Historie věčně živá – Žid málem světcem aneb Spor o Šimona Abelese v barokní Praze (2011?)

Přidal: Premek |

Duben 24, 2024

Připravila Daniela Vrbová. Použitá hudba Johann Caspar Ferdinand Fischer. Jidiš píseň Abi gezunt hraje klezmerová skupina Naches, zpívá Barbora Baranová.

Hovoří Marie Vachenauerová, historik Daniel Soukup z Oddělení pro výzkum starší literatury Akademie věd v ČR a historik Lubomír Novotný z Vědecké knihovny v Olomouci.

Natočeno 2011 (?). Premiéra 10. 12. 2011 (ČRo Plus, 30 min).

Lit.: Vrbová, Daniela: Žid málem světcem aneb Spor o Šimona Abelese v barokní Praze. In web ČRo Plus, 10. prosinec 2011 (článek). – Cit.: Kdo byl Šimon Abeles? Jeho náhrobek najdeme v Chrámu Matky Boží před Týnem na Staroměstském náměstí v Praze, v levé boční kapli při pohledu na oltář. Latinsky je na něm vytesán Šimonův krátký dvanáctiletý život, setkání s křesťanstvím a popsána jeho násilná smrt, zázračná podoba těla a čerstvost krve ještě pět týdnů po ní, a pompézní pohřeb, kterého se mu jako mladému křesťanskému mučedníkovi dostalo. Psal se rok 1694. Šimon Abeles nikdy nebyl pokřtěn. A co víc, byl žid.

V pořadu Historie věčně živá připomínáme tento nevšední barokní příběh z Prahy s dozvuky po celé Evropě ještě v dalších staletích.

Historik Daniel Soukup z Oddělení pro výzkum starší literatury Akademie věd v ČR v pořadu tvrdí, že samotný příběh Šimona Abelese o jeho zájmu o křesťanství, setkání s jezuity a záhy poté záhadná smrt, z níž byl obviněn jeho bohatý židovský otec, je dnes spíše historická kuriozita pro turisty v Týnském chrámu. Přesto však dál zajímá i historiky. Z bohaté dokumentace k případu a textů k legendě o malém mučedníkovi se totiž lze dozvědět mnoho informací o životě v barokní Praze.

Sám Daniel Soukup je literární historik, a zajímají ho tak literární texty, letáky, kramářské písně a jezuitské divadelní hry, které po Šimonově smrti vznikaly – v Čechách, na Moravě, ale i v Německu, Itálii a Nizozemí. Tam vyšel ostatně i tisk v jidiš, který obrací naruby celou historku o Šimonovi, coby chlapci puzeném ke křesťanství a zavražděném pro tento zájem svým otcem z nenávisti k této víře. Z Šimona je náhle zlý, neposlušný chlapec a z otce Lazara ten, který zachraňuje pravou víru.

Podobný pohled na Šimona Abelese jako na zlobivé dítě v pubertě zaujímá ostatně i Marie Vachenauerová, která také v pořadu vystupuje. Letos jí v Německu vyšla kniha Der Fall Simon Abeles, v níž na základě pečlivého studia archivních materiálů (kterých, jak sama říká, je řada kartonů) vykresluje psychologii jednotlivých aktérů příběhu. Navíc jako vystudovaná fyzioterapeutka komentuje i nálezy na Šimonově těle při exhumaci. (…)

Radiodokument