Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Kam se poděl občan Delescluze?

Přemysl Hnilička

(vyšlo in Týdeník Rozhlas 21/2022)

Dramatik a dramaturg Jaromír Ptáček byl významným tvůrcem Československého rozhlasu. Jeho hry z šedesátých let byly jak výrazně experimentální, tak tematicky průbojné; už v roce 1964 měla premiéru jeho hra Případ, v níž tehdy osmatřicetiletý Jiří Adamíra ztvárnil komisaře, který při vyšetřování vraždy odkrývá nepříjemné pravdy o padesátých letech. Natočil ji režisér Josef Červinka už na přelomu let 1962 a 1963, ale ve vedení rozhlasu “zřejmě ještě někdo zapochyboval, jak to vlastně Ptáček myslí, a premiéra se odložila”. (Inscenace se nedochovala, a tak v roce 2010 došlo k novému nastudování pod názvem Šnek na visuté hrazdě.)

K největšímu střetu se svým zaměstnavatelem však Ptáček dospěl během normalizace. Pro dramaturgii, která běžně připravovala především seriál Jak se máte, Vondrovi?, napsal čtyřdílný seriál Občan Delescluze. V něm popisuje příběh – jak to sám charakterizuje – první organizované teroristické skupiny: “francouzských komunardech, kteří si své vášně vybíjeli pod odznaky zralých třešní”. Odehrává se v roce 1871, v němž pařížská komuna bojuje o přežití obklopena Bismarckovými vojsky a ohrožována “vnitřním nepřítelem”. Jenže výsledný scénář pověřeného dramaturga vyděsil, protože (jak napsal později jiný dramaturg Jan Kolář) “výsledná verze přesahovala v normalizaci povolené. Gromov zesinal strachy a tvrdil, že Ptáček nikdy text nedodal, a že se tudíž seriál nemůže natočit, a tudíž autorovi nenáleží ani koruna. Byla to lež, byl jsem u toho, včetně všech mých kolegů, když Jaromír kompletní text seriálu svému nadřízenému odevzdal. Jaromír se nevzdal a svěřil řešení té záležitosti soudu.”
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Dalekým západem uhání Vinnetou

Přemysl Hnilička

 (Týdeník Rozhlas 19/2022)

Když německý filmový producent Horst Wendlandt začátkem šedesátých let seznal, že již dostatečně exploatoval řadu kasovně úspěšných detektivek Edgara Wallace, napadlo ho převést na plátna kin jeden z románů Karla Maye – Poklad na Stříbrném jezeře. Zahájil tak další úspěšnou filmovou řadu, v níž v rolích Vinnetoua a Old Shatterhanda vystoupili Pierre Brice a Lex Barker – a obnovil popularitu Mayových románů v Evropě.

Snad i tato řada v Jugoslávii natáčených filmů inspirovala dramaturga a dramatika Jaromíra Ptáčka k tomu, aby pro Československý rozhlas připravil šestidílný seriál Zpěv o Vinnetouovi (1967). V dobových materiálech však najdete jiné jméno dramatizátora – Jan Werra. Ptáček se tehdy skryl pod tento pseudonym, inspirovaný jménem Jana Wericha, s nímž prý počítal do obsazení seriálu. Snad měl hrát vždy veselého westmana Sama Hawkinse, možná nevrlého puškaře Henryho, který objeví pro Daleký (tehdy ještě ne Divoký) západ Old Shatterhanda… Osud (a rozhlasový provoz) však určil jinak a Zpěv o Vinnetouovi se točil v libereckém studiu.

Rozhlasová recenzentka časopisu Scéna Marie Boková ve svém článku z roku 1990 popisuje libereckou činohru jako divadlo, které je na vrcholu svých sil. Mezi stěžejní herce tohoto ansámblu jistě patřil Miloš Bílek, ztvárňující Vinnetoua či Vladimír Volek coby Old Shatterhand. Oba své ikonické hrdiny ztvárňují klidným, nevzrušeným hlasem (není divu, i v Mayově předloze se oba jen velmi výjimečně odhodlají k vzrušenějšímu slovním výpadu, i Old Shatterhand udílí své rány pěstí bez řečí a jen v nejnutnějším případě). Protipólem je jim Lubomír Tlalka jako dobrácký lišák Sam Hawkins, který svého westmana charakterizuje vysokým hlasem s neutuchajícím úsměvem na tváři. Běžnému posluchači však bude nejznámější představitel zločince a vraha Santera František Peterka, televizní Krakonoš.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Balast #14 – Hledání ztraceného smyslu (2022)

Hudba Haštal Hapka. Zdroje zvuků: YouTube.

Hovoří Michal Stehlík a Martin Groman.

Natočeno 2022. Webová premiéra 6. 6. 2022 (Podcast Balast, 57 min.).

Obsah: Kalendárium – 1:00 – Téma (feat. Přepište dějiny) – 18:43 – Tečka – 45:53

Odkazy z epizody:  České akademické hrySoutěž Zlatý mamutVýsledky voleb do AS FF UKVědecká soutěž Národního zemědělského muzeaKoncert Baroko v HybernskéFestival Svět knihy 2022Podcast (a kniha) Přepište dějiny.

Lit.: anonym: Balast #14: Hledání ztraceného smyslu. In web Podcast Balast, 6. 6. 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Balast vysílá už rok. Je proto na čase trochu zhodnotit uplynulé měsíce a také reflektovat význam humanitních věd, v této epizodě konkrétně na příkladu smyslu dějin. V Kalendáriu doktorand filozofie Marek Kettner poví, jak si smysl dějiny představoval Hegel, Marx a Benjamin. V Tématu potom spojíme síly s populárním podcastem Přepište dějiny a v rámci cross-overu se zaměříme na spor o smysl českých dějin. Na závěr se v audio koláži ohlédneme za jednotlivými obory, které jsme měli možnost v Balastu přivítat.

HateFree Talk 1/?? (2021-2022)

Připravili Lukáš Houdek, Bohdana Rambousková, Kateřina Čopjaková, Jiří Pasz a další.

Natočeno 2021-2022. Webová premiéra 1. dílu 18. 3. 2021 (HateFree, 62 min.). K poslechu zde.

Pozn.: Rozhovory se zajímavými lidmi z Česka i zahraničí. Probíhají formou live streamu na FB HateFree Culture a mohou se do nich zapojit i diváci. Pro ty, kteří dávají přednost poslechu před videem, přinášíme jejich audio verzi formou podcastu. Můžete si je tak vychutnat i když jste v pohybu. (anotace)

Hovory Plus – Zdeňka Šíp Staňková (2022)

„Dítě není malý dospělý. Zaslouží si sice stejnou úctu a pozornost, ale ve světě se teprve učí fungovat. A dospělí mu v tomto náročném procesu musí pomoci“ – říká propagátorka unschoolingu Zdeňka Šíp Staňková. V Hovorech bude mluvit i o tom, že běžné školy už ztratily monopol na vzdělávání. Že unschooling je pro každé dítě, ale není pro každého rodiče. A také o šikaně a traumatech z dětství. Moderuje Naděžda Hávová.

Natočeno 2022. Premiéra 27. 6. 2022 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Noční Mikrofórum – Michal Ježdík (2022)

Host: Michal Ježdík, basketbalista a trenér. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Jan Smetana.

Natočeno 2022. Repríza 27. 6. 2022 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Ve znamení Merkura (2022)

Lékař a boxerský šampion v bitvě o ostrov boha Dia. Pořad připravil Stanislav Motl.

Natočeno 2022. Premiéra 27. 6. 2022 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.) v cyklu Stopy, fakta, tajemství.

Dvacet minut Radiožurnálu – Vladimír Balaš (2022)

Hostem je poslanec Vladimír Balaš z hnutí STAN, který má nahradit dosavadního ministra školství Petra Gazdíka. Ten své místo opouští kvůli kauze Hlubuček. Je možné na jeho práci na ministerstvu plynule navázat? Jak jeho nástupce přistoupí k požadavkům školských odborů, které vyhlásily stávkovou pohotovost? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2022. Premiéra 27. 6. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h.; 24 min.).

Lit.: Pancíř, Tomáš – jkh: Garance nemám, platy učitelů chci ale udržet na 130 procentech průměru, slibuje kandidát na ministra Balaš. In web ČRo 1 Radiožurnál, 27. červen 2022 (článek  + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Dosavadní ministr školství Petr Gazdík své místo opouští kvůli kauze Hlubuček. Je možné na jeho práci na ministerstvu plynule navázat? Jak jeho nástupce přistoupí k požadavkům školských odborů, které vyhlásily stávkovou pohotovost? Tomáš Pancíř se ptal poslance Vladimíra Balaše (STAN), kandidáta na funkci ministra školství. (…)

ArtCafé – Festival m3 – Umění v prostoru (2022)

Festival m3 – Umění v prostoru se letos odehrává na několika vlakových nádražích. Jak v současnosti vypadají nádražní budovy, železniční tratě a jejich okolí a jaká je jejich budoucnost? O uměleckých projektech, které se v rámci festivalu představují, si budeme povídat v pondělním ArtCafé s Agátou Hrnčířovou a jejími hosty

Natočeno 2022. Premiéra 27. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Káva o čtvrté – První pomoc (2022)

Diskusní pořad, dnes na téma: První pomoc. Host: doc. MUDr. Tomáš Vymazal, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 2. LF UK a FN Motol.  Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2022. Premiéra 27. 6. 2022 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Interview Plus – Daniel Anýž (2022)

Daniel Anýž, reportér Hospodářských novin zaměřený na Spojené státy. Americký nejvyšší soud zrušil právo na potrat, které měly ženy ve Spojených státech zaručeno verdiktem z roku 1973. Koho toto rozhodnutí postihne především? A bude mít politické důsledky? Ptá se Jan Bumba.

Natočeno 2022. Premiéra 27. 6. 2022 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).

Lit.: Bumba, Jan – ert (= Erhart, Michael): Konec práva na potrat je vítězstvím trumpismu, říká redaktor Anýž. In web ČRo Plus, 27. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Americký nejvyšší soud zrušil federálně zaručené právo na potrat, které měly ženy ve Spojených státech zaručeno verdiktem Roe vs. Wade z roku 1973. Podobu potratových zákonů teď mají plně v rukou jednotlivé státy. „V devíti státech už jsou interrupce zakázané a v dalších 12 až 13 se to očekává v řádu dnů až měsíců,“ uvádí redaktor Aktuálně.cz Daniel Anýž. Zákazy se prý týkají i případů znásilnění nebo incestu.

Očekává se podle něj velký právní chaos, protože více než polovina interrupcí je dnes provedena pomocí medikamentů. „Ty si můžete objednat u praktika do deseti týdnů těhotenství, ale zákazy kriminalizují i tyto prášky,“ přibližuje novinář s tím, že některé americké státy už omezují i přístup k antikoncepci.

Argument soudců, že americká ústava nikomu nepřiznávala právo na potrat, prý může být v budoucnu využit i pro zákaz antikoncepce nebo zrušení homosexuálních sňatků na federální úrovni.

Nejnovější verdikt podpořilo šest z devíti soudců, včetně tří, které do funkce nominoval bývalý prezident Donald Trump. „Zvrátil poměr sil v nejvyšším soudu a v tuto chvíli je to největší dědictví jeho prezidentství. Tento verdikt je vítězstvím trumpismu,“ míní Anýž. (…)

Osobnost Plus – Vlastimil Ježek (2022)

Vlastimil Ježek, člen Rady České televize a bývalý ředitel Českého rozhlasu. Je člověk mediálně zběhlý a aktuálně vstupuje do Rady České televize jako její nový člen. Tlačil by v dnešní finančně nepříznivé době na politiky kvůli zvýšení koncesionářských poplatků? Potřebujeme podle něj Českou televizi s tak širokým záběrem? A je připraven jako nový radní být častějším televizním divákem než dosud? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2022. Premiéra 27. 6. 2022 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: kbr – Tachecí, Barbora: Vlastimil Ježek: Neumím si představit, že by do poloviny příštího roku nedošlo k navýšení televizních poplatků. In web ČRo Plus, 27. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu).- Cit.: Do Rady České televize nastupuje v době, která je napjatá nejen všeobecně, ale i pro Českou televizi. Tamní odbory kvůli nesouhlasu s návrhem úsporných opatření vyhlásily stávkovou pohotovost. „Chápu je, protože propouštění je vždycky věc nepříjemná. Na druhé straně politický tlak, který spočívá v nezvyšování poplatků, což je přes 95 % příjmu, vede k jedinému. A to, že někde se šetřit musí. Otázka je kde,“ říká bývalý ředitel Českého rozhlasu Vlastimil Ježek. (…)