Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Svět nepoložených otázek a nevyřčených odpovědí
Přemysl Hnilička
(za konzultaci děkuji Martinu Čípkovi)
Je to zajímavý znak normalizační televizní i rozhlasové angažované tvorby; někdy autorům “uteče” otázka nebo replika, na kterou každý současný (a asi i soudobý) posluchač a divák zná odpověď, znal by ji určitě i hrdina propagandistického textu – ale autor mu to samozřejmě nedovolil, protože by řekl víc, než chtěl či mohl.
Poprvé jsem si toho všiml v jednom z Třiceti případů majora Zemana, v němž Honza Zeman v podání Vladimíra Brabce vyslýchá ženu, která chtěla přejít hranice (výtečná Irena Kačírková). “Zbavuje vás jenom těch lidí, které sami stíháte. Tak proč vám na tom záleží?”, říká její postava – a Zeman odpovídá nicneříkajícími frázemi o tom, že státní policie chrání i své potenciální nepřátele. Nepadne však ani slovo o tom, že nebýt zvráceného režimu, nemusel by nikdo prchat tajně přes hranice; prostě by si vzal pas a jel na týden do Berlína, na měsíc do Itálie, na víkend do Vídně…
Plný těchto rozporů je žánr tzv. protiemigrantských her. Už jsme tu o nich jednou psali, a to v případě hry Královská noc (1979) Evy Marie Kavanové. Příběh herce, kterého oslní vlastní úspěch na domácím jevišti natolik, že emigruje s představou, že se prosadí i v zahraničí, ukazuje všecka klišé, která o exulantech komunisté šířili: prchají ze země kvůli slávě a zisku, zároveň však na Západě trpí bídou – buď hmotnou nebo duševní. Zatímco herec Král (Václav Voska) sní o veliké kariéře, jeho žena (Dana Medřická) za pár drobných přešívá emigrantským paničkám šaty a jejich dcera – baletka skončí v šantánu nevalné pověsti.
Podobně končí rodina paní Vojtíškové ze hry Jiřího Šotoly Svoji jsou svoji (1977). Źena, jejíž rodina emigrovala a nechala ji napospas československému režimu (to ovšem Šotolova hra ani nenaznačí), chce navštívit svého syna, snachu i vnoučata, ale nemá peníze na letenku (nic jiného jí ve vylhaném světě této hry nechybí, ani výjezdní doložka). Peníze však mezi sebou vyberou obyvatelé domu, v němž Vojtíšková bydlí, a sami jí zakoupí letenku. Ona se dojme, sbalí kufry a bez problémů vycestuje na Západ, kde bydlí celá její rodina (!!!). Po pravdě nikdo neočekává, že se vrátí domů, ona to však přesto udělá. Na otázku láskyplného souseda Pavelky (Bohuš Záhorský) nakonec odpoví: její rodina zcela propadla mamonu. Aby měli vše, co považují za standard místní střední třídy, dřou od rána do večera a jejich synové místo studia pracují v autoopravně. Vojtíšková hořce až zděšeně popisuje, že u nich doma neviděla “ani knížtičky, ani knížtičky”… Západ pohltil vzdělance a udělal z nich roboty, závislé na penězích a alkoholu.
Snad nejhorší a nejvíce pokřivený obraz poskytuje hra shakespearovského překladatele Břetislava Hodka Němá smrt (1982), jejímž hlavním hrdinou je houslový virtuoz Churavý (Vladimír Brabec), který začal svou kariéru v rodném Československu a po emigraci se etabloval také v Londýně, v němž pobýval již za války. Vzal s sebou i celou svou rodinu: manželku Jiřinu (Věra Kubánková), syna Jiřího / George (Oldřich Vízner) a dceru Alenu (Sylva Sequensová). Už zde by se poučenému posluchači měly rozblikat všecky kontrolky: vážně se podařilo emigrovat celé rodině? Snad jedině těsně po srpnové okupaci, v sedmdesátých a osmdesátých letech byli obyvatelé sovětského protektorátu jménem Československo pouštěni ven jen na krátký řemen a s doma zadrženými rukojmími v podobě jejich dětí nebo manželek. Churavý je samozřejmě v Anglii spokojen, má úspěch a vysokou životní úroveň, jeho manželka však trpí steskem po vlasti, což ve hře zpodobňuje opakující se motiv Karlova mostu, jehož počet oblouků si nedokáže vybavit ani jeden z našich hrdinů. Zásadní okamžik přichází s amnestií, kterou pro emigranty vyhlásí československá vláda (opět: zamyslí se posluchač nad tím, proč je vlastně tzv. opuštění republiky trestným činem, který musí být amnestován?).
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Budování napětí v Letu do nebezpečí
Magdaléna Jedličková
Autorka je studentkou 2. ročníku oboru Filmová studia – Televizní a rozhlasová studia. Text vznikl jako závěrečná práce Rozhlasového semináře (zimní semestr 2022), který na Katedře divadelních a filmových studií Univerzity Palackého v Olomouci vedl Dr. Tomáš Bojda.
Let do nebezpečí je rozhlasová adaptace stejnojmenného románu Arthura Haileyho a Johna Castla (pseudonym pro dva autory Ronalda Payna a Johna Garroda). Režíroval ji Jiří Horčička a dramatizaci i dramaturgii dělala Jaroslava Strejčková. Hlavními účinkujícími byli Eduard Cupák, Jiří Adamíra, Gabriela Vránová, Luděk Munzar. Inscenace vznikla v roce 1980 a premiéru měla o rok později.[1] Byla jednou z prověřených adaptací nezávadných děl, které vznikaly za normalizace a režim je považoval za neškodné.[2] Samotný příběh původně Arthur Hailey napsal jako scénář pro televizní film a ten poté John Castle převedl do knižní podoby[3]. I proto román působí trochu jako film kvůli častému přeskakování mezi postavami a lokacemi.
V této audionaratologické analýze se věnuji žánrovým postupům, pomocí kterých je v rozhlasové inscenaci budováno napětí. K tomu využívám především metodologii mediálního a televizního teoretika Nicka Laceyho, jak ji stanovil v knize Narrativ and Genre. V ní vyjmenovává pět základních atributů pro určení žánru: (1) typ postav, (2) prostředí, (3) ikonografii, (4) narativ a (5) styl textu.[4] Tato metoda má samozřejmě svoje limity – ne všechny aspekty jsou stejně důležité a nemusí být v textu vůbec obsaženy. V této analýze nebudu rozebírat atribut ikonografie, protože se domnívám, že pro budování napětí není příliš významný.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Ke Knize zvláštních nových věcí
Přemysl Hnilička
(vyšlo v časopise Respekt 43/2022)
Na přelomu září a října uvedl Český rozhlas Vltava premiéru čtyřdílné dramatizace románu Michela Fabera Kniha zvláštních nových věcí. Autor ke svému románu napsal: „U Knihy zvláštních nových věcí mi nezáleží na tom, jestli ji lidi považují za sci-fi, chtěl jsem zkrátka napsat román o muži a ženě, které rozděluje obrovská vzdálenost. A ta vzdálenost se mi tak zvětšovala, až se z toho stala jiná planeta. Každý z nás neodvratně směřuje k záhubě, protože nežijeme navěky. A nejenom my sami zemřeme, zemřou i ti, které milujeme.” Citace odkazuje k faktu, že se zde autor krom jiného také vyrovnával s těžkou nemocí své manželky. Příběh samotný popisuje vztah misionáře Petra a jeho manželky Bey, mezi něž se položí vzdálenost doslova meziplanetární. Zatímco Petr na planetě Oázanů šíří Slovo Boží (“kniha zvláštních nových věcí” je jejich označení pro Bibli), Bea mu posílá stále zoufalejší vzkazy, které souvisí s protesty, demonstracemi a ničivými katastrofami na Zemi, ty však většinou zaznívají ve vedlejším plánu, ve změti okolních zvuků. On si mezitím buduje hluboký citový vztah k novým věřícím a uvědomuje si, že celý meziplanetární projekt je opět jen pokus o kolonizaci dalšího území…
Zkušený rozhlasový režisér Petr Mančal (Vedral: Xaver, Joyce: Odysseus, Griffiths: Širší než nebe, Grosman: Obchod na korze) obsadil do hlavní role herce a hudebníka Ondřej Brouska. Jeho kazatel je vnímavý i povrchní, plný chuti zvěstovat víru svým blížním, ale nevnímající postupnou ztrátu víry své ženy. Zaujme také výkon Heleny Dvořákové: její Graingerová je zpočátku až vojensky komisní a odtažitá, v závěru však plně propuká její zoufalý cit k Petrovi. Pozornost k sobě přitahuje mefistofelský lingvista Tartaglione v podání Lukáše Hlavici. Herec si v jednom krátkém výstupu s chutí užívá šťavnaté výřečnosti své postavy.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova
Vážení a milí uživatelé,
chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.
Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.
Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova
Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!
Přemysl Hnilička
Jedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.
Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Ptám se já – Jana Jochová (2023)
Hostem Ptám se já je předsedkyně Aliance pro rodinu Jana Jochová. Moderuje Marie Bastlová.
Natočeno 2023. Webová premiéra 6. 6. 2023 (Seznam Zprávy, 14:37 h.; 38 min.).
Lit.: Bastlová, Marie: Manželství pro všechny je znásilnění vědomí lidí, říká Jochová. In web Seznam Zprávy, 6. 6. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Veřejnou debatu už týdny silně štěpí politické hádky o uzákonění manželství pro všechny. Jeho projednávání poslanci také už několikrát odložili. Jak odpůrci stejnopohlavních svazků vysvětlují, že nechtějí dopřát všem stejná práva?
(…) Minulý týden Sněmovna nedokončila ani úvodní debatu o uzákonění možnosti manželství i pro stejnopohlavní páry – s odůvodněním, že na takové věci už nezbyl čas. K poslanecké novele občanského zákoníku se zákonodárci vrátí možná nejdříve příští týden. Zda se tak stane a jak debata dopadne, ale není jisté. V této otázce totiž nejde o spor mezi koalicí a opozicí, ale neshodnou se na ní poslanci napříč všemi kluby. (…)
Respekt podcast – Méně polobohů, víc služebníků. Jak se mění vztah Čechů k politikům? (2023)
Záznam diskuse z konference Pouto mezi politikem a voličem, kterou uspořádal soubor Farma v jeskyni. Moderuje Štěpán Sedláček.
Hovoří politoložka Anna Shavit, psycholog Dalibor Špok a Martin Klčo.
Natočeno 2023. Webová premiéra 1. 6. 2023 (Respekt.cz, 57 min.).
Lit.: Sedláček, Štěpán: Méně polobohů, víc služebníků. Jak se mění vztah Čechů k politikům? In web Respekt.cz, 1. 6. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když politici získají naši důvěru, jsme pro ně schopni udělat ledacos. Změnit si profilovou fotku, koupit si flanelovou košili, vsadit si ve sportce, ale taky se pohádat s partnerem, nebo se dokonce pokusit vykolejit vlak. Skrze televize a obrazovky chytrých telefonů politici nepozorovaně vstupují do intimity našich obýváků, ložnic, skříní i peněženek a ovlivňují naše každodenní rozhodnutí. Potřebují naše hlasy a podporu, zatímco my u nich hledáme pochopení, starostlivost, odhodlanost a výhled lepšího života. Jak vypadá pomyslná společenská smlouva, kterou máme s politiky v Česku? Co si do politiků promítáme a v čem jsou očekávání voličů přehnaná? Kde jsou hranice mezi politickými sliby a marketingem? Může přinést vítězství pozitivně laděné kampaně v posledních volbách změnu i do příštích voleb? V Centru DOX o tom diskutovala politoložka Anna Shavit, psycholog Dalibor Špok a Martin Klčo, který vedl předvolební marketingovou kampaň prezidenta Petra Pavla. Debatu moderoval Štěpán Sedláček v rámci konference s názvem Pouto mezi politikem a voličem: Kam nás mohou kampaně „svést“? pořádané souborem Farma v jeskyni.
Respekt podcast – Hradní inventura, má panenko, další škrty v rozpočtu, jak vychovat rodiče (2023)
Moderuje Štěpán Sedláček.
Hovoří Ondřej Kundra, Jiří Nádoba a Tomáš Brolík.
Natočeno 2023. Webová premiéra 5. 6. 2023 (Respekt.cz, 33 min.).
Lit.: Sedláček, Štěpán: Hradní inventura, má panenko, další škrty v rozpočtu, jak vychovat rodiče. In web Respekt.cz, 5. 6. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: S redakcí týdeníku Respekt o vybraných očekávaných událostech týdne. (…) Prezident Petr Pavel brzy oslaví 100 dní ve funkci. Jak se mu daří plnit sliby? Co objevují jeho lidé na Pražském hradě za překvapení po předešlé hlavě státu? Vláda chystá další škrty už na letošní rok. S čím tento týden přijde na výjezdním zasedání ve Vimperku. Ve středu vychází nový speciál Respektu Jak správně vychovat rodiče. (…)
Respekt podcast – Dobojováno. Skončil seriál vykreslující patologické tváře moci (2023)
Moderuje Štěpán Sedláček.
Hovoří Jindřiška Bláhová.
Natočeno 2023. Webová premiéra 6. 6. 2023 (Respekt.cz, 36 min.).
Lit.: Sedláček, Štěpán: Dobojováno. Skončil seriál vykreslující patologické tváře moci. In web Respekt.cz, 6. 6. 2023 (anotace+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Podcast s Jindřiškou Bláhovou o seriálu Boj o moc televize HBO, který v květnu dospěl na konec 4. poslední série. (…)
Tragikomický boj sourozenců Royových o následnictví v rodinném impériu je u konce. Po čtyřech sériích vyvrcholil seriál americké televize HBO Boj o moc (Succession). Co příběh soupeřících miliardářůa korporátních hráčů vypovídá o fungování moci v dnešním světě? A jaké různé výkladové roviny scénárista Jesse Armstrong nabízí? I to hodnotí v podcastu týdeníku Respekt Jindřiška Bláhová. (…)
Hovory Plus – Jitka Pánek Jurková (2023)
Jitka Pánek Jurková vedla pět let České centrum v Bruselu a je přesvědčená, že umění a kultura jsou mocnou zbraní diplomacie. Není ale kultura jen vznešeným nátěrem politického pragmatismu? Jakou roli hraje umění nebo kultura v praktické politice? Moderuje Petr Vizina.
Natočeno 2023. Premiéra 6. 6. 2023 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Noční Mikrofórum – Eva Čejková (2023)
Host: Eva Čejková, podnikatelka a moderátorka. Co považuje ve svém životě za největší úspěch? Vzpomene si na nějaké perličky z moderování? A splnila nedávná pouť do Santiaga de Compostela její očekávání? Moderuje Barbora Chuecos.
Natočeno 2023. Premiéra 6. 6. 2023 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Ex libris – Tagebuch (2023)
Když si mladý český skladatel Bedřich Smetana psal deník, nazval ho Tagebuch, podepsal Smetana Friedrich a své zápisky si po celá léta vedl v němčině. I to je nejspíš důvod, proč vycházejí až nyní. Rozsáhlou publikaci o více než 730 stranách, vydalo v roce 2022 Národní muzeum v Praze. Smetanovy zápisky kouzelně zachycují skladatelovo dospívání i rané období jeho tvorby. V pořadu Ex libris ji představí Milena Štráfeldová.
Natočeno 2023. Premiéra 6. 6. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Akademie – Miloš Konvalinka (1919 – 2000) (2023)
Rozhlasový portrét dirigenta, hudebního režiséra a jedné z vůdčích osobností olomouckého rozhlasu po roce 1949. Hovoří klavíristka Věra Lejsková, úryvky čte herec Moravského divadla Olomouc Josef Bartoň. Připravil a režii má Michal Bureš.
Připravila Olomouc v roce 2023. Premiéra 6. 6. 2023 (ČRo 3 Vltava, 21:15 – 23:00 h.).
Mám doma paní učitelku 1/4 (2023)
Dokument připravil Karel Špalek.
Natočeno 2023. Premiéra 1. dílu 6. 6. 2023 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.) v cyklu Dokuseriál.
Pozn.: Blížící se konec školního roku je dobrou příležitostí k ohlédnutí. Proto vám nabízíme časosběrný dokumentární seriál Karla Špalka Mám doma paní učitelku. Na ploše jednoho školního roku v něm mapuje nejen osudy českých pedagogů a pedagožek, ale také jejich rodin, do kterých učitelské povolání více či méně zasahuje. Jak moc? A jak se vlastně z žáka stane učitel? Nejen o tom bude první díl seriálu Mám doma paní učitelku. (anotace)
Dvacet minut Radiožurnálu – Vlastimil Ježek (2023)
Hostem je Vlastimil Ježek, místopředseda Rady ČT, zkušený mediální manažer. Rada České televize bude už zítra volit nového generálního ředitele. Podle jakých kritérií budou radní vybírat a jak pravděpodobné je, že už zítra budeme znát jméno nového šéfa největšího veřejnoprávního média v zemi? Moderuje Tomáš Pancíř.
Natočeno 2023. Premiéra 6. 6. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
