Panáček v říši mluveného slova

stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Ocelové město (1948)

Jules Verne. Dramatizace Vladimír Kovářík. Režie oficiálně Bohumil Hradil, fakticky Jiří Horčička. Hudba Vilém Prokop Mlejnek.

Obsazení nezjištěno.

Premiéra 1948, záznam neexistuje. „Nastudováno ke 120. výročí narození J. Verna.“ Premiéra 7. 2. 1948 (Praha I, 15:00-16:00 h.). Repríza 17. 7. 1948.

Pozn.: „Režisérovi Bohumilu Hradilovi, který byl zároveň i hercem a věnoval se filmu,“ kolidoval „termín filmování s termínem, kdy se měla zkoušet rozhlasová verneovka. A tak mě ještě jako externistu požádal, abych ji obsadil a zrežíroval sám. Tenkrát jsem dostal poprvé příležitost zvolit si herce i prostředky, kterými se chci vyjádřit. Na místo asistenta režie, o které jsem se tenkrát ucházel, jsem měl konkurenta. Šlo o to, kdo z nás bude angažován. Verneovka se vysílala v sobotu. Pan režisér Hradil řekl šéfrežiséru Josefu Bezdíčkovi, aby si ji poslechl. V pondělí přišel Josef Bezdíček za režisérem Hradilem a povídá: Bohoušku, to bylo nějaké zvláštní, úplně jiné, než jak to děláš. Bohoušek mu pak prozradil, kdo hru režíroval, a to rozhodlo. 11. října 1948 jsem podepsal první a poslední zaměstnaneckou smlouvu svého života.“ (rozhovor s Jiřím Horčičkou)

„Když jsem asistoval režiséru Hradilovi, jako by ve mně vytušil moje budoucí zaměření. Účinkoval často i jako herec v epizodních rolích ve filmu a věděl o mé touze stát se řesisérem a udělal jeden fantastický krok. Točila se nějaká verneovka, už si nevzpomínám jaká, a on mi řekl: Hele, Jirko, já potřebuji tři dny volna. Tady máš text, obsaď si to, jak chceš, nazkoušej to a natoč. Já si to potom přehlídnu.“ Byla to „první hra, kterou jsem natočil podle svého. On ji potom vzal a předvedl tehdejšímu šéfrežisérovi Bezdíčkovi. A ten mu říká: Bohoušku, to je zajímavé, ale je to udělané úplně jinak, než ty jsi zvyklý pracovat. A on: Bodejť by ne, vždyť to dělal ten kluk! Na to Bezdíček slyšel. Tehdy byla velká konkurence, ale on mě na základě téhle hry vybral jako profesionálního asistenta.“ (viz Vedralovi: Jiří Horčička, str. 26).

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

(c) 2005 - 2011 Panáček v říši mluveného slova | autoři: Přemek, Beatman, ixi a Rickie | mapa webu

• Domů