Dvakrát o Toyen

Přemysl Hnilička

„Až budete starší, Blanko, pochopíte, že se náš život ubírá od výročí k výročí a mezi tím – nic,“ říká postava Editora ve vynikajícím rozhlasovém seriálu Jana Vedrala Xaver. Text zabývající se primárně rozhlasovou historií druhé poloviny dvacátého století tu glosuje zažitou praxi Českého rozhlasu, a to připravovat nové nahrávky ke kulatým výročím. Tentokrát tento osud potkal malířku Marii Čermínovou, známou jako Toyen.

Rozhlasovou hru Moje sestra Toyen připravila spisovatelka Klára Vlasáková a dramaturgyně Zuzana Vojtíšková. Hra formálně připomíná starší rozhlasový text Ludvíka Kundery Hra o Janáčkovi, kde z rozhovorů a hádek autora a dramaturga postupně vyroste drama. U Vlasákové se přou feministicky smýšlející autorka, konformní dramaturgyně a šovinistický režisér. Bohužel jsou tyto scény podobné spíše komunálně satirickým televizním scénkám a samotný příběh Toyen, který zůstane, je dějově řídký a dramaturgicky zcela nudný (příběh Mániny sestry a jejího rozpadajícího se manželství). Otázky, které na webu kladla dramaturgie (Je možné přirovnat tvůrčí trýzeň k soužení po nenaplněném manželství? Odkud vlastně proudí skutečná umělecká tvorba?), zůstaly zcela nezodpovězeny. Realizace (režie Josef Kačmarčík) je podobně bezradná jako text, zaujmou jen některé zvukové koláže Radima Dleska.

Přiznaně tradičnější, ale zajímavější je dokumentární pásmo z cyklu Večer na téma Vidím, že má bílá stránka zezelenala. V brněnském studiu vznikl bezmála dvouhodinový portrét fluidní osobnosti české avantgardy, v němž sice autorka Nikol Patíková občas zapomene, že nejde o přednášku, ale o rozhlasový pořad, nicméně zůstává ve srovnání s uvedenou hrou přístupnější a zajímavější. Brněnští herci tu nejen dobře interpretují sepsané informace, ale vtipně si hrají s vloženými surrealistickými texty. Režii měl Radim Nejedlý.

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – “Jdou po vás, Fučíku!”

Přemysl Hnilička 

(napsáno pro web Panáček v říši mluveného slova)

Zpracovává-li se literárně osud Julia Fučíka, bývá většinou v centru závěr jeho života, a to v podobě dramatizací motivů z jeho Reportáže psané na oprátce. Existují ale výjimky: vedle scénáře Jiřího Frieda, Milana Pavlíka a Oty Kovala k filmu Julek (1979) je to také hned dvojí zpracování osudů Julia Fučíka u československé armády. Obě hry napsal publicista, reportér a novinář Karel Kyncl (1927-1997).

Prvním zpracováním fučíkovského tématu byl u Kyncla Voják revoluce. Tuto hru o Fučíkových vojenských letech natočil v roce 1955 režisér Jiří Horčička s Otakarem Brouskem v hlavní roli. Brousek – podle dobové recenze Karla Zajíčka v brněnském časopise Host do domu – ztvárnil Fučíka jako „člověka vřele lidského, plného víry v život a pravdu, a jako obětavého kamaráda, který se nebojí jít nekompromisně za svým přesvědčením i proti zdi. Dal mu i hlasovou vroucnost a pevnost, jimiž dovedl místy podložit až sžíravý ironický tón“. Více než tuto recenzi však k dispozici nemáme, a tak nelze přesně říci, jak se od tohoto textu liší pozdější Kynclova hra Voják (1961).  

Ta připomíná svým dějem i vyzněním starší drama Miroslava Krleži V táboře, které vzniklo těsně po první světové válce (zakázaná premiéra 1920) a v českém prostředí bylo poprvé inscenováno v roce 1965 v rozhlase (o inscenaci jsme psali zde). U Krleži však byl intelektuál semletý vojenským zupáctvím hlavním tragickým hrdinou, kdežto u Kyncla je – v podobě vojáka VáclavaRady – pouze vedlejší postavou, která zahyne vlastní rukou po sérii nekonečné buzerace ze strany velitelů, které “zradil”. Jeho osud je zde pojat čistě třídně: inteligent, nedrží-li s pracující třídou, bude zničen.  
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Končí se apokalypsou

apoPřemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 27/2022)

Toto je poslední článek Průvodce rozhlasovou hrou, který vyšel v Týdeníku Rozhlas. Rozhodnutím Radioservisu byl tento kulturně publicistický časopis zaříznut v průběhu 99. ročníku, příští rok by oslavil sté výročí vycházení. Přežil nacisty, komunisty – nepřežil současnou ekonomickou situaci a Reného Zavorala. Vzhledem k tomu, jaký prostor dával recenzím rozhlasových prací, knih, divadelních inscenací i podcastů či finančně nezávislých projektů, jde o obrovskou ztrátu a kulturní zločin.

Co se týče našeho seriálu – budu se snažit vás co nejčastěji potěšit dalším dílem, byť už „jen“ na našich stránkách.

Xaver je jméno, jež znají ti, kteří začátkem normalizace slyšeli jeho rozhlasové promluvy, jakési „minuty nenávisti“. Ve skutečnosti se jmenoval Miroslav Mráz, což je jedna z mála ověřených pravd jeho podivného života. V sedmidílném seriálu Jana Vedrala Xaver (2009) vyvstává před námi příběh člověka, který v touze po kariéře a z vlastního slavomamu několikrát zcela změní svůj vlastní obraz, s neobyčejnou lehkostí ničí a zastrašuje všechny kolem sebe. Celým svým chováním se stává typickým mužem bez paměti, Ahasverem lidského neumětelství. Tím se stává prototypem oněch likvidátorů dějin rozhlasu, mazajících jak výtečné rozhlasové hry schopnějších kolegů, tak veškeré stopy po vlastní kolaborantské činnosti za normalizace.

Vedral v Xaverovi využívá všech vymožeností brechtovského i postmoderního divadla; zřetelně je přítomen autorský subjekt, a to jak v postavě Reportéra, tak i v nerealistických figurách (Remarka Hany Maciuchové, Hvězdička Báry Hrzánové).
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Politika a omezená moc marketingu (2022)

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 11. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Politika a omezená moc marketingu. In web ČRo Plus, 28. listopad 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Slovo marketing je složenina z anglického slova market, česky trh, a koncovka -ing vyjadřuje v angličtině zpravidla děj anebo akci, činnost či proces zaměřený na uspokojování potřeb zákazníka. Politika je zase slovo odvozeno z latinského polis, město a obvykle označuje metodu rozhodování určité skupiny lidí s pluralitními názory, což v naší civilizaci je demokracie.

A politický marketing pracuje s tzv. tržní segmentací společnosti a jeho hlavním úkolem je pochopit a charakterizovat voliče pomocí průzkumu veřejného mínění a poté jej nenásilně donutit přijmout ideu, myšlenky, postoj a politické činy klienta.

Politický marketing se zrodil v 50. letech minulého století ve Spojených státech a politici mu bezmezně věřili. Oslabení Donalda Trumpa a i slabý účinek současného marketingu Andreje Babiše ukazuje, že marketing, stejně jako u zboží, které se prodává často jen ve dvou sezónách, jarní a podzimní, má v rychlostní globalizované společnosti pouze omezenou účinnost.

Může za to rozum, protože vždy existují lidé, byť je jich vždy málo, kteří nepodléhají laciným svodům, tak tomu bylo jak za fašismu, tak za komunismu, a proto je tomu tak i dnes. Tito výjimeční lidé si udržují odstup od všeho včetně svého původu a umějí okolí za každé situace pozorovat kriticky. To samozřejmě vyžaduje silnou vůli a stálou individuální námahu. (…)

Bol dvakrát pán Lamberto (Byl dvakrát pan Lamberto, 2022)

Gianni Rodari. Překlad Mária Štefánková. Obálka a režie Ján Mikuš. Grafická úprava Ján Humaj.

Natočeno 2022. Vydalo KC Diera do sveta o.z. v roce 2022 (1 CD MP3). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.:  Bláznivý príbeh bohatého milionára, plný neskutočných zvratov. Uprostred hôr sa nachádza jazero d´Orta, uprostred jazera ostrov San Giulio, na ostrove krásna vila, v ktorej žije staručký, deväťdesiatštyriročný pán – barón Lamberto. Počas pobytu v Egypte akýsi mudrc prezradí barónovi tajomstvo faraónov: Muž, ktorého meno sa vyslovuje, žije. Táto prorocká veta stáva sa kľúčovým bodom celého príbehu. Starec si nájme šiestich zamestnancov, ktorí v podkroví jeho vily za bohatú odmenu bez prestania vyslovujú jeho meno. A hľa, stane sa zázrak: barón začne mladnúť, choroby miznú jedna po druhej, začne športovať, až jedného dňa… Jeden z najvtipnejších talianských spisovateľov pre deti a mládež, zakladateľ modernej detskej literatúry!

Gianni Rodari (1920 – 1980), taliansky spisovateľ a novinár, ktorí sa preslávil predovšetkým svojou tvorbou pre deti. Mnohí ho považujú za najvýznamnejšieho talianskeho spisovateľa 20. storočia pre deti a mládež, ako aj za zakladateľa modernej detskej literatúry. Ešte v útlom veku prišiel o otca a mama ho spolu s dvoma bratmi vychovávala sama. Aj keď za druhej svetovej vojny pre podlomené zdravie nemusel narukovať, prišiel o dvoch najlepších priateľov, ako aj o brata, ktorý zahynul v koncentračnom tábore. Tieto udalosti významne ovplyvnili jeho tvorbu.  Autorovo srdce vždy stálo na strane detí, a to najmä tých utláčaných a slabších. Jeho príbehy sú výbuchom žriedla nekonečnej autorskej fantázie, humoru a absurdity a rozvíjajú v deťoch dobré vlastnosti bez zbytočného mentorovania. Na tie časy invenčný prístup vytvoril charakteristické črty jeho autorského rukopisu, ktorý je príťažlivý aj pre dnešné deti. Po získaní Ceny H. Ch. Andersena autorovo medzinárodné renomé ešte vzrástlo a jeho dielo preložili do početných jazykov.

Ján Mikuš (1984) scenárista a režisér. Vyštudoval réžiu na JAMU, pre Rádio Devín píše a režíruje rozhlasové hry pre dospelých, ale aj pre deti. Je spoluzakladateľ kultúrneho centra Diera do sveta v Liptovskom Mikuláši. Venuje sa audiovizuálnemu umeniu, výtvarnej tvorbe a mnohým iným bláznovstvám. Má dcéru Jasnu, ktorá miluje audio-príbehy.

Zbohom svet (Sbohem, světe, 2022)

Vladimír Seman a Izabela ???. Povídka.

Čte Vladimír Seman.

Natočeno 2022. Webová premiéra 29. 11. 2022 (HeroHero, 13 min.) v cyklu Krvavý Dobšinský.

5:59 – Vzestup „neznámé“ Danuše Nerudové (2022)

Připravila Lenka Kabrhelová. Editor a koeditor Matěj Válek, Barbora Sochorová. Sound design a hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Záznamy reportérů Seznam Zpráv Lucie Stuchlíkové a Václava Dolejšího z reportážní cesty mapující kampaň Danuše Nerudové po Ústeckém kraji, Seznam Zprávy – podcast Ptám se já, YouTube kanál Danuše Nerudové, Twitter kanál Danuše Nerudové.

Hovoří Lucie Stuchlíková a investigativní reportér Seznam Zpráv Jiří Pšenička.

Natočeno 2022. Webová premiéra 29. 11. 2022 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 29 min.).

Lit.: Kabrhelová, Lenka: Vzestup „neznámé“ Danuše Nerudové. „Řada otázek zůstává,“ říká reportérka. In web Seznam Zprávy, 29. 11. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ekonomka Danuše Nerudová si razí cestu vzhůru polem prezidentských kandidátů. Aktuální průzkum agentury Kantar pro Českou televizi přiblížil bývalou rektorku brněnské Mendelovy univerzity těsněji za generála ve výslužbě Petra Pavla a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Všichni tři by v prvním kole volby dostali přes 20 procent hlasů. (…)

Nejnovější průzkum od společností Data Collect a Kantar pro Českou televizi ukazuje, že pokud by se první kolo prezidentských voleb odehrálo letos v listopadu, předseda hnutí ANO Andrej Babiš by v něm získal 27 procent hlasů, generál ve výslužbě Petr Pavel 26,5 procenta hlasů a ekonomka Danuše Nerudová 23,5 procenta. Ostatní kandidáti by se ve volebním modelu Kantaru nedostali přes šest procent.

„Poslední volební průzkumy ukazují, že to bude opravdu významná postava, se kterou se musí počítat,“ říká o Danuši Nerudové politická reportérka Seznam Zpráv a spoluautorka podcastu Vlevo dole Lucie Stuchlíková. „Je to prezidentská kandidátka, která nejvíc ze všech dokáže nabírat nové voliče. Danuše Nerudová se úplně dotáhla na tu vedoucí dvojici,“ dodává reportérka, která s  Nerudovou a jejím volebním týmem strávila pracovní den v Ústeckém kraji. (…)

Vinohradská 12 – Boj o Hrad: 9 kandidátů a díry v zákoně (2022)

Připravil Matěj Skalický.  Editace Janetta Němcová. Rešerše Zuzana Kubišová. Sound design Damiana Smetanová. Hudba Martin Hůla.

Hovoří komentátor Patrik Eichler.

Natočeno 2022. Premiéra 29. 11. 2022 (ČRo Plus, 8:34 h.; 24 min.).

Lit.: Skalický, Matěj: Kandidatura Rohanové je špatně, zákon o volbě prezidenta musí být jasnější, soudí komentátor. In web ČRo Plus, 29. listopad 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Babiš, Bašta, Fischer, Hilšer, Nerudová, Pavel, Rohanová, Středula, Zima. 9 kandidátů na prezidenta. Proč další neprošli sítem ministerstva vnitra? Rozebírá komentátor Patrik Eichler ze sociálně-demokratického think-tanku Masarykova demokratická akademie. (…)

Noční Mikrofórum – Štěpán Rak (2022)

Host: Štěpán Rak, hudebník. Kolik je pravdy na tom, že ke kytaře zběhl od houslí zejména kvůli děvčatům? Jaké potěšení mu skýtá vlastní fotografování? A co nejcennějšího mu přináší letité kumštýřské partnerství s Alfredem Strejčkem? Moderuje Vasil Fridrich.

Natočeno 2022. Premiéra 29. 11. 2022 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Akademie – Hudební lásky Jana Daleckého (2022)

S houslistou, hudebním propagátorem, badatelem a rozhlasovým tvůrcem o hudebních raritách jeho života. V pořadu zazní nahrávky klasické, jazzové a swingové hudby. Připravil Jan Hlaváč.

Hovoří Jan Dalecký.

Natočeno 2022. Premiéra 29. 11. 2022 (ČRo 3 Vltava, 21:15 – 23:00 h.).

Co napadlo medvěda Brundibára (2003)

Původní pohádku napsal Jindřich Balík. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Vladimír Gromov.

Čte Aleš Procházka.

Natočeno v roce 2003. Repríza 29. 11. 2022 (ČRo 2 Praha, 19:50 h.; 7 min).

Moci bez nemoci – Škola chůze pro amputáře (2022)

Novinky v rehabilitaci pro ty, kteří přišli o svoji končetinu nebo její část. Svůj příběh přijdou dnes vyprávět dva muži – jednomu nemoc vzala dolní končetinu vysoko nad stehnem a Jiřímu Ježkovi – nejúspěšnějšímu českému cyklistovi paralympijské historie část dolní končetiny v 11ti letech. Jako odborník pozvání přijala Hana Kohoutová Dis. – fyzioterapeutka a lektorka Školy chůze a Rehabilitační kliniky Malvazinky v Praze, spoluzakladatelka občanského sdružení No foot, No stress, No. Pořad o medicíně, novinkách v léčbě a naději na život.

Natočeno 2022. Premiéra 29. 11. 2022 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

Dvacet minut Radiožurnálu – Mikuláš Bek (2022)

Hostem je Mikuláš Bek, ministr pro evropské záležitosti (STAN). Na přelomu roku předá Česká republika předsednictví Evropské unie Švédsku. Bude sedmadvacítka v lepší kondici než před půlrokem, kdy jsme předsednictví přebírali? Jak daleko dokázal český tým dotáhnout vyjednávání o energetice, migraci a zejména o postojích k ruské okupaci Ukrajiny? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2022. Premiéra 29. 11. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).