Vyprávění nejdříve posluchače zavede do Tanvaldu, kde letos vznikla první bezodpadová školní jídelna v Česku. „Z průzkumu v klasické školní jídelně vyplývá, že se vyhodí kolem 30 procent veškerého jídla, tak my jsme dneska na nějakých 10 procentech,“ popisuje výhody tohoto projektu Josef Hásek, regionální ředitel společnosti Primirest, která jídelnu provozuje. (…)
Pobedim 1928 – na pomezí rozhlasové hry a dokumentu
Přemysl Hnilička
Na začátku října měla ve slovenském Rádiu Devín premiéru dvoudílná rozhlasová hra Jána Mikuše Pobedim 1928. Vrací se k tragickým událostem, které se udály téměř před sto lety v obci Pobedim. Během venkovské zábavy tu došlo k požáru slaměných stohů, z čehož místní okamžitě obvinili Romy, žijící hned vedle vesnice v romské osadě. Vyzbrojeni střelnými zbraněmi, palicemi, klacky a kameny napadli muže, ženy a děti a po dlouhých dvou hodinách běsnění za nimi zůstalo šest mrtvých: jeden muž, pět žen a šestiletá holčička. Soud nakonec odsoudil pouze čtyři viníky, a to k nízkým trestům nepřesahujícím dva roky; ty si nakonec ani celé neodseděli, byli propuštěni za dobré chování.
Ján Mikuš se o příběhu dozvěděl od spisovatelů Marka Vadase a Richarda Pupaly a opatřil si více než stostránkový zápis ze soudního jednání, které se konalo v roce 1929. Z něj vychází scénář hry a právě pasáže, vycházející z původních záznamů, jsou nejpůsobivější. Mrazivé jsou i pitevní nálezy, které jsou místo čtení zpívané na romskou melodii. Mikuš však svou dokumentární hru proložil výpověďmi dnešních Romů: hovoří tu jak současní obyvatelé pobedimské osady, která stále ještě existuje, tak i úspěšní Romové, kteří se stali navzdory předsudkům úspěšnými ve svých oborech. Právě kombinace těchto dvou rovin působivost hry poškozuje; obě časové roviny jsou propojovány v nevhodné okamžiky a ruší poctivě budovanou atmosféru inscenovaných pasáží. Mnohem vhodnější by bylo natočit hru a samostatný dokument. Výsledná nahrávka je takto navzdory dobrému úmyslu v tempu škobrtavá a pro posluchače nepřehledná.
Strašidla (ne)jen z vikýře. Dvě znovuobjevené nahrávky původních povídek Karla Michala
Martin Čípek
(napsáno pro Panáčka v říši mluveného slova)
Když se počátkem šedesátých let objevil na knižních pultech soubor satirických povídek s názvem Bubáci pro všední den (1961), stal se z něj okamžitě bestseller. Po beznadějně rozebraném prvním nákladu následovaly ještě dvě reedice (1962, 1966), které měly uspokojit nečekaně velký zájem veřejnosti o příběhy nadpřirozených bytostí ve světě mravní sobeckosti, lhostejnosti či konformismu. Jejich autor, spisovatel a scenárista Pavel Buksa (1932 – 1984), který svá díla vydával pod pseudonymem Karel Michal, stvořil všechna ta kouzla a nadpřirozené bytosti především proto, aby, jak píše ve své předmluvě k třetímu vydání Bubáků pro všední den Jiří Hájek, uvedli ve zmatek sebespokojené a jednoduchoučké myšlení lidí, kteří jsou ochotni uznat za skutečnost jen to, co je obsaženo v služebních předpisech jejich povolání.
Vzrůstající Michalova popularita samozřejmě nemohla uniknout ani rozhlasovým dramaturgům, kteří v poněkud pitoreskních figurkách ihned vytušili silný dramatický potenciál. Režisér Miloslav Jareš adaptoval nejprve historickou novelu Čest a sláva, Podskalského úspěšná filmová komedie Bílá paní (1965) podnítila o něco později také vznik vlastní rozhlasové verze pod názvem Jak to bylo s bílou paní. Jenže potom přišel srpen 1968 a s ním sovětské tanky. Michal v září téhož roku emigroval do Švýcarska a v okupovaném Československu se jeho jméno ocitlo na černé listině. Filmy byly uloženy do pomyslného trezoru a rozhlasové nahrávky nemilosrdně zničeny.
K Bubákům pro všední den se rozhlas mohl vrátit – logicky – až ve svobodných časech. Už zkraje devadesátých let vznikla v režii Miloše Novotného série několika zdramatizovaných povídek (Kokeš, Silná osobnost a Mrtvá kočka), později se přidali další tvůrci. Půvabná strašidla z kdysi oblíbené knížky ožila s novou a nečekanou sdělností, přestože se tehdy lecjaký škarohlíd domníval, že půjde, také díky době, v níž se jednotlivé epizody odehrávají, o neaktuální literární veteš.
Zdá se, že tady náš příběh končí. Ne tak docela. Teprve nedávno, v prosinci roku 2022, u příležitosti nedožitých devadesátin Karla Michala, se ve vltavském programu objevily dvě povídky (Silná osobnost a Balada o Vikýřníkovi) z původního cyklu Bubáci pro všední den natočené již v roce 1962, tedy v době neutuchajícího čtenářského zájmu o tento bestseller. Že by přece jen zázrak? Ano i ne.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova
Vážení a milí uživatelé,
chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.
Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.
Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova
Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!
Přemysl Hnilička
Jedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.
Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Vinohradská 12 – Tři příběhy odvahy a odhodlání (2024)
Janetta Němcová. Editace Kateřina Pospíšilová. Rešerše Tereza Zajíčková. Sound design Damiana Smetanová. Hudba Martin Hůla, Jaroslav Pokorný.
Hovoří hasič Tomáš Čáp, medička Anna Krejčová a paralympionička Šárka Pultar Musilová.
Natočeno 2024. Premiéra 23. 12. 2024 (ČRo Plus, 10:10 h.; 23 min.).
Lit.: Němcová, Janetta: Nesmlouvavý hasič, obětavá medička a vytrvalá paralympionička. Tři příběhy odvahy a odhodlání. In web ČRo Plus, 23. prosinec 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Pomoc druhým jako každodenní chléb. Hasič, medička a parasportovkyně. Tři příběhy roku 2024. Tři různí lidé, kteří mají jedno společné – obětují svůj čas ve prospěch cizích lidí. Medička oceněná za vybudování ošetřovny pro válkou zasažené uprchlíky na pražském hlavním nádraží. Hasič, který zachraňoval při povodních. A handicapovaná sportovkyně pomáhající lidem s podobným osudem najít v životě nový smysl. (…)
5:59 – Pražské metro i čapí pěstouni. Kde v roce 2024 hledat radost (2024)
Připravila Barbora Sochorová. Editor Dominika Kubištová. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla.
Hovoří Josef Hásek, regionální ředitel společnosti Primirest, Romana Chadimová a Zuzana Hurtová (fond Spolu můžeme) a hlavní architektka metra Anna Švarc.
Natočeno 2024. Webová premiéra 23. 12. 2024 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 36 min.).
Lit.: Sochorová, Barbora: Od umění v pražském metru po čapí pěstouny. Kde v roce 2024 hledat optimismus. In web Seznam Zprávy, 23. 12. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: První bezodpadová školní jídelna v Česku, nadační fond, který se snaží utvářet komunitu na malém městě, znovunalezené umění v pražském metru a život čapích pěstounů v Bartošovicích. To jsou pozitivní příběhy, které v letošním předvánočním díle podcastu 5:59 ukazují, že optimismus a dobro lze najít i v krušných časech. (…)
Pokračující válka na Ukrajině, eskalující konflikt na Blízkém východě, záplavy, které zpustošily severní Moravu. Rok 2024 přinesl řadu náročných a tragických událostí, kterým se věnoval i podcast 5:59. V předvánoční epizodě ale zazní čtyři mnohem pozitivnější příběhy z různých koutů Česka.
Hovory Plus – Ivo Dvořák (2024)
„Každý, kdo si koupí láhev s korkovým uzávěrem, riskuje. Dvě až čtyři procenta všech vín mohou mít vadu po korku. Víno potom páchne jako zatuchlý sklep, tlející dřevo, nebo jako chlor“ – říká předseda Asociace someliérů, soudní znalec Ivo Dvořák. V Hovorech bude mluvit i o tom, že za posledních padesát let stoupla průměrná teplota ve vinorodých oblastech jižní Moravy o dva stupně Celsia. Vinaři proto už začali měnit skladbu odrůd, které na svazích pěstují. A ptát se budeme i na to, jak chutná víno z roku 1896? Moderuje Naděžda Hávová.
Natočeno 2024. Premiéra 23. 12. 2024 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Noční Mikrofórum – Ivan Svatoš (2024)
Host: Ivan Svatoš, malíř a grafik. Kde jsou v Praze ukrytá jeho oblíbená zákoutí? Jak si vysloužil přezdívku malíř ticha? A proč ručně přepsal celý Máchův Máj? Moderuje Jan Eliáš Svatoš.
Natočeno 2024. Premiéra 23. 12. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Jesličky a slavíček (1990)
Pásmo z vánoční poezie a hudby českého baroka připravil Rudolf Matys. Účinkují Růžena Merunková, Ladislav Mrkvička a Miroslav Středa. Hudební spolupráce Jiří Váchal. Režie Markéta Jahodová.
Natočeno v roce 1990. Premiéra 25. 12. 2024 (Vltava, 20:00 h.; 57 min). Repríza 23. 12. 2024 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Souzvuk.
ArtCafé – Letošní ošatka nových vánočních písní (2024)
Vánoční čas si žádá svůj vlastní hudební doprovod. Každý rok pro tuto příležitost vychází množství nové hudby. Výběr z letošní sklizně domácí (BraAgas, Dorota Nvotová) i zahraniční tvorby (Ben Folds, Laibach, Orville Peck, Bat For Lashes a další), pro vás vybral Pavel Zelinka.
Natočeno 2024. Premiéra 23. 12. 2024 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Dvacet minut Radiožurnálu – Klára Šimáčková Laurenčíková (2024)
Hostem je Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Vláda chce posílit prevenci násilí páchaného na dětech. Jak se může násilí, které dětské oběti zažijí, projevit v jejich dospělém životě? Jaké prostředky chce vláda pro zlepšení ochrany dětí a mladistvých nasadit? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2024. Premiéra 23. 12. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Káva o čtvrté – Fantazie na celuloidovém pásu (2024)
Vaše každodenní inspirace: Fantazie na celuloidovém pásu. Host: Lenka Priknerová, Muzeum Karla Zemana. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2024. Premiéra 23. 12. 2024 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Bruselské chlebíčky – Erasmus (2024)
Už víc než čtvrt století mají Češi a Češky možnost vyjíždět za vzděláváním do zahraničí díky programu Evropské unie Erasmus. Na příští rok získalo Česko na výjezdy přes sto milionů eur. Je to dostatečná částka? A vyjde na všechny, kteří mají o studium v zahraničí zájem? Připravila Zdeňka Trachtová.
Hovoří Michal Uhl, ředitel Domu zahraniční spolupráce.
Natočeno 2024. Premiéra 23. 12. 2024 (ČRo Plus, 14:33 h.).
Lit.: Trachtová, Zdeňka – and: Uhl: EU dává víc peněz do zemědělství než do vzdělávání. Rozpočet Erasmu by se měl zpětinásobit. In web ČRo 1 Radiožurnál, 23. prosinec 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Už víc než čtvrt století mají Češi a Češky možnost vyjíždět za vzděláváním do zahraničí díky programu Evropské unie Erasmus+. Na příští rok získalo Česko na výjezdy přes 100 milionů eur. Hlavní otázka ale podle ředitele Domu zahraniční spolupráce Michala Uhla je, jak bude vypadat víceletý rozpočet Evropské unie na Erasmus+ po roce 2027. „Potřebujeme trojnásobný, optimistický scénář by byl pětinásobný rozpočet,“ říká v nové epizodě podcastu Bruselské chlebíčky.
Program Erasmus+ je v současnosti otevřený nejen vysokoškolákům, ale i žákům středních a základních škol, učitelům, pracovníkům s mládeží nebo i sportovním trenérům. V Česku je za jeho organizaci zodpovědný právě Dům zahraniční spolupráce. (…)
Host Lucie Výborné – Jiří Pačinek (2024)
Hostem je sklář Jiří Pačinek. Někdo shání dárky, jiný je vyrábí. Sklářský mistr Jiří Pačinek přímo během rozhovoru vytvořil ze skla nádherného anděla. Čím ho napoprvé uchvátila sklárna s pecí a píšťalami? Jakou roli v jeho práci hrají chyby? A nevadilo mu, když ve filmu všechny jeho výtvory rozbily herci na střepy? Moderuje Lucie Výborná.
Natočeno 2024. Premiéra 23. 12. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.; 28 min.).
Lit.: Výborná, Lucie – jkh: Sklovina je mrcha nezkrotná. Když uděláte chybu, ukáže vám ovšem nový směr, popisuje sklář Pačinek. In web ČRo 1 Radiožurnál, 23. prosinec 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když se jeho nejznámější dílo ve filmu tříštilo na kusy, prožíval paradoxně štěstí, že si skleněné sochy zahrály hlavní roli. Sklářského mistra Pečinka nemrzí ani nepodarky. „Vypadá to jako chyba častokrát, ale ta chyba po čase ukáže nový směr. Takže jsem strašně moc věcí zkazil, abych se něco naučil,“ líčí Jiří Pačinek ve své sklářské dílně, kam za ním na návštěvu přijela Lucie Výborná. Čím jej řemeslo chytlo? A dává výrobku duši sklář, nebo až jeho vlastník? (…)
