Řečí peněz – Pavel Gruber (2018)

Roční rozpočet neziskové organizace, která zachraňuje lidské životy ve válečných konfliktech, po přírodních katastrofách nebo epidemiích, je 1,5 miliardy eur. „Máme vnitřní pravidlo, podle kterého musí 80 % z celkové částky směřovat na přímou pomoc. Letos to je 1,3 miliard eur,“ vysvětluje ředitel české kanceláře Lékařů bez hranic a lékař Pavel Gruber.

Čeští soukromí dárci jim v loňském roce (poprvé v historii), věnovali přes 100 milionů korun. „Náš nejtypičtější dárce je ve věku na 50 let a posílá nám měsíčně 200 Kč. To je to nejlepší, co pro nás může kdokoli udělat. To je přesně to, na čem Lékaři bez hranic stojí.“ Proč?

Peníze od států nebereme

Protože se rozhodli nepřijímat peníze od jakýchkoli institucionálních organizací, a to ani od od Evropské unie. „Jen my totiž rozhodneme, kam vyrazíme. Jinak bychom byli vázáni tím, co rozhodne někdo druhý.“ Nestrannost je prý jejich největší deviza a přednost hlavně v případě pomoci lékařů v ozbrojených konfliktech.

„Přímo na místě totiž používáme tzv. vyjednávaný přístup. Když zjistíme, že někdo potřebuje naši pomoc, tak obejdeme všechny strany konfliktu. Vysvětlujeme, kdo jsme a co budeme dělat. S jedinou výjimkou taky striktně nepoužíváme ozbrojenou ochranku, a pokud uspějeme, žádáme od všech stran i garanci, že na nás nebudou útočit. Ono totiž první dotaz při takovémto vyjednávání je: Kdo vás platí?“ popisuje ředitel Gruber.

Kdo vás platí?

Když pak prý mohou odpovědět, že je „platí“ přes šest milionů drobných dárců z celého světa, mají napůl vyhráno. Jinak by tady byl velký problém. Třeba proto, že Česko je členem NATO a v mnoha ozbrojených konfliktech světa stojí na jedné či druhé straně. „Pro nás je tak nesmírně důležité nebýt, a to ani vzdáleně, na některé z těchto ´barikád´. Tak to tam je doopravdy bráno. Naši lékaři tak patří mezi několik málo neziskových organizací světa, které to mohou říkat s čistým svědomím.“

Lékaři bez hranic rozlišují i své donátory. „Máme stanovené černé, šedé a pak další sektory. Nemůžeme přijímat dary z byznysu, který nám nepřímo generuje pacienty. To je zbrojní průmysl, těžební, alkoholový, tabákový nebo tzv. výherní. Samostatnou kapitolu je pak farmaceutický průmysl, který naráží i na lékařskou etiku.“

Nejen že je tyto firmy Lékaři bez hranic často kritizují, ale zároveň od nich ve velkém nakupují léky a další materiál. To by ale mohl být problém, protože „léky vybíráme kvůli svým nejlepším účinkům a pro konkrétní nemoc nebo pacienta. Ne protože nám nějaká korporace dala nějaký dar.“

Zkorumpované neziskovky?

Jsou v této zemi nějaké „zkorumpované neziskovky“ jak se nedávno vyjádřil premiér Andrej Babiš? „Nevím, jestli někdo z těch velkých organizací může být zkorumpovaný. To nejcennější co všichni máme, je dobré jméno. Dost dobře si tak nedokážu představit, že by si něco podobného dovolil… Na druhé straně, dobří i zlí lidé jsou samozřejmě všude.“

Obecně prý ale ředitel české kanceláře Lékařů bez hranic Pavel Gruber může říct, že „kdyby všechny veřejné prostředky byly hlídány stejně, jak jsou u neziskovek, tak by v této zemi bylo lépe,“ uzavírá.