Redaktor Chřástal (2016)

Přidal: Premek |

Srpen 31, 2016

Viktor Dyk. Příhoda kandidáta Voldřicha. Pro rozhlas upravil Ivan Němec. Zvuková spolupráce Lukáš Dolejší. Dramaturgie Olga Jeřábková. Režie Lukáš Kopecký.

Čte Martin Sláma.

Nastudovalo Brno v roce 2016. Dotočeno 18. 7. 2016. Premiéra 3. 9. 2016 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 26 min.). Repríza 3. 8. 2019 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.); 27. 6. 2020 (ČRo Olomouc, 18:05 h.) v cyklu Setkání s literaturou.

Lit.: Kopecký, Lukáš: Příhoda kandidáta Voldřicha. In web Lukáš Kopecký, 18. 7. 2016 (zpráva). – Cit.: „Co se týče defraudace, nechci nic namítat; dnes každý slušný člověk defrauduje. Není to nic nezvyklého.“

Dnes jsme v brněnském studiu dokončili nadčasovou humoristickou hříčku o provázanosti politiky a žurnalistiky. Pod výmluvným názvem Redaktor Chřástal aneb Příhoda kandidáta Voldřicha ji sepsal Viktor Dyk, básník, prozaik a dramatik, kulturní a politický publicista, satirický polemik a buřič. A je otázkou, nakolik do této povídky autor vtělil vlastní prožitek politických zápasů i svou deziluzi z nich. Dykova předválečná politická aktivita vyvrcholila v roce 1911 členstvím ve státoprávně pokrokové straně, za niž neúspěšně kandidoval ve volbách. To kandidát Voldřich vyjde z volebního klání vítězně, i když ho to bude leccos stát. Ale lze se hněvat na někoho, kdo jen koná svou povinnost? (…)

Lit.: Němec, Ivan: Viktor Dyk: Redaktor Chřástal aneb příhoda kandidáta Voldřicha. In web ČRo Olomouc, 27. červen 2020 (článek). – Cit.: Humoristická povídka Redaktor Chřástal aneb příhoda kandidáta Voldřicha vypráví o volební kampani, do které zasahují novináři svými články. Střídá se v nich neobjektivní novinářská propagace a chvála na straně jedné, s urážkami a pomluvami na straně druhé, podle toho, která strana a který kandidát lépe zaplatí. Nadčasová humoristická hříčka je i po více než stovce let stále obdivuhodně aktuální.

Viktor Dyk, básník, prozaik, dramatik a publicista patřil ke generaci anarchistických buřičů. Narodil se v Pšovce u Mělníka. Navštěvoval gymnázium v Žitné ulici v Praze, kde byl jedním z jeho učitelů Alois Jirásek. Poté studoval Právnickou fakultu Karlovy Univerzity, ale v roce své justiční zkoušky došel k rozhodnutí, že právu se věnovat nechce, a školu nedokončil. Od roku 1907 až do své smrti se podílel na redigování časopisu Lumír. V letech 1910–1914 redigoval také časopis Samostatnost. Za první světové války se podílel na protirakouském odboji a kvůli své literární činnosti byl také vězněn. Od roku 1918 byl redaktorem Národních listů. Viktor Dyk se také aktivně věnoval politice. Byl členem Státoprávně pokrokové strany a neúspěšně za tuto stranu kandidoval ve vinohradském volebním okrese do Říšské rady. Roku 1918 se podílel na založení Československé národní demokracie, za niž potom působil jako poslanec Národního shromáždění a od roku 1925 jako senátor. Patřil mezi nejvýraznější prvorepublikové odpůrce tzv. hradní politiky, a především jejích tvůrců T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. Zemřel na srdeční mrtvici při koupání se v Jaderském moři v blízkosti jugoslávského ostrova Lopud. V této souvislosti je často připomínána jeho báseň Soumrak moře ze sbírky Devátá vlna. Pohřben je na pražských Olšanských hřbitovech. (…)

Povídky