Dočasná havárie (2014)
Olga Tokarczuk. Komorní hra o konci světa. Původní rozhlasové drama polské prozaičky napsané exkluzivně pro Český rozhlas. Překlad Jiří Vondráček. Dramaturgie Renata Venclová. Režie Markéta Jahodová.
Osoby a obsazení: On (Ladislav Mrkvička), ona (Nina Divíšková), dcera (Adéla Kubačáková), soused (Miloslav Mejzlík), sousedka (Jitka Smutná), Alexander (Martin Pechlát), hlasy (Tomáš Černý, Jan Szymik, Guillaume Narguet, Freddy Valverde, Veronika Körner-Beneš a Howard Lotker).
Natočeno 2014. Premiéra 25. 11. 2014 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.; 44 min.) v rámci cyklu Polský rok. Repríza 12. 1. 2016 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.; 44 min.); 24. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h) u příležitosti udělení prestižní literární ceny Man Booker Prize Olze Tokarczukové; 25. 1. 2022 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večerní drama.
Pozn.: Rozhlasová hra napsaná na výzvu Českého rozhlasu.
Lit.: anonym: Olga Tokarczuková: Dočasná havárie. In web ČRo 3 Vltava, listopad 2014 (článek). – Cit.: Komorní hra o jedné situaci s narůstající tísnivou atmosférou. Uprostřed noci probudí dva staré manžele neznámý, hrozivý zvuk. Když ráno vstanou, vypadá to, že město postihla havárie, o jejímž rozsahu a důvodech se mohou jen dohadovat.
Postupně přestávají fungovat televize a rozhlas i telefon – jediné spojení se světem a s dcerou, která je zrovna na druhém konci zeměkoule v Indii.
Oba staří manželé se střídavě utěšují, že jde jen o dočasnou a lokální havárii. Postupně však přibývají znepokojivé důkazy o tom, že nehoda, která lidstvo postihla, bude mít pro svět, jaký znali, fatální následky.
Lit. Venclová, Renata: Dvě nové polské rozhlasové hry. In Čtvrtletník Klubu Vltava 3/2014, s. 14 (článek). – Cit.: Pro vrcholící polský rok na Vltavě jsme připravili premiéru dvou původních rozhlasových her, které na výzvu Českého rozhlasu napsaly dvě renomované polské autorky. (…)
Přechodná havárie s trvalými důsledky
Ona: Probuď se. Probuď se. Slyšíš?
On: (v polospánku) Co je?
Ona: Proboha, probuď se. Zaspíš vlastní smrt.
On: Co mě budíš? Nech mě bejt.
Ona: Neslyšíš? Strašně to hučí.
On: Tobě hučí v hlavě. (poslouchá). Kolik je hodin?
Bože, je hluboká noc. To vypadá jako letadla. (…)
Ona: Nemůžu vydržet ten hukot. Bojím se.
On: Ty se vždycky všeho bojíš. Jak vesnická bába.
Ona: A ty seš kdo? Hrabě asi, ne?
On: Přestaň! To nejsou letadla.
Spíš nějaká zvuková vlna…
Ona: (po chvíli) Je divný nebe, úplně hnědý.
On: A zima. Něco se muselo stát. Něco mimořádnýho.
Na rozdíl od Šeherezády, ve které se nezávazně přeskakuje z příběhu do příběhu, je Dočasná havárie Olgy Tokarczukové hrou o jedné situaci s narůstající tísnivou atmosférou. Uprostřed noci probudí dva staré manžele neznámý, hrozivý zvuk. Když ráno vstanou, vypadá to, že město postihla havárie, o jejímž rozsahu a důvodech se mohou jen dohadovat. Postupně přestávají fungovat televize a rozhlas i telefon – jediné spojení se světem a s dcerou, která je zrovna na druhém konci zeměkoule v Indii. Oba staří manželé se střídavě utěšují, že jde jen o dočasnou a lokální havárii. V průběhu hry však přibývají znepokojivé důkazy o tom, že nehoda, která lidstvo postihla, bude mít pro svět, jaký znali, fatální následky.
I když text rozhlasové hry Dočasná havárie je v jistém smyslu pro Olgu Tokarczukovou netypický, najdeme tu několik motivů, které ji spojují s autorčinou prozaickou tvorbou. I v Dočasné havárii hrají velkou roli zvířata jako naši bližní, kteří sdílejí náš osud na planetě Zemi a jsou mlčenlivými svědky našich úzkostí i nadějí. A podobně jako si bývalá učitelka Jana Dušejková v autorčině románu Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých vytvoří vlastní filozofii o přirozeném řádu světa, i stará manželka
v Dočasné havárii se tváří v tvář světové katastrofě uchyluje ke svérázným výkladům o smyslu, který katastrofa pro lidstvo má.
Šeherezádu i Dočasnou havárii přeložil Jiří Vondráček.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Vynikající herecký výkon pana Mrkvičky a paní Divíškové.
Dporučuji si poslechnout tuto hru večer v klidu bez rušivých vlivů … příběh má hloubku a stále se mi vrací na mysl zejména v momentech kdy sleduji nesmyslnost povrchního konzumního způsobu života…