Extáze (1990)
Petr Zelenka. Hra dokumentární fikce. Příběh věnovaný všem upřímným rockovým kapelám let osmdesátých. Použitá hudba Visací zámek, HNF, F. P. B., Letadlo, Pražský výběr, Bon Pari, Jasná páka a Sex Pistols. Zvukový technik Jiří Suchánek. Natáčecí technik Markéta Košťáková. Dramaturg Svatopluk Štefl. Režie Dobroslav Zborník.
Osoby a obsazení: moderátor (Petr Burian), vyvolávač (Tomáš Töpfer), Jiří Pixa (Marek Brodský), David Bartoš (Michal Dlouhý), otec Pixa (Jiří Hálek), matka Pixová (Bohumila Dolejšová), matka Bartošová (Vlasta Peterková), otec Bartoš (Rudolf Hrušínský II.), Alena (Martina Adamcová), inspektorka (Sylva Turbová), úřednice (Eva Hořánková), voják (Radan Rusev), hlas (Lucie Žulová), reportérka (Zdeňka Sajfertová), reportér (Jiří Prager), reportér (Jan Vaněček), reportér (Pavel Vangeli), Michal, chlapec (Jindřich Hrdý), Jan Jindra (Bohdan Tůma), 1. příslušník (Pavel Karbusický) a 2. příslušník (Miroslav Dubský). Spoluúčinkuje činoherní sbor Čs. rozhlasu.
Natočeno 12. – 16. 2., 18. – 21. 2., 26. 2. – 2. 3. 1990 (studio R 6/Vinohrady, R 31/Karlín). Premiéra 27. 3. 1990 Vltava 13.00 – 14.00 h.; 61 min.). Obnovená premiéra 4. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky a Léto v undergroundu.
Pozn.: Skladby Visacího zámku, natočené speciálně pro tuto rozhlasovou hru, vyšly v roce 2019 na desce Visací zámek / Extended Edition 2LP.
Lit.: Hnilička, Přemysl: Takhle ty mladé nevychováme! Hra Petra Zelenky Extáze je dokumentární fikce. In web Týdeník Rozhlas, 21. červen 2021 (článek). – Cit.: Příběh věnovaný všem upřímným rockovým kapelám let osmdesátých. Léto v undergroundu na stanici Vltava uvádí v neděli 4. července hru Petra Zelenky Extáze.
Třetí pokračování cyklu Okrajové hudební žánry popisuje na krátkém, ale intenzivním příběhu skupiny Pohlavní styk dějiny československého punku. Osudy jejích hlavních protagonistů – textaře, druhého kytaristy a zpěváka Jiřího Pixy a kytaristy Davida Bartoše – ukazují, jakým způsobem se totalitní moc na počátku osmdesátých let vypořádávala s podvratnou činností punkových kapel. V působivé koláži dokumentárních záběrů a dramatizovaných scének sleduje autor jejich začátky, střety se schvalovacími orgány, nepřízní tisku a nepochopení rodičů… Až na to, že to celé není pravda. A přece vlastně je.
Ve skutečnosti jde o syžet rozhlasové hry českého dramatika a filmového režiséra Petra Zelenky Extáze (1990), která na příběhu fiktivní kapely s provokativním názvem ukazuje osudy slavných i bezejmenných punkových skupin, které se v osmdesátých letech pokoušely napodobit hudební styl svých západních vzorů a sklízejí za to pohrdání a zděšení rodičů – a pozornost bezpečnostních orgánů. Komentátor (Tomáš Töpfer) dává do často tragikomických souvislostí osudy světových hvězd punku a jejich československých souputníků („Podzim 1983! Siouxsie and the Banshees hrají vyprodané Royal Albert Hall, zatímco Johnny Rotten přivádí na mamutích koncertech své japonské fanoušky k šílenství! – Ivan Wünsch nadále prodává v potravinách.“), ženský hlas cituje z legendárního dehonestačního článku časopisu Tribuna Nová vlna se starým obsahem…
V rolích Jiřího a Davida se představili Marek Brodský a Michal Dlouhý; především Brodský skvěle naplňuje hereckým projevem představu mladého intelektuála nespokojeného s dobou, v níž žije a na niž reaguje s bezelstnou upřímností. Jiřího otec v podání Jiřího Hálka se projevuje jako sarkastický intelektuál, který přezíravě komentuje blbost doby, aby nakonec syn zjistil, že je „tajně“ ve straně. Davidův otec (Rudolf Hrušínský ml.) je naproti tomu typický primitiv, který je ochotný synovi spíše odpustit holkařství než (tajené) účinkování v kapele. (…)
Nebývale funkční hudební složku Zelenkovy mystifikační hry obstarala punková skupina Visací zámek, která v roce 2019 tyto nahrávky umístila na album Visací zámek / Extended Edition. Režii obstaral Dobroslav Zborník, který se v osmdesátých letech specializoval na takzvanou hru faktu, což se právě u Extáze velice hodilo. Není složité uvědomit si souvislost mezi rozhlasovou Extází a pozdějším filmovým Zelenkovým opusem Mňága – Happy End (1996); scenárista a režisér si prostě znovu vyzkoušel žánr fiktivního dokumentu, jen ve filmu.
Proč tuto hru reprízovat? Není to všechno opravdu jen „pro pamětníky“, jak se nazývá cyklus, v němž obnovená premiéra proběhne? Navzdory třem dekádám od premiéry stále platí, že moderní hudba či otevřený přístup k sexualitě nepřestávají vyvolávat v určitých lidech záchvaty vzteku. Jen místo dopisů národním výborům a kulturním střediskům se nyní píše různým mediálním radám…
Lit.: Venclová, Renata: Petr Zelenka: Extáze. Příběh věnovaný všem upřímným rockovým kapelám let osmdesátých. In web ČRo 3 Vltava, 4. červenec 2021 (článek). – Cit.: Co znamenalo být v první polovině 80. let minulého století příslušníkem neoficiální hudební scény a vyznávat hudební styl, který komunistický režim pro československou mládež považoval za škodlivý? Na to dává obsáhlou odpověď rozhlasová hra Extáze, ve které si její autor Petr Zelenka nejspíš poprvé vyzkoušel formát fiktivního hudebního dokumentu. Obnovená premiéra jako příspěvek do vltavského Léta v undergroundu. (…)
Autor mapuje osudy smyšlené punk-rockové kapely Pohlavní styk a přibližuje názory i životní příběhy jejích dvou protagonistů Jiřího Pixy a Davida Bartoše.
7 koncertů, z toho dva přímo na místě zakázány pro nepokoje v hledišti, problémy se zřizováním, to je konkrétní bilance posledních tří měsíců roku 1983 a punk-rockové skupiny Pohlavní styk.
Dva bývalí studenti stejného gymnázia se oba vyznačují absolutním nezájmem o budování socialismu a touhou o svobodnou hudební výpověď s vlastní punkovou kapelou. Brzy se dostávají do střetu s kulturně-výchovnými referentkami, jejichž povolení potřebují, aby mohli veřejně vystupovat, situaci jim neusnadňuje ani dobový tisk, který se děsí jejich účesů a oblečení stejně jako textů, z podobných důvodů mohou jen těžko čekat podporu u svých rodičů. Jediný, kdo jim neúnavně dává najevo přízeň, je publikum.
Rozhlasovou inscenaci scénáře Petra Zelenky natočil v roce 1990 Dobroslav Zborník, původně filmový dokumentarista (v 80. letech natáčel výtvarníky tvořící mimo oficiální kulturu). Do dvojice mladých hudebníků Jiřího a Davida obsadil Marka Brodského, který se kromě herectví věnoval také vystupování s rockovou skupinou Nahoru po schodišti dolů band a čerstvého absolventa konzervatoře Michala Dlouhého.
Do scénáře Extáze mohl Petr Zelenka promítnout své vlastní zkušenosti z působení v hudební skupině V noci, která poprvé vystoupila v roce 1984 (ještě pod názvem Punková žena). Budoucí filmový režisér a scénárista v kapele působil jako zpěvák, hráč na baskytaru a také textař. (…)
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku