Tři mušketýři (1961, 1967)

Přidal: Přemek |

Říjen 10, 2007

trimusketyri Alexandre Dumas. Překlad a dramatizace Jiří Zdeněk Novák. Hudba Albert Rosen. Orchestr řídí Albert Rosen. Sleeve-note Josef Cincibus. Cover Pavlín Seďa. Režie Václav Špidla.

Osoby a obsazení: d´Artagnan (Jan Bartoš), Athos (František Krahulík), Porthos (Jaroslav Choc), Aramis (Míla Besser), d´Artagnanův otec (Jiří Kostka), pan de Tréville (Josef Benátský), král Ludvík XIII. (Zdeněk Jiřičný), královna Anna Rakouská (Zora Jiráková), kardinál Richelieu (Ladislav Fišer), vévoda z Buckinghamu (Václav Neužil), paní Bonacieuwová (Ludmila Vendlová), pan Bonacieux (František Baťka), sluha Planchet (Alexandr Postler), hrabě Rochefort (Karel Vlček), Jussac (Miloslav Včala), hrabě de Wardes (Ladislav Ryšlink), krčmář z Amiensu (Zdeněk Procházka), krčmářka (Marie Rintová), hospodský (Jan Jánský), paní de Lannoy (Jarmila Balašová), lékař (Oldřich Weiser), dveřník u krále (Antonín Hajšman), sloužící u de Trévilla (Viktor Heidelberg), velitel biřiců (Jaroslav Budil), námořní kapitán (Jiří Meigel), voják (František Čoupek), sloužící u kardinála (Josef Šimek) a biřic (Ladislav Beneš).

Nastudoval Československý rozhlas Plzeň v roce 1961(?). Premiéra (?) 11.2.1961 (Praha, 14:00-15:30 h.). Repríza 13. 7. 1963.

Vydal Supraphon v roce 1967 (1 LP, 16 2/3 ot./min., XM 60036).

Vydala Radiotéka v roce 2014 (MP3).

Lit.: -biz-: Hry pro mládež v rozhlase. In Kultura 7/1961, s. 6 (recenze).

Pozn.: Jiný zdroj udává desku Supraphon z roku 1966 (1 LP 16 ot./min. – XM 60035 R).

Lit.: X: Recenze – Mluvené slovo. In Hudba a zvuk 4/1967, s. 105 (recenze).

Lit.: Cincibus, Josef: Tři mušketýři (sleeve-note). – Cit.: Možná, že vás vyprávění o Třech mušketýrech přiměje k tomu, abyste se podívali na mapu Francie a našli si pod Pyrenejemi kraj, z něhož přijel do Paříže v roce 1625 Gaskoňec ďArtagnan, a mnoho let před ním i pan de Troisville (později de Trèville), kapitán královských mušketýrů na dvoře Ludvíka XIII. A snad poutavé příběhy smělých mušketýrů povzbudí natolik váš zájem o historii, že budete hledat poučení i o kardinálu de Richelieu, o hugenotech a o životě královské Francie v XVII. století. Alexandre Dumas (1803—1870), strhující vyprávěč a autor velmi rozsáhlého literárního díla (napsal téměř dvě stě románů), dovede jasnými barvami zachytit vzrušené obrazy z dob minulých a neobyčejné příhody lidí, kteří v nich žili. Postavy, s nimiž vás seznámí, vystupují v historickém rámci tvé doby a vydávají svědectví o dějích, které se zběhly. Spisovatel dal svým lidem život ze zdrojů tvé bohaté nevyčerpatelné představivosti, a vystavil je ve složitých situacích mnoha nástrahám a záludným nebezpečím — snad sám zvědav, jak se s nimi vypořádají. A řidl jejich cestu v běhu věcí k historicky již určenému konci, neboť „un peu ďhistoire ne gâte rien …“ (trochu historie neuškodí…), jak říkával.
Alexandre Dumas nebyl historik, ale jeho romány mají spolehlivý historický podklad. Francouzi v nich často četli mnohem více o dějinách své země a o spojitostech jednotlivých historických etap dějin Evropy, než v učebnicích a odborných dílech. Jeho udivující vypravěčský dar dovedl dokonale vylíčit vzrušený francouzský svět v průběhu mnoha století a V rozličných společenských poměrech, rozvinout jej v pestrých podrobnostech oživených lidmi všech stavů a charakterů.
Athos, Porthos, Aramis a ďArtagnan, tři mušketýři, k nimž přibyl čtvrtý, procházejí společně neklidným životem ve službách krále a královny Francie na počátku XVII. století. Tvůrce jejich strhujících příhod tvrdl, že v královské knihovně nalezl svazek označený jako Paměti pana ďArtagnana, v nichž se vypravuje o třech královských mušketýrech. Pan ďArtagnan prý patrně zakryl nepravými jmény nějaké proslulé osobnosti v mušketýrských kabátech. Po létech však Dumas opět objevil — jaká šťastná náhoda — rukopis pamětí „hraběte de la Fère“, v němž jsou zmínky o některých událostech, které se staly ve Francii ke konci panování Ludvika XIII. a na počátku vlády krále Ludvíka XIV.
A v tomto vzácném rukopisu se prý vskutku vyskytují jména Porthos a Aramis. Tak praví Alexandre Dumas, jehož fantazie je ovšem nezměrná. (Josef Cincibus – sleeve-note)