Z Prahy k Baltickému moři v balonu (2004)

Přidal: Přemek |

Červen 23, 2006

Josef Richard Vilímek. Připravila Ilona Grambličková. Hudbu vybral Slavomír Hořínka. Režie Ivan Chrz.

Účinkují Viktor Preiss a Richard Honzovič.

Natočeno 2004 (119 min). Z cyklu Pokračování za pět minut.

Lit.: Oravová, Dagmar: Z Prahy k Baltickému moři a zpět. In Týdeník Rozhlas, 2004 (anotace). – Cit.: Nezapomenutelnou událostí roku 1891 byla nejen pro Pražany Jubilejní zemská výstava. Jejím smyslem bylo především povzbudit vlastenecké sebevědomí: ukázat vysokou úroveň české vědy a kultury a hlavně schopnost Čechů konkurovat Němcům i na poli průmyslu.
Za pět měsíců (výstava byla zahájena 15. května a skončila 18. října) prošlo branami výstaviště neuvěřitelných dva a půl milionu návštěvníků. A těm bylo nutné poskytnout nejen poučení, ale také zábavu. O atrakce nebyla nouze: nejznámější je Křižíkova fontána a pouliční dráha, návštěvníci mohli však také obdivovat např. Brožíkova Mistra Jana Husa před kostnickým koncilem či obří sochu Jiřího z Poděbrad nebo tleskat artistům, domorodým africkým tanečníkům nebo krotitelům lvů a tancům cvičených slonů. Největší atrakci však představovaly balony. V poslední čtvrtině 19. století se staly lákadlem mnoha prestižních evropských akcí a ctižádostiví pořadatelé Jubilejní zemské výstavy nechtěli zůstat pozadu. Pozvali tedy do Prahy Louise Godarda.
Proslulý francouzský vzduchoplavec přijel i se svým společníkem Eduardem Surcoufem. Jejich balon Victor Hugo o průměru větším než 13 metrů byl schopen unést kromě kapitána další tři pasažéry, a hlavně: Godard a Surcouf nepodnikali jen vyhlídkové lety nad Prahou v balonu upoutaném k zemi, ale i lety dálkové. A přestože takový výlet vůbec nebyl levnou záležitostí (za osobu si prý Francouzi účtovali 60 zlatých), našla se spousta odvážných zájemců o toto dobrodružství. Poslední pražský let Victora Huga absolvoval s kapitánem Godardem a dvěma dalšími pasažéry známý nakladatel Josef Richard Vilímek junior. Pečlivě utajovaný start byl naplánován přesně na půlnoc 20. října, tedy dva dny po ukončení zmíněné výstavy. Vzduchoplavci si troufali doletět až do Moskvy; vítr však nečekaně změnil směr, zamířili tedy na sever a skončili u břehů Baltického moře. Josef R. Vilímek pak sepsal a ve svém nakladatelství vydal vtipné pojednání o tomto úžasném zážitku; svůj spisek věnoval slavnému vzduchoplavci v upomínku na jeho pobyt v Praze.
Jeho cestopis – či spíše vzduchopis – nám poskytne nejenom očité svědectví o jedné odvážné vzduchoplavbě, ale i potěšení z archaického stylu a jemného humoru.

Četba na pokračování