Pro a proti – Versailleská smlouva selhala? (2019)

Přidal: Premek |

Leden 18, 2019

Ani 100 let od podpisu Versailleské mírové smlouvy neutichá její kritika. V Německu nyní vyšly hned tři knihy od renomovaných autorů, kteří řeší otázku, jestli Versailleská smlouva selhala a pomohla k nástupu Hitlera. Otázku budeme řešit i se svými hosty. Moderuje Tomáš Pavlíček.

Hovoří publicista, který velkou část života prožil v Německu Jaroslav Šonka a Petr Holub z týdeníku Echo.

Natočeno 2019. Premiéra 18. 1. 2019 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Lit.: Pavlíček, Tomáš – Čihák, Ondřej: Versailleská smlouva chtěla vyřešit až příliš velké problémy, soudí publicista Petr Holub. In web ČRo Plus, 18. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před 100 lety se ve francouzském Versailles sešli zástupci vítězných mocností. Stanovili nové hranice, potrestali původce 1. světové války a pokusili se vybudovat nový systém, který by dalším konfliktům zabránil. Tak se stalo zhruba jen na 20 let. Selhaly cíle Versailleské smlouvy?

„Slabinou Versailleské smlouvy je, že obsahovala celou řadu požadavků, které byly vzájemně neslučitelné,“ uvedl v pořadu Pro a proti novinář Jaroslav Šonka.

Podle něj panoval v době sepsání dokumentu strach z mnoha věcí, včetně bolševických revolucí. „Rizika byla obrovská a někteří lidé tehdy nevyhodnotili správně vliv nového Sovětského svazu.“

Zaráží mě, jak bylo možné uchopit německé poválečné reparace politicky a ztvárnit z toho vášně, které narušily mezinárodní dorozumívání a přispěly k nástupu nacismu. Jaroslav Šonka

Současně se začátkem Versailleské konference vznikla v Mnichově Německá strana pracujících (DAP). „Adolf Hitler byl tehdy ještě pomýlený politik… Pak se mu podařilo uchopit tuto stranu a změnit ji v NSDAP. Začal také na základě debat ve Versailles zfanatizovávat německou společnost, aby o 12 let později vznikl nacismus.“

„Je daný princip, že veškeré válku vedoucí mocnosti, vítězné či poražené, se musí zahrnout do společného budování míru a uspořádání na kontinentu. Začal s tím Marshallův plán… Závaznost se tady nevynucuje silovou politikou, ale souhlasem i těch poražených,“ upozornil Jaroslav Šonka.

Nepodařilo se obnovit ekonomický řád, což vedlo ke zpochybnění Versailleské smlouvy

„Versailleský systém řešil příliš velké úlohy na to, aby je mohl vyřešit na delší dobu… I když došlo k opakování světové války, tak hranice stanovené touto smlouvou vydržely dodnes a jsou základem sedmdesátiletého míru, který prožíváme,“ připomněl publicista serveru Echo24 Petr Holub.

Podle něj se Evropa obávala bolševických revolucí, takže se vládci spojeneckých mocností museli opřít o stabilní nacionální režimy Polska, Rumunska a Československa. „Naopak v Maďarsku a Německu bylo riziko bolševických revolucí největší, proto byla vyjednávací váha těchto zemí menší.“

Jádrem problémů, ke kterým došlo mezi 1. a 2. světovou válkou, bylo to, že se nepodařilo obnovit světový ekonomický řád… a státy nemohly obchodovat na rovném principu. To vedlo k velké ekonomické krizi, která zpochybnila politický versailleský systém. Petr Holub

Dopad reparací na Německo se prý obecně přeceňuje. „Je to argument, kterým je možné obvinit Francouze a další vítězné mocnosti. Podobné reparace platila po německo-francouzské válce i Francie a nedělalo jí to problémy.“

„Státy se postupně uzavíraly do sebe, rezignovaly na mezinárodní obchod a pustily se do dobrodružných politicko-ekonomických projektů… To vedlo k tomu, že se státy spolu nemohly domluvit na ekonomickém základě, tudíž ani politika nemohla být v pořádku,“ shrnul problémy Versailleské smlouvy Petr Holub.

Radiodokument