Antonín Kratochvil nemlčel, žaloval (2024)

Přidal: Premek |

Říjen 3, 2024

Pásmo ke 100. výročí narození exilového literárního historika, editora a brněnského rodáka připravil Vratislav Färber. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Účinkují Michal Bumbálek a Vladimír Hauser.

Nastudovalo Brno v roce 2024. Premiéra 5. 10. 2024 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 18 min.).

Lit.: Färber, Vratislav: Antonín Kratochvil nemlčel, žaloval. Pásmo ke 100. výročí narození exilového literárního historika. In web ČRo Brno, 3. říjen 2024 (článek). – Cit.: Antonín Kratochvil se narodil 31. srpna 1924 v Brně v rodině křesťansky orientovaného historika a učitele filozofie. Na brněnské filozofické fakultě studoval češtinu a dějepis; souběžně pracoval jako kulturní redaktor Národní obrody. V dubnu 1948 byl vyloučen ze všech vysokých škol v republice. Roku 1952 odešel do exilu. Po pobytu ve sběrných táborech dokončil v Mnichově studia a působil jako dlouholetý redaktor Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy – zde od poloviny 80. let organizoval Rozhlasovou univerzitu.

Literární činnost českého exilu Kratochvil zpracovával jako bibliograf, historik literatury a editor. Již v 50. letech redigoval beletristické edice Lucernička, Kamenný erb, měsíčníky Archa a Hlas exilu. Podílel se na činnosti exilové České kulturní rady, angažoval se v PEN klubu, Křesťanské akademii. Podnikal kroky na pomoc vězněným spisovatelům u nás. Jím připravené knihy, když se k nám dostaly, byly v době normalizace cennými informačními zdroji, posilou zdejší rezistence. Až ve svobodných podmínkách jsme si cele uvědomili váhu Kratochvilova tvůrčího programu pro československý exil, kolik toho na obranu české kultury udělal.

Významné jsou jeho antologie: Via dolorosa, Básníci ve stínu šibenice; syntézu podal v monumentální trilogii Žaluji, kde zmapoval stalinistické represe v Československu. Literárně-historické znalosti účinně využil v knize Oheň baroka.

Detailní poznání exilové kultury osvědčil po roce 1989 ve vysokoškolských přednáškách v Brně a v Plzni. Zemřel 11. prosince 2004 v Mnichově.

Pásmo věnované Antonínu Kratochvilovi je složeno z autorských literárních postřehů, ohlasů jeho celoživotní záslužné činnosti – a několika básní moravských autorů, jimž opakovaně věnoval editorskou péči. (…)

Radiodokument