Diplom (1978)

Přidal: Přemek |

Červen 29, 2007

Luigi Pirandello. Komedie. Přeložil Zdeněk Digrin. Rozhlasová úprava Dalibor Chalupa. Improvizace na harmoniku Jaromír Dlouhý. Zvuk Jaromír Pěnčík. Záznam a střih Jana Kuchovská. Dramaturgie Jaroslava Strejčková. Asistent režie Jiřina Grunová (mono) a Jaromír Ostrý (stereo). Režie Jan Tůma.

Osoby a obsazení: Rosario Chiarchiaro (Jiří Tomek), Rosinella, jeho dcera (Sylva Talpová), vyšetřující soudce D‘ Andrea (Josef Karlík), soudce (Jaroslav Dufek), soudce (Bohumil Slezáček), soudce (Oldřich Slavík) a Marranca, sluha (Leopold Franc).

Nastudovalo Brno. Natočeno 22. 3. 1978 (studio 6, 18:30 – 22:30 h.; 28 min.). Repríza 14. 8. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h) v cyklu Kabinet. K poslechu zde.

Pozn.: Nahrávka byla pořízena mono (pás 40045) i stereo (pás 47097).

Pozn. 2: Dramatizace podle divadelní hry La Patente, italského dramatika, prozaika a básníka. Luigi Pirandello byl velmi plodným autorem napsal stovky povídek a ku 40 divadelních her. Jeho tragické frašky jsou často vnímány jako předchůdkyně absurdního dramatu. V roce 1934 byl oceněn Nobelovou cenou za literaturu za jeho statečnou a brilantní renovaci dramatu a divadla samotného.

Lit.: Hložková, Hana: Luigi Pirandello: Diplom. In web ČRo 3 Vltava, srpen 2015 (článek). – Cit.: Komediální mikrohra Diplom od Luigiho Pirandella se odehrává v kanceláři vyšetřujícího soudce, kterému lidé přezdívají „kanárek“. Rozumný muž obávané profese totiž s sebou do práce nosí klec se živým ptáčkem, což z něj činí poněkud výstřední osobu. Při řešení sporu mezi místním „bláznem“ a městskou honorací, však jako jediný zachovává chladnou hlavu. Tmářství společnosti je ale silnější, než veškeré logické argumenty.

Pirandellova satirická aktovka Diplom z roku 1919 vychází ze zdánlivě banální zápletky, ve které se muž, neprávem vyvržený společností, rozhodně této společnosti pomstít jejími prostředky. Rosario Chiarchiaro má jasný plán, jehož součástí je žaloba pro pomluvu, která u soudu nemůže být uznána. Proto přichází za jediným racionálně uvažujícím soudcem ve městě – D´Andreou, aby mu v rámci této kauzy vydal certifikát na uhrančivou moc. Skutečnost, že by si Chiarchiaro mohl z této vymyšlené schopnosti udělat živnost, považuje D´Andrea za nesmysl. Ironií osudu se krátce nato stane svědkem toho, že „daň ze zabedněnosti“, jak tento diplom soudce nazývá, měšťané bez okolků přijmou.

Rozhlasové hry