Andělské schody 1/10 (2010)
Adolf Branald. Vyprávění o nelehké cestě, která vede od nápadu ke vzniku a vydání knihy. Pro rozhlas vybral a připravil Ivan Němec. Režie Petr Dufek.
Účinkuje Petr Pelzer.
Nastudoval ČRo Brno v roce 2010. Premiéra prvního dílu 20. 10. 2010 (26 min.).
Lit.: anonym: Andělské schody. In web ČRo, říjen 2010 (anotace – článek částečně převzatý z www.spisovatele.cz). – Cit.: Adolf Branald, autor více než tří desítek prozaických knih, zužitkoval ve své knize Andělské schody nejen své dlouholeté zkušenosti zapáleného a pilného spisovatele, ale i zážitky z několikaleté práce v redakci nakladatelství Československý spisovatel.
V úsměvné knížce, jejíž stavba má charakter samostatných esejů, nechává své čtenáře a posluchače nahlédnout do onoho tajuplného a těžko popsatelného uměleckého procesu, který vede od nápadu ke vzniku literárního díla. Mnohé své vtipné postřehy a rady, s nimiž se obrací na nezkušené literární talenty, sděluje Adolf Branald s humorným nadhledem, odhalujíc při tom některá profesionální tajemství a záhady rodící se v magické atmosféře pracoven literárních tvůrců.
Byť jsou některé pasáže Andělských schodů laděny do žertovného tónu, přinášejí na straně druhé zcela vážně míněné, pravdivé svědectví o obtížné, klikaté a dlouze trvající pouti, kterou musí spisovatel projít, než uvidí svou knihu za výklady knihkupectví.
Branaldovo svérázné vypravování, jež je dokladem jeho důvěrné znalosti zobrazované problematiky, dostává osobitou příchuť zvláště v kapitolách, kdy své výklady prokládá přiléhavými výroky velikánů světové literatury, o jejichž životě a práci přinášejí Andělské schody rovněž mnohá poutavá svědectví.
Adolf Karel Branald (4. října 1910 – 28. září 2008) byl prozaik, dramatik, autor literatury pro děti.
Adolf Branald se narodil v Praze jako syn Richarda Branalda, herce, režiséra a dramatika a herečky Marie Branaldové. Dětství prožíval v Praze, Plzni a na cestách s rodiči, kteří vystupovali s činoherními, operetními a operními společnostmi.
Adolf Branald maturoval na obchodní akademii v roce 1929. Po skončení vojenské služby prošel různými zaměstnáními. Pracoval jako praktikant v bance, obchodní zástupce, klavírista při němých filmech, vedoucí autodílny, prodavač v knihkupectví i reklamní pracovník.
V roce 1936 nastoupil Branald u státních drah, kde mimo jiné pracoval jako telegrafista nebo výpravčí. V letech 1939 – 45 pracoval v Praze na Masarykově nádraží, kde se aktivně zúčastnil protiokupační ilegální činnosti.
Po válce pracoval Branald jako tiskový referent na ministerstvu dopravy, poté v letech 1952 – 59 byl redaktorem nakladatelství Československý spisovatel. Od roku 1960 se věnoval jen své spisovatelské práci. V roce 1970 mu bylo zakázáno publikovat.
Branaldovy literární začátky jsou spojeny s prací jeho otce. Již před válkou s ním psal divadelní hry pro ochotníky. Sám pak publikoval v novinách a časopisech.
Bohaté životní zkušenosti, které Adolf Branald získával již od dětství, ovlivňují z velké části jeho tvorbu a určují linii tradiční realistické tvorby. Branaldův zájem se soustřeďuje hlavně na osudy obyčejných lidí, v tom se blíží Karlu Čapkovi.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku