přemysl Hnilička

 (vyšlo v Týdeníku Rozhlas 15/2022)

Na začátku každého z osmi dílů seriálu Orfeus 33-45 Jana Vedrala zní nervní houslové sólo, které naznačuje jak fakt, že hlavním hrdinou příběhu bude houslista, tak i to, že budeme svědky dramatického příběhu. Jeho hlavní hrdina, houslista Hans Krause (Pavel Soukup), se z počátku soustředí jen na svou kariéru virtuóza a záměrně do svého světa nevpouští “prózu” nastupujícího nacismu, běh dějin jej ale donutí si politického vývoje všimnout. Rychlý postup Hitlerových pohůnků jej brzy vyženou za hranice Německa. “Té sebrance se nedá ustupovat, aby si člověk nepřestal vážit sám sebe,” říká divadelní intendant (Jiří Holý), když se připravuje na emigraci do Francie. Ústupek je slabost. Je lépe přijít o své postavení, dům, majetek, ale neustoupit.

Houslistova cesta – podobně jako u jiných protinacistických uprchlíků – vede do Československa. Vedral (a režisér Horčička s ním) tu s jemnou ironií ukazují nedostatečnou ochotu úředního aparátu podporovat utečence (ať už jde o hypertrofovaný fetiš potřebných razítek nebo o špatně skrývaný postoj “sami máme málo”), ale také nesobeckou pomoc těch nejchudších.

Krauseho první láska Erna Berghofová (Jana Preissová) zmizí ve víru událostí, druhou najde v Československu. Anna Pilná (Daniela Kolářová) se později stane jeho ženou. Krause se po záboru Československa a vzniku Protektorátu zapojuje do odboje. Pod falešnou identitou se jako Bohumír Komárek později dostane v rámci tzv. totálního nasazení až do Drážďan, kde zažije i konec války. Jako Orfeus projde podsvětím nacismu, ale zaplatí krutou cenu: při potyčce se zuřivým esesmanem (Milan Mach) je postřelen a při operaci mu sovětský lékař (Miroslav Moravec) musí amputovat levou ruku…
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Prosba k vítězi dražby časopisů Radiojurnal 1926-1936

r-journal Asi je to marné, ale stejně to zkusím…

Dne 17. 1. 2022 proběhla na Aukru dražba několika ročníků časopisu Radiojournal, konkrétně z let 1926-1936. Samozřejmě bych je velmi potřeboval při práci na Panáčkovi, protože obsahuje nedostupné již údaje.

Aukro bohužel – jako již má ve zvyku poslední léta – technicky selhalo, a tak se mi nepodařilo přihodit. Možná je výherce mezi fanoušky Panáčka, a tak mne napadlo ho takhle oslovit:

Gratuluji k výhře! Byl byste ochoten ty starší čísla z 20. let pro mne oskenovat? Samozřejmě to nechci zadarmo..

Kdybyste tušili, kdo je ten šťastný výherce, dejte mu prosím o této prosbě vědět…

Panáček (mluveny/tecka/panacek/zavinac/seznam/tecka/cz)

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

S Literou – Ako sa majú deti bez rodičov? Príbehy o deťoch v náhradnej rodinnej starostlivosti (S Literou – Jak se mají děti bez rodičů? Příběhy o dětech v náhradní rodinné péči, 2022)

Veronika Dianišková.

Účinkujú Veronika Dianišková, Jozef Lenárth a Zuzana Jurigová.

Natočeno 2022. Premiéra 18. 5. 2022 (SRo 8 Rádio Litera, 16:30 h.). Repríza 19. – 24. 5. 2022 (SRo 8 Rádio Litera).

Pozn.:  Čo majú spoločné Anna zo Zeleného domu, dvojičky Davy a Dora Keithovci, David Copperfield, postavy z knihy Nebeské oči autora Davida Almonda, Sirota Podhradských či Malka? Ich a ešte mnohé ďalšie príbehy spája život bez rodičov. Ktoré postavy zo svetovej a slovenskej literatúry vyrastali v podmienkach náhradnej rodinnej starostlivosti a prečo nemuselo vždy ísť o adopciu? Ako systém náhradného rodičovstva, o ktorom čítame v knihách, súvisí s dnešným systémom, ktorý na Slovensku existuje? Na to všetko sa v programe z cyklu S Literou pozrie redaktorka Veronika Dianišková.  (anotace)

Souvislosti Plus V Česku se zdražuje (2022)

Domácnostem, firmám i státu rostou ceny nejen zboží, ale i peněz – tedy úvěrů. V tom všem hraje roli politika České národní banky. Od ekonomů chválená, ale také už kritizovaná. Co všechno vlastně centrální banky svými rozhodnutími mění a ovliňují, to je téma dnešních Souvislostí. Debatují ekonomové Danuše Nerudová a Pavel Kysilka a také analytik David Klimeš.  Moderuje Václav Pešička.

Natočeno 2022. Premiéra 18. 5. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Večer na téma – Z Holic až do Afriky (2022)

Rozhlasové pásmo s ukázkami z díla Emila Holuba připravila k 150. výročí jeho první africké cesty Eliška Kánská. O životě i díle tohoto významného českého cestovatele mluví paní Jitka Koudelková z Afrického muzea v Holicích, současný pohled na cestování i Afriku přináší  Tadeáš Šíma.

Připravilo Brno v roce 2022. Premiéra 18. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.).

Studio N – Jak to vypadá v jádru naší galaxie (2022)

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří Petr Koubský.

Natočeno 2022. Webová premiéra

Lit.: Titlbach, Filip: Studio N: Jak to vypadá v jádru naší galaxie. In web Deník N, 18. 5. 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Astronomové zveřejnili první snímek objektu, který nese název Sagittarius A* a je supermasivní černou dírou v jádru naší Galaxie. Jde o velký průlom v pozorovacích technikách a jeden z největších přírodovědeckých úspěchů posledních let. Hostem Filipa Titlbacha je vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Dvacet minut Radiožurnálu – Petr Fiala (2022)

Hostem je premiér a předseda ODS Petr Fiala. Každá šestá domácnost v Česku se podle zjištění PAQ Research a Českého rozhlasu potýká s výpadkem příjmů. Je vláda dost pružná v pomoci potřebným? Proč je například žádost o příspěvek na bydlení tak složitá, že většina oprávněných žadatelů o něj ani neusiluje? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2022. Premiéra 18. 5. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Podhoubí – Erich Vodňanský (2022)

Vyprávění mladého zemědělce, který je čtvrtou generací hospodařící na statku u Blíževedel. Připravil Ondřej Šebestík.

Natočeno 2022. Premiéra 17. 5. 2022 (ČRo Rádio Wave, 35 min.).

Lit.: Šebestík, Ondřej: Vystudoval práva, teď zvelebuje statek. Erich Vodňanský maluje krajinu pod Vlhoští pestrou sadbou. In web ČRo Radio Wave, 17. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Usedlost Stranné u Blíževedel je spojena s nedalekým bývalým hradem Ronov od raného středověku. Na začátku 20. století koupil selský dvůr s polnostmi pradědeček Ericha Vodňanského, který je už čtvrtou generací hospodařící v malebném údolí mezi pískovcovými skalami. Statek dostali Vodňanští v restitucích v havarijním stavu, přesto se jim podařilo historický dvůr obnovit a na 500 hektarech fungovat v souladu s přírodou.

Erich je mladý muž, který vyrůstal ve Vídni, kde také vystudoval práva a ekonomii a kam jeho rodiče emigrovali před komunistickým režimem. Během svého dospívání trávil na statku prázdniny a postupně v sobě budoval k místu vztah. Když dědeček pomalu přicházel o síly, ucítil v sobě potřebu zemědělskou štafetu převzít.

„My jsme před deseti lety hospodařili jinak. Určitě intenzivněji a možná i krátkozrace. Postupně mě to přestávalo naplňovat. Pamatuji si na ten pocit, kdy jsem stál na kopci nad našimi pozemky a říkal jsem si – hezká pšenice, čeká nás skvělá sklizeň. Dneska by mě pohled na jednu plodinu nemohl naplňovat,“ vypráví o estetických kvalitách osevních postupů Erich, ale myslí tím hlavně na biodiverzitu. Některá pole rozdělil, žádné sousedící pole není osázeno stejnou plodinou, přibyly remízky, nektarodárné biopásy, tři chmelnice, dosazuje ve spolupráci s CHKO Kokořínsko sad, pase koně, ovce i tur.  (…)

Káva o čtvrté – Uplatnění absolventů na trhu práce (2022)

Diskusní pořad, dnes na téma: Uplatnění absolventů na trhu práce. Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2022. Premiéra 18. 5. 2022 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

ArtCafé – Art Safari 2022: Spánek (2022)

Sen je obraz. Sen je instalace. Sen je těžko popsatelná oblast, mnohočetná a mnohovrstevnatá realita svého druhu, iluzorní zážitek. Jak jsou sny vytěžované v umělecké oblasti? A jak se spánkem a nevědomím pracuje arteterapie?

Hovoří umělkyně Kamila Ženatá a kurátorka festivalu Art Safari 2022: Spánek Daniela Kramerová.

Natočeno 2022. Premiéra 18. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Akcent – Jak bude vypadat Vltavská filharmonie? (2022)

Jak bude vypadat Vltavská filharmonie? Známe vítěze architektonické soutěže na nový koncertní sál v Praze. Připravil Alexandr Saša Michailidis.

Hovoří Martin Krupauer a Josef Pleskot.

Natočeno 2022. Premiéra 18. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).

Interview Plus – Ondráš Přibyla (2022)

Ondráš Přibyla, zakladatel think tanku Fakta o klimatu. V důsledku ruské invaze na Ukrajinu a následujícím odvetným opatřením proti vývozu ruských nerostných surovin stoupají ceny energií. Můžeme podstatně snížit spotřebu elektřiny a zmírnit tak dopady rostoucích cen? Kde jsou nejvhodnější cesty k úsporám? Je program Green Deal překážkou či výhodou při snižování dopadů zdražení? Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2022. Premiéra 18. 5. 2022 (ČRo Plus, 11:34 h.).