Kyberpunkomša. Verzia: Život po živote. Svátost pozůstalých po zhroucení internetu v roce 2037. Nastala apokalypsa (2017)

Přidal: Premek |

Únor 20, 2017

Miroslav Tóth. Premiéra kompozice slovenského tvůrce.

Natočeno v roce 2017. Premiéra 24. 2. 2017 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h) v cyklu Radioateliér – PremEdice.

Lit.: Železný, Ladislav: PremEdice Radioateliéru /// Miro Tóth: Kyberpunkomša. In Facebook, 23. 2. 2017 (článek). – Cit.: Cit.: Neznámí hackeři vypnuli v roce 2037 internet. Nejprve se jim dostalo pojmenování “NEBESA”. Ale tehdy přestala téct voda, odpojila se elektřina, zkrachovaly banky, vybuchla ruská a americká plynová a ropná pole, jaderné zbraně byly namířené proti lidem… Před kolapsem bylo všechno napojené na internet, který zabezpečoval komplexní ochranu. Nyní už nebylo co chránit a ani co spravovat. Svět se definitivně změnil. Oceán se vylil na měsíc a města se propadla do bahna v důsledku klimatického oteplení. Zem se rozpůlila na dvě části, v důsledku čehož pozřela chudou Afriku i bohatou Čínu. Lidem začala růst další žebra. Dusili se.

Napadli nás tři odlišné divize mimozemšťanů, kteří sto let okupovali zemi a poté se mezi sebou vyvraždili. Až v hluboké zemi (na bývalém území Maďarska a Slovenska) se zachránilo čtyřicet pět tisíc členů lidské komunity, z níž později povstal nový Mesiáš. Mesiáš nesl jméno svého vypnutého otce Internetu – jmenoval se STATUS. Na těchto základech vznikla církev jediné Pravdy, skutečného Statusu, který jedině je hodný následování.

Mesiáš Status přišel zvěstovat naději o tom, že se jednou lidstvu podaří zprovoznit internet, připojit se na sociální sítě a objednávat si jídlo, vodu, shlédnout “stěnu” na Post-facebooku a stáhnout si oblíbený film.

hrají:
Kazatel /// Marek Kundlák
Gúgl překladač /// Samuel Szabo (Samčo brat dáždoviek)

Námět /// Miroslav Tóth
Text kazatele /// Marek Kundlák
Překlad /// Samuel Szabo

¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯
Miroslav Tóth je skladateľ a saxofonista narodený v Bratislave (1981). Špecializuje sa na súčasnú, improvizovanú, filmovú alebo elektroakustickú kompozíciu. V súčasnosti je doktorantom na katedre skladby HAMU v Prahe. Magisterské štúdium v skladbe ukončil na VŠMU v Bratislave u Vladimíra Godára. Do tretieho roka štúdia študoval u Jevgenija Iršaia. Kompozičné začiatky absolvoval u Ilju Zeljenku. Rovnako je absolvent hudobnej vedy na Univerzite Komenského v Bratislave.

Je autorom jednoaktovej opery Zázračná masážna tyč pre úradnikov vo verejných inštitúciach a troch video opier – Zuz za zub, Oko za oko a Tyč a nedokončenej opery Outpark. Napísal kabaretnú suitu BallOnAir, desaťčasťové Requiem za mafiána pre a capella zbor a kontratenoristu, komorný klavírny koncert Smutný valčík, skladby pre komorný ansámbel, množstvo elektroakustických skladieb, ako aj skladieb pre menšie obsadenia, sólistov, tak aj jednotlivých skladieb pre autorské zoskupenia ako Dunkeltherapie alebo Funeral Band.

Vytvoril hudbu do desiatky dokumentárnych filmov. Pravidelne spolupracuje s Ivanom Ostrochovským alebo Róbertom Kirchhoffom. Hudbu vytvoril aj pre Zuzanu Liovú, Lenku Chovanec – Morvčíkovú, Katarínu Hlinčíkovú, Roberta Švedu, Petra Kerekeša alebo Janu Bučko. V roku 2015 vytvoril hudbu pre divadlo Na Peróne.

Popri kompozičnej práci sa aktívne venuje improvizovanej hudbe v stredoeurópskom kontexte. Ako saxofonista je súčasťou alebo vytvára rôzne formácie v Krakove, Prahe, Viedni, Bratislave, Košiciach alebo v Budapešti napríklad s Michalom Paľkom, Slávom Krekovičom, Michalom Matejkom, Samuelom Szabom, Marekom Kundlákom, Mikulášom Havrilom, tak v Budapešti s Juhász Orsolya Anna, Kováts Gergőm, Kovács Gergelym, Ájtai Pétrom, Meggyes Ádámom, Balázsom Pándim alebo Áronom Portolekim. V Krakowe s Rafalom Mazurom, Michalom Dymnym, Mieticzyslawom Górkom, Paulinou Owczarek. Vo Viedni s Didi Kernom, Philipp Quehenbergom. V Českej republike s Petrom Vrbom, Georgom Cremaschim, Tomášom Mikom alebo Vojtechom Prochádzkom.

V roku 2006 založil improvizačný orchester Frutti di Mare, premenlivý ansámbel viac ako 60 vystupujících v jedenástich odlišných konceptuálnych projektoch. V tom istom roku vytvoril improvizačný ansámble Musica Falsa et Ficta, s ktorým popri množstve koncertov a realizácii nahral v roku 2015 CD Hexenprocessen Martina Burlasa.

Ako organizátor podujatí momentálne dramaturgicky vytvára Kompozičné laboratórium alebo je autorom námetu o cykle dokumentárnych filmov o slovenských skladateľoch – Hudobníci, na ktorom pracuje dodnes od roku 2013.

Radioacustica, Radioateliér