Dary noci 1/5 (2004)

Když se počátkem 90. let vrátil Erazim Kohák z Ameriky do Čech, znal jeho jméno jen omezený počet lidí, převážně z řad disidentů a chartistů. Za oceánem přitom již tou dobou měl díky své pedagogické i publikační činnosti značné renomé. Jako patnáctiletý emigroval s rodiči brzy po únoru 1948 (otec byl žurnalistou, spolupracovníkem Ferdinanda Peroutky), středoškolské a vysokoškolské vzdělání získal již ve Státech. V padesátých letech dosáhl na prestižní Yaleově univerzitě hodnosti magistra a poté i doktora v oboru filozofie a religionistiky. Brzy nato nastoupil dráhu vysokoškolského pedagoga, jistý čas působil také jako zástupní farář evangelického sboru.

Stal se členem mnoha renomovaných filozofických společností, účastnil se řady mezinárodních odborných konferencí. Kromě toho po celou dobu knižně i časopisecky publikoval, příležitostně spolupracoval s rozhlasovou stanicí Svobodná Evropa. Od počátku 90. let přednášel střídavě na univerzitě v Bostonu a na FFUK v Praze, v roce 1995 se vrátil do vlasti natrvalo.

V bohaté bibliografii Erazima Koháka zaujímá mimořádné místo jeho kniha The Embers and the Stars, která vznikla za zvláštních okolností. Autor o tom v doslovu k českému vydání (pod názvem Dary noci) píše: „Tato kniha vznikala v roce 1977 na lesní samotě v obci Sharon ve spolkovém státu New Hampshire, kde jsem pryskyřicí slepoval střípky svého roztříštěného života. Protože jsem člověk od pera, začal jsem si psát poznámky. Po večerech jsem vysedával před domkem a pozoroval, jak z řeřavých uhlíků v ohništi stoupají jiskry ke hvězdám. Vstával jsem časně, abych zatopil a nanosil vodu. Pak jsem psával, třeba na třicet listů o tom, jak taje sníh, a také o tom, jak se člověk vypořádává s porážkami života. Vznikla z toho kniha, která se poněkud nečekaně stala v angličtině mou nejčtenější. Prodává se dodnes, i po čtvrt století.“ Po pět večerů budeme touto přemýšlivou knihou listovat ve Stránkách na dobrou noc s Alfredem Strejčkem.