Budování napětí v Letu do nebezpečí

Přidal: Premek |

Leden 2, 2023

Magdaléna Jedličková

Autorka je studentkou 2. ročníku oboru Filmová studia – Televizní a rozhlasová studia. Text vznikl jako závěrečná práce Rozhlasového semináře (zimní semestr 2022), který na Katedře divadelních a filmových studií Univerzity Palackého v Olomouci vedl Dr. Tomáš Bojda.

Let do nebezpečí je rozhlasová adaptace stejnojmenného románu Arthura Haileyho a Johna Castla (pseudonym pro dva autory Ronalda Payna a Johna Garroda). Režíroval ji Jiří Horčička a dramatizaci i dramaturgii dělala Jaroslava Strejčková. Hlavními účinkujícími byli Eduard Cupák, Jiří Adamíra, Gabriela Vránová, Luděk Munzar. Inscenace vznikla v roce 1980 a premiéru měla o rok později.[1] Byla jednou z prověřených adaptací nezávadných děl, které vznikaly za normalizace a režim je považoval za neškodné.[2] Samotný příběh původně Arthur Hailey napsal jako scénář pro televizní film a ten poté John Castle převedl do knižní podoby[3]. I proto román působí trochu jako film kvůli častému přeskakování mezi postavami a lokacemi.

V této audionaratologické analýze se věnuji žánrovým postupům, pomocí kterých je v rozhlasové inscenaci budováno napětí. K tomu využívám především metodologii mediálního a televizního teoretika Nicka Laceyho, jak ji stanovil v knize Narrativ and Genre. V ní vyjmenovává pět základních atributů pro určení žánru: (1) typ postav, (2) prostředí, (3) ikonografii, (4) narativ a (5) styl textu.[4] Tato metoda má samozřejmě svoje limity – ne všechny aspekty jsou stejně důležité a nemusí být v textu vůbec obsaženy. V této analýze nebudu rozebírat atribut ikonografie, protože se domnívám, že pro budování napětí není příliš významný.

Žánrové zasazení a definice napětí

Dílo se dá považovat za jasný případ thrilleru. Ten Joyce G. Saricks popisuje jako „…napínavý příběh, jehož děj je zasazen do rámce určité profese a který hrdiny nebo hrdinky staví do nebezpečných situací, z nichž se musí dostat.“[5] Saricks ale zároveň definuje samostatný žánr „suspense“, ve kterém je napětí hlavní složkou příběhu, což Letu do nebezpečí odpovídá lépe. Cambridgeský slovník napětí definuje jako „pocit vzrušení nebo nervozity, který máte, když čekáte, až se něco stane, a nejste si jisti, co to bude.“[6] Dolf Zillman píše v kapitole The Logic of Suspense and Mystery z knihy Responding To the Screen: Reception and Reaction Processes, že pro vyvolání napětí v dramatu, se musí příběh (1) zabývat negativními důsledky, (2) negativní důsledky musí ovlivňovat oblíbené postavy, abychom o ně mohli mít strach a (3) důsledky musí být uvěřitelné.[7] Saricks cituje Andrewa Klavana, který píše, že „Napětí není o věcech, které se dějí, ale o věcech, které by se mohly stát, které hrozí, že se stanou.“ V následujících částech se budu zabývat tím, jak se s ním pracuje v Letu do nebezpečí.

Postavy

Hrdinové suspense příběhů jsou většinou obyčejní lidé, se kterými se můžeme snadno identifikovat. Často nepohlížíme na události pouze z pohledu jedné osoby, ale známe pohled více postav včetně těch záporných, abychom věděli, do jakého nebezpečí hrdina vchází a mohli se o něj bát.[8]

Postavy v Letu do nebezpečí jsou přesně ti obyčejní lidé, kteří se do nebezpečí dostali, protože byli v nesprávný čas na nesprávném místě. Příběh nevyužívá přímo záporné postavy, protagonisté nezápasí s jinými lidmi, ale bojují o přežití.

Inscenace nám hned na začátku nepředstavuje hlavní postavy, ale místo toho ukazuje ostatní pasažéry letadla – manžele bavící se o jídle, zpívající fotbalové fanoušky. Pro posluchače není těžké si představit, že jsou jedním z nich a mohli by se tak ocitnout v podobné situaci, což na napětí přidává. Ostatní postavy se odvíjí přímo od prostředí, kde se nacházejí (piloti, letuška, pracovníci letiště ve Vancouveru).

Za protagonisty můžeme považovat George Spencera, bývalého válečného pilota, letušku Janet, doktora Bairda a kapitána Treleavana. Celý příběh se odehrává během několika hodin, takže není čas postavy vykreslit do nejmenších detailů a vysvětlit jejich minulost, ale přesto působí jako skuteční lidé, protože inscenace ukazuje nejen jejich statečnost, ale i obavy a strach. Posluchač se s nimi může ztotožnit, záleží mu na nich a bojí se o ně.

V inscenaci se vyskytují i postavy, které snahu protagonistů komplikují a napětí tak zvyšují. V letadle jsou to panikařící cestující, kteří v jednu chvíli s křikem vtrhnou do pilotní kabiny. Na zemi situaci komplikují novináři pídící se po nových informacích.

V rozhlasové inscenaci jsou postavy znázorněny pomocí hereckých výkonů a dialogů. Ty byly v inscenaci zkráceny a zlidštěny (postavy nemluví tak spisovně jako v knize), aby nezdržovaly tempo a zněly více přirozeně.[9] Herci udržují napětí příslušným gradováním svého projevu – v napínavých okamžicích rychle mluví a křičí.

Prostředí

Suspense příběhy se nejčastěji odehrávají v současnosti, ve známém prostředí, aby se zápletka nezdržovala popisem a vysvětlováním.[10] Už samo prostředí může vyvolávat napětí, což je případ Letu do nebezpečí. Téměř celá inscenace se odehrává na palubě letadla, které má mnoho lidí automaticky spojeno s nebezpečím havárie. Hrozí, že se při závadě zřítí k zemi a všichni zemřou, ale zároveň napětí vytváří uzavřený prostor s mnoha lidmi, kde se panika rychle šíří. Kromě toho náladu také ovlivňuje počasí, které zabraňuje letadlu přistát dříve a komplikuje podmínky při přistání.

Inscenace přeskakuje mezi prostředím letadla a letištěm ve Vancouvru, čímž nám poskytuje více informací, ale zároveň jí to umožňuje informace zatajovat. Tím vzniká nevědomost o osudu postav a posluchači jsou napjatí, co se s nimi stalo. Nejlepším příkladem je chvíle, kdy začne letadlo rychle klesat a řítí se na hory, zatímco do palubní kabiny vtrhnou panikařící cestující. Bez toho, abychom se dozvěděli, jak to celé dopadne, opět přeskočíme na letiště a můžeme spekulovat, jestli cestující přežili nebo ne.

Narativ

Let do nebezpečí následuje typickou formuli suspense žánru, kterou Saricks popisuje – „Noční můra zasáhne do běžného života hrdiny nebo hrdinky. On nebo ona vymýšlí, jak tuto hrozbu překonat. Závěr přináší konfrontaci mezi dobrem a zlem a hlavní hrdina vždy přežije, i když mohou v průběhu umírat i postavy, na kterých nám záleží.“[11]

V inscenaci je touto noční můrou otrava části pasažérů a obou pilotů zkaženým jídlem. Spencer, Baird a Janet s pomocí Treleavana na letišti musí přijít na to, jak dostat letadlo bezpečně a včas na zem. Za zlo by se zde dal považovat stres a komplikace, kterým postavy čelí. Není jasné, jestli někdo z pasažérů zemře, ale všichni protagonisté přežijí.

Suspense příběhy většinou vrcholí takzvanou honičkou, konfrontací hrdiny a záporáka[12]. Nic takového v Letu do nebezpečí nenajdeme, ale dala by se za ni považovat závěrečná sekvence samotného přistání, ke kterému celý narativ spěje.

I přes to, že většina posluchačů je s touto jednoduchou formulí obeznámena, stále je udržují v napětí dva faktory – zvraty a tempo příběhu.

Příběh se odehrává v krátkém časovém rozmezí, v případě Letu do nebezpečí pouze během několika hodin, a posluchač se o nebezpečí dozví brzy. Inscenace je rozdělena na části, kterými jsme na ubíhající čas upozorňováni. Nediegetický hlas nám oznamuje, kolik je přesně hodin. Situace neustále graduje, což je prezentováno zejména zhoršujícím se stavem pacientů, kteří zemřou, pokud Spencer nepřistane včas.

Inscenace je rozdělena na pět částí, což umožňuje využití cliffhangerů – „situace nebo část hry či filmu, která je velmi vzrušující nebo děsivá, protože dlouho nevíte, co bude následovat.“[13] Na konci první části se dozvídáme, že mezi otrávenými jsou oba piloti a nevíme, jak bude moct letadlo přistát. Druhá část končí Spencerovým rozhodnutím ujmout se řízení. Na konci třetí letadlo řítí na hory, do kabiny vtrhnou cestující a letiště s nimi ztratí spojení. Čtvrtá část nekončí problémy letadla, ale zhoršujícím se stavem pacientů.

Zvraty tvoří hlavně komplikace při řízení letadla – nečekané ztrácení výšky, na které zapomene Trealevan upozornit, zaseklá páka, panika cestujících, déšť apod. Nakonec také Spencerovo rozhodnutí přistát bez nacvičování.

Styl

Pro Let do nebezpečí jsou naprosto zásadní stereofonní zpracování a rychlý střih. Styl inscenace v mnohém odpovídá tomu, že kniha vycházela z televizního scénáře – často přeskakuje mezi postavami a místy.

Stereofonní natáčení umožňuje komponovat zvukově náročné scény s velkým množstvím postav. Pomáhá posluchači udržovat přehled tím, že mu dá pocit reálného prostředí a prostoru, ale zároveň nechává příležitosti jeho fantazii. Přesně vymezuje prostředí, ve kterém se postavy pohybují.[14] Posluchači se tedy neztrácí, i když se neustále přesouváme mezi postavami i prostory. Například přechody mezi letadlem a letištěm jsou většinou konstruovány přes vysílačku – nejdřív slyšíme Traelevanův hlas v letadle zvukově upravený, potom na letišti normálně.

Střih udržuje rychlé tempo inscenace a posluchačovu pozornost. Poskytuje nám perspektivu různých postav a tím více informací. Zároveň ale může informace zatajovat, jak už jsem zmínila v části o prostředí. Jak množství informací, tak jejich zatajování pomáhá utvářet napětí.

Inscenace využívá i hudbu, která se nevyskytuje často a slouží spíše jako předěl mezi jednotlivými částmi. Rychlá a hravá melodie ale napomáhá napínavé atmosféře. Té slouží také zvukový podkres – křičící lidé, sirény a další zvuky, které si asociujeme s panikou.

Shrnutí poznatků

Mým cílem bylo analyzovat budování napětí v rozhlasové inscenaci Let do nebezpečí. Inscenace zvládá pomocí mnoha prostředků udržovat posluchače v nejistotě a obavách o postavy a tím ho nutí k dalšímu poslechu. Ačkoliv se předloha nedá považovat za myšlenkově hodnotnou a výjimečnou, je velice napínavá a adaptace tento faktor zprostředkovává velmi účinně pomocí dramatizačních úprav, zvukového zpracování a hereckým výkonům. Díky tomu funguje nadčasově a inscenaci si můžou užít posluchači i v současné době.

Seznam literatury

Arthur Hailey, John Castle: Let do nebezpečí | Dvojka. In: Český rozhlas Dvojka [online]. 1997 [cit. 17.12.2022]. Dostupné z: https://dvojka.rozhlas.cz/arthur-hailey-john-castle-let-do-nebezpeci-8112805

BENÁKOVÁ, Tereza. Rozhlasová dramaturgyně Jaroslava Strejčková [online]. Olomouc, 2022 [cit. 2022-12-17]. Dostupné z: https://theses.cz/id/3d3jqa/. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Tomáš Bojda, Ph.D.

KŘÍŽ, Milan. Let do nebezpečí | Svět mluveného slova. In: Svět mluveného slova | Web o mluveném slovu pro amatéry i profesionály [online]. 2021 [cit. 17.12.2022]. Dostupné z: https://svetmluvenehoslova.cz/let-do-nebezpeci/.

LACEY, Nick. Narrative and Genre: Key Concepts in Media Studies. London: Macmillan Press Ltd, 2000, str. 10.

SARICKS, Joyce G. The Readers Advisory Guide to Genre. Revised edition. American Library Association, 2009. ISBN 0838908039.

SUSPENSE | English meaning – Cambridge Dictionary. In: Cambridge Dictionary | English Dictionary, Translations & Thesaurus [online]. [cit. 16.12.2022]. Dostupné z: https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/suspense.

ZILLMAN, Dolf a , ed. The Logic of Suspense and Mystery. In: BRYANT, Jennings a Dolf ZILLMAN. Responding To the Screen: Reception and Reaction Processes. Routledge, 1991, s. 82 – 83. ISBN 9780805810448.

Definition of cliffhanger. In: Collins Dictionary [online]. [cit. 17.12.2022] Dostupné z: https://www.collinsdictionary.com/dictionary/english/cliffhanger?__cf_chl_tk=NJc5Nj0JSAAuVZmai2V3NiVkKCiQU_jItAiYMrDqkh8-1671293297-0-gaNycGzNCGU.

Poznámky

[1] Arthur Hailey, John Castle: Let do nebezpečí | Dvojka. In: Český rozhlas Dvojka [online]. 1997 [cit. 17.12.2022]. Dostupné z: https://dvojka.rozhlas.cz/arthur-hailey-john-castle-let-do-nebezpeci-8112805

[2] BENÁKOVÁ, Tereza. Rozhlasová dramaturgyně Jaroslava Strejčková [online]. Olomouc, 2022 [cit. 2022-12-17]. Dostupné z: https://theses.cz/id/3d3jqa/. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Tomáš Bojda, Ph.D.

[3] KŘÍŽ, Milan. Let do nebezpečí | Svět mluveného slova. In: Svět mluveného slova | Web o mluveném slovu pro amatéry i profesionály [online]. 2021 [cit. 17.12.2022]. Dostupné z: https://svetmluvenehoslova.cz/let-do-nebezpeci/.

[4] LACEY, Nick. Narrative and Genre: Key Concepts in Media Studies. London: Macmillan Press Ltd, 2000, str. 10.

[5] SARICKS, Joyce G. The Readers Advisory Guide to Genre. Revised edition. American Library Association, 2009. ISBN 0838908039.

[6] SUSPENSE | English meaning – Cambridge Dictionary. In: Cambridge Dictionary | English Dictionary, Translations & Thesaurus [online]. [cit. 16.12.2022]. Dostupné z: https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/suspense.

[7] ZILLMAN, Dolf a , ed. The Logic of Suspense and Mystery. In: BRYANT, Jennings a Dolf ZILLMAN. Responding To the Screen: Reception and Reaction Processes. Routledge, 1991, s. 82 – 83. ISBN 9780805810448.

[8] SARICKS, Joyce G. The Readers Advisory Guide to Genre. Revised edition. American Library Association, 2009. ISBN 0838908039.

[9] BENÁKOVÁ, Tereza. Rozhlasová dramaturgyně Jaroslava Strejčková [online]. Olomouc, 2022 [cit. 2022-12-17]. Dostupné z: https://theses.cz/id/3d3jqa/. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Tomáš Bojda, Ph.D.

[10] SARICKS, Joyce G. The Readers Advisory Guide to Genre. Revised edition. American Library Association, 2009. ISBN 0838908039.

[11] tamtéž

[12] SARICKS, Joyce G. The Readers Advisory Guide to Genre. Revised edition. American Library Association, 2009. ISBN 0838908039.

[13] Definition of cliffhanger. In: Collins Dictionary [online]. [cit. 17.12.2022] Dostupné z: https://www.collinsdictionary.com/dictionary/english/cliffhanger?__cf_chl_tk=NJc5Nj0JSAAuVZmai2V3NiVkKCiQU_jItAiYMrDqkh8-1671293297-0-gaNycGzNCGU.

[14] BENÁKOVÁ, Tereza. Rozhlasová dramaturgyně Jaroslava Strejčková [online]. Olomouc, 2022 [cit. 2022-12-17]. Dostupné z: https://theses.cz/id/3d3jqa/. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Tomáš Bojda, Ph.D.