Boswellovy Životy 1/? (2017)

Jon Canter.  Jmenuje se Boswell. James Boswell. Narodil se roku 1740. Je nesmrtelným zakladatelem moderního životopisectví. V seriálu BBC navíc cestuje v prostoru i čase. Setkání s velkými muži i ženami utváří jeho vlastní život. A jeho Životy. Přeložila Ester Žantovská. Dramaturg Martin Velíšek. Režie Lukáš Hlavica.

Natočeno 2017. Premiéra 1. dílu 8. 10. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h).

1. Boswellův Život Karla Marxe. O hrdinovi tohoto dílu Boswell říká: Marx nás svrbí tak, že se nikdy nepřestaneme drbat. 

Osoby a obsazení: James Boswell (Petr Lněnička) a Karel Marx (Ivan Trojan). Premiéra 8. 10. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h).

2. Boswellův Život Borise Johnsona. V tomto dílu vylíčí život britského, mírně řečeno svérázného, politika Borise Johnsona.  Osoby a obsazení: James Boswell (Petr Lněnička) a Boris Johnson (Václav Vydra III.). Premiéra 15. 10. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h).

3. Boswellův Život Harolda Pintera. Osoby a obsazení: James Boswell (Petr Lněnička) a Harold Pinter (Jaromír Meduna). Premiéra 22. 10.  2017 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h).

4. Boswellův Život Marii Callas.  Hrdinka této epizody o sobě říká: „Nemůžete být Maria Callas a být normální. Ráda bych byla Marií. Ale pořád se mi do toho plete Callas“.  Osoby a obsazení: James Boswell (Petr Lněnička) a Maria Callas (Ivana Chýlková). Premiéra 29. 10.  2017 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h).

Lit.: Velíšek, Martin: Jon Canter: Boswellovy Životy. In web ČRo 3 Vltava, 15. říjen 2017 (článek). – Cit.: Jmenuje se Boswell. James Boswell. Narodil se roku 1740 ve skotském Edinburghu. Je nesmrtelným zakladatelem moderního životopisectví. Proto si ho komediograf Jon Canter vybral jako svého hrdinu. Tím, že ho obdařil schopností cestovat v čase a prostoru, mu umožnil se setkat se slavnými osobnostmi minulosti i současnosti. Tato setkání s velkými muži i ženami utváří Boswellův vlastní život. A jeho Životy. Každý díl on-line k poslechu po dobu jednoho týdne po odvysílání.

V každém díle osmidílného seriálu vyhledá James Boswell významnou osobnost a pokusí se ji ve snaze získat podklady pro svoje dílo co nejvíce přiblížit. Jestli totiž má, jak sám říká, na něco talent, tak je to být sympatický. Ale každé takové setkání má na něj zásadní a také překvapivý vliv.

V osmi epizodách, které pro BBC napsal Jon Canter se Boswell postupně setká s Karlem Marxem, Borisem Johnsonem, Haroldem Pinterem, Marií Calas, Zikmundem Freudem, Muhammadem Alim, Madonnou a Alanem Benetem.

Skutečný James Boswel byl edinburský advokát (1740–1795), který patřil do okruhu přátel, později do Literárního klubu Samuela Johnsona. Boswell si pečlivě zaznamenával projevy, ale i gesta svého londýnského hostitele. V roce 1773 ho přemluvil ke společné cestě po Skotsku. Z cesty, na které je pro nás zajímavé, že je doprovázel Johnsonův český sluha Josef Ritter, vznikly dva cestopisy. Jeden napsal sám Johnson, druhý Boswel. Ale cesta stála i u zrodu jednoho z nejslavnějších životopisů světové literatury – Života Samuela Johnsona. Jak píše Zdeněk Stříbrný ve svých Dějinách anglické literatury skutečný Boswell, stejně jako ten z našeho seriálu, nebyl nijak výjimečným duchem ale rád vyhledával společnost slavných a významných lidí. Setkal se mimo jiné s Rousseauem, Voltairem a s generálem Paolim, vůdcem korsického odboje. Ve svých pracích se snažil o maximálně věrné vystižení popisovaných osob s důrazem na každý detail.

Lit.: Velíšek, Martin: Jon Canter: Boswellovy Životy. 1) Boswellův Život Karla Marxe. In web ČRo 3 Vltava, 8. říjen 2017 (článek). – Cit.: Jmenuje se Boswell. James Boswell. Narodil se roku 1740. Je nesmrtelným zakladatelem moderního životopisectví. V seriálu BBC navíc cestuje v prostoru i čase. Setkání s velkými muži i ženami utváří jeho vlastní život. A jeho Životy. O hrdinovi tohoto dílu říká:

Marx nás svrbí tak, že se nikdy nepřestaneme drbat.

V sobotu 14. března 1883 na jednom z londýnských hřbitovů promluvil nad otevřeným hrobem vousatý muž. Svůj projev zakončil větou, která se v porovnání s necelou dvacítkou smutečních hostů zdála jako notně nadnesená:

Jeho jméno a jeho dílo přetrvají staletí.

Tím řečníkem byl Bedřich Engels a právě pochovávali Karla Marxe.

Dnes, sto padesát let po vydání prvního dílu Marxova Kapitálu, je možné říci, že v této prognóze (na rozdíl od mnoha jiných) se Engels nespletl. K marxismu se stále hlásí vlády řady zemí, navazují na něj filozofové, ekonomové, politologové a historici, přísahají na něj mnozí intelektuálové. A to i přes to, že jakékoliv uvedení jeho myšlenek do praxe vedlo k tragickým výsledkům. Pomineme-li naší vlastní historii, může jako příklad posloužit současná situace Venezuely, o Severní Koreji ani nemluvě. Na druhé straně se potvrdila Marxova prognóza o růstu společenské nerovnosti, platí také to, že v kapitalismu dochází ke stále větší koncentraci kapitálu nebo že je pro něj charakteristická snaha vytvářet monopoly.

Karel Marx se narodil 5. května 1818 v Trevíru. Jeho otec Heinrich, právník, byl synem talmudského učence a rabína, ale po roce 1816 se stal protestantem. Také matka, Henrietta Pressborcková, byla dcerou rabína. Říct, že Marx sám se k židovství nikdy nehlásil, je eufemismus, vezmeme-li v potaz řadu jeho antisemitských výroků (Paul Johnson v knize Intelektuálové cituje brutální útok na Ferdinanda Lassala). Marx studoval na jezuitské koleji, na universitě v Bonnu a v Berlíně. Doktorát získal v Jeně. V mládí psal poezii a je i autorem veršované tragédie Oulanem. V roce 1842 zahájil svou novinářskou kariéru. V roce 1845 byl vypovězen z Francie, přestěhoval se do Bruselu. Tam spoluzakládal Svaz komunistů a v roce 1848 napsal jeho manifest. V roce 1849 byl nucen se opět stěhovat – tentokrát do Londýna, kde strávil prakticky zbytek života. Života, který byl plný existenčních potíží, bouřlivých sporů a mnohaleté práce na Kapitálu, z něhož dokončil jen první díl. Druhý a třetí díl sestavil z Marxových poznámek jeho přítel a sponzor Bedřich Engels. Se svou ženou, pruskou šlechtičnou Jeny von Wesphalen, měl sedm dětí. Měl také nemanželského syna se svou služkou. Většinu času strávil a také většinu informací získal v Britském muzeu. S kapitalisty (s výjimkou textilního magnáta Engelse a strýce Liona Philipse, zakladatele Philips Electical Company), ale ani s dělníky nepřišel vlastně do styku. S dělnickými vůdci byl v permanentním sporu.

Těžko říct jak by se díval na pozdější využití svých myšlenek. Sám měl údajně prohlásit, že není marxistou. Nicméně od násilí jako politické metody se nikdy nedistancoval.

Lit.: Velíšek, Martin: Jon Canter: Boswellovy Životy 2) Boswellův Život Borise Johnsona. In web ČRo 3 Vltava, 15. říjen 2017 (článek). – Cit.: Jmenuje se Boswell. James Boswell. Narodil se roku 1740. Je nesmrtelným zakladatelem moderního životopisectví. V seriálu BBC navíc cestuje v prostoru i čase. Setkání s velkými muži i ženami utváří jeho vlastní život. A jeho Životy. V tomto dílu se pokusí zachytit život muže zajímavého původu, skvělého vzdělání a svérázných způsobů, sršícího energií, s vášní pro sport a ping pong zvlášť, novináře, spisovatele a hlavně politika Borise Johnsona.

Přestože jeho plné jméno zní Alexander Boris de Pfeffel Johnson, vysloví-li se v Británii jméno Boris, všichni vědí o kom je řeč.

Alexander Boris de Pfeffel Johnson se narodil 19. června 1964 v New Yorku do bohaté a vážené rodiny. Jeho otec byl poslancem za konzervativce a pracoval v Evropské komisi či Světové bance. Jeho prababička byla nemanželskou dcerou prince Paula von Württemberka. Díky ní je Johnson vzdáleným příbuzným nejen prvního württemberského krále Fridricha I., ale také britské královské rodiny a dalších evropských monarchů. V Johnsonově genealogii najdeme také tureckého novináře Ali Kemala nebo ruské předky.

Boris Johnson vystudoval se skvělým prospěchem prestižní soukromou školu v Etonu a univerzitu v Oxfordu. Pracoval v listech The Times Express & Star a The Daily Telegraph, v letech 1999 až 2005 byl šéfredaktorem časopisu The Spectator. Jako novinář získal řadu ocenění, ale také výtek za kontroverzní komentáře. Je známý svými euroskeptickými postoji i podporou války v Iráku.

V roce 2001 byl zvolen do parlamentu a o tři roky později se stal členem stínového kabinetu. Mezi roky 2003 až 2004 byl místopředsedou konzervativců. Do stínového kabinetu se Johnson vrátil jako ministr pro vysoké školy v prosinci 2005. V roce 2008 byl za Konzervativní stranu zvolen starostou Londýna. O čtyři roky později kandidoval znovu a podruhé stanul v čele Londýna. Za jeho starostování se v roce 2012 konaly v Londýně úspěšné Olympijské hry.

Johnson byl a je silným kritikem Evropské unie. Možné přijetí společné měny označil za „katastrofu” a dožadoval se omezení britských vztahů s EU. V roce 2016 se v rámci Konzervativní strany postavil do čela zastánců brexitu. Po referendu a demisi Camerona neaspiroval – pro některé překvapivě – na post premiéra. Ve vládě Theresy Mayové přijal funkci ministra zahraničí. V červnu letošního roku se opět spekulovalo o jeho postupu na křeslo premiéra poté, co Konzervativní strana nezískala v předčasných volbách většinu.

Boris Johnson je autorem několika satirických románů, dějin Londýna a řady esejů. V češtině nedávno vyšel jeho oceňovaný životopis W. Churchilla Faktor Churchill. Popularitu ženatého otce čtyř dětí příliš neohrozil ani románek s kolegyní ze Spectatoru. Miluje stolní tenis a jako vášnivý cyklista podporuje městskou cyklistiku. Na konci září letošního roku navštívil ve funkci ministra zahraničí Prahu. Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek mu věnoval při osobním setkání pingpongovou pálku.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)