Budem sa dívať všetkým do očí (Budu se dívat všem do očí, 2016)

Marta Hlušíková. Původní rozhlasová hra pro mládež. Dramaturgie Egon Tomajko. Hudba Juraj Haško. Zvuk Marián Cibuľa. Režie Ján Medveď.

Osoby a obsazení: Maťo (Michal Pecha), dedko (Viliam Hriadel), otec (Radoslav Kuric), mama (Ivana Kivaderová), Eva (Dominika Geregová), Šimon (Tomáš Mischura), Stanka (Anna Zemaníková), Vierka (Veronika Kočalková) a sestrička (Alena Sušilová).

Připravil Slovenský rozhlas Banská Bystrica pro RTVS v roce 2016 (46 min.). Premiéra 5. 11. 2016 (SRo 3 Rádio Devín, 13:00-13:45).

Pozn.: Piatak Maťo žije v obyčajnej rodine. Má pubertálnu sestru, obyčajného otca a mamu, trochu streleného dedka a kamarátov futbalistov, červené nosy… a všetko by bolo, ako má byť, keby si v živote nepomáhal „malými klamstvami“ a nebol tak trochu bojazlivý, málo smelý, zakríknutý, či jednoducho „bál sa pozrieť všetkým smelo do očí“… To sa má však čoskoro zmeniť. O krátkej ceste za týmto cieľom a za postupným dospievaním hovorí pôvodná rozhlasová hra Marty Hlušíkovej „Budem sa dívať všetkým do očí“. (anotace SRo)

Výlomky zo života (Výňatky ze života, 1983)

Berco Trnavec. Kabaretní pásmo. Režie Mikuláš Bugár.

Účinkují Marián Labuda, Ivan Krivosudský, Stano Dančiak, Michal Slivka a Maja Velšicová.

Natočeno 1983 (28 min.).

Pozn.: Autor nám ponúka výlomky z vtedajšieho života a my si ich môžeme konfrontovať s výlomkami i vilomeninami zo súčasného života. Režisér Mikuláš Bugár si vybral za hlavného kabaretiéra Mariána Labudu a ten sa zhostil svojej úlohy bravúrne. Sekundovali mu Stano Dančiak, Ivan Krivosudský, Michal Slivka, Maja Velšicová a ďalší herci. Pravdaže, nebudú chýbať ani kabaretné pesničky a podarené reakcie publika z verejnej nahrávky.

Perom ako britvou (Perem jako břitvou, 2006)

Pavel Hrúz. Umělecko-dokumentární pásmo o Alexandru Matuškovi, který byl především významným literárním kritikem. Režie Andrej Turčan.

Účinkují Ján Kožuch, Jana Pilzová a Radoslav Kuric.

Natočeno 2006 (55 min.).

Klasy bez zrna (1986)

Ivan Lehotský. Psychologická hra, v níž autor mapuje mezigenerační vztahy. Režie Vladimír Rusko st.

Účinkují Ctibor Filčík, Ida Rapaičová,  Alfréd Swan, Hilda Michalíková, Gustáv Legéň, Pavol Mikulík, Igor Hrabinský, Eva Večerová, Mária Schlosserová, Darina Vašíčková Ján Valentík, Vladimír Minarovič, Soňa Ulická, Nataša Kulíšková.

Natočeno 1986 (60 min.).

Interview Plus – Jakub Patočka (2017)

Sociální demokraté vyloučili ze strany novináře Jakuba Patočku. Premiér a expředseda strany Bohuslav Sobotka to označil za politiku bolševické netolerance. Hostem Interview Plus je šéfredaktor Deníku referendum Jakub Patočka. Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2017. Premiéra 16. 11. 2017 (ČRo Plus, 11:34 h.). K poslechu zde.

Kroky (1944)

A. Mikolášková. Rozhlasová hra. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1944. Premiéra 18. 11. 1944 (Praha, 16:35 h.).

K novému štěstí (1944)

Josef Filgas. Rozhlasová hra. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1944. Premiéra 18. 11. 1944 (Praha, 20:30 – 21:00 h).

Mozaika – Jaume Cabré: Přiznávám že… (2016?)

Připravila Milena M. Marešová.

Natočeno 2016 (?). Premiéra 11. 1. 2016 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h).

Lit.: Marešová, Milena M.: Vynikající román Jaumea Cabrého líčí příběh o pomíjivosti života, vzácných houslích a dědičné vině. In web ČRo 3 Vltava, 11. leden 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Román o moci zla, síle lásky, o hudbě a limitech geniality napsal katalánský spisovatel Jaume Cabré, prozaik tzv. generace 70. let, dramatik a filmový scénárista. Kniha vychází v českém překladu Jana Schejbala pod názvem Přiznávám, že… v nakladatelství dybbuk.

Své vyprávění, v podstatě jeden předlouhý dopis nebo vzkaz začíná hlavní hrdina příběhu, Adrià Adrèvol, ve chvíli, kdy mu lékař diagnostikuje nevratnou chorobu mozku, degenerativní postup, díky němuž se z jeho paměti a vědomí vytratí vše, co tam vložil, ať vzdělání nebo vzpomínky a představy. Sama o sobě tragická skutečnost je o to horší, že Adrià byl vychováván jako geniální dítě rozpolcené mezi vizi despotického otce o tom, že zvládne deset jazyků a stane se humanistou a ideálem citově chladné matky, že ze syna bude světově proslulý houslista.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Je Angela Merkelová škodlivá pro Židy? (2017)

Jan Fingerland. Komentář. Německá židovská komunita během předloňské migrační vlny uspořádala několik akcí na podporu uprchlíků a nadále se snaží o dialog s muslimy žijícími v Německu, s částečným úspěchem. Pokud se ale situace vyvine tak jako ve Francii, pak má Karl Lagerfeld pravdu – Spolková republika přijala statisíce lidí, kteří byli vychováni v nenávisti k Židům, včetně těch německých.

Natočeno 2017. Premiéra 15. 11. 2017 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h). K poslechu zde.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Je Angela Merkelová škodlivá pro Židy? In web ČRo Plus, 15. 11. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V některých západoevropských zemích se z provolávání protižidovských hesel nebo schvalování či popírání holokaustu mezi muslimy stala skoro běžná záležitost.

Kdo se 60 let pohybuje v módním průmyslu, ví, jak se vyvolává pozornost médií. I když proslulý návrhář Karl Lagerfeld tentokrát nemluvil o oblečení, ale imigraci.

To nejprovokativnější z jeho mnohem delšího rozhovoru pro francouzskou stanici C8 proběhlo médii celého světa. Lagerfeld, hamburský rodák, který větší část života strávil v Paříži, kritizoval Angelu Merkelovou za její přistěhovaleckou politiku. Jednak spojil rozhodnutí německé kancléřky o přijetí milionu blízkovýchodních a afrických uprchlíků s její snahou smazat svou špatnou pověst po řecké ekonomické krizi.

Lagerfeld si ale zaprovokoval ještě více, když uvedl: „Nemůžete zabít miliony Židů a pak přijmout miliony jejich největších nepřátel, i když mezitím uběhly desítky let“. Následovala smršť nejrůznějších reakcí, včetně stovek stížností na francouzskou obdobu rady pro televizní vysílání. Objevila se volání po stažení reklamy z této stanice nebo jiná aktivní vyjádření nesouhlasu s Lagerfeldovými slovy. 
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Pro a proti – Školky a jesle (2017)

Škodí školka nebo jesle dítěti mladšímu tří let? O tom diskutují koordinátorka dětských skupin Daniela Vašíčková a pedagog Marek Herman. Připravila a moderuje Karolína Koubová.

Natočeno 2017. Premiéra 16. 11. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Koubová, Kateřina – Čihák, Ondřej: Nechceme přikovat mámu na tři roky k dítěti. Žádejme práci z domova i částečné úvazky, radí expert. In web ČRo Plus, 16. 11. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Daniela Vašíčková připomíná, že separační úzkost se udětí projevuje do jednoho roku.

Školský zákon počítá s tím, že by od roku 2020 měly mít i dvouleté děti nárok na umístění do jeslí. Je i pro ně vhodná institucionální péče, nebo jim naopak může odloučení od matky způsobit nenapravitelnou psychickou újmu? Počet dětí mladších tří let, které v česku navštěvují školku nebo jesle, patří mezi zeměmi OECD k nejnižším. „Kvalitní a dostupná zařízení zajišťují dobrou péči a pomáhají slaďovat soukromý a pracovní život rodičům,“ uvedla v pořadu Pro a proti koordinátorka dětských skupin Daniela Vašíčková.

Ta připomíná, že podle dostupných výzkumů se separační úzkost objevuje u dětí do jednoho roku, kdy začínají vznikat první sociální vazby. „Domnívám se, že tehdy děti začínají potřebovat kolektiv.“

„Pokud si rodiče vyhledají kvalitní zařízení, problémy s pobytem dítěte v předškolním zařízení jsou minimální. Neexistují žádné výzkumy, které by potvrzovaly negativní dopad na osobnost dítěte, které navštěvuje předškolní zařízení.“ 
Přečtěte si zbytek příspěvku »