Komentátor, který si zřejmě nepřipouští existenci jiných dějů ve vesmíru i v životě než těch předem někým zinscenovaných, decentně, leč zřetelně ironizoval provokativní nadsázku dokumentaristy Víta Klusáka, jenž juniora na shromáždění jeho otce doprovázel. A zdůvodňoval celé to bizarní setkání tak trochu surrealisticky a trochu provokativně tím, že „vesmír je asi občas chytřejší, než my všichni dohromady“. Což ovšem, jakkoli byl asi výrok míněn napůl ironicky, je konstatování, které meritorně nelze zpochybnit.
A kdo někdy zavadil o zázrak improvizovaných, nečekaných, předem nepřipravených chvilek na jevišti i v životě, kdy se, jak praví klasik, „ucho diví, co huba povídá“, dobře ví, o čem Klusák hovořil.
Tím chci říci, že rovněž nepochybuji o úloze náhody v životě, alespoň pro mysl náhodám otevřenou. Zvláště v situaci, kdy neexistuje jiná legální cesta, jak vlastnímu otci, obestavěnému neprostupnou hradbou prostředníků, povědět od plic, co si o něm myslím, než že ho oslovím před svědky, veřejně. A náhoda, jak opět a opět vidíme, přeje připraveným, což je, jak známo, v divadle, v jazzu anebo v životě jedna z nejpřesnějších definic improvizace.
DNA KGB
Ale to není to, co mě na komentáři vytočilo. Bylo to až následné komentátorovo tvrzení, že celá ta dávno „pozapomenutá“ (?) juniorova „krymská historka“ (??), s níž se „pustil do otce“, prý už nikoho nezajímá: „Pevné jádro Babišova elektorátu kauza nezajímá vůbec a v podstatě nad ní mávla rukou i vysloveně protibabišovská část veřejnosti“. (??) Tato část veřejnosti je prý „rozpačitá z pátrání v případných temnějších zákrutách širší Babišovy rodiny“ (???), včetně pátrání po zdravotním stavu juniora, „zatahovaného do předvolebního boje“. (????)
Gratuluji, Ondřeji! Andrej senior by to neformuloval lépe. Kdyby to vyšlo v agrofertích Lidovkách či v Pleslově bulvárním agitpropu MfD, nedivil bych se. A opravdu bych nad tím „mávl rukou“. Ale netušil jsem, že postupující agrofertizace veřejnoprávního prostoru už došla tak daleko, že postihuje i mysli jindy soudné, kritické a nezávislé.
Nemusím snad dokládat, že svým psaním také patřím do „protibabišovské části veřejnosti“ (té, které vadí lži, krádeže dotací i bezprecedentní usurpace většiny médií v zemi, stejně jako to vadí celé Evropě, jak si nedávno v parlamentu odhlasovala).
Ale odkud komentátor ví, že jsem nad těmito věcmi mávnul rukou? Že tedy mávám rukou nad typicky kágébáckou metodou moderního umlčování nepohodlných svědků už ne mučením, otravami nebo popravami, ale „léčebnými“ únosy a účelovými psychiatrickými posudky? Lidově řečeno, nad prohlášením oponentů za blázny?
Od komentátora veřejnoprávního rozhlasu bych očekával, že umí přečíst tento dobře známý a vyzkoušený rukopis, tuhle neklamnou kágébáckou DNA. A když to nedokáže, pak ho aspoň prosím, aby za mne příště nemluvil. Vlastně – nemával…
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku