Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Otázky života a smrti

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 31/2021)

Byli mladí, ale v téhle oblasti už měli spoustu zkušeností. Tenhle zákrok pro ně byl už jen rutina a snadný přivýdělek. Snadné to mělo být i tentokrát, ale… Přímo in medias res nás uvádí rozhlasová dramatizace příběhu Valji Stýblové Mne soudila noc (2001). Studenti medicíny Jan (Ivan Trojan) a Albert (Jiří Langmajer) jsou myšlenkové i povahové protipóly; Jan je přemýšlivý, do sebe zahloubaný, Albert zase povrchnější a s chutí získat všechno hned. Je brzy po válce a studentům medicíny se nežije zrovna lehko, a tak Albert přijde s nápadem, jak si přivydělat: provádět kyretáže čili potraty. Janovi se to nezdá jako dobrý nápad, má vůči takové praxi mravní výhrady, ale nakonec svolí, že bude Albertovi pomáhat. Dívky a ženy se o jejich praxi dozvídají “tichou poštou” mezi sebou, a tak mají oba studenti o práci a peníze postaráno. Až do chvíle, kdy při zákroku dojde ke komplikacím a zoufalý Jan přivolá na pomoc rodinného přítele, dr. Rutha. Ten oběma beze slova pomůže a dívku zachrání, Jana však varuje před pokračováním této nezákonné praxe. Ten jeho radu poslechne, ale všechna dobrá předsevzetí naruší jeho sestra Stanka, která ho požádá o pomoc s nechtěným těhotenstvím. Jan nerad svolí – a tragicky banální chybou svou sestru zabíjí…

Román, který poprvé vyšel již v roce 1957, se mohl zdát v době natáčení již myšlenkově zastaralý, ale opak byl pravdou. Argumenty pro- i protipotratové, které tu zaznívají, jsou dodnes aktuální ve společenské diskusi, a tak není divu, že látku dramaturgie Vltavy zpracovala. Roli zajisté hrálo i to, že text Valji Stýblové byl populární a mnohokrát vydaný, a tak měl zaručen své posluchače.

Inscenaci herecky vede Ivan Trojan v postavě Honzy, medika, kterého jeho lehkomyslnější kolega svede ke snadnému výdělku. Hned v úvodní scéně má příležitost herecky zpracovat tragický moment jím zaviněné smrti vlastní milované sestry. Vzepjatý výkon je pak vystřídán tiššími polohami ve vnitřních monolozích a flashbacích.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Brněnský uzel se teď může sukovat i mezinárodně (2021)

Miloš Šenkýř. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 4. 8. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Šenkýř, Miloš: Miloš Šenkýř: Brněnský uzel se teď může sukovat i mezinárodně. In web ČRo Plus, 4. srpen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když jsem před čtvrt stoletím v jednom článku popisoval, jak bude vypadat brněnské hlavní nádraží a čtvrť kolem něj, jeden starší kolega konstatoval: „Pamatuj, půjdeš do důchodu a stavba ještě nezačne.“ Tehdy jsem se smál.

Plány vypadaly nádherně, vize byly velkolepé. Do důchodu nějakých 45 let a v očích jsem měl představu, že za pár let už budu do Vídně i do Prahy jezdit z nového nádraží.

Ve Vídni i v Praze už ta nádraží nová mají. V rakouské metropoli úplně nové, v Praze aspoň zrekonstruované a novými tunely lépe napojené to hlavní. V Brně nasedám do vlaku na stejném místě, jen trošku vylepšeném. (..)

Aureola (1963)

Jeremi Przybora. Rozhlasová hra. Zvuk Andrzej Pruski. Hudba Krzysztof Szlifirski. Režie Jeremi Przybora.

Osoby a obsazení: Pricilla (Irena Kwiatkowska), Edwardova žena (Danuta Wodyńska), hlas v telefonu (Jerzy Bielenia), ministr (Andrzej Bogucki), hlas odnikud (Feliks Chmurkowski), Edward (Ignacy Gogolewski), kněz (Edmund Fidler), kriminalista (Czesław Kalinowski), lékař (Jan Matyjaszkiewicz), sekretář Jeho Eminence (Jan Nowicki), dítě (Krzysztof Turowski).

Natočeno 1963. Repríza 17. 7. 2021 (RDC  – Radio dla Ciebie). K poslechu na YouTube.

Lit.: anonym: „Aureola” – słuchowisko J. Przybory dzisiaj w „Wieczorze literackim” RDC! In web RDC, 16. 7. 2021 (článek). – Cit.: Kolejne wyjątkowe słuchowisko Polskiego Radia na antenie RDC! Już dziś w „Wieczorze literackim” „Aureola” Jeremiego Przybory. Zapraszamy tuż po godzinie 20:00.

To historia Edwarda (w tej roli Ignacy Gogolewski), któremu podczas lekcji angielskiego nad głową pojawia się aureola. Jego żona i syn (Danuta Wodyńska i Krzysztof Turkowski) uważają, że Edward jest dobrym człowiekiem, możliwe że nawet świętym. Kolejni ludzie starają się to wykorzystać. Ksiądz chce, żeby pokazywał się parafianom, by wzmocnić ich wiarę, ministrowi służy jako pochodnia przy łowieniu raków. Edward zauważa jednak kolejne złe strony posiadania aureoli – koledzy odmawiają mu gry w karty, kochanka odmawia spotkań, śni mu się, że aureola przeszkadza w napadzie na bank. Głos znikąd wyjaśnia mu, że nie jest świętym – aureola jest jedynie eksperymentem.

W spektaklu wzięli udział m.in. Jan Nowicki, Irena Kwiatkowska czy Czesław Kalinowski. Słuchowisko zdobyło II nagrodę w konkursie Polskiego Radia w 1963 roku.

Emisja w najbliższym „Wieczorze literackim” Radia dla Ciebie. Do usłyszenia w sobotę o 20:05! W programie również rozmowa z dr Anetą Kielak – sekretarz literacką Teatru Ateneum – o Janie Matyjaszkiewiczu, wieloletnim aktorze scen warszawskich. Gośćmi będą również Rafał Pyka i Łukasz Matecki, którzy opowiedzą o „Romeo i Julii” w reżyserii Johna Weisgerbera w Ogrodach Pałacowych w Wilanowie.

 

Wilki w nocy (Vlci v noci, 1956)

Tadeusz Rittner. Rozhlasová adaptace Wilam Horzyca. Režie Wilam Horzyca. Asistent režie Wiesław Opałek. Zvuková realizace Romana Belczyk.

Osoby a obsazení: Wiktor, státní zástupce (Zdzisław Mrożewski), Julia, manželka prokurátora (Anna Lutosławska), Radczyni, matka žalobce (Antonina Klońska), předseda soudu (Tadeusz Wesołowski), Jan Morwicz (Kazimierz Meres), Żaneta Dylska (Alicja Matusiakówna), Ada, její dcera (Anna Jachimczak), mecenáš (Jan Adamski), Adolf, sluha (Władysław Neubelt).

Natočeno 1956. Premiéra 20. 12. 1956. Repríza 31. 10. 2020 (Krakow, 20:20 h.; 87 min.).

Lit.: anonym: Wieczór literacki: dramat Tadeusza Rittnera „Wilki w nocy”. In web RDC.pl, 31. 10. 2020 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.:  (…) Gościem audycji był Jan Bończa-Szabłowski, z Biblioteki Narodowej, Rzeczpospolita. Krytyk teatralny przedstawił postać Tadeusza Rittnera. Wstęp rozmowy do słuchowiska na podstawie dramatu Rittnera „Wilki w nocy” w adaptacji i reżyserii Wilama Horzycy.

Lit.: anonym: RK podcasty. Premiera po latach: „Wilki w nocy”. In web Radio Kraków, b. d. (článek) – Cit.: Tego lata w porannym programie Rano na Tak proponujemy podróż wehikułem czasu o ponad wiek wstecz. Lubimy takie wakacyjne podróże sentymentalne, stąd pomysł na „premierę po latach”. Przypominamy zatem nagrane w 1956 r. w krakowskiej rozgłośni słuchowisko wg sztuki Tadeusza Rittnera „Wilki w nocy”, w reżyserii (i z udziałem) słynnego Wilama Horzycy, postaci bardzo znaczącej dla polskiego teatru epoki międzywojnia. Zagrali w nim poza tym m.in. Zdzisław Mrożewski, Anna Lutosławska, Alicja Matusiakówna i Kazimierz Meres. Rzecz napisana przez zmarłego 100 lat temu Tadeusza Rittnera w 1916 r., a więc w roku odejścia cesarza Franciszka Józefa I, mówi o wiecznie aktualnych mechanizmach działania wymiaru sprawiedliwości i mimo kameralnej realizacji, jest pełna zaskakujących sytuacji i zwrotów akcji, a do Słuchacza przemawia piękną, szlachetną polszczyzną. Zapraszamy do słuchania ok. 7:20. Powtórki odcinków będą emitowane kolejnego dnia ok. 6:40.

Biała śmierć (Bílá smrt, 1966)

Adam Bahdaj. Rozhlasová adaptace Andrzej Wiktor Piotrowski. Zvuk Teresa Szopówna. Režie Wiesław Opałek.

Osoby a obsazení: Janik (Ryszard Bacciarelli), Zięba (Henryk Borowski), Darmosz (Mieczysław Milecki), Jawień (Konrad Morawski), Helena (Janina Seredyńska), ředitel (Tadeusz Surowa), Brzoza (Stefan Śródka). Dále účinkují Ryszard Gołębiowski, Irena Erchardtówna-Jaglarzowa, Wiktor Nanowski, Zbigniew Oksza, Zdzisław Salaburski, Andrzej Tomecki, Wojciech Zagórski

Natočeno 1966. Premiéra 6. 3. 1966.  Repríza 24. 7. 2021.

Pozn.: Słuchowisko według powieści „Portret z paragrafem” napisanej przez Adama Bahdaja pod pseudonimem Dominik Damian to misterna intryga kryminalna. Jeden z pracowników tartaku – Janik (Ryszard Bacciarelli) za przyzwoleniem dyrekcji zakładu dopuszcza się przestępstw. Inspektor nadzorujący zakład znajduje wiele nadużyć, a w międzyczasie Janik zapada się pod ziemię. Dodatkowo w zakładzie znaleziono zwłoki ubrane w garnitur Janika, są tam też jego dokumenty. Były pracownik tartaku – Darmosz (Mieczysław Milecki), zwolniony, ponieważ nie chciał ukrywać przestępstw i przestępców, postanawia na własną rękę przeprowadzić śledztwo dotyczące zwłok i Janika.

Ptám se já – Lukáš Kolářík (2021)

Připravila Veronika Sedláčková. Editorka Eliška Dokulilová.

Hostem Ptám se já byl místopředseda sněmovního Výboru pro bezpečnost Lukáš Kolářík.

Natočeno 2021. Webová premiéra 5. 8. 2021 (Seznam Zprávy, 13:10 h.).

Lit.: Sedláčková, Veronika: Prezident Zeman musí lhát, když napadá kontrarozvědku, říká poslanec. In web Seznam Zprávy, 5. 8. 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslanci o budoucnosti šéfa kontrarozvědky Koudelky zatím rozhodovat nebudou. Proč? A co říkají na nejasné kroky premiéra?

Hostem Ptám se já byl místopředseda sněmovního Výboru pro bezpečnost a pirátský poslanec Lukáš Kolářík.

Budoucnost šéfa tuzemské civilní kontrarozvědky Michala Koudelky je stále ve hvězdách. Premiér Babiš se původně rozhodl politickou odpovědnost za rozhodnutí nechat na Poslanecké sněmovně. Po pondělním jednání s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech uvedl, že požádá, aby Bezpečnostní výbor Sněmovny projednal, jestli má BIS i dalších pět let řídit právě Koudelka. A to také odstartovalo řadu spekulací o motivacích lídra ANO nebo zapojení prezidentské kanceláře do celé věci. (…)

Dnešní Plus – Kauza Cimanouská (2021)

Co ukázala kauza atletky Cimanouské o běloruském režimu? Analýzu připravili Martin Matějka a Lucie Vopálenská.

Hovoří  analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček a komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.

Natočeno 2021. Premiéra 5. 8. 2021 (ČRo Plus, 13 min.).

Lit.: Matějka, Martin – kac: Případ Cimanouské ukazuje, jak jsou všichni v Bělorusku odkázáni na milost režimu, říká analytik. In web ČRo Plus, 5. srpen 2021 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Běloruská běžkyně Kryscina Cimanouská, jež po konfliktu s vedením výpravy své země opustila olympiádu v Tokiu, přistála ve středu večer na varšavském letišti. „Její případ ukazuje, jak jsou lidé, kteří se proti režimu nechtějí stavět, nakonec na milost a nemilost režimu odkázaní. Kdykoli a a kdokoli, sportovci, akademici, můžou skončit, když si to režim usmyslí. Je to prvek brutálního autoritářství a represe,“ říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.

Sama Cimanouská zdůraznila, že z její strany nejde o politický protest. „V běloruském olympijském výboru sedí syn vládce Alexandra Lukašenka, jakkoliv nebyl mezinárodním společenstvím uznán,“ ukazuje ovšem Havlíček na to, že v Bělorusku jsou politika a sport provázány.  (…)

Dvacet minut Radiožurnálu – Roman Prymula (2021)

Hostem je bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Je nezbytné, aby se lidé po prodělání covidu 19 ještě očkovali? Proč ministerstvo zdravotnictví trvá na tom, že nestačí protilátky vytvořené v průběhu onemocnění? Nemají pravdu imunologové, podle kterých je očkování osob s protilátkami zbytečné? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2021. Premiéra 5. 8. 2021 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:07 h.).

Zaostřeno na stavbu 511 (2021)

Přes pražský Spořilov projíždějí denně tisíce kamionů. Z periferie míří do města proto, že zatím neexistuje jihovýchodní část pražského okruhu. Spojnice dálnic D1, D10 a D11, takzvaná stavba 511, má být dlouhá 12 kilometrů a její cena je aktuálně 9, 4 miliardy korun. Nepravomocné územní rozhodnutí padlo už před rokem, jenže desítky odvolání přípravy k zahájení stavby zarazily. Komu chystaná stavba nejvíc vadí? A kdo ji naopak netrpělivě vyhlíží? Odpoví Zaostřeno, které natočil Jan Herget.

Natočeno 2021. Premiéra 8. 8. 2021 (ČRo Plus, 17:34 h.).

Vizitka – Ladislav Tázlar (2021)

Host: Ladislav Tázlar, houslista, opravář hodinek. Moderuje: David Hamr. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Natočeno 2021. Premiéra 8. 8. 2021 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).