Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Pan Mac Kinley potřebuje peníze

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 32/2018)

Svět v ohrožení atomovou bombou! Nevíte dne ani hodiny, kdy se sovětští šílenci rozhodnou zmáčknout červené tlačítko! Před atomovou smrtí není úniku! Nebo snad…?

Ve fantastické grotesce Leonida Maximoviče Leonova Útěk pana Mac Kinleye (1962) nabízí lidem spásu magnát Samuel Bolder, vynálezce tzv. Salvatorií, v nichž lze bez úhony přežít i pět set let a probudit se v bezatomové, mírové společnosti. Bolder (v rozhlasové inscenaci jej se všemi klišé ohledně imperialisticko-kapitalistických zrůd hraje Viktor Očásek) však není žádný lidumil a za tuto službu si nechává pořádně zaplatit. Jeho reklamnímu „náletu“ je vystaven každý člověk, před barnumským vyvoláváním rozhlasových a televizních přístrojů nelze utéct.

Obětí kampaně se stane i středostavovský úředník pan Mac Kinley (Karel Höger). Hodný člověk milující děti, téměř již zasnoubený se slečnou Battlovou (Julie Charvátová), zcela podlehne uhrančivým hlasům reklamních šlágrů a pokusí se zajistit si pokoj v Salvatoriích za každou cenu. Ze svého platu na něj samozřejmě neušetří, a tak se nejdříve snaží proniknout dovnitř při oficiální prohlídce (tu vede v silně expresivní zkratce Josef Větrovec), pak přepadnout banku, vydírat milionáře a nakonec dokonce svést a zabít movitou vdovu (Jiřina Šejbalová). Nic z toho nevyjde – až v samotném závěru příběhu Mac Kinley najde výherní los na deset tisíc dolarů. To stačí na tři sta let v Salvatoriích, a tak je už vyhráno.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Noční Mikrofórum – Yukiko Kinjo Smetáčková (2024)

Host: Yukiko Kinjo Smetáčková, sopranistka, sólistka opery Národního divadla v Praze. Jak vnímá rozdíly v životě české a japonské společnosti? Která operní role jí nejvíce přirostla k srdci? A co jí pomohlo zvládnout češtinu? Moderuje Jana Rychterová.

Natočeno 2024. Premiéra 20. 4. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Téma Plus – Péče o životní prostřední v Československu před rokem 1989 (2024)

Jak se Československo před rokem 1989 staralo o ochranu životního prostředí? Nad tím se v pořadu Téma Plus zamýšlí Tamara Kocourková.

Natočeno 2024. Premiéra 20. 4. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Po Česku – Žatecká synagoga (2024)

Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát s Danielem Černým v synagoze v Žatci.

Natočeno 2024. Premiéra 20. 4. 2024 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).

Host Radiožurnálu – Tomáš Rychnovský (2024)

Hostem je fyzioterapeut Tomáš Rychnovský. O pohybu a jeho souvislostech se nejvíc dověděl od profesora Pavla Koláře. Fyzioterapeut Tomáš Rychnovský se věnuje tzv. celostnímu přístupu k pacientům. K čemu je vlastně dobrá bolest? Skutečně existuje bolest psychická? A jak se dobrat vnitřního klidu, abychom bolest ovládli? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2024. Premiéra 20. 4. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Tobogan – Opravna duší (2024)

Opravna duší. Hosté: Martina Preissová, Dagmar Zázvůrková, Lucie Polišenská, Vladimír Strnad. Moderuje Aleš Cibulka.

Natočeno 2024. Premiéra 20. 4. 2024 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Mýtus Lomikar (2024)

Svobodný pán Wolf Maxmilián Lamingen z Albenreuthu byl na jedné straně schopný ekonom, průkopník průmyslové výroby v Čechách, který na svém chodském panství vybudoval skelnou huť, železárnu, několik hamrů, manufakturu pro výrobu mlynářských plátýnek a punčoch. Udržoval kontakt s knězem a historikem Bohuslavem Balbínem. Do kostela v osadě Červené dřevo – založeného jeho bratrem, kanovníkem salcburským a řezenským – věnoval zvon a uvolnil pro faru peníze na plat faráře, kostelníka, kantora, ministranty a hrobníka. Na druhé straně tvrdě potlačil chodské povstání, jehož jeden z vůdců, Jan Sladký Kozina, skončil na plzeňském popravišti. Obraz rozporuplné osobnosti připravila Tamara Salcmanová.

Natočeno 2024. Premiéra 20. 4. 2024 (ČRo 3 Vltava, 9:40 – 10:20 h.; 40 min.) v cyklu Víkendová příloha.

Lit.: Salcmanová, Tereza: Mýtus Lomikar. Schopný ekonom v době selských bouří. In web ČRo 3 Vltava, 20. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Svobodný pán Volf Maxmilián Lamingen, na Chodsku zvaný Lomikar, byl určitě schopným a pragmatickým ekonomem. Na svém panství vybudoval několik hamrů, v Nemanicích skelnou huť, v Peci pod Čerchovem železárnu, ve Kdyni manufakturu pro výrobu mlynářských plátýnek a punčoch.

Pro Klenčí získal císařským reskriptem povýšení na městečko a povolení tří výročních trhů a týdenních či dobytčích trhů po celý půst. Udržoval dobré vztahy s klatovskými jezuity, údajně i přátelský vztah s Bohuslavem Balbínem.

Na druhé straně tvrdě potlačil chodskou selskou rebelii a jeden z jejích vůdců, Jan Sladký Kozina, skončil v listopadu 1695 na plzeňském popravišti. Nechoval se však jinak než ostatní šlechta v době selských bouří.

Lomikarovským mýtem provází autorku pořadu Tamaru Salcmanovou: Jitka Janečková z Archivu města Plzně, klenečský farář a historik Ivan Pavlíček a jeden ze zakladatelů recesistického domažlického spolku Lomikarova společnost Zdeněk Novák. (….)

Ze vzpomínek posázavského spisovatele Jana Morávka 1/2 (2024)

V rodném Posázaví. Ještě předtím, než se stal známým spisovatelem a autorem románů z prostředí rodného Posázaví, prošel Jan Morávek několika zajímavými profesemi. Po svém neúspěšném pokusu o studiu na střední škole opustil v roce 1904 definitivně své rodiště, aby se vydal znovu do Prahy. Tentokrát ale už ne studovat, ale pracovat a poznávat svět. Komentovanou koláž z pamětí, života a dokumentů připravil Martin Dolejský.

Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 20. 4. 2024 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 9:40 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Krajina roztavených zvonů 1/6 (2024)

Jan Štifter. Četba na pokračování. Dramaturgie Martina Toušková. Zvukový mistr Michal Kolář, Roman Kamba. Režie Martina Schlegelová.

Účinkují Pavel Oubram, Dana Verzichová, Daniela Bambasová, Jiří Untermüller a David Krchňavý.

Nastudovaly České Budějovice v roce 2024. Premiéra 1. dílu 15. 4. 2024 (ČRo České Budějovice, ) v cyklu Podvečerní čtení.

Lit.: Toušková, Martina: Jan Štifter: Krajina roztavených zvonů. Velké drama z jihočeských Trhových Svinů, které v roce 1832 zasáhla epidemie cholery. In web ČRo České Budějovice, 19. duben 2024 (článek). – Cit.: Do jihočeských Trhových Svinů přichází v roce 1832 zákeřná nemoc. Lékař Jan Soukup ji má léčit, ale neví jak. Jisté je, že choroba je nakažlivá. Nemocné je potřeba izolovat, na což radnice není připravena. Z epidemie se stává politikum. Lidé lékaři umírají pod rukama, jeho milovaná Klára pije, aby zapomněla, že měla být matkou, ale není… O nenarozené dítě přišla před pár lety, kdy poklidné městečko zachvátil požár tak silný, že roztavil zvony na kostele… (…)

Inspiraci pro svůj příběh z „krajiny roztavených zvonů“ našel Jan Štifter ve starých letopisech. Byla v nich zpráva o řádění cholery v Trhových Svinech ve 30. letech 19. století, o spoustě mrtvých, mezi nimiž byli i autorovi předci, i krátká zmínka o lékaři, který odmítl léčit, protože nevěděl jak, a raději se zamkl doma.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

V redakcii – Terapia slovom: Jana Ashford a Martin Miler (V redakci – Terapie slovem: Jana Ashford a Martin Miler, 2024)

Moderuje reportérka Denníka N Iveta Tanoczká.

Hovoří psychologové z Psychologické poradny Denníka N Jana Ashford a Martin Miler.

Natočeno 2024. Webová premiéra 19. 4. 2024 (Denník N,

Lit.: anonym: Terapia slovom s psychológmi Janou Ashford a Martinom Milerom: Za úzkosťami bývajú nenaplnené potreby. In web PodBean, 19. 4. 2024 (anotace+ nahrávka k poslechu). – Cit.:  Nechceme byť za sebcov, aj keď sme nešťastní. Psychológovia z Psychologickej poradne Denníka N Jana Ashford a Martin Miler sa zhodujú, že za úzkosťami často stoja nenaplnené potreby. Úzkostí u dospelých i detí pribúda, množia sa strachy z budúcnosti i z politickej situácie. Nový podcast Terapia slovom o emóciách, vzťahoch a fungovaní ľudskej psychiky moderuje reportérka Denníka N Iveta Tanoczká.  (…)

Svět patří nám (1961)

Velký estrádní koncert na počest 40. výročí KSČ. Přímý přenos ze sálu brněnského Stadionu. Použitá hudba Jaroslav Ježek (Svět patří nám), Ludvík Podéšť (Havířská), Bláha (Všední ráno), Bedřich Nikodém (Nedělní vláček), Dmitrij Šostakovič (Píseň míru), Jan Seidel (Když se dva setkají), Zdeněk Petr (Ten dělá to a ten zas tohle), Vlastimil Pantůček a Vladimír Fux. Použité verše Josef Kainar (Schůze před průvodem), Sedláček (První máj).  Hrají a zpívají brněnské soubory a sólisté s Brněnským estrádním rozhlasovým orchestrem (BERO), řídí Jiří Hudec; Vysokoškolské pěvecké sdružení, sbormistr Libor Coufalík.

Připravilo Brno v roce 1961. Premiéra 26. 4. 1961 (Československo, 20:00 – 22:00 h.).

Lit.: anonym: Svět patří nám. In Čs. rozhlas a televize 17/1961 (18. 4. 1961), s. 6 (článek).
Svět patří nám. In Čs. rozhlas a televize 17-1961 (18. 4. 1961), s. 6