Životopisy – Sigmund Freud 1/5 (2009)

Přidal: Martin |

Říjen 24, 2009

Marek Pivovar. Zvuk Hanka Kovalová. Režie Marek Pivovar.

Účinkují Renáta Klemensová a Tomáš Jirman.

Natočil ČRo Hradec Králové v roce 2009 (5 x 12 min.). Premiéra ve dnech 21.-27. září 2009 na regionálních stanicích ČRo v cyklu „Životopisy – příběhy slavných i neslavných 38″. Repríza 21. – 25. 9. 2015 (ČRo 2 Praha, 9:40 h.) v cyklu Příběhy slavných.

Lit.: -lup- (= Luptáková, Věra): Příběhy slavných: Sigmund Freud. In web ČRo 2 Praha, září 2015 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Hypnóza Sigmundovi Freudovi moc nešla. Vymyslel proto techniku, kdy pacientovi vsugeroval, že zapomenuté si vybaví hned, když mu sáhne na čelo. A ono to fungovalo…

Do školy začal chodit v 10. Medicínu studoval 8 let. A k hypnóze se dostal kvůli ženě. Zakladatel psychoanalýzy měl české kořeny a život ukončil dobrovolně před druhou světovou válkou.

Sigmund Freud se narodil v moravském Příboře (6. května 1856) v německy mluvící rodině pocházející z Haliče. Během dětství se rodina přestěhovala do Vídně, kde prožil skoro celý život. Základní vzdělání získal doma. Pravidelná školní docházka mu začala až v 10 letech.

Osm let studia

Po osmi letech studia medicíny se stal doktorem veškerého lékařství. Taky se zamiloval. V roce 1882 poznal Martu Bernaysovou. Její rodina mu dala jasně najevo, že pokud nebude hmotně zabezpečen, na sňatek může zapomenout.

Praktik místo výzkumníka

Takže i když tíhnul k výzkumu, stal se asistentem Vídeňské všeobecné nemocnice a později přijal místo na soukromé klinice v Oberdöblingu, kde se poprvé seznámil s hypnózou. A už ji nikdy neopustil. V roce 1886 se oženil a otevřel si soukromou praxi.

Nejdřív hysterie

Začal zkoumat případy hysterických pacientek a přes elektroléčbu a hypnózu se propracoval k vlastní metodě a teorii lidské osobnosti, k psychoanalýze. Dospěl ke klíčovému objevu: „Hysterici trpí vzpomínkami.“

Potom boom

Po první světové válce nastal boom psychoanalýzy. Používala se k léčbě válečných neuróz. Jenže Hitler ji neuznával, a tak mnoho psychoanalytiků emigrovalo do Velké Británie a USA. Jako židovi nezbylo Freudovi nic jiného. Jenže nacisti ho nechtěli pustit.

Nacisti a dobrovolná smrt

Pomohla mu princezna Marie Bonapartová. Doslova vykoupila jeho nejužší rodinu. Všechny Freudovy sestry ale zahynuly v koncentrácích. Freud sám zemřel 23. září 1939 v emigraci v Londýně. Kvůli rakovině horní čelisti trpěl nesnesitelnými bolestmi. Život se rozhodl ukončit dobrovolně eutanázií.