Romeo nebo vrah? (2018)

Přidal: Premek |

Září 14, 2018

102. díl cyklu Historie českého zločinu. Osudná a tragická láska, které nikdo nepřál, skončila smrtí. Ale byla to vražda nebo pokus o dvojitou sebevraždu? To se pokoušejí rozplést za pomoci dalších jihomoravských kolegů četníci z Jehnic. Případ, který se v mnoha rysech podobá slavnému Shakespearovu dramatu Romeo a Julie, však není fikce, ale skutečnost. Scénář podle dochovaných dokumentů a novinových článků napsala Tereza Vojtová. Scénář Tereza Vojtová, Michal Simandl. Supervize Bronislava Janečková. Hudební spolupráce Petr Šplíchal. Režie Jaroslav Kodeš.

Účinkují Jan Hofman, Nikola Heinzlová, Jiří Schwarz, Nataša Nosková Gáčová, Dušan Sitek, Petr Štěpánek, Jakub Stich, Kateřina Fixová.

Natočeno 2018. Premiéra 12. 9. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). Repríza 21. 7. 2021 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

Lit.: Janečková, Bronislava – Řápek, Jan – Vojtová, Tereza: Romeo, nebo vrah? In web ČRo 2 Praha, 12. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je to jak ze Shakespeara: láska, které nikdo nepřál, skončila smrtí. Byla to ale vražda nebo pokus o dvojitou sebevraždu? To se pokoušejí zjistit četníci z Jehnic.

Píše se srpen 1926. V Jehnicích u Brna si 23letý rolnický syn Bohumil Černohlávek namlouvá 18letou selskou dcerku Bertu Pernicovou, a to proti vůli svých rodičů. Ti pro syna totiž nechtějí chudou nevěstu. Přesto se mladí zamilovaní scházejí dál.

Bohumilův otec, známý surovec, se nebojí udělat cokoliv proto, aby sňatku zabránil. O Bertě Pernicové šíří pomluvy a občas jí i bije a nadává na veřejnosti. Zoufalství dvou mladých lidí vyvrcholí 30. srpna 1926 na taneční zábavě v nedalekém Ořešíně.

Dvě těla na cestě

O něco později našli na polní cestě do Jehnice dva podřezané. Mladý muž a žena. Mrtvola děvčete ležela na zádech, hlava mírně nachýlená doleva, v pravé ruce drží bílý kapesník. Na krku oběti velká hluboká řezná rána. Obličej a hrudník silně zakrváceny. Mladík ležel vedle ní. A přežil.

Pitva těla Berty Pernicová potvrdila, že nemá žádná obranná zranění. Vše nasvědčovalo tomu, že zemřela dobrovolně nebo vrahovi důvěřovala. Pitva navíc odhalila jednu překvapivou věc, že Berta Pernicová byla stále panna.

Veškeré pomluvy, které o ní šířila Černohlávkova rodina, se tedy nezakládaly na pravdě. A mohla to být jedna z hlavních příčin, proč by se mohla rozhodnout dobrovolně zemřít. Taková pomluva ve 20. letech mohla stát mladou dívku čest a veškeré další vyhlídky na šťastný rodinný život.

Čin z lásky

Bohumil Černohlávek z těžkého zranění vyvázl brzy, takže byl za několik dní schopen výslechu. Ihned se ke všemu přiznal. Zabil ji a pak se pokusil zabít i sebe. Mělo se jednat o Bertin nápad.

Milovali jsme se. Bránili nám být spolu, neviděli jsme jiné východisko. Vzal jsem nůž a pak jsme se šli projít. Procházeli se a pak si sedli do trávy a dohodli jsme se, že když spolu nemůžeme žít, můžeme spolu umřít a že to uděláme hned. Bohumil Černohlávek při výslechu v nemocnici

Pochybili četníci?

Vzhledem k tomu, že měli četníci od Bohuslava Černohlávka přiznání, že Bertu Pernicovou zabil, nebyl to případ příliš složitý. Přesto se dochoval dopis od vrchního státního zástupce, který práci četníků kritizoval a poukazoval na mnohačetná pochybení při zajištění místa činu.

Stěžoval si například na zasypání kaluží krve na místě činu jehličím, což znehodnotilo všechny stopy a znemožnilo další šetření. Dále četníci dopustili, aby majitel nože, řezník Macháček, vražednou zbraň sebral a očistil od krve.

A pak tu byl odvoz těla Berty Pernicové: tělo bylo ještě před provedením ohledání a soudní pitvy předáno rodině, kde ho umyli a převlékli ze zakrvácených šatů. Ty vyprali a znehodnotili tak poslední důkazy. Pořád ještě totiž nebyly zcela vyvráceny všechny možnosti, že vraždu má na svědomí někdo jiný.

Milost nepomohla

Bohumil Černohlávek byl odsouzen za vraždu k trestu smrti. Trest byl později zmírněn na 10 let žaláře. V jeho dopisech otci z vězení nenajdete jedinou zmínku o Bertě nebo jeho nešťastné lásce.

Dochovaly se také dopisy Bohuslavova otce prezidentovi republiky s žádostí o milost a zkrácení trestu pro syna, aby se tak mohl postarat o staré nemocné rodiče a upadající hospodářství. Podívejte se ve fotogalerii, jak o případu psal dobový tisk.

Tragická svoboda

Třetí žádosti o milost už bylo vyhověno a poslední třetina trestu byla Černohlávkovi prominuta. Na svobodě se později oženil a měl syna. V rozpadajícím se statku pak pečoval o matku a otce, kteří mu v podstatě zkazili život.

Podle jehnických pamětníků prý ale chodil stále zasmušilejší a 24. května 1969, kdy mu bylo 66 let, svůj život nečekaně ukončil skokem pod vlak. Jestli ho tížilo svědomí nebo na něm zanechalo stopy těch sedm let ve vězení, už nikdo neví. (….)

Radiodokument