Pamětníci 1/??? (2002-2007)

Přidal: Premek |

Srpen 17, 2020

Připravil a uvádí Milan Hanuš.

Připravil Český rozhlas 6 (květen 2002 – leden 2007).

Pozn.: Padesátiminutový pořad vám přináší osudy, které nesmí být zapomenuty.

Seznam epizod (nekompletní, září 2004 – leden 2007): 01 – Josef Plocek. Repríza 21. 7. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus – 02 – Adam hrabě z Bubna a Litic. Natočeno 2004. Repríza 10. 8. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.) k 5. výročí úmrtí hraběte – 03 – Hugo hrabě Mensdorff – Pouilly. Repríza 3. 8. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.); 28. 9. 2022 (ČRo Plus, 19:05 h.); 22. 3. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.); 13. 9. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus. – 04 – Meda Mládková – 05 – Marie Janalíková. Repríza 15. 7. 2023 (ČRo Plus, 5:05 h.) – 06 – Václav Straka. Repríza 7. 7. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 07 – Jan S. Kruliš-Randa. Repríza 14. 9. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.); 19. 1. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus; – 08 – Životní příběh Zdeny Mašínové (1). Hovoří Zdena Mašínová. Repríza 23. 6. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus; 27. 10. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus a Mašíni a spol. – 09 – Životní příběh Zdeny Mašínové (2). Hovoří Zdena Mašínová. Repríza 30. 6. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus; 3. 11. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus a Mašíni a spol. – 10 – Věra Indrová, dcera bývalého politického vězně – 11 – Karel Macháček, bývalý předák čsl. studentstva v exilu. Repríza 12. 1. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus – 12 – Životní příběh kněze Václava Dvořáka (1). Repríza 2. 6. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 13 – Životní příběh kněze Václava Dvořáka (2). Repríza 9. 6. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 14 – Životní příběh Dalibora Plichty (1). Repríza 19. 5. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 15 – Životní příběh Dalibora Plichty (2) – 16 – Životní příběh Františka Pavlíčka (1) – 17 – Životní příběh Františka Pavlíčka (2) – 18 – Vzpomínky Jiřího Ješe (1). Repríza 31. 8. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.); 5. 5. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 19 – Vzpomínky Jiřího Ješe (2). Repríza 12. 5. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 20 – Dr. Jana Švehlová-Roubíková, dcera politického vězně. Repríza 28. 4. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 21 – Radim Vašinka. Repríza 28. 7. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 22 – Životní příběh prof. Lubora Karlíka (1). Repríza 24. 3. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 23 – Životní příběh prof. Lubora Karlíka (2) - 24 – Alena Hromádková. Natočeno 2004. Repríza 8. 12. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus – 25 – Jaroslav Šerých – akademický malíř (1). Repríza 10. 3. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 26 – Jaroslav Šerých – akademický malíř (2). Repríza 17. 3. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 27 – Baronka Jana Hildprantová-Germenisová ze zámku Blatná. Repríza 21. 9. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.); 28. 10. 2022 (ČRo Plus, 15:10 h.); 3. 3. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.). – 28 – Soňa Červená – zpěvačka a exulantka (1). Repríza 21. 12. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.); 17. 2. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 29 – Soňa Červená – zpěvačka a exulantka (2) – 30 – Karel Vrána (1). Repríza 4. 8. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus – 31 – Karel Vrána (2) – 32 – Eva Bláhová – dcera politického vězně Ladislava Retta – 33 – Jitka Rybáková-Pufflerová – politická vězeňkyně. Repríza 28. 9. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.); 3. 2. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 34 – Dana Seidlová, vnučka Jiřího Gutha Jarkovského. Repríza 5. 10. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.); 27. 1. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 35 – Generálmajor Rudolf Pernický. Repríza 12. 10. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.); 20. 1. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.). – 36 – Běla Kolářová, výtvarnice a fotografka. Repríza 19. 10. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.); 13. 1. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 37 – Eva Roubíčková (1). Repríza 30. 12. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 38 – Eva Roubíčková (2). Repríza 6. 1. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 39 – Filosof Jiří Hermach (1). Repríza 6. 12. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 40 – Filosof Jiří Hermach (2). Repríza 13. 12. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 41 – Filosof Jiří Hermach (3). Repríza 20. 12. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 42 – Zuzana Meisnerová-Wismerová a příběh Galerie Langhans. Repríza 22. 11. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 43 – Rudolf Battěk (1). Repríza 1. 9. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus – 44 – Rudolf Battěk (2) – 45 – Spisovatel Jaroslav Marek-Vejvoda (1). Repríza 8. 11. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 46 – Spisovatel Jaroslav Marek-Vejvoda (2). Repríza 15. 11. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 47 – Milan Míček – příběh pronásledované rodiny v 50. letech – 48 – Jan Konzal – příběh teologa (1). Repríza 27. 9. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 49 – Jan Konzal – příběh teologa (2). Repríza 4. 10. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.). – 50 – Jakub Čermín (1). Repríza 13. 9. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 51 – Jakub Čermín (2) – 52 – Libuše Paukertová-Lehárová (vzpomínky na Olgu Masarykovou). Repríza 6. 9. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 53 – Josef Daniel Beneš – exulant proti své vůli. Repríza 30. 8. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 54 – Karel Kukal – bývalý politický vězeň (1). Repríza 16. 8. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 55 – Karel Kukal – bývalý politický vězeň (2). Repríza 23. 8. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 56 – Vladimír Jindřich – emigrant a cestovatel – 57 – Vladimír Grégr – potomek slavného předka (1). Repríza 26. 7. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 58 – Vladimír Grégr – potomek slavného předka (2) – 59 – Vladimír Bystrov – příběhy unesených čs. občanů do SSSR (1). Repríza 19. 7. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 60 – Vladimír Bystrov – příběhy unesených čs. občanů do SSSR (2) – 61 – Milan Balabán – teolog a univerzitní profesor (1). Repríza 28. 6. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 62 – Milan Balabán – teolog a univerzitní profesor (2). Repríza 5. 7. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 63 – Ladislav Křikava. Repríza 8. 2. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 64 – Max Kašparů – psychoterapeut a jáhen (1). Repríza 21. 6. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 65 – Max Kašparů – psychoterapeut a jáhen (2) – 66 – Jarmila Bělíková – příběh disidentky. Repríza 18. 10. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 67 – Milan Paumer (1). Repríza 6. 10. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Mašíni a spol. a Dokument Plus – 68 – Milan Paumer (2). Repríza 31. 5. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.); 13. 10. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Mašíni a spol. a Dokument Plus – 69 – Milan Paumer (3). Repríza 7. 6. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.); 20. 10. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Mašíni a spol. a Dokument Plus – 70 – Alexandr Tomský – nakladatel a politolog (1) – 71 – Alexandr Tomský – nakladatel a politolog (2). Repríza 10. 5. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 72 – Alexandr Tomský – nakladatel a politolog (3). Repríza 3. 5. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 73 – Prof. Libor Pátý – příběh matematika a fyzika (1). Repríza 19. 4. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 74 – Prof. Libor Pátý – příběh matematika a fyzika (2). Repríza 26. 4. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 75 – Jan Schwarz – bývalý patriarcha Československé církve husitské (1) – 76 – Jan Schwarz – bývalý patriarcha Československé církve husitské (2) – 77 – Helena J. Wagnerová a historie pražské aristokratické rodiny Maternů (1) – 78 – Helena J. Wagnerová a historie pražské aristokratické rodiny Maternů (2) – 79 – Jan Klusák – hudební skladatel (1). Repríza 8. 3. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 80 – Jan Klusák – hudební skladatel (2) – 81 – Jiří Reynek – syn básníka Bohuslava Reynka. Repríza 1. 11. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.); 1. 1. 2023 (ČRo Plus, 19:07 h.) – 82 – Oskar Krause, politický vězeň, exulant a galerista ve Švýcarsku (1) – 83 – Oskar Krause, politický vězeň, exulant a galerista ve Švýcarsku (2) – 84 – Oskar Krause, politický vězeň, exulant a galerista ve Švýcarsku (3). Repríza 12. 4. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 85 – Příběh Evropana Ladislava Čerycha (1) – 86 – Příběh Evropana Ladislava Čerycha (2) – 87 – Karel Kahoun – skaut a politický vězeň. Repríza 1. 2. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 88 – Vladimír Hučín (1) – 89 – Vladimír Hučín (2) – 90 – Dana Němcová (1). Repríza 9. 11. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.); 14. 4. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) k úmrtí Dany Němcové – 91 – Dana Němcová (2). Repríza 16. 11. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.); 21. 4. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 92 – Jan Vladislav (1) – Mládí a vzdor. Repríza 15. 2. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 93 – Jan Vladislav (2) – Disident – 94 – Jan Vladislav (3) – Exil a návrat. Repríza 1. 3. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 95 – Páter Petr Ovečka, jezuita – 96 – Tomáš Boněk – farář a misionář v Namíbii (1). Repríza 25. 1. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 97 – Tomáš Boněk – farář a misionář v Namíbii (2) – 98 – Petr Vaníček (1). Repríza 4. 11. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) – 99 – Petr Vaníček (2)

Adolf Rázek. V devadesátých letech vystupoval často v médiích vyšetřovatel Adolf Rázek, který systematicky mapoval trestné činy, kterých se dopustili příslušníci Státní bezpečnosti. Repríza 29. 6. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.).

Životní příběh významného českého odborníka na psychosomatickou medicínu, účastníka západního odboje a lékaře Oty Gregora, zaznamenal pro dokumentární cyklus Pamětníci publicista Milan Hanuš. Repríza 6. 7. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.).

Patnáct let strávil v komunistických kriminálech teolog Otto Mádr. Jeho dramatický životní příběh zaznamenal pro pořad Pamětníci publicista Milan Hanuš. Repríza 13. 7. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.); 24. 12. 2021 (ČRo Plus, 15:10 h.); 26. 12. 2022 (ČRo Plus, 7:10 h.).

Dramatický životní příběh, který prožila Soňa Kapišinská, zaznamenal pro cyklus dokumentárních pásem Pamětníci publicista Milan Hanuš. Repríza 20. 7. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.).

Dlouholetý funkcionář Sokola Bohuslav Bubník poskytoval za války úkryt parašutistům, kteří přiletěli zabít zastupujícího protektora Heydricha. Příběh jedné velké občanské statečnosti zaznamenal publicista Milan Hanuš. Repríza 17. 8. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.); 5. 7. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.).

Jedním z těch, kteří měli nejblíž k Janu Masarykovi, byl jeho tajemník Antonín Sum. Publicista Milan Hanuš připravil v roce 2004 dvoudílný pořad vzpomínek. Repríza 26. 10. a 2. 11. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.); 12. a 19. 4. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Helena Jirounková 1/2. Pozoruhodný příběh Heleny Jirounkové nabízí vše, čím se do osudů řady Čechů zapsalo 20. století: střet s totalitami, úspěchy i pády, exil i návrat domů. Její vzpomínky zachytil Milan Hanuš ve dvoudílném dokumentárním pásmu z cyklu Pamětníci. Připravena je druhá část. Repríza 2. dílu 14. 12. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.).

Věra Pytlíčková Indrová byla dcerou Jaromíra Indry, politického vězně 50. let a skautského činovníka. I když sama se žádné trestné činnosti nedopustila, v letech socialismu na ni bylo – kvůli otci – nahlíženo jako na nepřítele státu. Co prožívala? Svůj složitý životní příběh vyprávěla v roce 2004 publicistovi Milanu Hanušovi pro pořad Pamětníci – Osudy, které nesmějí být zapomenuty. Repríza 16. 6. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.).

„Jsme dcery politických vězňů 50. let. Naši rodiče byli nevinně zavřeni, a tak cítíme povinnost informovat společnost, co se za komunismu dělo,“ řekla Eva Vláhová, zakladatelka a dlouholetá předsedkyně občanského sdružení Dcery padesátých let. Tato dcera sociálního demokrata vězněného v 50. letech byla v roce 2010 oceněna Cenou Jaromíra Šavrdy za svědectví o totalitě. Už o rok dříve získala cenu Evropské komise Zlatá hvězda. Toto ocenění se v několika kategoriích uděluje každý rok v rámci programu Evropa pro občany, který se zaměřuje na občanskou společnost. Životní příběh Evy Vláhové s připomenutím dramatických osudů její rodiny v 50. letech minulého století. Repríza 10. 2. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.).

Když mu jeho církevní nadřízení určili první farářské místo, musel si ho nejdřív najít na mapě. Po deseti letech, kdy byl přeložen, jej nechtěli jeho farníci pustit a jeho odchod nesli s těžkým srdcem podobně jako on. Pater Jaroslav Konečný, dnes farář ve Vlašimi. Jeho otec hrál na housle v Symfonickém orchestru Československého rozhlasu, on sám vystudoval nejprve pražskou AMU, ale nakonec se rozhodl pro cestu duchovního. O hudbě a konverzi vypravuje v repríze pořadu Milana Hanuše z cyklu Pamětníci. Repríza 7. 4. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.).

Jedním z řady případů, kdy se osoba, evidovaná ve svazcích komunistické Státní bezpečnosti jako její spolupracovnice domohla pravomocného rozsudku o neoprávněnosti takové evidence, je i kauza Jitky Rybákové Pufflerové. Za údajnou protistátní činnost byla odsouzena v roce 1950 a už v roce 1954 byla propuštěna. Podle materiálů, dnes dostupných v Archivu bezpečnostních složek, začala se Státní bezpečností spolupracovat ve vězení v roce 1953. Evidována byla ale v kategorii informátorů a podle výroku českých soudů jde o formu nevědomé spolupráce; navíc podle výroku polistopadového soudu byla vězněna za činnost, vyprovokovanou Státní bezpečností. V řadách bývalých politických vězňů byla ale řada takových, kteří po roce 1989 i po výroku soudu nevědomost spolupráce vylučovali. Složitý příběh Jitky Rybákové Pufflerové se pokusil alespoň na základě její výpovědi zachytit v roce 2005 do dokumentárního pásma publicista Milan Hanuš.

Ve věku 89 let zemřela v úterý jedna z nejvýraznějších osobností československého disentu Dana Němcová. Byla jednou z prvních signatářů a později i mluvčích Charty 77. Spoluzakládala Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, tedy organizaci, která pomáhala obětem komunistického bezpráví. Němcová, matka sedmi dětí a vystudovaná psycholožka, sama čelila za své názory za minulého režimu pronásledování, výslechům a domovním prohlídkám. Směla pracovat jen jako uklízečka a domovnice, byla i ve vězení. Po revoluci 1989 krátce působila jako poslankyně Federálního shromáždění, hlavně ale pokračovala v obraně lidských práv a v pomoci slabým či bezmocným. Společně s Olgou Havlovou stála od počátku ve Výboru dobré vůle, který dodnes pomáhá lidem se zdravotním postižením, opuštěným dětem, seniorům a nemocným. V roce 2006 zaznamenal vzpomínky Dany Němcové do dvoudílného dokumentu z cyklu Pamětníci publicista Milan Hanuš.

Politolog, publicista, výtvarný kritik a dramatik Dalibor Plichta byl jedním z výrazných a osobitých aktérů našeho kulturního i politického života po druhé světové válce. Do roku 1971 působil v Ústavu státu a práva Československé akademie věd a současně přednášel srovnávací ústavní právo. Ale na počátku takzvané normalizace musel akademickou sféru opustit a ztratil i možnost publikovat. Jeho monografie Hledání souřadnic vydaná roku 1969 byla stažena z distribuce a většina jejího nákladu zničena. Své překlady z angličtiny a francouzštiny musel v 70. a 80. letech vydávat pod cizími jmény. Aktivní byl i po roce 1989, kdy patřil k výrazným kritikům NATO i Evropské unie. Vzhledem k tomu, že nestihl napsat paměti, je dvoudílný dokument z cyklu Pamětníci, který v roce 2004 připravil publicista Milan Hanuš, ojedinělým svědectvím o Plichtově životě.

Režisérka a scénáristka, také hudebnice a autorka mnoha článků o kultuře. Tím vším byla Hana Kodíčková, která část života prožila v exilu. Její maminkou byla herečka Olga Schmidtová a otcem byl slovenský výtvarník Oto Opršal. Vystudovala konzervatoř a vystupovala s dvojicí Šimek – Grossmann. V roce 1968 emigrovala do Velké Británie, kde spolupracovala s Černým divadlem. Jako scenáristka, režisérka, scénografka a loutkoherečka se věnovala divadlu pro děti. Pro britskou televizi připravovala dětské pořady. Vydala několik dětských knížek a pracovala pro českou rozhlasovou sekci BBC. V roce 2004 zaznamenal vzpomínky Hany Kodíčkové publicista Milan Hanuš pro cyklus pořadů Pamětníci. Repríza 18. 8. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.).

Eva Langrová se narodila v roce 1944 v Prostějově do rodiny Františka Bureše, který byl aktivním funkcionářem strany národních socialistů. V červenci 1950 byl spolu s dalšími šestnácti lidmi odsouzen v politickém procesu za údajné vyzvědačství a vlastizradu. Matka Evy Langrové rok poté zemřela. Evu vychovávala babička, která zastávala názor, že otec zničil rodinu. Pamětnice nemohla studovat, nakonec získala práci v prodejně drogerie. Otce navštěvovala ve vězení. Byl propuštěn po jedenácti letech. Kvůli babiččině výchově a odcizení s ním dcera už nikdy nenavázala dřívější vztah a trpěla psychickými problémy. Po roce 1989 se stala členkou Konfederace politických vězňů a spolku Dcery, který sdružuje dcery politických vězňů. Repríza 8. 9. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Historik Toman Brod přežil tři čtvrtě roku v Osvětimi, v jednom z nejhorších vyhlazovacích táborů druhé světové války. Jak sám říká, přežít jemu i některým dalším pomohla víra a ničím nepodložený optimismus v brzký konec války. „My tomu věřili, i když stál Hitler ještě v dvaačtyřicátém u Stalingradu,“ řekl bývalý vězeň z Terezína, Osvětimi a Gross-Rosenu v Kladsku. Brod se zachránil téměř zázrakem a paradoxně za svůj život vděčí neblaze proslulému Josefu Mengelemu. Zatímco celý rodinný tábor, v němž nezletilý Brod pobýval, byl určen k likvidaci, mladého chlapce spolu se stovkou dalších v podstatě na poslední chvíli Mengele vybral na práci do mužského tábora. „To byla taková náhoda, že byl Mengele v dobré náladě,“ poznamenal Brod. Jeho matka i bratr však zahynuli. Svůj životní příběh vyprávěl v roce 2004 publicistovi Milanu Hanušovi pro dvoudílný pořad z cyklu Pamětníci. Repríza 15. 9. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

„Exil je zvláštní, nezastupitelná životní zkušenost. Přes všechny obtíže, neúspěchy a hořkosti se stal neocenitelnou součástí mé životní pouti,“ ohlížela se v roce 2006 ve své vzpomínce chartistka a novinářka Dagmar Vaněčková. Manželé Vaněčkovi, oba signatáři Charty 77, odešli po intenzivním nátlaku bezpečnostních orgánů do exilu v roce 1980, v době, kdy bylo Dagmar Vaněčkové 47 let a jejímu muži dokonce 57. V takovém věku nebylo jednoduché začínat nový život v nové zemi. V nelehkém úkolu obstáli ? žili skromně a po celá osmdesátá léta podporovali různými cestami své někdejší spoluobčany v Československu, obětovali svůj čas a často i rodinné finance. Ačkoli se později Dagmar Vaněčková setkávala s častým názorem, že se emigranti měli mnohem lépe než lidé v Československu a nic pro domov nedělali, opak byl pravdou. Repríza 29. 9. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Václav Vaško měl pozoruhodný život: po otci Čech, po matce Slovák prošel Slovenským národním povstáním a německým zajetím. Jako poválečný československý diplomat v Moskvě byl na nátlak sovětských úřadů odvolán a na několik desetiletí odloučen od své ruské manželky a dcery. Od února 1953 byl vězněn a v květnu 1960 amnestován. Pracoval jako dělník, později vedoucí vydavatelství a první ředitel nakladatelství Zvon. Po listopadu 1989 byl jmenován čestným velvyslancem a vyznamenán prezidentem republiky medailí za zásluhy (1998). Listopadový obrat znamenal svobodu a sjednocení i pro celou jeho rodinu. Natočeno 2004. Repríza 22. 12. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus; 29. 12. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Římskokatolický kněz a premonstrát Miloslav Fiala je známý zejména svým působením ve funkci tiskového mluvčího Československé a následně České biskupské konference. Řadu let byl také redaktorem náboženských pořadů Československého a poté Českého rozhlasu. Jeho životní příběh zejména před rokem 1989 byl přitom mimořádně složitý a svým způsobem i pestrý. V roce 2004 vyprávění Miloslava Fialy zaznamenal pro pořad z cyklu Pamětníci publicista Milan Hanuš. Repríza 5. 1. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

„Když bydlíte v Anglii a jmenujete se Brown, Green nebo Black, není třeba, abyste známým mnoho o sobě říkal. Je pro ně snadné posoudit, jestli pocházíte z Yorkshiru nebo Somersetu. Posuzují vás na pozadí svého vlastního původu a udělají si o vás dojem, dosti přesný. Když ale bydlíte v Anglii a jmenujete se Macháček, vyžaduje to trochu vysvětlování. Lidé se zajímají, kdo to je, odkud pochází, jak se sem dostal.“ To jsou úvodní slova knihy Karla Macháčka Útěk do Anglie, kterou napsal pro svou rodinu a také proto, aby upozornil na osud jednoho z československých studentů, postižených tragickými událostmi roku 1939, které způsobily, že se českému vlastenci stala Anglie domovem. V roce 2004 vyprávěl Karel Macháček svůj životní příběh Milanu Hanušovi pro jeden z pořadů z cyklu Pamětníci. Repríza 12. 1. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Profesor národního hospodářství a mecenáš Jan Kruliš-Randa, nositel státního vyznamenání za zásluhy o budování svobodné demokratické společnosti pocházel ze slavného rodu. Jeho pradědečky byli vynálezce obloukové lampy František Křižík a rytíř Antonín Randa, uznávaný profesor občanského práva a děkan právnické fakulty. Po maturitě začal Kruliš-Randa studovat práva, v roce 1948 byl z fakulty z politických důvodů vyloučen. Následné represe ho donutily k odchodu do exilu, podařilo se mu uprchnout přes Šumavu do Bavorska. V zahraničí získal stipendium a vystudoval v Curychu národní hospodářství. V 50. letech přesídlil do USA a pracoval tam pro americké koncerny. V roce 1963 se vrátil do Švýcarska, kde se oženil s Rosemarie Spühlerovou, dcerou významného politika Willyho Spühlera, který v roce 1968 zastával funkci švýcarského prezidenta. Po roce 1989 začal profesor Kruliš-Randa přednášet v Praze na Vysoké škole ekonomické a na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 2004 zaznamenal jeho životní vzpomínky publicista Milan Hanuš pro dokumentární pásmo z cyklu Pamětníci. Repríza 19. 1. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Jedním z traumatických okamžiků moderních českých dějin je 17. listopad 1939 a přepadení českých vysokoškolských kolejí a zatčení více než tisícovky studentů, kteří se nedlouho předtím účastnili demonstrací proti nacistické okupaci. Mezi studenty byl i pozdější přední český romanista, profesor Jan Šabršula. Zemřel před devíti lety, v únoru 2015 v požehnaném věku 96 let. Jeho složitý životní příběh zaznamenal v roce 2004 publicista Milan Hanuš. Repríza 26. 1. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Spisovatele Jaroslava Putíka věznili v letech druhé světové války nacisté, po roce 1968 mu pro změnu komunisté zakázali publikovat. Byl autorem různorodé tvorby, jeho asi nejznámějším dílem je román Muž s břitvou. Za druhé světové války se aktivně účastnil protinacistického odboje a právě kvůli tomu vystřídal několik věznic včetně koncentračního tábora v Dachau. Ani za komunistického režimu neměl jednoduchý život. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 vystoupil z komunistické strany a následně pak do konce 80. let nesměl vydávat své knihy. Spolupracoval tedy s exilovými nakladateli jako redaktor i autor a živil se rovněž jako překladatel i dělník. Natočeno 2004. Repríza 1. 3. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Lubomír Úlehla. Když v roce 2016 v pražských Letňanech rozhodovali o názvech deseti nových ulic, jedna z nich dostala jméno Lubomíra Úlehly. Legendární pilot patřil v minulosti patřil k české letecké elitě. Hned po obsazení Československa nacistickým Německem v roce 1939 uprchl do Polska a následně do Francie, o kterou sváděl marný boj jako pilot. Po pádu Paříže odcestoval do Anglie, kde se stal členem československé 311. bombardovací perutě. Byl mezi prvními letci, kteří podnikli útok na pozice německé armády v Bruselu. V roce 2004 s ním natočil rozsáhlý vzpomínkový rozhovor redaktor Milan Hanuš pro cyklus Pamětníci. Obsáhlé vzpomínky rozdělil do dvou dílů. Repríza 8. 3. a 15. 3. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Někdejší politický vězeň a skautský činovník Jiří Navrátil, který zemřel v roce 2017, byl členem protinacistického odboje a po válce ho komunisté věznili v uranových dolech. Po revoluci se podílel na obnově Junáka, jehož členem byl od 30. let minulého století. V 90. letech byl jeho starostou a až do svého úmrtí místostarostou. V roce 2002 světové skautské ústředí udělilo Navrátilovi nejvyšší vyznamenání. Do poslední chvíle života komentoval společenské dění, byl aktivní ve výchově skautských vedoucích a překvapoval svou schopností přirozeně překonávat generační rozdíly. Navrátilův život odráží pohnuté dějiny českých zemí i českého skautingu, který ve 20. století zakázali nejdříve nacisté, po nich dvakrát komunisté. Právě o tom vyprávěl Jiří Navrátil v roce 2004 publicistovi Milanu Hanušovi pro pořad z cyklu Pamětníci. Repríza 29. 3. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Světově uznávaný pediatr Václav Vojtěch Tošovský, profesor dětské chirurgie i autor mnoha odborných a beletristických knih, prožil mimořádně zajímavý život. V roce 2004 o něm vyprávěl publicistovi Milanu Hanušovi pro pořad z cyklu Pamětníci. Repríza 5. 4. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Původně učitelka a později vědecká pracovnice v oboru sociologie Miluše Kubíčková pracovala v 70. a 80. letech jako sociální pracovnice ve stavebním podniku. Po roce 1989 se stala docentkou na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy se zaměřením na psychologickou pomoc učitelům. V roce 1990 založila občanské sdružení Zdravý životní styl a dlouhodobě byla jeho předsedkyní. Pořádala ozdravné pobyty v jižních Čechách pro rodiny s dětmi, působila jako publicistka a soukromá lektorka. V roce 2003 vyprávěla svůj životní příběh redaktorovi Milanu Hanušovi. Repríza 1. dílu 26. 4. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus; 7. 6. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Nejvýznamnějším světově uznávaným ekonomem českého původu byl Jan Kmenta. Svůj životní příběh vyprávěl Milanu Hanušovi. Natočeno v roce 2003. Repríza 14. 6. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Legendární pražská poetická vinárna Viola je spojena se jménem Vladimíra Justla. Repríza 30. 8. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) a 6. 9. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Přední český biblista, znalec hebrejštiny a řečtiny Jan Heller vyprávěl v roce 2003 svůj životní příběh publicistovi Milanu Hanušovi pro pořad Pamětníci. Repríza 20. 9. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Rok po smrti Stalina a Gottwalda zatkla Státní bezpečnost Jiřího Laubeho. Byl nesmyslně odsouzen za údajné rozšiřování slintavky a kulhavky. Repríza 27. 9. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Lit.: Pavlovský, Petr: Estetické cítění, vkus a etické postoje. In Týdeník Rozhlas 7/2007 (recenze dílů 92-94). – Cit.: Pamětníci. Osudy, které nesmí být zapomenuty – to je název a podtitul týdeníku, který už od května 2002 vysílá každý čtvrtek večer Český rozhlas 6. Milan Hanuš, redaktor a moderátor cyklu, zpovídá naše známé i zcela neznámé spoluobčany středního a staršího věku, muže i ženy, lidi nejrůznějších povolání i zájmů, politických či světonázorových postojů. Společné mají vlastně jen jediné: charakter. Jde vesměs o lidi s pevnou páteří, kteří svou mravnost dosvědčovali celým svým životem. Mnohdy účastníci druhého i třetího odboje, „sůl národa“. Počet vzpomínajících už dávno přesáhl stovku, přičemž snad každý druhý prošel jako „vězeň svědomí“ totalitními kriminály, někteří i víckrát. Tragická vizitka pro národní dějiny: od protektorátu až po čtvrtou republiku (1948–1989), tedy po celé půlstoletí, nebylo pro charakterního člověka prakticky možné, aby on či někdo z jeho blízkých nebyl dříve či později vtažen do drtivého soukolí bezohledného režimu, vězněn či alespoň drasticky diskriminován. Konečně, jak vyplývá prakticky ze všech svědectví, celý „tábor socialismu“ měl s koncentrákem mnoho společného, ostnatými dráty na hranicích počínaje a totalitní zvůlí panující uvnitř konče.

Většina hostí dostala k dispozici jen jednu padesátiminutovku, někdo i dvě. Mezi několik výjimek, které jsme mohli poslouchat dokonce třikrát po sobě, patří i básník Jan Vladislav, který se po návratu z exilu dožil minulý měsíc v Praze v záviděníhodné duševní svěžesti požehnané čtyřiaosmdesátky. Patří sice mezi nekriminalizované „pamětníky“, ale ústrků zažil tolik, že rozsah a kvalita jeho díla se v této perspektivě jeví jako malý zázrak.

„Krása sleduje funkci,“ říkávali funkcionalisté. „Dobro sleduje krásu,“ mohli bychom si říci my po poslechu Vladislavových vzpomínek. Za první rozhodující moment celé jeho generace lze považovat únorový převrat 1948, kdy po mravně sporném tříletí třetí republiky (omezená demokracie, omezená suverenita, limitované občanské svobody) se pro nastupující generaci rozhodovalo, v čem stráví většinu dalšího života. Především intelektuálové se chtěj nechtěj museli k novému režimu buď přidat, nebo se od něj tak či onak distancovat. Vzpomeňme dobového komunistického hesla: „Kdo nejde s námi, jde proti nám!“ Na kompromisy a „neutralitu“ moc prostoru nebylo. Jak se ale má orientovat pětadvacetiletý mladík v zemi, která byla dlouhodobě odstřižena od standardních, ideologicky nezkreslených informačních zdrojů? Mladý básník spolehl na svůj emoční svět: ten jej nasměroval tak, že nikdy později nelitoval; nemusel „prohlédnout“, „snímat šupiny z očí“, nemusel se studem odmítat své trudné, ale čestné mládí.

Rozhodnutí bylo zdánlivě jednoduché: „Některé věci se nám prostě nelíbily; stejně, jako už za protektorátu.“ Vladislav připomíná báseň Zbigniewa Herberta Síla vkusu:

To naše odmítnutí, nesouhlas a odpor
nevyžadovaly vůbec velký charakter,
měli jsme drobet nezbytné odvahy,
ale v podstatě to byla věc vkusu.

Estetický soud je záležitost povýtce subjektivní. Byli lidé, kterým se komunistické manýry líbily, kteří se jimi esteticky opájeli. Měli ale i vrstevníky, kterým se hnusily. Byl to rozdíl vkusu, který měl ovšem morální konsekvence.

Druhý důležitý moment nastal o dvacet let později, zlomový byl ovšem už jen pro ty, kteří se v únoru 1948 svezli s mocí. Pro ty ostatní, mezi které patřil i Jan Vladislav, bylo Pražské jaro pouhým „palácovým převratem“. „Skutečná svoboda začala až po 21. srpnu. Lidé začali konečně opravdu svobodně mluvit! Vydrželo to necelý rok.

Vladislavův příběh je příběhem permanentního vylučování ze života, z literatury i z vlastní země. Je to ale i příběh lidského a uměleckého vzdoru, kterému historie dala za pravdu. Tato pravda stála u počátků Charty 77, kterou básník podepsal jako jeden z prvních. Na její půdě se sešli exkomunisté s těmi, kteří v té době odporovali režimu už třicet let!

Jana Vladislava jsme poslouchali po tři večery, ale přesto jsem přesvědčen, že některé zajímavé kapitoly nebyly ani načaty. Jak to bylo s pomaturitními studiemi, zakončenými (?) po válce na FF UK u profesora Václava Černého, s rehabilitací až po mnoha dalších letech? Jak to bylo s revuí Světová literatura? S publikováním ve Francii, na vlnách RFE, v popřevratových Literárkách? Mnohé jistě zodpoví Otevřený deník (leden 1977 až únor 1981) a navazující Pařížský deník (březen 1981 až prosinec 1989), které by brzy měly vyjít. Stávající „interview“ ale ukázalo, že bychom si mohli poslechnout ještě hodnou řádku pozoruhodných odpovědí.

Lit.: anonym: Pamětníci – Bohuslav Bubník. In web ČRo Plus, 17. srpen 2021 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dlouholetý funkcionář Sokola Bohuslav Bubník poskytoval za války úkryt parašutistům, kteří přiletěli zabít zastupujícího protektora Heydricha. Příběh jedné velké občanské statečnosti zaznamenal publicista Milan Hanuš.

Lit.: Hanuš, Milan: Osudy, které nesmějí být zapomenuty: Věra Pytlíčková. In web ČRo Plus, 16. červen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Věra Pytlíčková Indrová byla dcerou Jaromíra Indry, politického vězně 50. let a skautského činovníka. I když sama se žádné trestné činnosti nedopustila, bylo na ní v letech socialismu kvůli otci nahlíženo jako na nepřítele státu.

Co prožívala? Svůj složitý životní příběh vyprávěla v roce 2004 publicistovi Milanu Hanušovi. (…)

Lit.: Hanuš, Milan: Václav Vaško. Odbojář, diplomat a mukl s pozoruhodným životem. In web ČRo Plus, 29. prosinec 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Václav Vaško měl pozoruhodný život: po otci Čech, po matce Slovák prošel Slovenským národním povstáním a německým zajetím. Jako poválečný československý diplomat v Moskvě byl na nátlak sovětských úřadů odvolán a na několik desetiletí odloučen od své ruské manželky a dcery. Od února 1953 byl vězněn a v květnu 1960 amnestován. Pracoval jako dělník, později vedoucí vydavatelství a první ředitel nakladatelství Zvon.

Po listopadu 1989 byl jmenován čestným velvyslancem a vyznamenán prezidentem republiky medailí za zásluhy (1998). Listopadový obrat znamenal svobodu a sjednocení i pro celou jeho rodinu. (…)

Radiodokument