Smějící se bestie (2006)

Přidal: Přemek |

Listopad 15, 2006

Česká humoristická literatura za nacistické okupace. S využitím studie Blanky Hemelíkové připravila Lucie Barborková. Režie Vladimír Gromov. Premiéra 29. 10. 2006 (Vltava, 20:20 – 21:20 h.; 60min.).

Lit.: Alena Zemančíková: Smějící se bestie si pískají

V tísnivém ovzduší okupace vznikala humoristická literatura okupantům navzdory a i ona tak byla projevem rezistence našeho národa. Autoři se odpoutali od doby a v literární hře vytvářeli rozmarné knížky, kterými se snažili povzbuzovat čtenáře i sebe. Výstižně charakterizoval schopnost zábavné tvorby čelit těžké době spisovatel a fejetonista Karel Horký výrazem „pískání v lese“, kterým dáváme furiantsky najevo, že se ničeho nezalekneme. Tak totiž pojmenoval soubor svých fejetonů, které vyšly v roce 1939.

Autoři, kteří si zvolili nelehký úkol povzbuzovat humorem, si nejčastěji vybírali formu parodie. K humornému zpracování se nabízely zvláště oblíbené žánry populární literatury. Z nich to byla zejména příručka „tajemník lásky“, detektivka a návodné brožurky úspěchu. Mezi autory, jejichž díla přežila dobu svého vzniku, rozhodně patří Zdeněk Jirotka, Jaromír John a poněkud už zapomenutý avantgardista Karel Konrád. Ve válečné době vznikly jak Rady strýčka Romualda snoubencům či Epištoly k nesmělým milencům, tak – a zejména – slavný Saturnin a o něco méně známý Muž se psem. Dnes už si neuvědomujeme, že výrok doktora Vlacha z Jirotkova Saturnina o tom, že největším hříchem člověka je neschopnost radovat se z toho, co máme, měl v roce 1942, kdy Saturnin vyšel, hluboký podtext. Řeči tety Kateřiny o příslovích zase byly skrytou poctou Vladislavu Vančurovi, v té době už popravenému.

Co se ovšem dnes už neví, je fakt, že humoristickou detektivkou vstoupil do literatury v době okupace i Václav Čtvrtek. Ten pod pseudonymem Huge Prattler napsal parodický románek Whitehors a dítě s pihou, který vyšel v roce 1940. Zde se Čtvrtek inspiroval anglickou literaturou a zejména tehdy velice módním „hradním románem z anglického prostředí“: jeho knížka je vytvořena ve stylu groteskní detektivky, příběh je lokalizován do Anglie, hlavním hrdinou je mladý lord Percy. Jako konkrétní vzor by bylo možné vysledovat detektivku Edgara Wallace Černý opat. Humor je budován stylem vyprávění s vtipnými úslovími, metaforami a slovními hříčkami, pohrávajícími si s imitací angličtiny, a vedle toho i kumulací veselých groteskních příhod.

Mnozí čeští spisovatelé byli v době nacistické okupace umlčeni navždy, mezi humoristy zejména Karel Poláček. Čteme-li texty, které v oné době vycházely, vidíme zřetelnou orientaci na jazyk a silné obrácení do iluzorního světa slušnosti, zdrženlivosti ve vztazích, intelektuálních hříček, rodinné pohody a normální každodennosti. Protože v čase, kdy knížky vycházely, byly tyto hodnoty vážně ohroženy, varují se spisovatelé sentimentality a na emoce čtenářů se obracejí humorem. Texty z té doby překvapují půvabem a vnitřním poetickým nábojem. Pro rozhlasové vysílání je vyhledala a v doprovodném eseji z nového úhlu nově nahlédla Blanka Hemelíková z Ústavu pro českou literaturu.