Reparát 1/?? (2024)

Podcast o pozitivní praxi ve školách a vizích pro školství připravila Daniela Vrbová. Autorka reportáže Iva Vokurková (2, 5). Dramaturgie Markéta Vozková. Hudba a zvukový mix Jaroslav Pokorný.

Moderátorka: Daniela Vrbová. Hovoří Silvie Pýchová, spoluzakladatelka Centra kompetencí a také předsedkyně Expertní komory kariérového poradenství (1), Lenka Felcmanová, vedoucí expertka Pracovní skupiny wellbeing a předsedkyně Society For All (2), Iveta Pasáková ze Step by step a Zdeněk Dlabola z JOB – spolek pro inovace (3), Kateřina Sirotková, ředitelka Platformy pro včasnou péči (4), Angelika Gergelová, předsedkyně Unie rodičů (5).

Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 15. 4. 2024 (ČRo Plus, 11:10 h.); 2. dílu 22. 4. 2024 (ČRo Plus, 11:10 h.; 25 min); 3. dílu 29. 4. 2024 (ČRo Plus, 11:10 h.; 25 min.); 4. dílu 6. 5. 2024 (ČRo Plus, 25 min.); 5. dílu 13. 5. 2024 (ČRo Plus, 11:10 h.; 25 min.).

Pozn.: Podcast vznikal ve spolupráci s Nadačním fondem Eduzměna.

Lit.: Vrbová, Daniela – Vozková, Markéta: Jde to i jinak. Startuje podcast Reparát o pozitivní praxi ve školách a vizích pro školství. In web ČRo Plus, 10. duben 2024 (článek + teaser k poslechu). – Cit.: Český rozhlas Plus zaměří pozornost na inovace ve vzdělávání. Přineseme pohledy na fungující a ověřené změny ve výuce, nabídneme inspirativní know-how ze školního prostředí doma i v zahraničí. Budeme hledat chybějící standardy kvality i limity daného řešení. Nový podcast Reparát moderuje zkušená rozhlasová novinářka Daniela Vrbová, vysíláme každé pondělí po 11. hodině od 15. dubna 2024.

Podcast startuje v exponovaném čase v rámci školního roku: v den přijímaček na střední školy, v období zápisů do mateřských a základních škol a následují maturity, přijímací zkoušky na vysoké školy, vysvědčení.

„Dva miliony dětí a mladých dospělých od mateřských po vysoké školy a téměř 150 tisíc učitelů a učitelek i další pracovníci ve školství a také rodiny školáků fungují v systému, který naráží na řadu nedostatků. O problémech českého školství slýcháme v médiích denně. Rozhodli jsme se nabídnout příklady z prokazatelně úspěšných intervencí a trendy, které se osvědčují jako vize pro spravedlivé a bezbariérové školy, kde se učí naplno a s radostí. Cílem je s aktéry ze školství a inovačních organizací inspirovat a samozřejmě poukázat na limity zvolených řešení,“ říká dramaturgyně pořadu Markéta Vozková.

„V tuzemských médiích dlouhodobě chybí přístup, kdy se novináři systematicky zaměřují na v praxi vyzkoušená řešení problémů. Reparát je prvním velkým projektem, který Český rozhlas v oblasti solution žurnalistiky nabídne,“ vysvětluje vedoucí programu Českého rozhlasu Plus Václav Štefan.

Jak se adaptovat na jednotné přijímačky na střední školy? První téma Reparátu

V červnu 2024 ukončí základní vzdělání Husákovi vnuci – nejsilnější ročníky deváťáků za posledních 20 let. Jednotné přijímačky na střední školy prochází dynamickým vývojem. Jak se adaptovat na systém a uspět? Může školství fungovat jako sociální výtah?

Zaměříme pozornost na aktivity s prvky kariérového poradenství na základních školách. Představíme projekt Kariérové poradenství Ostrava, který využívá 40 základních škol a podle dat Moravskoslezského paktu zaměstnanosti jde o úspěšný nízkonákladový a udržitelný systém založený na profesionální spolupráci. (…)

Lit.: esta – Vrbová, Daniela: Kariérové poradenství pracuje s jakýmsi budoucím já. Volba střední školy není fatální, ujišťuje konzultantka. In web ČRo Radio Wave, 15. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Více než 120 tisíc deváťáků a deváťaček v Česku se letos snaží dostat na střední školu. Už její výběr je přitom pro rodiny velkou výzvou. Dnešní mladá generace se připravuje na povolání, která často ještě neexistují, je taky možné, že bude muset svoji práci několikrát za život změnit. Stres z rozhodování může zmírnit třeba využití kariérového poradenství.

„Výsledkem procesu kariérového poradenství je vytvořit si racionální, ale pozitivní obraz o tom, na co můžu v životě aspirovat, a podívat se na dynamiku života přes okraj vzdělávání – k čemu mi to vlastně je, jak to reálně využiji v životě. Teprve tak získávám motivaci pro studium, kariéru i práci,“ přibližuje Silvie Pýchová, spoluzakladatelka Centra kompetencí a také předsedkyně Expertní komory kariérového poradenství.

„Poradenství je v podstatě jedním z mála nástrojů, které mají zajistit prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání,“ dodává. „Nejdůležitější intervence je na úrovni druhého stupně základní školy.“ (…)

Lit.: Vrbová, Daniela – Vozková, Markéta: „Přestali jsme se prát a hádat.“ Tým duševního zdraví pomáhá řešit náročné chování ve třídách. In web ČRo Radio Plus, 22. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Respektující vztahy, vzájemná podpora a souhra v učitelském sboru a pochopení významu péče o duševní pohodu jako důležité téma vzdělávání. Klíčové prvky, které mohou pomáhat k tomu, aby se žáci i učitelé cítili ve školách dobře, učili se s radostí a předcházeli psychickým potížím. (…)

Emoce, pocity, myšlení a nálady – každý zažívá během dne různé emoce, některé jsou příjemnější než jiné. Být duševně zdravý neznamená být stále šťastný a pozitivní, ale umět pracovat s vlastními emocemi – třeba prostřednictvím pohybu.

„Laskavé a přátelské vztahy jsou alfa a omega, vztah učitelů s dětmi je náš nejmocnější nástroj. České děti hodnotí vztahy učitelů vůči nim jako vůbec nejhorší v rámci zemí OECD, v tom máme ještě rezervy,“ říká v Reparátu Lenka Felcmanová, vedoucí expertka Pracovní skupiny wellbeing a předsedkyně Society For All.

„Když se děti cítí bezpečně a přijaté, mají chuť se rozvíjet,“ dodává. (…)

Lit.: Vrbová, Daniela – Vozková, Markéta: Výuka má být pestrá a dynamická. Děti nemůžou jen sedět a čekat, až se jim předají hotové věci, říká expertka na inovace. In web ČRo Radio Plus, 29. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V Česku podle Nadačního fondu Eduzměna 75 procent výuky stále probíhá tak, že učitel pracuje hromadně se všemi žáky ve třídě jednou společnou formou se stejným obsahem činnosti. Jak jednosměrný výklad od tabule zpestřit? Co přináší dětem ozvláštněné vyučování a podpora jejich motivace, otevřenosti a tvůrčí spolupráce v třídním kolektivu? Jak měnit prostředí škol, aby čas v nich strávený byl pro děti, rodiče a učitele smysluplný, kreativní a radostný?

V Reparátu představíme program Začít spolu organizace Step by Step ČR, který v Česku od roku 1994 podporuje školy, učitele, rodiče a děti a usiluje o změnu přemýšlení o vzdělávání.

Lit.: Vrbová, Daniela – Vozková, Markéta: Rozvoj potenciálu předškoláků je nejlepší sociální investicí, říká ředitelka Platformy pro včasnou péči. In web ČRo Plus, 6. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Školky a další předškolní zařízení pomáhají znevýhodněným dětem snížit riziko pozdějších problémů ve škole, zároveň fungují jako prevence nezaměstnanosti nebo kriminality. Úspěch ve vzdělávání v Česku silně závisí na tom, v kterém regionu se dítě narodí a jaké sociální postavení mají jeho rodiče. Děti z chudšího prostředí zaostávají více než v některých postkomunistických zemích.

Zlepšení výsledků znevýhodněných dětí je přitom jedna z nejvýnosnějších investic, které může stát udělat, uvádí analýzy PISA a PAQ Research. (…)

„Jedno z těch řešení, které má kvalitativní vliv, je, když spolupracují mateřské školy, zřizovatel a sociální služby na tom, aby všechny děti byly zapsány do mateřské školy co nejdříve a aby měly co nejstabilnější docházku. Pokud mateřská škola poskytuje kvalitní služby, je možné říci, že bylo uděláno maximum pro to, aby pak děti uspěly v dalším vzdělávání,“ říká Kateřina Sirotková, ředitelka Platformy pro včasnou péči. (….)

Lit.: Vrbová, Daniela – Vozková, Markéta: Když se rodič ve škole cítí vítán, snáz se s ním řeší i problematické situace, říká předsedkyně Unie rodičů. In web ČRo Plus, 13. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Pokud rodiče rozumí tomu, co se ve škole, kam chodí jejich děti, děje, mohou snáze podpořit jak školu, tak dítě. Sladí se tím i očekávání a představy o tom, jak to ve škole má vypadat, nastaví se hranice pro všechny hráče. Prostředí je potom bezpečné pro děti i učitele. Pro děti je pak snazší přecházet ze školního do rodinného prostředí a naopak,“ říká v Reparátu předsedkyně Unie rodičů Angelika Gergelová.

„Rodiče nebo rodičovské spolky si musí ujasnit, s čím chtějí školu oslovit a co chtějí řešit. Čím větší mají rodiče paletu možností, jak se mohou do života školy zapojit, tím větší je jejich zájem. Setkáváme se i s tím, že kromě finanční, materiální nebo dobrovolnické pomoci vedou i volnočasové kroužky,“ říká šéfka Unie rodičů, organizace, která mapuje rodičovské iniciativy ve školách po celé České republice. (…)

„V Česku se ale stále významná část práce přenáší do rodin. Školám, které mají více dětí z nepodnětného prostředí se doporučuje nepřenášet odpovědnost na rodiče, ale nabízet podporu přímo ve škole. To, že přijdou do školy, je první krok k úspěchu. S rodiči pak komunikují speciální pedagogové a je dobré rodiny zvát a vysvětlovat jim, co děti ve škole dělají a proč je dobré, aby do školy chodily.“ (…)

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)