Průkopníci rozhlasového vysílání v Československu (2013)

Přidal: Přemek |

Květen 23, 2013

Připravil Jan Sedmidubský. V rozhlasovém archivu hledal nejen nejstarší dochované záznamy rozhlasového vysílání, ale především vzpomínky těch, kteří u zrodu pozdějího rozhlasu byli. Co všechno bylo nutné pro rozjezd rozhlasového podnikání u nás udělat? Kdo byli první hlasatelé? Jaký byl na začátku vysílání program? O tom všem budou pamětníci hovořit.

Natočeno 2013. Premiéra 19. 5. 2013 (ČRo Plus, 16:10 h.; 50 min.) v cyklu Archiv Plus k 90. výročí zahájení pravidelného vysílání rozhlasu na našem území. Repríza 17. 5. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus k 100. výročí zahájení pravidelného vysílání rozhlasu na našem území. K poslechu zde.

Lit.: Sedmidubský, Jan: Průkopníci rozhlasového vysílání. In web ČRo Plus, květen 2013 (anotace). – Cit.: Velké změny si žádají odvážné jednotlivce – platí to beze zbytku i pro okamžik vzniku rozhlasového vysílání na území Československa 18. května 1923. Když posloucháme vzpomínky tehdejších protagonistů, zaznamenané při příležitosti desátého výročí začátku vysílání, čili v roce 1933, musíme užasnout nad tím, jak silně se rozhlas etabloval jako sebevědomé a plnohodnotné elektronické médium, jehož veřejnoprávní podstata už v těch letech byla prakticky utvořená, ačkoliv si toho jeho protagonisté nebyli vědomi.

Stalo se tak zásluhou několika vizionářů, kteří začátkem dvacátých let dokázali zachytit vítr doby a nebáli se riskovat, mimo jiné i své peníze. Ano, je to tak – u počátků Českého rozhlasu stáli soukromníci, jimž mladý stát nijak zvlášť nepomohl a dokonce ministerstvo pošt svou vyčkávací taktikou spíš start zkomplikovalo. A byť nás dobové handrkování státu i soukromých firem nemusí překvapovat, už je to součástí historie.

V Archivu Plus věnovaném průkopníkům rozhlasového vysílání uslyšíte vzpomínky těch, kdo byli skutečně od počátku u toho – a to z obou stran, tedy za mikrofonem i u příjímačů. Promluví například první šéf programu Miloš Čtrnáctý, který zažil první pokusné přenosy ze Kbel do pražského kina Sanssouci a plný obav sledoval v kontrolní místnosti kvalitu signálu, zatímco ing. Eduard Svoboda se staral o své svěřence přímo ve Kbelích.

Tito dva vlastně společnost Radiojournal založili, Svoboda totiž v roce 1921 odjel na studijně –pracovní cestu do Spojených států, nutno říci, že jako podnikatel filmový (ostatně s Milošem Havlem založil už předtím společnost AB Barrandov). Ale hlavní, co si Svoboda nakonec překvapivě z Ameriky přivezl, bylo nadšení pro nový technický vynález, pro rozhlas. A protože věděl, že potřebuje někoho, kdo by i mezi novinářskou obcí myšlenku rozhlasu vzal za svou a propagoval, oslovil svého známého, redaktora Národních listů Čtrnáctého.

Stránku propagace nebylo radno podceňovat, protože například hudebníci, na kterých byl rozhlas od počátku životně závislý, měli k novince zprvu velmi rezervovaný vztah a nejen že se ptali, co za to, ale často odmítali jít do rozhlasového studia hrát s odůvodněním, že nejsou kašpaři a cirkusáci.

To všechno lze slyšet a vycítit z nahrávek, které uvedeme v Archivu Plus v neděli 19. května. Uslyšíte ale zároveň i první posluchače, mezi kterými nesmíme opomenout herce Karla Högera, zde dokonce na chvilku v atypické roli. Víc prozrazovat by byla škoda….

Radiodokument