Analýza rozhlasové četby povídky Huga von Hofmannsthala Lucidor
Pavlína Drnková
Tento text vznikl jako výstupní práce z kurzu Literatura soumraku, včerejška a vídeňské moderny, který v zimním semestru 2023/24 na Katedře divadelních a filmových studií vedl Dr. Tomáš Bojda. Autorka je studentkou druhého ročníku mgr. studia.
Hugo von Hofmannsthal, vystupující pod pseudonymy Loris či Theophil Morreu, byl rakouský lyrik, prozaik, dramatik a libretista žijící na přelomu 19. a 20. století (konkrétně mezi lety 1874 až 1929). Již v gymnazijních letech se zapojil do rakouského kulturního dění, řadil se mezi mladé vídeňské intelektuály, s několika z nich pak založil skupinu Mladá Vídeň. Hofmannsthal byl mnohými považován za velký objev a génia své doby. Slovy Arthura Schnitzlera byly jeho verše „takové dokonalosti, bezúhonné plastičnosti, takového hudebního procítění“. Jeho díla reflektovala tehdejší dobu a projevy moderní vídeňské společnosti. Hofmannstahl dodnes patří mezi evropský literární kánon meziválečného období. Adaptace jeho divadelní hry Kdokoli každoročně otevírají Salzburský divadelní festival, jehož byl sám spoluzakladatelem, Hofmannsthalova díla jsou dosud napříč evropskými zeměmi a médii stále adaptována a připomínána.
V reflexi Hofmannsthalovy tvorby nezůstal pozadu ani Český rozhlas, jenž doposud adaptoval ve dvou verzích (z roku 1956 a 2017) drama Kdokoli a do rozhlasové četby převedl i autorovu prozaickou tvorbu – například Kyrysnický příběh (1996) či Lucidora (1993). A právě rozhlasovou četbu povídky Lucidor z roku 1993 podrobím krátké analýze.
Rozhlasová četba Lucidor vznikla pod režijním vedením Jana Tůmy podle překladu Aloyse Skoumala a v hlasové interpretaci Jaroslava Satoranského. Povídka nese jméno hlavní postavy, mladé plaché dívky Lucile, která se nedobrovolně vydává za mladíka Lucidora. Příběh se odehrává ve Vídni v 70. letech 19. století, a to převážně v bytě šlechtičny Murské na Korutanské ulici (Kärntner Strasse). V úvodu vypravěč popisuje postavu paní Murské – matky mladé Lucile a její starší sestry Arabelly – jejíž rozhodnutí je oním důvodem Lucilina „přestrojení“. Cílem paní Murské je získat náklonost a finanční podporu od zámožného strýce, který nesnáší ženy, a tak využívá Lucile/Lucidora jako pojítko a zprostředkovatele tohoto pro ni výhodného vztahu. K dokonalému přestrojení dopomáhají také tělesné dispozice Lucile – není příliš ženské postavy a od doby, co prodělala tyfus, má krátké vlasy. I přes téměř neprůstřelnou masku „mužství“, však Lucile zůstává ženou a zamiluje se do sestřina nápadníka Vladimíra. Píše mu milostné dopisy pod sestřiným jménem a jako milenka se s ním schází po večerech schovaná ve tmě.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Svět včerejška /Stefan Zweig/
Anna Šmídková
Tento text vznikl jako výstupní práce z kurzu Literatura soumraku, včerejška a vídeňské moderny, který v zimním semestru 2023/24 na Katedře divadelních a filmových studií vedl Dr. Tomáš Bojda. Autorka je studentkou druhého ročníku mgr. studia.
Stefan Zweig (28. 11. 1881–23. 2. 1942) byl rakouský prozaik, esejista, básník a překladatel. V šestnácti kapitolách románu Svět včerejška, reflektující dětství v Rakousko-Uherské monarchii až po druhou světovou válku, se vydává po stopách každodennosti „obyčejných“ lidí, jejich zvyků a chování. Plní funkci zainteresovaného pozorovatele společenského a soukromého, módního i kavárenského života. Střípky minulosti jsou nostalgickým ohlédnutím za světem včerejška; světem, který považoval za ztracený pod ničivými diktátorskými ambicemi v Evropě během obou světových konfliktů. Stejně jako plyne čas, postupně se mění i Zweigův styl vyprávění: z původně dětského pozorovatele, plného euforie a vzpomínek na návštěvu školy a trávení času venku, se stává dospívající vypravěč. Od optimisty věřícího v lepší zítřky k melancholickému a střízlivě realistickému jedinci, obtěžkanému myšlenkami na válku, smrt a beznaděj. Tím taktéž uzavírá svou autobiografii, kdy v Brazílii jakožto exulant bez domova podléhá pocitu zániku zlatého věku jistoty, které kdysi znal. Jak sám píše: „Neboť století, do kterého jsem se narodil a byl vychován, nebylo století vášní. Byl to spořádaný svět, s jasným rozvrstvením a mírnými přechody, byl to svět bez kvaltování…” (S. Zweig: Svět včerejška)
Po více než padesáti letech od původního vydání Zweigova díla však jeho slova ožila znova. Ve vltavském cyklu Psáno kurzívou, četby na pokračování z produkce Českého rozhlasu, jim v roce 1996 propůjčil svůj hlas Viktor Vrabec. Ten pod vedením režiséra Petra Adlera zprostředkovává vybrané fragmenty knihy vycházející z překladu Evy Červinkové a rozhlasové přípravy Blanky Stárkové.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Krádež podle rozhlasové hry
Přemysl Hnilička
(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 8/2019 pod názvem Jak by zločin provedl Vladimír Hudec)
Vladimír Hudec je slavný spisovatel detektivních románů. Ve státním nakladatelství mu vyšla už řada detektivek, zrovna tak i mnoho rozhlasových her stejného žánru. Znají ho všichni. Tedy – byl slavný spisovatel. Dnes už mu redaktoři odmítají rukopisy s tím, že jeho zápletky jsou překombinované a nemají nic společného se současným životem. Hudcova manželka, zvyklá na určitý společenský a finanční standard (tady je drobný osten satiry – z rozhlasový her se rozhodně nedá zbohatnout), si Hudce přestala vážit a při každé příležitosti ho ponižuje. Stejně tak i na dovolené v Karlových Varech, takže spisovatel raději tráví čas při šachových partiích s dalším rekreantem, jakýmsi Frantou Jechem. Ten, když zjistí, že hraje se slavným spisovatelem detektivek, zeptá se ho na rozuzlení jakési detektivky, kterou prý rozečetl a pak zapomněl ve vlaku. Hudec, posilněný úspěchem ve hře a domácí slivovicí, mu suverénně vylíčí, jak by onen zločin – krádež sošky z kostela uprostřed města – provedl on. A druhého dne je ukradena soška svaté Kateřiny z karlovarského kostela…
Tak začíná detektivní komedie Viléma Hejla Sebrané zločiny Vladimíra Hudce, kterou v roce 1966 natočilo brněnské studio. Spisovatel, jehož sláva uhasíná, se tu nechá penězi (a také tak trochu vydíráním) přimět ke spolupráci se zločineckou organizací Franty Jecha a začíná pro ně vypracovávat scénáře zločinu. Všechny ty zápletky, které jeho redaktoři považovali za nečasové a nerealistické, se najednou zhmotní; jen se z vlakové krádeže diamantů mezi Prahou a Chocní stane vlaková loupež dovozových hodinek.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova
Vážení a milí uživatelé,
chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.
Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.
Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova
Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!
Přemysl Hnilička
Jedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.
Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Valdštejnova smrt (1941)
Friedrich Schiller. Dramatická báseň. Překlad Bohdan Kaminský. Rozhlasová úprava Vladimír Müller. Hudba Otakar Jeremiáš. Malý rozhlasový orchestr řídí dr. Václav Smetáček. Režie Václav Sommer.
Osoby: Valdštejn, vévoda Frýdlandský, císařský generalissimus – vévodkyně Frýdlandská, jeho choť – Tekla, jejich dcera – Octavio Piccolomini, generál lajtnant – Max Piccolomini, jeho syn, velitel Pappenheimského pluku – hrabě Trčka, Valdštejnův svak, velitel několika pluků – Illo, polní maršálek – Isolani, generál pluků chorvatských – hraběnka Trčková, sestra vévodkyně Frýdlandské – Buttler, velitel dragounského pluku – rytmistr Neumann, Trčkův pobočník – pobočník Octavia Piccolominiho – plukovník Wrangel, švédský vyslanec – Gordon, velitel chebské pevnosti – svobodník Pappenheimského pluku – komorník – setník – posel – vojáci. Odehrává se v únoru 1634 v Plzni a v Chebu.
Natočeon 1941. Premiéra 28. 2. 1941 (Praha, 20:00 – 21:30 h.).
Albert (1941)
Edmond de Amicis. Dramatizace povídky Jan Olbrecht. Režie dr. Josef Kolář.
Účinkují členové Českého divadla v Moravské Ostravě.
Nastudovala Moravská Ostrava v roce 1941. Premiéra 19. 2. 1941 (Moravská Ostrava, 20:30 – 21:20 h.).
Valdštejnova smrt (1929)
Friedrich Schiller. Dramatická báseň. Překlad Bohdan Kaminský. Dramaturgická úprava dr. Miloš Kareš. Hudba Otakar Jeremiáš, řídí autor. Režie profesor Jaroslav Hurt.
Osoby: Valdštejn, vévoda, císařský generalissimus ve třicetileté válce – Max Piccolomini – hrabě Trčka – Illo – Buttler – plukovník Wrangel, vyslaný Švédy – Gordon, velitel chebský – 1. kyrysník – 2. kyrysník – Seni – Tekla, hraběnka Trčková – vojáci. Děj odehrává se v prvních 3 dějtstvích v Plzni, ve dvou posledních v Chebu.
Natočeno 1929. Premiéra 1. 3. 1929 (Praha, 19:45 – 22:00 h.) v cyklu Činohra z atelieru.
Lit.: Kareš, Miloš: Schillerův Valdštejn. In Radiojournal 7/1929 (23. 2. 1929), s. 2 (článek).
Piccolomini (1941)
Friedrich Schiller. Dramatická báseň. Překlad Bohdan Kaminský. Rozhlasová úprava Vladimír Müller. Hudba Otakar Jeremiáš. Malý rozhlasový orchestr řídí Otakar Pařík. Režie Václav Sommer.
Osoby: Valdštejn, vévoda, císařský generalissimus ve třicetileté válce – vévodkyně Frýdlantská, jeho choť – Tekla, princezna Frýdlantská, jejich dcera – Octavio Piccolomini, generállajtnant – Max Piccolomini, jeho syn, velitel pluku Pappenheimských kyrysníků – hrabě Trčka, Valdštejnův svak, velitel několika pluků – Illo, polní maršálek – Isolani, generál pluků chorvatských – Buttler, velitel dragounského pluku – rytmistr Neumann – válečný rada z Questenburgu, císařův vyslanec – hraběnka Trčková, sestra vévodkyně Frýdlantské – Kernet – generálové – vojáci – sluhové. Odehrává se v lednu roku 1634 v Plzni.
Natočeno 1941. Premiéra 24. 2. 1941 (Praha, 19:55 – 21:25 h.).
Boj o jižní pól (1941)
Liboslav Tetens. Rozhlasové pásmo o objevných cestách. Redžie dr. Josef Kolář.
Účinkují členové činohry Českého divadla moravskoostravského.
Nastudovala Moravská Ostrava v roce 1941. Premiéra 24. 2. 1941 (Moravská Ostrava, 16:30 – 16:55 h.).
Regulace (1946)
Lev Blatný. Dramatizace František Novotný. Režie dr. Přemysl Pospíšil.
Osoby a obsazení: Halina (František Šlégr), Františka (Naděžda Mauerová), ing. Kučka (Miroslav Doležal), Lucina (Libuše Přichystalová).
Nastudovalo Brno v roce 1946. Premiéra 13. 3. 1946 (Brno, 21:05 – 22:10 h.).
Boj o jižní pól (1946)
Liboslav Tetens. Rozhlasová scéna. Režie Karel Skopal.
Účinkují členové činohry ZDMO a ostravští studenti.
Nastudovala Ostrava v roce 1946. Premiéra 13. 3. 1946 (Ostrava, 15:30 – 16:00 h.) v cyklu Dětská besídka.
Boj o južný pól (Boj o jižní pól, 1956)
Hans Albert Förster. Rozhlasová hra. Pro rozhlas upravila Hana Zelinová. Dramaturg Emil Fillo. Zvuk Július Labo. Réžia Jozef Dánai.
Účinkujú Ctibor Kováč, Jozef Čierny, Marián Gallo, Július Vašek, Vladimír Durdík ml., Gustáv Maro, Daniel Michaeli, Zoltán Antolič, Viera Valentová, Hana Kostolanská a Emil Kopasz.
Nastudoval Československý rozhlas Bratislava v roce 1956 (84 min.). Obnovená premiéra 15. 3. 2024 (SRo 8 Rádio Litera, 2:30 h.). Repríza 15. – 21. 3. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: Šaráková, Lucia: Objavné výpravy s grófom Beňovským a Amundsenom. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 11. 3. 2024 (článek). – Cit.: Tento týždeň vás pozývame na objavné výpravy, plné nových ciest. Tú prvú budete môcť zažiť s grófom Móricom Beňovským a tú druhú namierime rovno na južný pól. (…)
Keď sa povie južný pól a Antarktída, mnohí si predstavíme dobrodružstvo, ale aj ľadové hroby tých, ktorí ho podstúpili. Pútavým spôsobom opisuje autor v živých obrazoch prvé pokusy o preniknutie do rozprávkovej Južnej zeme, rozpráva o prvých objaviteľských cestách ruských moreplavcov, o odvážnych lovcoch veľrýb a tuleňov.
Dvojí stín (2024)
Karel Konrád. Povídka lounského rodáka a jednoho z nejvýznamnějších českých prozaiků 20. století. Pro rozhlas připravil Michal Jareš. Režie Vladimír Rusko.
Čte Michal Zelenka.
Natočeno 2024. Premiéra (?) 17. 3. 2024 (ČRo Sever, 9 min.) v rámci cyklu Kultura na Severu u příležitosti 125. výročí autorova narození.
Cesta víťazstva (Cesta vítězství, 1959)
Stanislav Lahodný. Rozhlasová hra pro mládež o výpravě Roalda Amudsena na jižní pól. Dramaturg Emil Fillo. Režie Ivan Teren.
Účinkují Jozef Króner, Martin Gregor, Viera Bálinthová, Mila Beran, Alojz Kramár, Branislav Koreň, Jela Lukešová, František Dibarbora, Karol Machata a další.
Natočeno 1959. Repríza 15. 7. 1972 (Bratislava, 14:30 h.) v cyklu Hra pre deti. Obnovená premiéra 22. 3. 2024 (SRo 8 Rádio Litera, 2:00 h.) k 100. výročí narození Jozefa Krónera.
Lit.: Šaráková, Lucia: Storočnica Jozefa Kronera a výpravy na južný pól II. In web SRo 8 Rádio Litera, 18. 3. 2024 (článek). – Cit.: (…) Piatkový vysielací blok vrchovato zaplní vzácna rozhlasová hra pre mládež z roku 1959 Cesta víťazstva. Hra nebola dlhé roky vysielaná, je archívnym objavom Rádia Litera a preto jej obnovená premiéra určite poteší nejedného rozhlasového poslucháča. Pripomenieme si ňou aj 100. výročie narodenia herca Jozefa Kronera, ktorého hlas je v hre rozpoznateľný. Ožije pred nami príbeh Roalda Amundsena, nórskeho polárneho bádateľa, ktorého antarktická výprava ako prvá dosiahla južný pól. V réžii Ivana Terena spoluúčinkujú Martin Gregor, Viera Bálinthová, Mila Beran, Alojz Kramár, Branislav Koreň, Jela Lukešová, František Dibarbora, Karol Machata a ďalší. (…)