Jak četl Kafka Bibli? (2024)

Přidal: Premek |

Červenec 16, 2024

Petr Vizina. Komentář pro Vatikánský rozhlas.

Natočeno 2024. Premiéra 13. 7. 2024 (Rádio Vatikán, 11 min.).

Lit.: Vizina, Petr: PODCAST: Petr Vizina – Jak četl Kafka Bibli? In web Vatican News, 13. 7. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Češi letos slaví století od smrti spisovatele Franze Kafky. Trochu se zdráháme Kafku, pražského Němce ze židovské rodiny, si tak docela přivlastnit na stejný způsob jako jiné velké spisovatele 20. století, třeba Jaroslava Haška nebo Bohumila Hrabala. Franz Kafka není náš ve stejném slova smyslu; navykli jsme si za Čecha považovat toho nebo tu, jejíž mateřštinou je čeština, což je trochu zastaralý, ale stále platný koncept. V anketě Největší Čech, pořádané před devatenácti lety, se spisovatel Kafka umístil pětapadesátý. Sigmund Freud, velká postava světové psychiatrie a rodák z německy mluvící židovské rodiny v městečku Příbor na Moravě, je mezi největšími Čechy zasutý až na osmadevadesátém místě. Často slýcháme, že ten německy mluvící Žid původem z Prahy byl prorok. A skutečně, v době velkých ideologií, jako byl národní socialismus v Německu, nebo komunismus sovětského typu, se Kafka, předvídající vládu neprůhledné byrokracie nad osudem jednotlivce, jeví vizionářsky. Střední Evropa, kde se mísí národnosti, jazyky a náboženské přesvědčení, je podle jiného spisovatele, Milana Kundery, unikátním prostorem, který je definovaný spíš bohatou a vrstevnatou kulturou než zeměpisnou polohou. Kundera věnoval Kafkovi pronikavou esej, v níž svého Kafku brání proti všem, kdo chtějí mít z Kafky, cituji, „patrona neurotiků, zachmuřenců, neduživců a anorektiků, patrona sofistikovaných pozérů a hysteriků“. Rozumím-li správně, Kundera tak skládá Kafkovi rafinovanou poctu, když píše, že na rozdíl od svých epigonů nebyl Kafka ničím z toho. A ještě větší poklonu složil Kundera Franzi Kafkovi, když v jednom ze svých románů píše o prezidentovi československé normalizace Gustavu Husákovi, že nejspíš Kafku neznal, zato Kafka tohoto „prezidenta zapomnění“, jak se Husákovi říkalo, znal dobře. Ačkoli spisovatel Kafka zemřel o téměř půl století dříve, než se prezident Husák usídlil na pražských Hradčanech.

Když je v jednání úřadů něco nesrozumitelné a absurdní, říkáme tomu dodnes „kafkárna“ a připadáme si jako Zeměměřič K, který se snaží pochopit, jak to chodí nahoře na zámku. Jakmile si připadáme nesví a nepochopení, může nás utěšit příběh Řehoře Samsy, který se jednoho rána probudil z nepokojných snů proměněný v jakýsi nestvůrný hmyz. Což je začátek Kafkovy povídky Proměna a údajně jedna z nejslavnějších úvodních vět světové literatury. A co teprve humor, který je v Kafkovi skrytý, ale o to působivější! Úředníci nad občany neustále bdí, takže je přijímají o čtvrté ranní v erární posteli a prosí Zeměměřiče K, aby nepřestal vyprávět, protože jedině tehdy se nejlépe usíná. Představuji si, jak se Kafka řehtal, když ze svých románů, které zůstaly nedokončené, předčítal svým přátelům.

Daleko dřív, než ankety lidové oblíbenosti pochopili Kafkovu přitažlivost trhovci. Turisté, okouzleni kafkovským mýtem, si z Prahy odvážejí hrnky nebo trička s nenapodobitelnou podobiznou spisovatele s výraznýma ušima. Nejspíš neexistuje spisovatelka nebo spisovatel tolik proslulí vlastní podobiznou jako Franz Kafka. (…)