Pobedim 1928 – na pomezí rozhlasové hry a dokumentu
Přemysl Hnilička
Na začátku října měla ve slovenském Rádiu Devín premiéru dvoudílná rozhlasová hra Jána Mikuše Pobedim 1928. Vrací se k tragickým událostem, které se udály téměř před sto lety v obci Pobedim. Během venkovské zábavy tu došlo k požáru slaměných stohů, z čehož místní okamžitě obvinili Romy, žijící hned vedle vesnice v romské osadě. Vyzbrojeni střelnými zbraněmi, palicemi, klacky a kameny napadli muže, ženy a děti a po dlouhých dvou hodinách běsnění za nimi zůstalo šest mrtvých: jeden muž, pět žen a šestiletá holčička. Soud nakonec odsoudil pouze čtyři viníky, a to k nízkým trestům nepřesahujícím dva roky; ty si nakonec ani celé neodseděli, byli propuštěni za dobré chování.
Ján Mikuš se o příběhu dozvěděl od spisovatelů Marka Vadase a Richarda Pupaly a opatřil si více než stostránkový zápis ze soudního jednání, které se konalo v roce 1929. Z něj vychází scénář hry a právě pasáže, vycházející z původních záznamů, jsou nejpůsobivější. Mrazivé jsou i pitevní nálezy, které jsou místo čtení zpívané na romskou melodii. Mikuš však svou dokumentární hru proložil výpověďmi dnešních Romů: hovoří tu jak současní obyvatelé pobedimské osady, která stále ještě existuje, tak i úspěšní Romové, kteří se stali navzdory předsudkům úspěšnými ve svých oborech. Právě kombinace těchto dvou rovin působivost hry poškozuje; obě časové roviny jsou propojovány v nevhodné okamžiky a ruší poctivě budovanou atmosféru inscenovaných pasáží. Mnohem vhodnější by bylo natočit hru a samostatný dokument. Výsledná nahrávka je takto navzdory dobrému úmyslu v tempu škobrtavá a pro posluchače nepřehledná.
Strašidla (ne)jen z vikýře. Dvě znovuobjevené nahrávky původních povídek Karla Michala
Martin Čípek
(napsáno pro Panáčka v říši mluveného slova)
Když se počátkem šedesátých let objevil na knižních pultech soubor satirických povídek s názvem Bubáci pro všední den (1961), stal se z něj okamžitě bestseller. Po beznadějně rozebraném prvním nákladu následovaly ještě dvě reedice (1962, 1966), které měly uspokojit nečekaně velký zájem veřejnosti o příběhy nadpřirozených bytostí ve světě mravní sobeckosti, lhostejnosti či konformismu. Jejich autor, spisovatel a scenárista Pavel Buksa (1932 – 1984), který svá díla vydával pod pseudonymem Karel Michal, stvořil všechna ta kouzla a nadpřirozené bytosti především proto, aby, jak píše ve své předmluvě k třetímu vydání Bubáků pro všední den Jiří Hájek, uvedli ve zmatek sebespokojené a jednoduchoučké myšlení lidí, kteří jsou ochotni uznat za skutečnost jen to, co je obsaženo v služebních předpisech jejich povolání.
Vzrůstající Michalova popularita samozřejmě nemohla uniknout ani rozhlasovým dramaturgům, kteří v poněkud pitoreskních figurkách ihned vytušili silný dramatický potenciál. Režisér Miloslav Jareš adaptoval nejprve historickou novelu Čest a sláva, Podskalského úspěšná filmová komedie Bílá paní (1965) podnítila o něco později také vznik vlastní rozhlasové verze pod názvem Jak to bylo s bílou paní. Jenže potom přišel srpen 1968 a s ním sovětské tanky. Michal v září téhož roku emigroval do Švýcarska a v okupovaném Československu se jeho jméno ocitlo na černé listině. Filmy byly uloženy do pomyslného trezoru a rozhlasové nahrávky nemilosrdně zničeny.
K Bubákům pro všední den se rozhlas mohl vrátit – logicky – až ve svobodných časech. Už zkraje devadesátých let vznikla v režii Miloše Novotného série několika zdramatizovaných povídek (Kokeš, Silná osobnost a Mrtvá kočka), později se přidali další tvůrci. Půvabná strašidla z kdysi oblíbené knížky ožila s novou a nečekanou sdělností, přestože se tehdy lecjaký škarohlíd domníval, že půjde, také díky době, v níž se jednotlivé epizody odehrávají, o neaktuální literární veteš.
Zdá se, že tady náš příběh končí. Ne tak docela. Teprve nedávno, v prosinci roku 2022, u příležitosti nedožitých devadesátin Karla Michala, se ve vltavském programu objevily dvě povídky (Silná osobnost a Balada o Vikýřníkovi) z původního cyklu Bubáci pro všední den natočené již v roce 1962, tedy v době neutuchajícího čtenářského zájmu o tento bestseller. Že by přece jen zázrak? Ano i ne.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova
Vážení a milí uživatelé,
chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.
Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.
Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova
Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!
Přemysl Hnilička
Jedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.
Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Šumava Litera – Třiatřicet fejetonů Karla Klostermanna z let 1885–1887 (2024)
Hovoří editor Pavel Hájek a překladatelka Vlasta Reittererová.
Natočeno 2024. K poslechu zde.
Pozn.: K dílu Karla Klostermanna, zejména k jeho šumavským prózám, se vrací stále nové čtenářské generace. Zdálo by se, že už jsou všechny jeho texty známé a knižně publikované, ale není to tak úplně pravda. Dokládá to kniha jeho 33 fejetonů ze Šumavy, které psal Klostermann kolem poloviny 80. let minulého století, tedy na samém počátku své spisovatelské dráhy. Vycházely časopisecky v němčině a k českým čtenářům se dosud v úplnosti nedostaly. Napravila to až kniha z nakladatelství Kodudek Šumava, kterou připravili editor Pavel Hájek a překladatelka Vlasta Reittererová, hosté podcastu Šumavy Litery. (anotace)
Krakatit 1/? (2024)
Karel Čapek. Seriál. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 2024. Premiéra březen 2025 (ČRo 3 Vltava).
Křížem krajem – Muzeum Slezský venkov v Holasovicích (2025)
Připravila Romana Kubicová.
Expozicí nás provedou manželé Dobroslava Klusáková a Miroslav Klusák.
Připravila Ostrava v roce 2025. Premiéra 9. 1. 2025 (ČRo Ostrava, 9 min.).
Lit.: Kubicová, Romana: Každodenní život lidí v meziválečné době ukazuje Muzeum Slezský venkov. In web ČRo Ostrava, 9. leden 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Víte, jak zní kuchyňská symfonie? A co si lidé v meziválečné době kupovali ve venkovských obchodech? To zjistíme v Holasovicích na Opavsku, kde navštívíme Muzeum Slezský venkov.
Alex a host – Michal David (2025)
Zpěvák a hitmaker Michal David slaví 50 let na scéně a životní jubileum. Poslechněte si, co chystá, v pořadu Alex a host.
Natočeno 2025. Premiéra 9. 1. 2025 (ČRo Region, 24 min.).
Lit.: Mynářová, Alexandra – djo: Pořád si chci něco dokazovat, říká zpěvák Michal David. Na hudební scéně je už 50 let. In web ČRo Brno, 9. leden 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Michal David letos oslaví 65. narozeniny. Chystá velkolepý koncert a vydává nové CD. „Vlastně jsem deset let nic novýho nevydal. Byly to remaky nebo funky verze mých písniček.“ Zpěvák už je oficiálně v důchodu, stále se ale drží na vrcholu kariéry. „Uteklo to. Začínal jsem v patnácti, takže jsem už 50 let v branži.“
Na koncert nazvaný podle jeho hitu Mejdan podle plánu už probíhají přípravy. „Bude v O2 areně 13. června. A protože už je téměř vyprodaný, přidáváme ještě jeden 14. června. Můžu prozradit, že light design, tedy osvětlení, mi programují Italové. A proč Italové? To byla náhoda. Potkal jsem se se šéfem techniky Erose Ramazzottiho. Začali jsme si povídat a on mi navrhl spolupráci. Odletěl jsem potom za ním do Milána, ukázal mi nějaké věci a mně se to líbilo. Chtěl jsem nějakou změnu, tak jsme si plácli. A určitě tam zazní i pár věcí z nového CD.“ (…)
Mozaika – Šéfredaktorka Vltavy Jaroslava Haladová představuje novinky na rok 2025 (2025)
Tvůrci nezjištěni.
Hovoří šéfredaktorka Vltavy Jaroslava Haladová.
Natočeno 2025. Premiéra 8. 1. 2025 (ČRo 3 Vltava, 11 min.).
Lit.: anonym: Premiéry rozhlasových her a četeb, výlety do historie a léto s příchutí zakázaného. Co čeká Vltavu v roce 2025? In web ČRo 3 Vltava, 8. leden 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Začal nový rok a Český rozhlas Vltava chystá celou řadu novinek. Historické povídky, premiéry rozhlasových her a četeb, publicistické série, hudební pořady a přenosy, ale třeba i oslavy různých výročí. Jaké konkrétní tituly můžeme očekávat a co je třeba už nyní možné ladit na vltavských vlnách přibližuje šéfredaktorka Vltavy Jaroslava Haladová.
„Uvedeme takovou vtipnou záležitost, která je na pomezí publicistiky a hudební vědy. Lukáš Hurník do Mozaiky připravuje seriál o světovém ptactvu a jeho hudebních výkonech. Zní to zvláštně, ale pilotní díl je velice pěkný. Lukáš Hurník je popularizátor klasické hudby, takže když zazpívá skřivan, tak vám řekne, co to z hudebního hlediska znamená,“ směje se Jaroslava Haladová. Z publicistiky můžeme jmenovat kromě jiného třeba i seriál o kanálu YouTube, který bude v únoru slavit dvacet let od založení. (..)
Přepište dějiny – Co si letos připomínat (2025)
333. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Natočeno 2025. Webová premiéra 8. 1. 2025.
Pozn.: První pravidelný díl roku 2025 samozřejmě nemůže začít jinak, než vyhlášením výsledků ankety o Přepisovače roku. Tak schválně, ke komu poputuje knížka Přepište dějiny (nejen) k maturitě? Kromě vyhodnocení naší prestižní ankety se také podíváme na jednoznačná, ale i pozapomenutá výročí, která bychom si mohli v roce 2025 připomínat. Co třeba takových 120 let demonstrací za všeobecné volební právo u nás?
Lit.: Groman, Martin – Stehlík, Michal: Připomínky výročí formují historickou paměť. O kterých se bude mluvit letos a na která se spíš opět zapomene. In web Deník N, 8. 1. 2025 (článek) – Cit.: Seriál Přepište dějiny: Vstupujeme do roku 2025 a vzhledem k tomu, že končí pětkou, nevyhneme se připomínání kulatých či půlkulatých výročí, neboť jsme tvorové fixovaní na výročí, nejlépe pěkně zaokrouhlená. Právě nuly a pětky (v českém případě ještě osmičky) jsou nejvděčnějšími momenty, kdy se ohlížíme za minulostí a hodnotíme historické události a jejich důsledky s jubilejním odstupem. (…)
Není to nic nového, zejména konec devatenáctého století a století dvacátého přinesly mnoho jubilejních ohlédnutí. Nejprve nejlépe ve stylu tisícileté tradice, ať už to byli Maďaři v roce 1896 slavící milénium příchodu do Karpatské kotliny, nebo Češi s rokem 1929 a svatováclavským miléniem. Naše generace pak zažila před několika málo lety oslavy roku 1918. Česká společnost si tak připomínala tradici státu, který sice již neexistuje, ale mentálně (i státně) jsme stále jeho pokračovateli.
Kdybychom si vzali ve zpětném pohledu pětková a nultá výročí ve dvacátém století před vznikem Československa, bude zřejmé, že žádné z nich si letos asi připomínat nebudeme, byť nejméně u dvou událostí by to stálo za to. První z nich je bouřlivý rok 1905 a boj za všeobecné volební právo, druhým pak vystoupení Tomáše G. Masaryka v Ženevě v roce 1915, kde vyhlásil boj rakouskému státu a vymezil potřebu samostatné české státnosti. (…)
Studenti soutěží v nahrávání nářečí ve svém okolí (2025)
Reportáž připravil Michal Šafařík.
Natočeno 2025. Premiéra 7. 1. 2025 (4 min.).
Lit.: Šafařík, Michal: Studenti soutěží v nahrávání nářečí ve svém okolí. Pomáhají tak vědcům zaplnit zvukovou mapu Česka. In web IRozhlas, 7. 1. 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Mladí milovníci folklóru se mohou až do dubna zúčastnit soutěže Staň se superdialektologem a pomoci jazykovědcům doplnit zvukovou mapu nářečí České republiky. Stačí jim k tomu chytrý telefon nebo diktafon a návštěva u někoho, kdo mluví hanácky, slovácky, lašsky nebo jiným nářečím. Není to ale obyčejná školní soutěž. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky takto shání opravdový vědecký materiál. (…)
S Filipem Konrádem, žákem osmé třídy, jsme vstoupili do bytu dvaadevadesátileté Boženy Černé z Lanžhota na Břeclavsku. Ta nás vítá v šátku, černé sukni a modré zástěře. Filip ji přinesl domácí cukroví, ale především drží v ruce chytrý telefon. „No a na telefon právě nahraji slovácké nářečí paní Boženy Černé,“ říká, když si k ní přisedá a pouští rekordér. Společně probírají téma svateb a jídla na nich. Filip si z rozhovoru pořizuje téměř půlhodinovou nahrávku, kterou následně pošle do soutěže Staň se dialektologem. Tu letos už podruhé vyhlásil Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky.
Žáci se navíc při natáčení na vlastní kůži seznámí s lidovou tradicí. Filip Konrád se do soutěže přihlásil, protože má rád slováckou kulturu, chodí na hody a hraje i na cimbál. Navíc by rád studoval jazyky. „Chtěl bych je třeba i učit. A nářečí je právě součást jazyka, i proto mě ta soutěž zaujala,“ vysvětluje. (…)
In der Welt von Rübezahl und den Wassermännern (Ve světě Rýbrcoula a hastrmanů, 2023)
Pohády a báje Němců z Čech, Moravy a Slezska. Připravili Lucie Römer a Jakub Šošín.
Natočeno 2023. Vydal SNLV (Shromáždění Němců – Landesversammlung.cz) v roce 2023 (YouTube).
Obsah: 1. Einleitung (0:57) – 2. Der garstige Wassermann (2:23) – 3. Peppi und die schwarze Prinzessin (10:45) – 4. Das Venusvolk in der Nähe von Spachendorf (3:23) – 5. Das Brot is heilig (5:50) – 6. Ein Zwerg und die Greisin (2:43) – 7. Der tapfere Fassbindr (5:12) – 8. Der versteckte Schatz im Felsen (3:19) – 9. Rübezahl und das Dorf der Apotheker (11:22) – 10. Die Befreiung des kleines Feuermanns (2:45) – 11. Von Christoph und Anna (6:25).
Pozn.: Die Märchen und Mythen der Deutschen in Böhmen, Mähren und Schlesien wurden in den Gebieten der heutigen Tschechischen Republik seit vielen Jahrhunderten Seite an Seite mit den Geschichten von Karel Jaromír Erben, Božena Němcová und den Gebrüdern Grimm erzählt. Sie sind in vielerlei Hinsicht von den Klassikern inspiriert, aber die Deutschen hatten auch ihre gang eigenen Legenden. Diese sind in den Nachkriegsjahren, so wie Millionen ihrer Erzähler, weitgehend aus Tschechien verschwunden.
Das Buch „In der Welt von Rübezahl und den Wassermännern“ versucht, diese Schuld wieder gutzumachen und stellt zwanzig Sagen der Deutschen aus Böhmen, Mähren und Schlesien vor. Diese interaktiv konzipierte, von der Autorin Lucie Römer zusammengestellte Publikation ist die erste ihrer Art auf Tschechisch und Deutsch. (anotace)
Ve světě Rýbrcoula a hastrmanů (2023)
Pohády a báje Němců z Čech, Moravy a Slezska. Připravili Lucie Römer a Jakub Šošín.
Natočeno 2023. Vydal SNLV (Shromáždění Němců – Landesversammlung.cz) v roce 2023 (YouTube).
Obsah: 1. Úvodní slovo (0:52) – 2. Vodník protiva (2:12) – 3. Pepi a černá princezna (9:32) – 4. Venušin lid blízko Špachova (2:57) – 5. Chleba je svatý (5:00) – 6. Trpaslík a stařena (2:26) – 7. Statečný bednář (4:03) – 8. Poklad ukrytý ve skále (3:04) – 9. Rýbrcoul a Vesnice lékárníků (8:49) – 10. Vysvobodzení ohnivého mužíčka (2:31) – 11. O Kryštofovi a Anně (5:28).
Pozn.: Pohádky a pověsti českých Němců se ve zdejším prostoru po dlouhá staletí vyprávěly bok po boku s příběhy Karla Jaromíra Erbena, Boženy Němcové či bratří Grimmů. V mnohém se u klasiků inspirovaly, zdejší Němci měli ale i zcela svébytné legendy. Ty z Československa v povalečných letech spolu s miliony svých vypravěčů z velké části zmizely.
Kniha „Ve světě Rýbrcoula a hastrmanů“ se tento dluh snaží splatit a představuje dvacet pověstí a pohádek Němců z Čech, Moravy a Slezska. Interaktivně pojatá publikace, sestavená novinářkou Lucií Römer, vychází jako první svého druhu v českém i německém jazyce.
Plk na svátke – Jozéfek a Betlém (2024)
Jak to bude vypadat, když se bodrý hanácký světák Stréček Křópal z Břochovan dostane k mikrofonu? Svérázný hanácký pohled na svět a vytříbená nářeční mluva. Krátké postřeh v naší rodné hanáčtině, o tom, co nás páli, aj nepáli.
Připravila Olomouc v roce 2024. Premiéra 25. 12. 2024 (ČRo Olomouc, 14:34 – 14:36 h.).
