Vykopávky 1/6 (2023)

Historii máme často tendenci brát smrtelně vážně, biflujeme se fakta, letopočty, kontexty. Historický formát pro mladé posluchače a posluchačky komunikuje minulost s humorem a energií, způsobem, který je přístupný a svěží. Podcast Vykopávky poučí a někdy dokonce i pobaví.

Kdo byl největší flamendr české historie? Jak se muži a ženy zkrášlovali ve středověku? A kdo do českých zemí vlastně jako první přivezl řízek? I na to odpoví Vykopávky. (…)

Lit.: Franc, Martin – Řičicová, Hana – Macháčková, Lucie: Kdo byl největší flamendr české historie? Startuje podcast Vykopávky. In web ČRo Radio Wave, 3. květen 2023 (článek + teaser k poslechu). – Cit.: Sejdou se takhle stand-up komička, historik a moderátorka… Pozor, to není začátek špatného vtipu, právě naopak. Radio Wave přichází ke sto letům rozhlasu s potměšilým dárkem – jsou jím Vykopávky, neobyčejný podcast o historii obyčejných věcí.

Přemýšleli jste někdy o tom, jak do českých zemí dorazil řízek, a proč je vlastně takovým trdelníkem mezi slanými jídly? Nebo o tom, jak se naši předkové zkrášlovali či na kolik je měsíčně vyšla skin care routine? Kdo byl největším flamendrem české historie a jak se ve středověku léčila kocovina? Vykopávky mají odpověď na všechno.

Historik Martin Franc neúnavně přednáší o party, řízcích, stonání, zkrášlování i nudě, a stand-up komička Lucie Macháčková vždy přispěchá s alternativním výkladem a na koleje vše opět nasadí vážná a poněkud vlažná moderátorka Hana Řičicová. Pojďte se nechat poučit a třeba i pobavit! (…)

Lit.: Franc, Martin – Řičicová, Hana – Macháčková, Lucie: Alice Masaryková by dala „možná“, ale stejně by nepřišla. Vykopávky vás zvou na pořádnou párty. In web ČRo Radio Wave,  10. květen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V čem je pohádka Tři oříšky pro Popelku realistická? Kdo byl dědečkem komičky Lucie Macháčkové? Hrála se na středověkých parties flaška?

V prvním díle neobyčejného podcastu o historii obyčejných věcí se zaměříme na dějiny party, slavení a večírků. Pijáckých akcí se v minulosti účastnili zejména muži a někteří šlechtici měli dokonce svá pijácká bratrstva.

Kromě žen z večírků nebyl vyloučen skoro nikdo, a to zejména z důvodu, že plnoletost se špatně určovala. Jak říká historik, alkohol tehdy pili i velmi mladí lidé, což samozřejmě pohoršilo moderátorku. Důvod k oslavám se našel vždycky – slavily se jmeniny, lovy, cechovních svátky či oslavy patronů a patronek. Zkrátka dní, vyzývajících k oslavám, bylo do roka na sto padesát.

Dojde i na párty před sto lety. „Masaryk, Čapek, Nezval a Bass by se vám tam krásně sešli. Mohli byste vyrazit do nějakého proslulého nočního podniku na dansing,“ nabízí historik Martin Franc. „Přišla by možná i Božena Němcová, ale Alice Masaryková ne, ta těmito zábavami pohrdala.“ (…)

Lit.: Franc, Martin – Řičicová, Hana – Macháčková, Lucie: Nejspolehlivější anestezie? Mdloby. Stonání ve středověku byl horor. In web ČRo Radio Wave,  14. červen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Mleté stonožky, nahřáté hovězí lejno, pálenka z vlaštovek nebo havraní žluč. Čím byste se ve středověku chtěli nechat kurýrovat vy? (…)

Jak se amputovalo ve středověku? S jakými nemocemi uměli naši předkové snadno zatočit? A bylo léčení bezpečné? Radio Wave přináší poslední díl podcastu Vykopávky, ve kterém se historik, komička a moderátorka zabývají stonáním.

V šestém díle neobyčejného podcastu o historii obyčejných věcí se zaměříme na dějiny stonání, léčení a amputací. Byla středověká medicína spíš mučením a masakrem než uzdravováním? „V důsledcích to tak někdy působilo, ale vždy byla přítomna alespoň špetka naděje, že se nemocný uzdraví,“ vyjevuje smutnou pravdu historik. „Středověký člověk vlastně nebyl u lékaře nikdy. Chodil ke kořenářkám nebo častěji ke kováři či katovi.“ Kováři měli totiž velkou sílu, kati se zase poměrně slušně vyznali v anatomii.

Všechno to ale muselo docela hodně bolet. Jak to bylo ve středověku s anestezií? Historik odmítá nápad komičky na otupování se alkoholem a nabízí vysvětlení založené na dobových pramenech: „Experimentovalo se s odvary z bylin, ale bylo to velmi nespolehlivé. Mnohem spolehlivější bylo, že člověk bolestí zkrátka omdlel.“ Proto se taky některé zákroky zabývající se například hrudní či břišní chirurgií téměř neprováděly.

Samozřejmě se objevovala i bizarní léčiva. Byly jimi například mleté stonožky, nahřáté hovězí lejno proti neštovicím a proti padoucnici prý zabírala havraní žluč nebo pálenka z vlaštovek. Křišťan z Prachatic ve své chytré knize plné zajímavých receptů na léčiva nabízí například i použít jelení morek na skráně, když dítě pláče. Po přečtení tohoto bláznivého odstavce je jasné, že i podcast Vykopávky musí skončit. (…)