Dnešní Plus – Jan Sokol o Janu Palachovi (2018)

Dnes je tomu 49 let, co zemřel Jan Palach. Tehdejší student filozofické fakulty UK se v lednu 1969 upálil na protest proti postupnému smiřování veřejnosti s novými poměry po okupaci Československa. Poslechněte si rozhovor s profesorem Janem Sokolem.

Natočeno 2018. Premiéra 19. 1. 2018 (ČRo Plus, 8:35 h.). K poslechu zde.

Lit.: Matějka, Martin: Palachova smrt vyvolala úctu a obdiv, ale i strach, připomíná filozof Jan Sokol. In web ČRo Plus, 19. 1. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Vyvřela tu sympatie a ten pohřeb byl opravdu manifestační, velmi brzy to ale odeznělo, protože se s tím nedalo nic dělat,“ vzpomíná Sokol.

Od smrti Jana Palacha uběhlo 49 let. Tehdejší student filozofické fakulty UK se v lednu 1969 upálil na protest proti postupnému smiřování veřejnosti s novými poměry po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Z jeho pohřbu se stal masový protest. „Dnešní studenti o jeho činech vědí, ale nevztahují si je k sobě,” říká k Palachovu odkazu pamětník událostí, filozof a profesor Jan Sokol z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

„Výročí Palachovy smrti je pro mě vždycky strašně smutné, protože jeho čin je takový dvojznačný. Na jedné straně má člověk obrovskou úctu k odvaze a ochotě dát na váhu vše, na druhé straně si říká, že to nikam nevede,” říká Sokol. 
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Hovory Plus – Michal Pullmann (2018)

Historik Michal Pullmann se zabývá soudobými dějinami a často je za své studie a knihy svými oponenty kritizován. Nově zvolený děkan FF UK prozradí třeba to, že pochází ze Slovenska, a že v dětství žil několik let v Rusku. Moderuje Ivana Chmel Denčevová.

Natočeno 2018. Premiéra 18. 1. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h). K poslechu zde.

 

Pro a proti – Alternativní média a dezinformace (2018)

Co jsou to alternativní fakta a jak se s nimi potkáváme v Česku? Připravil a moderuje Petr Dudek.

Hosty byli předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný a novinář serveru Hlídací pes a ředitel Ústavu nezávislé žurnalistiky Ondřej Neumann.

Natočeno 2018. Premiéra 19. 1. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Dudek, Petr – Čihák, Ondřej: Alternativní média potřebujeme, alternativní fakta rozhodně ne, vysvětluje novinář. In web ČRo Plus, 19. 1. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Stanislav Novotný a Ondřej Neumann se shodují: alternativní média jsou ochranou proti možné manipulaci v mainstreamových médiích.

Alternativní fakta. Toto sousloví získalo v Německu nelichotivý titul Paslovo roku 2017. Zpopularizovala ho administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, když jedna z jeho spolupracovnic obhajovala nadsazené počty účastníků inaugurace. „Je ve veřejném zájmu, aby se doplňovaly informace, které chybí v mainstreamu. Dezinformační může být i to, že se některá fakta v mainstreamu neobjevují,“ vysvětlil v pořadu Pro a proti předseda a spoluzakladatel Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný.

Pokud se na internetu objevují dezinformace, je třeba se s nimi vypořádat argumentačně, doporučuje Novotný. „Všechno je otázka peněz. Alternativní média se často dělají na koleně, některá mají dobrou vůli, jiná ji zkrátka nemají.“ 
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Interview Plus – Lukáš Wagenknecht (2018)

Bude muset Česko vracet evropskou dotaci na farmu Čapí hnízdo? Hostem Interview Plus je předseda think tanku Good Governance a spolupracovník Neovlivní.cz Lukáš Wagenknecht. Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2018. Premiéra 19. 1. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h.). K poslechu zde.

Jak to vidí Pavel Kosatík – Osmičková výročí (2018)

Host: Pavel Kosatík. Témata: Osmičková výročí v naší historii: 1918, 1938, 1948, 1968 a jaký bude rok 2018? Jaký mají vztah k historii mladí? Role TGM a prezidentů vůbec. Moderuje Zita Senková.

Natočeno 2018. Premiéra 19. 1. 2018 (ČRo 2 Praha,8:30 h.). K poslechu zde.

Lit.: Senková, Zita – Luptáková, Věra – Kosatík, Pavel: Pavel Kosatík: Historie vás vystaví zkouškám, při kterých zrajete. Mladé to ale vůbec nezajímá. In web Čro 2 Praha, 19. 1. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zapíše se rok 2018 znovu do historie? Asi není náhoda, že většina velkých výročí se opravdu stala v letech, která osmičkou končila. Nebo vás to vůbec nezajímá?

Podle spisovatele Pavla Kosatíka ale ani tak významná národní historie, jakou jsme zažili v přelomových letech 1918, 1938, 1948 nebo 1968, mnoho lidí vůbec nezajímá. Zarážející je to pak u současných středoškoláků.

„Nechci je všechny hnát pod jednu střechu, ale dnešní mladá generace má docela problém se čtením. Možná proto je historie dvakrát nebere,“ říká Kosatík. „Zajímají se pouze o své vrstevníky. Když se pak mluví o historii a o lidech, kteří už nežijí, je pro ně blbost o tom vůbec přemýšlet. Jich samotných se to přece netýká.“
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Dnešní Plus – Kdy se dostal šicí stroj do českých domácností? (2018)

Už 155 let známe šicí stroj. Nové přístroje Náprstek prezentoval jako pomocníky, které ženám ušetří čas…

Hovoří historička z Náprstkova Muzea v Praze Milena Secká.

Natočeno 2018. Premiéra 18. 1. 2018 (ČRo Plus).

Lit.: Přinosilová, Jana – Šťastná, Tereza: Náprstek důmyslem osvobodil ženy od nízkých zaměstnání. Před 155 lety představil šicí stroj. In web ČRo Plus, 18. 1. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Velký žofínský sál byl před 155 lety naplněný k prasknutí. Dámy si přišly se svými choti poslechnout o nejmodernějších formách pokroku, především o šicím stroji. Přednáška mecenáše a podporovatele pokroku Vojty Náprstka sklidila úspěch a nedlouho po ní se v českých domácnostech začalo ozývat typické klapání.

V roce 1862 se Náprstek vypravil se svými přáteli do Londýna na světovou výstavu. Chtěli se na ní inspirovat, jak moderním způsobem vystavovat předměty a sbírky. Pánové už tehdy uvažovali o otevření nové budovy Národního muzea.

Při té příležitosti Náprstek s přáteli navštívili průmyslové muzeum v Kensingtonu. To je natolik uchvátilo, že se podobné muzeum rozhodli otevřít také v Čechách. Ještě v Londýně tak uspořádali sbírku a domluvili se, že Náprstek zakoupí první exponáty.

A byly to všechno předměty, o kterých se Čechům ani nesnilo. „Náprstek tehdy nakoupil samé novinky. Byly to strojky pro domácnost – nejen šicí stroj, ale i lednička, sporák, skládací sušák, ruční zametač, různé šlehače, Papinův hrnec, žehličky,“ přibližuje historička z Náprstkova Muzea v Praze Milena Secká. 
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Rozhovor s Alenou Mizerovou (2018)

„Jsem zakladatelka nakladatelství,“ směje se v rozhovoru pro Zelný rynk ředitelka Nakladatelství Munipress Alena Mizerová. Jak vlastně univerzitní nakladatelství, které dnes patří k největším v Česku, vzniklo? I na to se v rozhovoru ptala Alena Blažejovská.

Připravil ČRo Brno v roce 2018. Premiéra 20. 1. 2018 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h).

Lit.: Blažejovská, Alena: Naším posláním je šířit vědění, říká ředitelka nakladatelství Masarykovy univerzity. In web ČRo Brno, 19. leden 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nakladatelství Masarykovy univerzity Munipress oslavilo deset let své existence. Poslechněte si rozhovor s jeho ředitelkou Alenou Mizerovou.

Brněnská univerzita rozvinula vydavatelskou činnost brzy po svém založení, tedy počátkem dvacátých let 20. století. Na jejích čtyřech fakultách vznikla edice Spisy, z nichž některé jsou vydávány dodnes. Tato éra však skončila v roce 1939.

„Po válce přešla ediční činnost univerzity většinou pod správu Pedagogického nakladatelství,“ vysvětluje Alena Mizerová, „a teprve v roce 1964 dostala univerzita vlastní oprávnění, že může vydávat především učební texty. Bylo založeno ediční oddělení, které mělo i polygrafickou část, takže si univerzita mohla skripta operativně tisknout ve vlastních prostorách.“ Mizerová připomíná, že v té době bylo vše centralizováno a ne všichni autoři mohli svá díla vydávat. Ti, kteří nesměli publikovat, psali do šuplíku.

V roce 1989 se vydavatelská činnost výrazně proměnila. V devadesátých letech se tehdejší ediční oddělení přestěhovalo do větších prostor, kde se nachází dodnes – na Rybkově ulici na Kraví hoře v Brně. Právě tam se redaktorka Alena Blažejovská vydala natočit rozhovor o specifikách vydávání odborné literatury.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

O zmrzlém králi (1966)

Zdeněk Adla. Pohádka.  Režie Josef Svátek.

Účinkují Josef Zíma, Bohumil Bezouška, František Filipovský, Mirko Musil, Ivo Gübel, Josef Beyvl a Miloš Liška.

Natočeno v roce 1966. Obnovená premiéra 2. 2. 2018 (ČRo Rádio Junior, 11:30 h.) v cyklu Pohádky a nepohádky (11 min).

Pozn. Pohádka o jednom vladaři, kterému byla stále zima. A tak se topilo a topilo… Kdo toho zmrzlíka dokáže rozehřát?

Na západní frontě klid (2018)

Erich Maria Remarque. Kompletní audiokniha. Hudba Lukáš Hurník. Zvukový design Faïdos Sonore. Režie Michal Bureš.

Čte Jaroslav Plesl.

Natočeno leden 2018. Vydalo OneHotBook (1 CD MP3, v přípravě).

Mlátička a jiné poslanecké stroje (2018)

Ondřej Konrád. Komentář. Bagatelizovat, relativizovat minulost se stalo v posledních letech skoro populární. KSČM si kauzou Ondráček možná ověřovala, kam už si může troufnout zajít.

Natočeno 2018. Premiéra 17. 1. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h.).

Lit.: Konrád, Ondřej: Ondřej Konrád: Mlátička a jiné poslanecké stroje. In web ČRo Plus, 17. 1. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tu a tam slyšíme hlasy hovořící o nadbytečném lpění na symbolech a připomínání totalitního útlaku. Ale jak obecnou atmosféru, tak konkrétní události zkrátka nevytěsňujeme z kolektivní paměti.

A naopak vysvětlujeme dorůstajícím generacím. Bagatelizovat, relativizovat minulost se ovšem stalo v posledních letech skoro populární. Objevily se dokonce výklady, podle nichž život v éře reálného socialismu byl docela únosný, a lidé mohli být do značné míry spokojeni.

K čemuž lze jen dodat, že to se ale mohlo týkat jen těch, kdo si skutečně svobodný svět a široký vějíř jeho možností vůbec neuměli představit.

Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček, který v minulém období zaujal návrhem zákona vracejícím mezi trestné činy takřečené ´hanobení prezidenta´, může jinak být kvalitním odborníkem v policejní specifice. A také jeho někdejší bezchybné plnění špatných rozkazů je věcí už dávnou.
Přečtěte si zbytek příspěvku »