Reparát 1/?? (2024)

Emoce, pocity, myšlení a nálady – každý zažívá během dne různé emoce, některé jsou příjemnější než jiné. Být duševně zdravý neznamená být stále šťastný a pozitivní, ale umět pracovat s vlastními emocemi – třeba prostřednictvím pohybu.

„Laskavé a přátelské vztahy jsou alfa a omega, vztah učitelů s dětmi je náš nejmocnější nástroj. České děti hodnotí vztahy učitelů vůči nim jako vůbec nejhorší v rámci zemí OECD, v tom máme ještě rezervy,“ říká v Reparátu Lenka Felcmanová, vedoucí expertka Pracovní skupiny wellbeing a předsedkyně Society For All.

„Když se děti cítí bezpečně a přijaté, mají chuť se rozvíjet,“ dodává. (…)

Lit.: Vrbová, Daniela – Vozková, Markéta: Výuka má být pestrá a dynamická. Děti nemůžou jen sedět a čekat, až se jim předají hotové věci, říká expertka na inovace. In web ČRo Radio Plus, 29. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V Česku podle Nadačního fondu Eduzměna 75 procent výuky stále probíhá tak, že učitel pracuje hromadně se všemi žáky ve třídě jednou společnou formou se stejným obsahem činnosti. Jak jednosměrný výklad od tabule zpestřit? Co přináší dětem ozvláštněné vyučování a podpora jejich motivace, otevřenosti a tvůrčí spolupráce v třídním kolektivu? Jak měnit prostředí škol, aby čas v nich strávený byl pro děti, rodiče a učitele smysluplný, kreativní a radostný?

V Reparátu představíme program Začít spolu organizace Step by Step ČR, který v Česku od roku 1994 podporuje školy, učitele, rodiče a děti a usiluje o změnu přemýšlení o vzdělávání.

Lit.: Vrbová, Daniela – Vozková, Markéta: Rozvoj potenciálu předškoláků je nejlepší sociální investicí, říká ředitelka Platformy pro včasnou péči. In web ČRo Plus, 6. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Školky a další předškolní zařízení pomáhají znevýhodněným dětem snížit riziko pozdějších problémů ve škole, zároveň fungují jako prevence nezaměstnanosti nebo kriminality. Úspěch ve vzdělávání v Česku silně závisí na tom, v kterém regionu se dítě narodí a jaké sociální postavení mají jeho rodiče. Děti z chudšího prostředí zaostávají více než v některých postkomunistických zemích.

Zlepšení výsledků znevýhodněných dětí je přitom jedna z nejvýnosnějších investic, které může stát udělat, uvádí analýzy PISA a PAQ Research. (…)

„Jedno z těch řešení, které má kvalitativní vliv, je, když spolupracují mateřské školy, zřizovatel a sociální služby na tom, aby všechny děti byly zapsány do mateřské školy co nejdříve a aby měly co nejstabilnější docházku. Pokud mateřská škola poskytuje kvalitní služby, je možné říci, že bylo uděláno maximum pro to, aby pak děti uspěly v dalším vzdělávání,“ říká Kateřina Sirotková, ředitelka Platformy pro včasnou péči. (….)

Lit.: Vrbová, Daniela – Vozková, Markéta: Když se rodič ve škole cítí vítán, snáz se s ním řeší i problematické situace, říká předsedkyně Unie rodičů. In web ČRo Plus, 13. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Pokud rodiče rozumí tomu, co se ve škole, kam chodí jejich děti, děje, mohou snáze podpořit jak školu, tak dítě. Sladí se tím i očekávání a představy o tom, jak to ve škole má vypadat, nastaví se hranice pro všechny hráče. Prostředí je potom bezpečné pro děti i učitele. Pro děti je pak snazší přecházet ze školního do rodinného prostředí a naopak,“ říká v Reparátu předsedkyně Unie rodičů Angelika Gergelová.

„Rodiče nebo rodičovské spolky si musí ujasnit, s čím chtějí školu oslovit a co chtějí řešit. Čím větší mají rodiče paletu možností, jak se mohou do života školy zapojit, tím větší je jejich zájem. Setkáváme se i s tím, že kromě finanční, materiální nebo dobrovolnické pomoci vedou i volnočasové kroužky,“ říká šéfka Unie rodičů, organizace, která mapuje rodičovské iniciativy ve školách po celé České republice. (…)

„V Česku se ale stále významná část práce přenáší do rodin. Školám, které mají více dětí z nepodnětného prostředí se doporučuje nepřenášet odpovědnost na rodiče, ale nabízet podporu přímo ve škole. To, že přijdou do školy, je první krok k úspěchu. S rodiči pak komunikují speciální pedagogové a je dobré rodiny zvát a vysvětlovat jim, co děti ve škole dělají a proč je dobré, aby do školy chodily.“ (…)

Lit.: Vrbová, Daniela – Vozková, Markéta: Identikit učitele? Superhrdina, upozorňuje proděkanka pro pedagogické praxe Mádlová. In web ČRo Plus, 20. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ministerstvo školství v dubnu schválilo nová pravidla pro vysokoškolské studijní programy, které vedou ke kvalifikaci pedagogických pracovníků. Profesní organizace jako Učitel naživo, Otevřeno nebo Učitelská platforma popisují změny, které se dostávají přímo do výuky na pedagogických fakultách po celém Česku, jako výrazný posun a pozitivní změnu.

Nově studenti učitelství stráví v průběhu studia minimálně 240 vyučovacích hodin ve výuce žáků, z nichž alespoň 80 hodin odučí samostatně nebo v tandemu, zbytek mohou být v roli asistenta pedagoga nebo pozorovat výuku. Při studiu jsou pak praxe reflektované – roste význam zpětné vazby. (…)

Lit.: Vrbová, Daniela – Vozková, Markéta: Maturita nemá být síto. Přicházíme tak o talenty, říká autor výzkumu o neúspěšných studentech. In web ČRo Plus, 27. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: 75 600 prvomaturantů v těchto dnech čeká ústní část maturitní zkoušky. Přibližně 2 000 z nich ale opakovaně zkoušku nesloží. S hosty Reparátu mluvíme o tom, jak zásadní je neúspěch pro další vzdělávání a pro uplatnění na trhu práce. O fungování vzdělávacího systému vypovídají nejen ti, kteří v něm uspějí, ale i ti neúspěšní, říká Petr Novotný z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, autor výzkumu zaměřeného na opakovanou neúspěšnost maturantů.

„Když se povede první opravný termín, neznamená to velkou překážku – student může nastoupit na vysokoškolské studium nebo najít práci. Pokud ale nezvládne opravu v prvním termínu, typicky v srpnu, tak potom se ocitá v jakémsi mezidobí, kdy už není žákem školy, ale musí se starat o svou obživu a další životní úkoly. Zůstat rok bezprizorní a bez podpory se ukazuje jako velmi obtížný úkol,“ upozorňuje Novotný. (…)