Přepište dějiny – Magnitogorsk na Vysočině (2023)
Záznam besedy ve Žďáru nad Sázavou. 148. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Natočeno 23. 3. 2023 (Žďár nad Sázavou, Knihovna Matěje Josefa Sychry, 17:00 – 19:00 h.). Webová premiéra 29. 3. 2023 (Přepište dějiny, 37 min.).
Lit.: anonym: Magnitogorsk na Vysočině. In web Přepište dějiny, 29. 3. 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Podcast Přepište dějiny vyjel zase po čase do regionů a přinášíme vám fascinující dějiny Žďáru nad Sázavou. Místo, které známe jako památku UNESCO na Zelené hoře je ale místem obrovské a strukturální změny mezi léty 1948 a 1960. Na zámku Kinských potkáme v roce 1938 lorda Runcimana na jeho misi, ale to zásadní se odehraje po druhé světové válce. Výstavba Žďárských strojíren a sléváren promění místo, které má v roce 1930 sotva čtyři tisíce obyvatel v centrum okresu, které má v 70. letech přes dvacet tisíc. Takový malý Magnitogorsk na Vysočině. (…)
Použité zvuky: Archiv ČT24 – Trojkové březny (ČT, 2013), Srchiv ČT24 – Když se knihy vrátily z trezorů (ČT, 2020), Česká paměť – Žďár nad Sázavou, poutní kostel (ČT, 2010), 30 let zpět: Navrácení majetku rodu Kinských (ČT, 2. 11. 2022), Svobodný vysílač Žďár nad Sázavou, srpen 1968 (YouTube, 21. 8. 2017), Šumná města – Šumná Vysočina (ČT, 2008), Historie.cs – Dilemata uklízečky ze Žďáru nad Sázavou (ČT, 2021), Dělníci odsuzující k smrti elity? I to je demokracie! Ostrý duel děkana FF a M. Klímy (DVTV, 21. 7. 2020).
Lit.: Groman, Martin – Stehlík, Michal: „Magnitogorsk“ na Vysočině: jediné rozhodnutí dokázalo během pár let zcela změnit identitu a charakter města. In web Deník N, 29. 3. 2023 (článek). – Cit.: „Žďár nad Sázavou byl za výsledky plnění volebního programu vyznamenán titulem ‚Město 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou‘. Občané zde v minulém volebním období během brigádnických hodin. postavili mimo jiné mateřskou školu, prodejny textilu a nábytku, jídelnu a prodejnu mléčných lahůdek, restauraci a hotel, přetlakovou sportovní halu, prodejnu domácích potřeb a další velmi potřebná zařízení.“ Dobový popisek ČTK z roku 1976.
Seriál Přepište dějiny: Po druhé světové válce a zejména pak po komunistickém převzetí moci v roce 1948 se – často kvůli důrazu na těžký průmysl a výstavbu nových provozů – měnila nejen architektonická podoba měst, ale i skladba obyvatelstva. V řadě míst tak byla prakticky úplně přerušena dosavadní historická kontinuita, měnila se historická paměť, vztahy, život celé tamní společnosti.
Před časem česky vyšla fascinující práce historika Stephena Kotkina o vzniku průmyslového gigantu Magnitogorsk ve stalinském Rusku. Kotkin brilantně analyzuje nejen rámce a přesahy budování tohoto komplexu, ale v historických mikrosondách se také dostává k životu těch, kdo jej stavěli, k fungování tehdejšího stranického aparátu, k těžkostem i nadšení, které takové megalomanské stavby provázelo. Skrze „všední den“ dává nahlédnout do života uvnitř stalinského Sovětského svazu a poutavě předkládá příběh obrovské proměny místa i lidí.
Samozřejmě i Československo po roce 1948 má své malé příběhy radikálních proměn; mnohé napadne například příběh severní Moravy, aglomerace kolem Ostravy, Karviné, Havířova… Pozornosti však většinou uniká proměna i relativně malých míst, byť byla v konečném důsledku zcela fatální a znamenala opravdu „nové dějiny“ v mnohém nenavazující na někdejší tradici místa, včetně vztahu obyvatel k němu. (..)
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku