Příběhy 20. století – Odsunutá paměť 1/2 (2024)

Přidal: Premek |

Leden 21, 2024

Dnešní Příběhy 20. století dostaly název „Odsunutá paměť“. Adam Drda se v pořadu věnuje vzpomínkám Němců z českých zemí, jejichž rodiny byly po válce vysídleny do východního či západního Německa nebo do Rakouska. Pamětníci, kteří v pořadu vystupují, zažili tzv. odsun jako děti či dospívající – a v útlém věku museli také čelit krutostem a všudypřítomnému násilí.

Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 21. 1. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 49 min.); 2. dílu 28. 1. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 51 min.).

Lit.: Drda, Adam: Odsunutá paměť. Příběhy Němců z českých zemí, vyhnaných po válce z domovů – 1. část. In web ČRo Plus, 21. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Hluboko na Šumavě, tam je můj domov/ je to už pěkně dlouho, co jsem odtamtud pryč/ale vzpomínka, ta mi zůstane navždycky/ na Šumavu zapomenout nemůžu,“ zpívá Franziska Krampfl. Píseň Tief drin im Böhmerwald napsal šumavský rodák, sklář Andreas Hartauer (1839-1915).

Franziska se narodila jako Kelnhoferová v květnu 1931 v Hojsově Stráži (německy Eisenstrass) u Železné Rudy, vyrůstala v Brčálníku (Frischwinkel) na rodovém statku. Dnes žije v Německu, její rodina byla vyhnána z domova v květnu 1946.

Kelnhoferovi museli odejít poměrně pozdě, na vyhnání se připravovali, malou část majetku (peřiny, kolovrátek, nádobí) se jim podařilo propašovat do Bavorska, ale pořád hospodařili: „Byli jsme na poli, můj otec a já, na bramborovém poli. A najednou přišel zdáli mladý muž, v ruce měl nějaký poukaz a ten dal otci. A na něm stálo, že máme být zítra ráno v osm hodin připraveni, že jsme zařazeni do odsunu. A dole stálo, že tímto přechází všechen majetek Němců na český stát. A konec.“

Příběhy 20. století jsou tentokrát založeny na projektu Paměti národa, resp. společnosti Post Bellum, který dostal název Odsunutá paměť. V jeho rámci byly zaznamenány desítky osudů českých, moravských a slezských Němců, kteří dnes žijí jinde. (…)

Lit.: Drda, Adam: Odsunutá paměť. Příběhy Němců z českých zemí, vyhnaných po válce z domovů – 2. část. In web ČRo Plus, 28. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před válkou žily v Československu asi tři miliony lidí, kteří se hlásili k německé národnosti – většina z nich v českých zemích. Po osvobození od nacismu byli skoro všichni Němci vyhnáni (nebo, jak se eufemisticky říká „vysídleni“ či „odsunuti“). Odhaduje se, že o domovy a majetky přišlo v letech 1945-46 asi dva a čtvrt milionu lidí. Poválečné násilí na Němcích si podle běžně uváděných údajů vyžádalo na českém území asi 30 tisíc životů.

Nové Příběhy 20. století navazují na předchozí pořad, i tentokrát vycházejí z projektu Paměti národa, který má stejný název: Odsunutá paměť.

V jeho rámci byly zaznamenány desítky osudů českých, moravských a slezských Němců, kteří dnes žijí jinde. Jak již zaznělo v předchozím díle: nejsou to „jen“ německé vzpomínky – paměť vyhnanců patří také k nám, je to nedílná součást velmi nedávných českých dějin. Zvláštní poděkování za tento pořad patří Janu Blažkovi z Paměti národa, který většinu rozhovorů vedl.

V Příbězích se soustavně zabýváme nacistickými zločiny – nemusíme tedy znovu připomínat, co vyhnání předcházelo, stačí snad opět konstatování, že ani prokázaná konkrétní vina nedává zelenou k sadismu a že konkrétní vinu vyháněných po válce zpravidla nikdo nezkoumal: stačilo, že se narodili jako Němci. Ti, které v pořadu uslyšíte, byli navíc v roce 1945 děti nebo dospívající. (…)

Radiodokument