Mrtví se nevracejí (2003, 2023)

Přidal: Přemek |

Srpen 17, 2005

Karel Klostermann. Příběh, v němž hlavní roli hraje tajemství. Dramatizace Šárka Kosková. Scénická hudba Michal Rataj. Dramaturgie Jana Paterová. Zvuk Jiří Furman. Záznam a střih Jitka Kundrumová. Zvuková spolupráce Michal Rataj. Asistentka režie Dana Reichová. Režie Otakar Kosek.

Osoby a obsazení: Petr (Ivan Trojan), Matěj (Lukáš Hlavica), Blažena (Tereza Bebarová), Tomášků (Milan Kačmarčík), soudce (Stanislav Zindulka), dřevorubci (Otmar Brancúzský, Ivo Kubečka, Jiří Zahajský), hajný (Oldřich Navrátil), četník (Miroslav Masopust) a hlasy (Hana Brothánková, Jiří Litoš, Petr Šplíchal, Ladislav Reich, Josef Plechatý).

Natočeno v roce 2003. Premiéra 26. 2. 2004 (Vltava, 20:00 – 20:35 h., 30min.). Repríza 23. 2. 2017 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.); 11. 9. 2021 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.).

Vydal Radioservis, březen 2023 na CD Mrtví se nevracejí a další povídky (1 CD MP3, CR.SS.2023.7; EAN 8590236117723; katalogové číslo CR1177-2). Ukázka k poslechu zde.

Lit.: anonym: Karel Klostermann: Mrtví se nevracejí. In web ČRo 3 Vltava, únor 2017 (článek). – Cit.: Muž, zemřelý údajně v Německu, se jedné noci nečekaně objeví na Šumavě. Vrací se domů ke své ženě, ta ho však již dávno nečeká. Muž kráčí zimní nocí, ale do své chalupy ve Vrbici nikdy nedorazí. Má jeho zmizení na svědomí jeho žena Blažena a jeho bratr Matěj? Byl zavražděn? A kolik dalších životů má být ještě zmařeno? ….. Mrtví se nemají vracet.

Příběh, v němž hlavní roli hraje tajemství, se poprvé ke čtenářům dostal v roce 1915. Karel Klostermann se inspiroval skutečnou událostí – pod skalní stěnou kdesi pod Javorníkem se koncem jedné tuhé zimy našla mrtvola, spíše pozůstatek lidského těla. Soudní komise z Volyně, sestávající z adjunkta, protokolisty a soudního lékaře, zjistila, že tělo ožraly lišky. Při ohledání kostry lékař zjistil, že pravá stehenní kost je zlomená po pádu ze skály a že dotyčný se už z místa dopadu nemohl dostat. Komise případ uzavřela jako nehodu. Ale podezření na jinou příčinu smrti mezi lidmi, kteří lépe znali okolnosti života zemřelého, převládalo.

Lit.: Pokorný, Milan: Karel Klostermann: Mrtví se nevracejí a další povídky. In booklet CD, 2023 (sleeve-note). – Cit.: Těžko odhadovat, jak by Karel Klostermann viděl dnešní Šumavu protkanou sítí cyklistických cest, které vedou kolem zaniklých vesnic, v nichž žili jeho němečtí rodáci. Jeho talent by měl jistě dost podnětů pro stejně nemilosrdný pohled na kraj, v němž se změnilo skoro všechno, jen z lesů stoupá stejně melancholický opar, tu odhalující, co mělo zůstat utajeno, tu skrývající, co se marně dožadovalo pozornosti. Ideální prostředí pro příběhy temné jak šero zdejších pralesů.

Pět takových příběhů ožívá na tomto CD. Mýlil by se ten, kdo by za nimi viděl jen autorovu zjitřenou fantazii. O Klostermannovi je známo, že se často nechával inspirovat skutečnými událostmi, jak je sám zažil nebo jak o nich slyšel vyprávět. Je tomu tak i v případě příběhu muže, kterého všichni pokládají za mrtvého, a náhle se vrátí ke své ženě – která už na něj přestala čekat. Ale jen mrtví se nevracejí, můžeme parafrázovat název povídky, jejíž dramatizace byla v Českém rozhlase natočena přesně před dvaceti lety. Jestliže v tomto případě autor vycházel z příběhu, který se údajně stal, o hodnověrnosti tragédie v Sušici na Velikonoce 1859 nemůže být pochyb. Pod tíhou stovek poutníků, kteří mířili ke kapli Anděla Strážce, se prolomil dřevěný most přes Otavu a zahynulo víc než padesát lidí. Tato tragédie tvoří rámec vyprávění, v němž hraje osudovou roli láska a kletba. Neodvratitelnost osudu provází Klostermannovu tvorbu jako jeden z jejích základních svorníků. Naopak jen zřídka, jako zlatá šupinka v řece Otavě, se v jeho textech zableskne úsměv, tak jako je tomu v závěrečné povídce o muži, kterému zkušenosti z „velkého světa“ přinesou jen trápení.

Je dobře, že máme možnost poznat tohoto stále oblíbeného spisovatele i jako shovívavého pozorovatele lidských slabostí a nedokonalostí. Ale hlavně je dobře, že spolu s ním můžeme objevovat Šumavu, krajinu příběhů naplněných stejně jako ona sama tesknotou a temnou krásou.