Vizitka – Jiří Sádlo (2017)
Jiří Sádlo, biolog a spisovatel. Moderuje Jan Trejbal. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.
Natočeno 2017. Premiéra 26. 10. 2017 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 26. 10. 2017 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin.).
Lit.: Trejbal, Jan: Jiří Sádlo: Přirozená zkušenost dnes vypadává ze hry. In web ČRo 3 Vltava, 30. říjen 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ve své základní vědecké orientaci se Jiří Sádlo věnuje především rostlinné sociologii a ekologickým invazím. Je to však člověk mnoha talentů.
„U mě je to tak, že základ je normální vědecká práce a ať mě nikdo neříká, že to nemůže být literatura. Kdyby schopní vědci měli skutečně psát beletrii, tak neselžou, i když dnes napínají svou představivost jinam.“
Psát pouze strohá vědecká fakta k získání čtenářského zájmu podle něj nestačí.
K popularizaci vědeckých textů řekl:
Pravda je košaté stvoření, z kterého je třeba vybrat ty správné větvičky. Pokud je správně neořežeme a nenaservírujeme, potom si jich nikdo nevšimne.
Touto činností se Jiří Sádlo vědomě zabývá minimálně od roku 1994, kdy vychází jeho Krajina jako interpretovaný text.
V roce 2015 vyšla knížka Praha a Brno, která v Sádlově podání zatím nejdůsledněji propojuje odborná témata a poezii na pozadí textu o ekologii města. Vychází z autorovy zkušenosti s rozevíráním propasti mezi vědeckými pohledy ,,pod lupou“ a ,,super statisticky-globálním pojetím“. Střední měřítko se tu jaksi vytratilo. A tím středním měřítkem je právě člověk. Člověk s bezprostřední zkušeností z terénu, zvídavý, s vlastním názorem.
Poměrně rozšířená představa o člověku jako o historickém reliktu tradic vznikla uměle z románů. Naopak to, co vypadá jako současný úlet, může být kontinuální tradicí.
Obchod s informacemi zvaný věda se dnes pokroutil. Přesná metoda nás nutí ptát se na detaily, kdežto přirozená zkušenost – ve smyslu patočkovském – vypadává ze hry. Vzniká vakuum, které bude třeba zaplnit opět lidmi. Ne ovšem pavědou, ale lidmi z hranice mezi uměním a vědou, nebo třeba s biologickými znalostmi a humanistickým základem, konstatoval Jiří Sádlo v rozhovoru.
V roce 2014 vychází jeho kniha Mlsné čenichání jihovýchodním směrem, kterou sám označil jako antropologickou kuchařku. Za další práci na poli gastronomickém lze považovat jeho čtivý dovětek k Zíbrtově České kuchyni za dob nedostatku.
„Čeněk Zíbrt měl smysl pro lehkou ironii. Škoda, že se nedožil dnešní doby. Rád bych s ním, Václavem Cílkem a Petrem Pokorným chodil do hospody.“
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku