Když tři vrtají totéž

Martin Čípek

 (napsáno pro web Panáček v říši mluveného slova)

Jedna stará skříň a v ní tři červotoči. Nic neobvyklého, zdá se. Vrtají, zavrtávají se, vytvářejí spletité tunely chodeb. Milimetr za milimetrem postupně proměňují vzácný kus nábytku v žalostné torzo. Protagonisté rozhlasové hry Alexandra Klimenta Červotoči (1990) se setkávají právě v okamžiku, kdy se mezi nimi rozhoří závažný spor o to, který ze zúčastněných červotočů používá nejlepší styl vrtání. Od samého počátku mezi nimi panuje neshoda. První (Soběslav Sejk) se pokládá za jakousi nit. Je v neustálém tahu, nikdy po sobě neuklízí, tím pádem nikdy nekončí a nikdy nezačíná. Druhý (Jiří Adamíra) svým společníkům zdůrazňuje, že je třeba mít nějaký vztah k tomu, co dělají a především jak to dělají. Sám sebe označuje za typ špendlík. Postupuje v bodech, vrt za vrtem. Má styl, je systematický, dává přednost řádu, holduje dokonalosti, ovládá bezpočet starých i nových metod. „Vy jste si za ta léta ještě nevytvořil žádnou pracovní metodu?„, oboří se na svého třetího kolegu (Josef Kemr), který lakonicky odpovídá, že o ničem takovém vůbec nepřemýšlel. Nemá také důvod. Je jedno, jak se vrtá, důležité je, že se vrtá. A ještě důležitější je, že se dřevo při jejich společném vrtání přímo rozeznívá. „Osud nás šťastně vložil do hudební hmoty. Jiní se musejí vrtat hlínou a masem a nerozeznívají nic„, vysvětluje a přiznává, že bez dřeva by byl jejich život zhola zbytečný. Zpočátku banální pře pomalu přerůstá v zásadní konflikt, jehož podstatným rysem je nemožnost shody.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Markéta Lazarová (1947?)

Vladislav Vančura. Četba. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Nastudovala Plzeň v roce 1947 (?). Premiéra 5. 1. 1947 (Plzeň, 21:45 – 21:55 h).

Alternativní verze názvu: Marketa Lazarova

Dobytí hor (1947?)

Karel Hofman. Literární pásmo. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Nastudovala Plzeň v roce 1947 (?). Premiéra 5. 1. 1947 (Plzeň, 8:15 – 8:35 h).

Vánoční stromy děkují (1947?)

Pásmo o soucitných a potřebných připravil Josef Štěpánek. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Nastudovala Ostrava v roce 1947 (?). Premiéra 5. 1. 1947 (Ostrava, 16:00 h).

Četba z knihy „Zamřížované zrcadlo“ (1947?)

Ivan Olbracht. Četba z knihy. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Nastudovala Ostrava v roce 1947 (?). Premiéra 5. 1. 1947 (Ostrava, 14:45 – 15:00 h).

Naši stařenka (1947?)

Rudolf Jesenický. Vyprávění v opavském nářečí. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Nastudovala Ostrava v roce 1947 (?). Premiéra 5. 1. 1947 (Ostrava, 10:45 – 10:55 h).

Když moře nehučí (1947?)

Jiří Nehněvajsa. Rozhlasová hra o životě našich letců v Anglii. Režie Josef Svátek.

Osoby: Jan – Robert -Slávek – Dušan – Sandra – letci. Interpreti nezjištěni.

Nastudovalo Brno v roce 1947 (?). Premiéra 5. 1. 1947 (Brno, 17:00 – 18:00 h).

My tři králi, my jdeme k vám (1947?)

Tříkrálový obrázek z Hané napsal Josef Vaca. Režie Jan Křapa.

Účinkují děvčata a chlapci z Náměště na Hané.

Nastudovalo Brno v roce 1947 (?). Premiéra 5. 1. 1947 (Brno, 13:45 – 14:15 h).

Živá slova – Všem se nikdy nezavděčíš (1947?)

Živan Vodseďálek. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Nastudovalo Brno v roce 1947 (?). Premiéra 5. 1. 1947 (Brno, 8:00 – 8:15 h).

Celý svet sa smeje (Celý svět se směje, 1947?)

Zuzka Zguriška. Literární pásmo z děl nejlepších humoristů světa. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Nastudovala Bratislava v roce 1947 (?). Premiéra 5. 1. 1947 (Bratislava, 20:40 – 21:10 h).